Poradna pediatra
Mudr. Jiří Havránek
Dobrý den, poprosím o názory zkušených matek. Mám tříletou dceru a devítiměsíční dvojčata. Starší dcera je docela originální povaha, taková „tichá voda“, introvert, vrstevníky ignoruje, má velkou představivost, dramatický talent, dokáže si dlouho sama vyhrát, mladší sourozence moc nemusí (ještě donedávna si pletla jejich jména
). Do školky zatím nechodí. Se mnou i se svým tátou má hezký vztah. V posledních několika týdnech ale má ale období vzdoru, které se projeví, jakmile má jít ven. Dřív jen slovně protestovala, teď už nahlas zuří, vrčí, ječí, hází s věcmi, bouchá do mě, plive, válí se po zemi… jakmile jen zazní, že jdeme ven (na procházku, do obchodu, na hřiště). Autem a na návštěvy jezdí celkem ráda. Nevím, jak na ni. Dokážu zpacifikovat dítě, aby něco nedělalo, ale jak ji přimět, aby něco dělala? Nedokážu tlačit dvojkočár a nést zmítající se tříleté dítě v podpaží. Většinou - pokud vůbec - se někam dohrabeme (do obchodu či na hřiště), uklidní se, ale stejně chce co nejdřív domů. Neplatí na ni vysvětlování, že když nepůjdeme nakoupit, nebude mít nic k jídlu, protože ví, že to tak není (nakupujeme přes eshop tesca a doma vždycky něco je, kvůli dvojčatům). Obvykle to probíhá tak, že ji předem upozorním, že za chvíli půjdeme ven, tam proběhne to a to, pak že se vrátíme domů. Ale už při tom vysvětlování začne ječet a pokračuje při oblékání, ven ji musím většinou vynést, pak někdy jde pár kroků a zastaví se a nereaguje, jindy utíká, lehá si na zem, no hrůza. Když už vyjdem za vrata, stejně se často vrátíme, protože to prostě nejde. Upozorňuji ji, že za trest nebude televize, ale to jí nevadí. Opakuje, že „ven rozhodně nepůjde“ a že „chce být doma a nudit se“
Někdy mi sama říká, že „dneska nebudu plakat“, ale stejně ji ten vztek ovládne. Neptám se, jestli je to normální, protože tuším, že některé děti to v tomhle věku tak mají, ale chci vědět, jak byste to řešily / řešíte vy? Pár na zadek na ni absolutně neplatí, jen ji to rozzuří, poslat do ložnice, aby se vyvztekala taky moc ne, vydrží kvílet dlouho a spíš to její amok prodlužuje. Ignorovat ji taky úplně nechci, protože tuším, že za tím je mj. i žárlivost na dvojčata. Zajímají mě všechny názory. Díky moc.
Mám skoro čtyřletou a sedmiměsíčního syna a taky nechce teď chodit ven…V létě chodila ráda, bo věděla, že půjdeme na hřiště..Ale jít ven jen tak - nemyslitelné ![]()
Na moji dceru platí jedině odměna…stačí slíbený rohlík v obchodě ![]()
@amazon Rohlík na ni už neplatí, dokonce ani čokoláda ne. Když už tam dojdem, tak si samozřejmě něco vybere. Včera na ni dokonce babička vyjela, že „ji zavře do sklepa, když bude takhle řvát“, a dcera zbytek pobytu venku provřeštěla s tím, že chce do sklepa mezi pavouky, protož „venku opravdu nebude“ ![]()
Můj syn chtěl být v létě taky pořád venku, a teď nechce chodit ven, je mu 3,5. Říká „ještě nechci ven, ještě je tam velká zima“. Sice má taky (šílené) období vzdoru, ale když už jsme venku, chová se celkem normálně. Někdy řekne, že už chce domů, jindy řve, že domů nechce.. ![]()
Snažím se mu trochu vyhovět, někdy jsme na jeho přání dopoledne doma, a nákup spojuji s odpolední procházkou.
Mně samotný se kolikrát taky ven nechce. Jdu jen kvůli dětem.
A ono vypravovat sebe a malou, k tomu pomáhat synovi, kterej se nechce oblíkat, je otrava.
Vydrž ještě měsíc, snad se to na jaře zlepší. ![]()
@emari Včera svítilo sluníčko, tak jsem jí nalákala na procházku s tím, že by si mohla vzít sluneční brýle…ta vystřelila ke dveřím a během 5ti min. byla oblečená
Já myslim, ze zarli hodne. O dvojčata je větší starost jak o jedno. Nezarli i na to, ze dvojčata se vezou a ona musi jít pesky? Napadlo me, jestli by nepomohla procházka jen vás dvou, aby si Te uzila.
