Poradna pediatra
Mudr. Jiří Havránek
@amazon píše:
@jdukolem však jsem psala, že to nemusí být pravidlo…
jj mě to jen pobavilo, jak má každej jinou zkušenost ![]()
@emari Ptala ses svý holky, proč nechce jít ven? Nemůžou ji tlačit boty? Není ji zima v tom, co nosí? Nenudí se po cestě? Táhneš dvojkočár, jako zábavu máš pro ní? Jen nudně jít za tebou/vedle tebe jako ocásek? A s vidinou vlastně čeho? Nechápu, proč z ní nedostaneš, proč by se radši doma nudila, než šla na procházku.
Já ji teda dost dobře chápu, že nechce ven. Kdybych nemusela odvážet děti do školky a školy, tak bych z domu ani nevylezla, miluju léto, jaro a podzim, zimu mám ráda na lyžování, ale tím to končí a už při prvním sněhu se těším na jaro.
Chodí do školky? Pokud ano a chodí ven s nimi, nenutila bych jí. Jak moc ambiciózní rodič jsi? Má nějaké kroužky, něco v čem se musí aktivně zapojovat? A to, že si 3,5letý dítko nepamatuje jména svých sourozenců bych jako tragédii nebrala, mám 4letá dvojčata a starší dcera si je doteď občas plete, no a? Je to prostě náročný.
To, aby tě mlátila a jinak ti ubližovala je špatně, o tom žádná a zarazit to musíš. Ale já bych ji za tohle rozhodně nemlátila a nenadávala ji. Je jí 3,5, myslím, že už je celkem rozumná a zároveň je to malé dítko. Nemůžeš ji přece mlátit za něco, čemu třeba sama moc nerozumí.
Možná je to trochu zmatečné, ale nelíbí se mi, že mlátíš dítě za to, že nechce ven. Stejně tak se mi nelíbí, že ona na tebe řve a mlátí tě. To my prostě nevedeme a myslím, že to tak i zůstane.
Teď nealternativní metody:
Když říkáš, že doma v lednici nic není, a ona ti nevěří - to tě nenapadne třeba na chvíli všechno vyndat? Potraviny to přežijí. Pak, až o tom dceru usvědčíš, že doma fakt nic není, můžete jít nakupovat. Má nějaké oblíbené sladkosti? Tak ty by mohli taky dojít.
Proč ji neřekneš, že ji necháš doma samotnou? Bez zapnuté televize - že ta se nepouští, když je doma jen dítko a to samé bez dalších věcí, co by ji mohli bavit.
Jak často máš čas pro sebe a svou dceru? Bez dvojčat? Je velmi důležité se jí věnovat, a jít třeba jen s ní ven, třeba právě nakoupit. Nicméně, myslím si, že by takto staré dítko mohlo být schopné popsat, co ho trápí a proč nechce jít ven. Jen tak z ničeho nic se přírodní dítě nezmění na gaučáka.
@jenny.fields Já řekla, že zakážu žárlení? Ne že to největší žárlení by měla mít už za sebou, protože největší boj je, právě když vetřelec dojde z porodnice. Žárlit na sebe budou do dospělosti, to je jasný. Navíc jsem myslela, že po takové době už to žárlení by nemělo probíhat v takových to záchvatech. A že je každé dítě jiné vím naprosto přesně. Mám děti 4 a ani jedno není stejné.
Mne kdyz dela triletak drahoty, tak mu reknu, ze s nami ven nemusi, ze se ma svleknout a jit spat do postele a my pujdeme bez nej. V tu ranu zmeni nazor a chce jit s nami ven.
Taktika nechces, nemusis, misto toho muzes…(neco, co vim, ze nechce), se mi dost osvedcila.
@moje prdelky píše:
@amazon To vím, že je každé dítě jiné:-) A je moc dobře, že si nenecháš od ní nic líbit. Ono vysvětlování taky jde, ale v určitých situací ne. Náš nejstarší syn třeba nevezme, když na něj někdo zvýší hlas, to prostě u něj nefunguje, tedy spíše u táty. Já to vím a proto jsem přešla v počítání a to zabírá, protože tři znamená konec. A i když je mu 9 a zkusil si otevřít pusu, dostal přes ni. A jak se pán uklidnil. V té chvíli by ani nevnímal nějaké vysvětlování. Pak už si to nedovolil. Ono je jasný, že ty mršky to zkouší, jak píšeš vidí to pak u vrstevníků a někde to holt projde a tak to zkusí. Proto jsme psala, že je zapotřebí to utnout hned v začátcích.
