Poradna očního lékaře
MUDr. Vladimír Korda Ph.D.
Ahojky, no školka zase neprobíhala tak špatně, ale samozřejmě výkyvy tam občas byly. Už tam se právě začaly objevovat příznaky TS, ale to jsem ještě pořádně nevěděla, že taková diagnoza vůbec existuje. Třeba před besídkama měla děsný nervy a když měla vystupovat tak zvracela, takže z toho vlastně nic nebylo.Ale myslím, že ses chtěla spíš zeptat na školu. Tam se to vlastně všechno rozjelo, sice se tam těšila, ale je pravda, že tou zátěží učením se to zřejmě všechno zhoršilo, tiky příšerný, afektované stavy, prostě hrůza. A samozřejmě záchvaty vzteku bohužel má pořád, je schopná se mi zaseknout, válet se přede dveřma a že do školy nepůjde, prostě děs, kdo nezažije neuvěří. A už ani nemluvím o kolektivním zařazení, prostě outsider.je to fakt těžké, jsem z toho všeho unavená. Je to na dlouhé povídání. Proto bych se ráda s někým kdo má podobné problémy seznámila.
@yyy píše:
Ahojky, no školka zase neprobíhala tak špatně, ale samozřejmě výkyvy tam občas byly. Už tam se právě začaly objevovat příznaky TS, ale to jsem ještě pořádně nevěděla, že taková diagnoza vůbec existuje. Třeba před besídkama měla děsný nervy a když měla vystupovat tak zvracela, takže z toho vlastně nic nebylo.Ale myslím, že ses chtěla spíš zeptat na školu. Tam se to vlastně všechno rozjelo, sice se tam těšila, ale je pravda, že tou zátěží učením se to zřejmě všechno zhoršilo, tiky příšerný, afektované stavy, prostě hrůza. A samozřejmě záchvaty vzteku bohužel má pořád, je schopná se mi zaseknout, válet se přede dveřma a že do školy nepůjde, prostě děs, kdo nezažije neuvěří. A už ani nemluvím o kolektivním zařazení, prostě outsider.je to fakt těžké, jsem z toho všeho unavená. Je to na dlouhé povídání. Proto bych se ráda s někým kdo má podobné problémy seznámila.
Tady to vypadá na nerovnováhu v játrech (konkrétně vítr v játrech) a nerovnováhu v srdci. Na určení přesné diagnózy je potřeba však ještě puls a jazyk a více informací. Nepřemýšleli jste o alternativní léčbě? Tady by ji čínská medicína určitě pomohla. Jak to řešíte teďka? Psycholog, léky?
Teď je už asi pět let v péči psychiatra a bere léky. Někdy je jak pokusný králík, je mi jí fakt líto a ještě má ten problém, že většinou na léky reaguje opačně, takže mazec. Momentálně je to docela únosné nebo spíš už jsme si zvykli nebo nevím a vy se o tuto diagnozu nějak zajímáte? Každá rada dobrá. Vím, že s eto úplně vyléčit nedá…ale každé zlepšení je unás výhra.
@yyy píše:
Teď je už asi pět let v péči psychiatra a bere léky. Někdy je jak pokusný králík, je mi jí fakt líto a ještě má ten problém, že většinou na léky reaguje opačně, takže mazec. Momentálně je to docela únosné nebo spíš už jsme si zvykli nebo nevím a vy se o tuto diagnozu nějak zajímáte? Každá rada dobrá. Vím, že s eto úplně vyléčit nedá…ale každé zlepšení je unás výhra.
Studuji čínskou medicínu a zajímám se o zdravotní problémy co sem lidé píší a diskutuji o tom.
Ono děti jsou hodně na tyto změny citlivé (škola, školka, rozvod rodičů,…) a reagují na to různě. Některé mají tiky, jiné se zavřou do sebe, některé mají noční můry a tak dále. Některé děti jsou i nuceny do aktivit, které sami nechtějí a nebaví je (tím nechci říci, že je to tento případ
) a vznikají nerovnováhy.
Jak to vidíte dál? Navrhnul něco psychiatr? ![]()
Nevím co bude dál, myslím, že ani doktor si s tím neví rady, když se zeptám, tak je to prý individuální a nikdo neví jak se to prý bude vyvíjet. U nás v rodině žádné problémy nejsou, myslím, že s děckama vycházíme velice dobře a my s manželem taky, takže takového charakteru to být určitě nemůže, ale je to spíš genetika, protože toho máme v rodině víc. A ta čínská medicína obnáší co? Nikdy jsme nic takového nezkoušeli. A na rovinu už se bojím s dcerou nějak experimentovat, ze všeho nového je nervozní a vždycky jí to docela rozhodí. Ale každopádně děkuji za zájem.
@yyy píše:
Nevím co bude dál, myslím, že ani doktor si s tím neví rady, když se zeptám, tak je to prý individuální a nikdo neví jak se to prý bude vyvíjet. U nás v rodině žádné problémy nejsou, myslím, že s děckama vycházíme velice dobře a my s manželem taky, takže takového charakteru to být určitě nemůže, ale je to spíš genetika, protože toho máme v rodině víc. A ta čínská medicína obnáší co? Nikdy jsme nic takového nezkoušeli. A na rovinu už se bojím s dcerou nějak experimentovat, ze všeho nového je nervozní a vždycky jí to docela rozhodí. Ale každopádně děkuji za zájem.
