Poradna gynekologa
MUDr. Jiří Škultéty
Dobrý den, zajímalo by mě, zda najdu někoho s podobnou zkušeností? Mám 2 děti. Holčička 3 roky, chlapeček 2 roky. Jsou blízko sebe, takže to byl pěkný zahul, když se malý narodil. Ale zvládli jsme to…ač beru antikoncepci, nedostavila se mi MS, mám zpoždění a test pozitivní. Dle mých výpočtu budu cca 5-6 týden. Jsem upřímně v šoku. Třetí dítě jsme neplánovali. Bohužel nejsme v situaci, že bysme to zvládli po finanční stránce. Většinu věcí po dětech (kočár, postýlka, výrazně dost oblečení) jsme už prodali, poněvadž jsme o třetím nepremysleli a znamenalo by to zase vše koupit znovu. Neříkám, že žijeme na hranici bídy, ale někdy mám opravdu dost starostí, abych na konci měsíce vyšla. A teď tahle situace. Můj chlap mi řekl rovnou, ze za něj je to šílená představa přivést do toho další miminko a ja nevím. Racionálně vím, že je to šílenství, ale emočně si to neumím představit…svoje děti miluju a vím, ze nic lepšího me nemohlo potkat. Ale… holky je tu nějaká z vás, která stála před podobným rozhodnutím???
Mám sice děti jinak… dospělou a do první třídy, ale jelikož taky vycházíme tiptop a je mi už přes 40let, tak já bych to už nedala. Je to opravdu těžké rozhodnutí, já se do něj naštěstí nedostala, ale když jsem vše přemýšlela, asi bych nechtěla..
Záleží na financích, na věku vás obou, zázemí, zdraví apod.
Držím palce, ať se rozhodnete jakkoli.
Mám dvě děti a mirenu. Pokud by se stala nehoda, jdu na potrat. Mám to v sobě rozhodnuté už dlouho, manžel taky další dítě nechce.
Ja ne, ale kamaradka ano. Nakonec si dite nechala, a dnes sem tam zmini, ze ma nekdy vycitky, ze uvazovala o potratu, a ze financne ten rozdil 2nebo3 deti extra nepocituje, a to uz jsou vetsi. Plno veci jde poridit z druhe ruky, muze pujcit i kamoska… nevim. Chapu te a situaci nezavidim. Asi je ale nejakej duvod, proc k vam treti dite chce
Ja osobne bych na potrat nebyla schopna jit, svedomi a vycitky by me znicily…asi jsem ti moc nepomohla, ale at se rozhodnes jakkoliv, drzim palce ![]()
Ahojky, je to opravdu nelehká situace. Já bych na tvém místě šla na UPT. Je to sice hrozné, ale horší mi přijde mít 3 děti a každý měsíc se strachovat jestli vyjdeme a nedopřát si ani dovolenou, šidit vánoce apod. Kor když už takkhle to máte napnuté.
Já jsem vždycky chtěla velkou rodinu, ale ted máme jedno dítko a vidim, že s těma penězma to není vůbec lehké. To je UM, plenky, ubrousky a pořád něco. A to je teprve mimino. A podle mě není pravda, že kde se nají 4 lidi nají se i 5.
No vidiš já též neplánovaně otěhotněla a chlap se k tomu postavil tak že hledá druhou práci, ale u nas je to ze věci mam schovane na pudě po dětech, rozhodnutí je na tobě a chlapovi ale zkuste se rozhodnout tak, aby ste si to pak nevyčítali, hodně sil na rozhodnutí
Ano říká se že další dítě se v jídle ztratí..ale co náklady..znova další pleny, um, ted jen kupovat další pár bot, oblečení je dneska levne z bazaru nebo obchody stylu pepco..ale i tak..zimní věci jsou drahé a co pak kroužky, a další věci.. ![]()
Mám taky dvě děti a třetí neplánujeme a nechceme. Ale pokud bych otěhotněla, tak opravdu nevím, jak bych se zachovala. Potrat je definitivní a na mě asi moc silný kafe. Ale těžko radit. Moc ti držím palce ať se rozhodneš správně
![]()
@gravityoflove píše:
Dobrý den, zajímalo by mě, zda najdu někoho s podobnou zkušeností? Mám 2 děti. Holčička 3 roky, chlapeček 2 roky. Jsou blízko sebe, takže to byl pěkný zahul, když se malý narodil. Ale zvládli jsme to…ač beru antikoncepci, nedostavila se mi MS, mám zpoždění a test pozitivní. Dle mých výpočtu budu cca 5-6 týden. Jsem upřímně v šoku. Třetí dítě jsme neplánovali. Bohužel nejsme v situaci, že bysme to zvládli po finanční stránce. Většinu věcí po dětech (kočár, postýlka, výrazně dost oblečení) jsme už prodali, poněvadž jsme o třetím nepremysleli a znamenalo by to zase vše koupit znovu. Neříkám, že žijeme na hranici bídy, ale někdy mám opravdu dost starostí, abych na konci měsíce vyšla. A teď tahle situace. Můj chlap mi řekl rovnou, ze za něj je to šílená představa přivést do toho další miminko a ja nevím. Racionálně vím, že je to šílenství, ale emočně si to neumím představit…svoje děti miluju a vím, ze nic lepšího me nemohlo potkat. Ale… holky je tu nějaká z vás, která stála před podobným rozhodnutím???