Ahojky, zatim jsem necetla vse, ale libi se mi, co pises.Ja se takhle taky snazim, ale musim uprimne rict, ze je to pro me 2× tezke, protoze prirozene jsem spis ta, co by nejradsi vse dovolila nic nezakazala, ale dobre si uvedomuji, ze takhle to nejde.Na nasi malou (2,5) taky neplati zvysovani hlasu (taky dela tatka),ale pocitani do 3 celkem jo. A dost vysvetluji. A ted, jak ji mam okecat, ze ja ji placnout muzu a ona nikoho ne. Nekdy to ve vzteku na me zkusi, ze pribehne a placne me pres nohu.Tak ji chytim ruku a reknu, ze maminka ani nikdo jiny se neplaca.Ji jsem posledne, kdyz nepomohlo pocitani a dostala na zadek, vysvetlovala, kdyz dobrecela, ze proste kdyz neco reknu a ona to neudela ani do 3,tak ze ji musim placnout, aby si pamatovala, ze poslechnout musi.Uz mi jednou rekla, kdyz dostala, at takovr veci nedelam ![]()
@hany18 Ahoj, mě přijde, že to právě moc řešíš, jako vysvětlovat, že ty můžeš a ona ne. Já nemám zkušenost s tím, že by mě dítě chtělo plácnout, nikdy si to nedovolilo. Nikdy se mě ani neptalo, jak to, že ode mne dostane a ono nesmí. Hned prostě pochopily, že už přetekla moje trpělivost. A jiné děti nemlátí. Je fakt, že jsem jim dopředu řekla, že budu počítat do tří a jak neposlechnou bude zle. Od té doby stačí obvykle napočítat do dvou. Když mají to své blbé období, kdy fakt zlobí, tak řeknu, že budou poslouchat na poprvé, jinak bude zle a taky to akceptují. Já neříkám, že moje děti nezlobí, všichni zlobí, aji já:-) Ale nesmí to jít až za hranice. A pokud se tvojí malé nelíbí, že dostane a ještě ti to pěkně řekla, tak věřím, že to počítání bude obvykle stačit, aby se tomu vyhnula. Takže za mě, já bych ji nevysvětlovala, že ty můžeš a ona mě. Vůbec bych o tom nemluvila, ona to pochopí neboj se. Protože dostane za to, když se maminka opravdu už moc zlobí. Kdyby jsi ji bila bezdůvodně, je to něco jiného, ale když dostane po zadku za to, že už zlobení dosáhlo vrcholu, tak pochopí, že je to trest a ne něco, co děláš jen proto, že se třeba nudíš a nebo že se ti prostě chce.
My resime to samé, ale mám to jednodušší, že druhé mimco je zatim jen ka cestě:) Mě zabírá, ze urcim já, kdy se ide ven a kdy ne. Malá moc nechce, ale já někdy potřebuju a někdy se mi nechce být celý den doma, takže to jsou situace, kdy řeknu, že prostě jdeme a pak to dodrzim i přes její protesty (jindy je třeba situace, že se moc nechce ani mě, tak ji dám na výběr, ale vždycky to řeknu dopředu). Osvědčilo se mi moc se nerozcilovat(i když je to někdy nadlidsky výkon:) spíš být taková pevná a neustupna- neobleka se sama, tak počítám do tři a pak ji obleknu ať se děje co se děje. Myslím, že nemá cenu v te chvili moc vysvětlovat, jen stručne (vysvětluju predtim a pozdeji, pak, když se vztekq, tak v te chvíli ne) a navíc si nemyslím, ze kolem toho musíš dělat zbytečně kasparky, jsou ji tři a tu situaci sama nevyhodnoti, ty jsi dospěla, tak víš, jestli je potřeba jít ven, ona si s premirou odpovědnosti neporadi.. neslibuju, co nemuzu splnit (tj. třeba že ji nechám doma, když vím, že bych to nedodržela),kdyby mě placla, tak to je zrovna situace, kdy bych ji placla taky a kdyby chtěla opakovat, tak podrzim ručičku nebo celkové ji chyt, nu, aby nemohla bacat s tím, že se mi to nelíbí a když bude plácat, tak ji budu držet-což nemá rada.