Čínská medicína obnáší to, že přijdete do ordinace a terapeut s vámi (a i s dcerou) bude dlouho mluvit. Podívá se na puls a na jazyk. Zjistí se, co tu nerovnováhu způsobilo a zahájí se léčba. Těch sezení bude samozřejmě více. Když se zahájí léčba, nebude to v tu chvíli už žádný experiment, protože léčba (byliny, akupunktura) bude sestavena přesně na míru dcery. Samozřejmě to musíte chtít vy tam s ní jít, protože pokud máte pocit, že to bude jen další experiment, nedělejte to. ![]()
A vy už máte nějaké zkušenosti v tom, že čínská medicína už v této diagnoze nějak pomohla? Já vím, že je to individualní…
@yyy píše:
A vy už máte nějaké zkušenosti v tom, že čínská medicína už v této diagnoze nějak pomohla? Já vím, že je to individualní…
Můj bratr, když šel do školy, dostal tiky také. Neléčil se však čínskou medicínou (což neznamená, že to nejde). Vlastně se neléčil nijak. Přešlo ho to nějak samo. Troufám si tvrdit, že tyto stavy, kdy dítě začne tohle dělat, jsou velice častým jevem. Jak jsem říkal, reagují různě. Dítěti je teďka kolem 11 let? Co ty tiky dokáže uklidnit? Jaká situace?
Dceři bude v dubnu 12 let a tiky nedokáže uklidnit vlastně nic.Ale ona nemá jen tiky, ale trpí úzkostmi, jsou tam prvky obsese, nezvládá emoce, má toho prostě v té svojí hlavičce strašně moc. Nejhorší je, že si uvědomuje, že je jiná než ostatní a to jí vlastně trápí asi nejvíc. Když u ní nastane afektovaný stav, je to hrůza, vůbec se neovládá a pak se omlouvá a tak je to pořád dokola. Nastane večer a už s epořád něčeho bojí, při usínání potřebuje pocit bezpečí jinak neusne, v noci se kolikrát vzbudí a musím jít k ní. Je to unavující jak pro mě tak asi samozřejmě i pro ní. Takže nevím jestli to někdy skončí a teď ta puberta, fakt se toho bojím. Jinak je to strašně dobrosrdečný človíček, lidi jí mají rádi, samozřejmě mezi dětmi je to jiné. A to já nějak nemůžu unést, vlastně pořádné kamarády nemá.
@yyy píše:
Dceři bude v dubnu 12 let a tiky nedokáže uklidnit vlastně nic.Ale ona nemá jen tiky, ale trpí úzkostmi, jsou tam prvky obsese, nezvládá emoce, má toho prostě v té svojí hlavičce strašně moc. Nejhorší je, že si uvědomuje, že je jiná než ostatní a to jí vlastně trápí asi nejvíc. Když u ní nastane afektovaný stav, je to hrůza, vůbec se neovládá a pak se omlouvá a tak je to pořád dokola. Nastane večer a už s epořád něčeho bojí, při usínání potřebuje pocit bezpečí jinak neusne, v noci se kolikrát vzbudí a musím jít k ní. Je to unavující jak pro mě tak asi samozřejmě i pro ní. Takže nevím jestli to někdy skončí a teď ta puberta, fakt se toho bojím. Jinak je to strašně dobrosrdečný človíček, lidi jí mají rádi, samozřejmě mezi dětmi je to jiné. A to já nějak nemůžu unést, vlastně pořádné kamarády nemá.
Máte pocit, že se to těmi medikamenty a psychiatrem zlepšuje, či jsou vidět nějaké pokroky?
Nemám žádné takové příznaky.
Snažím se stravovat zdravě a pokud možno cvičit a být v pohybu. Bohužel je míň času než bych potřebovala. ![]()
@alkuc píše:
Nemám žádné takové příznaky.Snažím se stravovat zdravě a pokud možno cvičit a být v pohybu. Bohužel je míň času než bych potřebovala.
Tak to je fajn. ![]()
Je to jak na houpačce, někdy je to lepší, někdy zas horší, samozřejmě, že teď sleduju, že se to zhoršilo, je to prostě při nějaké větší zátěži, což teď je škola. Už jsme i zkoušeli prášky úplně vysadit, ale fakt to nejde, prostě trochu jí asi pomáhají, ale v pohodě to nebylo nikdy. Teď se zhoršily tiky a ty večerní úzkosti. Je to nekonečný příběh…je mi jí líto
Já se k Vám přidávám, můj syn také dostal tiky, mrkání-je to asi posledních čtrnáct dnů, od září je ve školce, ale tři týdny teď byl nemocný, nevím, proč se to děje. Zatím mu dávám hořčík, čekám na konzultaci u neuroložky.
@Andrejka81 píše:
Já se k Vám přidávám, můj syn také dostal tiky, mrkání-je to asi posledních čtrnáct dnů, od září je ve školce, ale tři týdny teď byl nemocný, nevím, proč se to děje. Zatím mu dávám hořčík, čekám na konzultaci u neuroložky.
Nestěžuje si na něco ve školce? Nebojí se tam jít?