Máš tězkou situaci, nicméně si myslím, že miminko k vým chce a není náhoda, že jsi otěhotněla i přes antiko, přeju hodně štěstí
Tezko radit, ja bych tri deti takhle blizko nedala ani psychicky, ani fyzicky…a radeji tak nejak zajistim dve co uz jsou nez se pak strachovat (zajisti myslim jidlo, bydleni, vzdelani…dovolene atd neresim)
Ale jde taky o to jak ty sama beres potrat a jak bys to zvladla ![]()
No dneska když čtu emimino, tak každá třetí náhodou otěhotní přes antiko..tak nevím jestli to je nějaký boží vyšší umysl.. ![]()
Jsem na tom stejne, uz dve deti… veci jsem teda neprodala ale darovala (no stejne se mi nevrati)
Ja bych na potrat sla, jenze jsem to zjistila z ve 14tt.. ono by to asi beztak neproslo pres muze a adopce tez ne… no tak to holt dame
@vertunka píše:
Ahojky, je to opravdu nelehká situace. Já bych na tvém místě šla na UPT. Je to sice hrozné, ale horší mi přijde mít 3 děti a každý měsíc se strachovat jestli vyjdeme a nedopřát si ani dovolenou, šidit vánoce apod. Kor když už takkhle to máte napnuté.Já jsem vždycky chtěla velkou rodinu, ale ted máme jedno dítko a vidim, že s těma penězma to není vůbec lehké. To je UM, plenky, ubrousky a pořád něco. A to je teprve mimino. A podle mě není pravda, že kde se nají 4 lidi nají se i 5.
Ty Vánoce a dovolené jsou to poslední, jde o to, aby bylo vůbec na základní věci (ony se zase děti naučí jisté skromnosti).
A s poslední větou souhlasím 100%. Máme tři děti a rozdíl mezi 2 a 3 vidím, jako veliký a to jsou prťata - stačí mě rozpis, co jsme dostali do školky a kde je škola, kroužky a další. U nás je to teda dobrovolné a chtěné dítě, ale kdybych náhodou zjistila, že čekám čtvrté… nevím, fakt nevím, ale potrat bych zvažovala. Taky mám Mirenu a za nějakých 10 let uvažuju o podvázání.
Ahoj, vím jak se citíš. Před rokem to samé. Šok jako prase. Hrozně jsem se bála. Peníze, porod, další starání se pořád dokola. Bylo třetí. Plus jsem měla těhotenské deprese. První trimestr jsem jenom probrečela. Potrat nepřicházel v úvahu, nic se tím stejně nevyřeší. Fyzicky sice dítě nemáš ale citově ho stejně budeš mít až do smrti. Fakt hrůza. Všichni mě fandili a říkali, že budu pak ráda, že to bude dobrý a tak. Moc jsem jim teda nevěřila. A teď? Jsem doslova přešťastná (podotýkám že nejsem nějak rozněznelá z miminko svých věci a tak) ale i mě narození třetího dítěte strašně zasáhlo. Pozitivně. Miluju ho strašně moc. A sama si říkám, proč jsem se toho tolik bála. Ale vím, že tehdy to prostě nešlo nebát se. Finančně dobrý. Jako ano pleny a tak můžeš koupit v akcích. Oblečky máme také z druhé ruky(ale moc krásné), jezdím vzadu v aute
ale za toho drobečka mi všechno stojí. Moc Ti držím palce. Věř že budeš šťastná. Unavená, ale šťasna
promiň za anonym, pro mě moc osobni ![]()