Samozřejmě, že se napřed snazim namotivovat ji nějak pozitivně-potřebujeme pro něco, je tam krásně, může si vzit xxx, ale u nás to většinou nezabírá a pak prostě nastupuje donucovacka, jsou ji tri a jinak to někdy nejde. A mame pak zase spoustu situaci, kdy o nic nejde a nechám ji něco vybrat apod.
Venku s kocarem to máš těžší, zkoušeli jste nějaké odrazedlo nebo ten skate za kočárek? Jinak prostě se musí drzet kocarku, pripadne ksiry s tim, že se chová jak mimi, kdyz utíká a ty se o ní pak bojis.. klidne bych i placla, kousek za tu ruku táhla nebo kousek poponesla jako balik a řekla ji, že prostě jít potřebujeme a když nechce jít jako velká, tak se k ní musis chovat, jako kdyz byla malinká..a odměnu, když bude pěkně tapkat, jsi asi zkoušela, vid. Dcera teda není tolik zatata a když ví, že jsem neustupna, tak se nakonec podvoli..u nás ke teda důležitý nějak zvlášť nezurit, spíš být opravdu taková klidná a musí být z tebe cítit, ze vis, co se má dělat, zůstat nad věcí..ale někdy to prostě nejde, to je jasne..ještě když nemáš na starost jen ji.
@moje prdelky Vid, mě taky přijde, že něco vůbec není třeba nějak vysvětlovat..u nas je plácnutí tqky signál, že už mi pretekla trpělivost:) Když byla menší a placala, tak jsem ji placka taky a pak případně drzela tu ručičku..a odešlotto samo s věkem
@moje prdelky píše:
@jenny.fields Já řekla, že zakážu žárlení? Ne že to největší žárlení by měla mít už za sebou, protože největší boj je, právě když vetřelec dojde z porodnice. Žárlit na sebe budou do dospělosti, to je jasný. Navíc jsem myslela, že po takové době už to žárlení by nemělo probíhat v takových to záchvatech. A že je každé dítě jiné vím naprosto přesně. Mám děti 4 a ani jedno není stejné.
Ale většinou se veliké žárlení opravdu objeví, až když je sourozenec větší rivalem, což spící mimino většinou není. S takovými lidmi pracuji, takže to vidím hodně často.
Chceš omezit žárlení na nějakou hodnotu, která bude tobě připadat přijatelná, ale tak to prostě nejde. ![]()
Nemáme právo určovat v jak velkých záchvatech má dítě reagovat.
Mě dnes ven nikdo nedostane..
Za A.) mám spánkový deficit a za B.) fouká a mrzne…
Jedno děcko spí na balkoně a starší kouká na pohádky a jí ![]()
Od rána dvě ciabatty, větší porci krůtího guláše s rýží, dvě mandarinky a to je teprve 14h
@jenny.fields Tak to se pleteš, my máme právo to regulovat. Dítě se má naučit akceptovat sourozence a sžít se s nimi, nikoliv projevovat škodolibost na nich a dělat jim zle. Takovým to způsobem se pak nemohou později ani mít rádi, pokud to první dítě neustále bude sourozence zraňovat, zhazovat a podobně, jen aby na sebe upozornilo.
@amazon To dáváš děcko za trest spát na balkon?
Aby jsi ho nemusela pak odsekávat.
Zkusím to taky, přes noc, aby mě nebudil, ale nemáme balkon, tak pomaže na dvůr ![]()
@Liliana79 naprostý souhlas. jak píšeš, dělat Kašpárky okolo, to nic nevyřeší, spíš si člověk pod sebou řeže větev.
A taky se mi nelíbí, že se nemá učit musíš. Protože tak to v životě nefunguje. Vždyt nemůže říct ve škole, mě se nechce a basta. Tam prostě taky musí. Jak píšeš, jsou věci, které se musí a které se třeba dají s dítětem okecat, třeba výběr trička, říct, vyber si jaké chceš. Jsi ve výchově moje krevní skupina ![]()
Já teda nečetla reakce, ale mě tak nechtěl chodit ven kluk asi do 4let - v zimě, prostě ji nemá rád.. Samého ho nebavilo se někde vozit, neměl rád že je omrzlý…
Já bych v tom asi moc nehledala.. Třeba teď má kluk 6 let- venku v zimě mu stačí hodina na jaro léto, je půl dne..neni postě na zimní radovánky..
Jinak bych zkusila na něco motivovat - např. u nás zabralo krmit kačeny.. cestou jsme měli na potoce, tak jsem nabalila chleba a trochu ho navnadila…