Taky jsme to meli, nas dokonce kdyz se reklo, ze jdeme ven, tak se mu najednou zacalo chtit kakat, u nas to jde zatim bohuzel jen do pliny
kterou dostal a pak jsme na hodinu a pul ztroskotali, bobek po nejake chvili opravdu udelal, ale nechtel ho sundat.. tomuhle predchazelo vztekani a valeni se po zemi jako u vas, obcas zabral uplatek, nekdy nic a sedeli jsme cely den doma ![]()
preslo to tak nejak samo, ale pravda je, ze jak je venku zima a neda se toho moc delat, tak se mu moc nechce a po pul hodine kolikrat rekne, ze chce jit domu ![]()
Taky to máme, teda nevzteká se, to ne, ale nechce ven.
když nechce, nechce… Mě se taky nechce chodit každý den
ale my máme jen jeho, je blbé, když jsou ještě mladší děti. On si teda vzpomene kolikrát až okolo 17h, že nebyl venku a to by jako už šel. To má ale smůlu
jediné kam chodí rád je k chůvě na hlídání, to upaluje ![]()
@emari Musíš se jí rázně postavit. Nejde aby plivala a mlátila tě. To prostě si nemůže dovolit. Musíš být rázná. Já bych ji rozhodně neuplácela, pak to bude chtít za všechno, aby udělala to a to. Kdyby na mě plivla dostala by po puse, to je fakt dost drsný. To stejný, kdyby mě bouchla. Žárlit může to je jasný, ale ne tak to děsně, na víc už je 9 měsíců se sourozenci, takže už by si měla zvyknout a ne kvůli tomu dělat takový randál. Já bych zkusila, aby vezla kočár, ale to si myslím, že jsi zkusila, ještě aby si vzala svůj kočár, že budeme dvě maminky a když ne tato motivace, tak bych ji čapla za ruku a nepustila. Vím, máš v ruce kočár, je to těžký, ale je důležitý ji udržet. Tím ji donutíš jít. Ne odnést v náruči. Jen držet pevně a nepustit, aby se prostě postupně uklidnila, protože ty necouvneš a to ej důležitý jí ukázat, že i když bude dělat to co dělá, přesto na procházku půjdete a přes to nejede vlak. Pokud nepomohlo na zadek, nevěřím, že to ucítila. Musí to možná jednou pořádně lupnout, aby to ucítila. Třeba taky pohrozit vařečkou. Ještě můžeš zkusit počítat do tří, ale rázně a pak následovat trest. V tomto opravdu nesmíš nikdy couvnout, děcka jsou chytří a když poznají, že jim to pomohlo, znásobují to. Taky bych zkusila že ji u toho natočím, to taky dost funguje, oni se pak stydí a nechtějí natáčet a uklidní se. Ale já osobně bych takové to reakce utnula hned v začátcích. Ted už to máte rozjeté, bude to tvrdší oříšek, ale ty jsi máma a ty určuješ pravidla, ne tvá dcerka.
Moc děkuju všem za reakce, jsem ráda, že v tom nejsme samy. Je asi pravda, že teď je to venku trochu na nic. Než se dvojčata narodily, strávily jsme venku každý den i několik hodin, byla jsem pyšná, jaký mám otužilý a přírodní dítě… A teď je z ní totální gaučák. - Sluneční brýle zkusím, samotnou na procházku - zkusím taky, ale jde samozřejmě o to zařídit si hlídání mimin… Před procházkou taky kaká, dlooouho
Díky všem.
@moje prdelky z mé zkušenosti vím, že když jí čapnu za ruku a táhnu za sebou je to tak akorát o moje nervy, protože pak se z toho nemůže vzpamatovat a zlobí ještě víc…násilím bych to rozhodně neřešila, to je cesta do pekel.
Na druhou stranu uplácení taky, ale když to mamka šikovně vymyslí, tak to jako úplatek vypadat nemusí
@amazon to není násilí, to je ukázka toho, že když máma něco řekne, tak to platí. Já když tady čtu ty problémy s dětmi divím se, Protože většina maminek si je dělá opravdu samo, protože řekne, to nejde udělat tak to, myslím být přísná a třeba i zlá. Jenže potom už neví jak ze situace ven. Výchova není o tom jen dělat tutu nunu, ale o tom, že se stanoví od kudy kam. O tom to je a musí se to dělat od mrňousků. A třeba něco omlouvat obdobím vzdoru nelze, v pubertě, když na vás plivne, protože zakážete diskotéku, to taky omluvíte pubertou? Ona ta přísnost je zapotřebí, i když ted není, podle toho co čtu, moderní. To že tvá malá zlobí po chycení za ruku ještě víc ukazuje, že ji to prochází. Já chápu, že chcete být hodné maminky, nejlepší maminky na světě, ale sami si na sebe šijete bič a pak jste neštastné. dětem opravdu neuškodí přísnot a ráznost. Já mám 4 děti a to bych se z takových to scén zbláznila. Když řeknu jdeme ven, tak jdeme ven, at se chce a nebo ne. A podobně i můj roční synek ví, co znamená ne. Přestane otvírat věci, kam nesmí. A i když jsem přísná, mazlí se se mnou, říkají mi, že mě milují a dávají pusinky. A i když vyžaduji pravidla, dokáži s nimi blbnout. Ono je zapotřebí opravdu od všeho kousek ne jen úsměvy.
@moje prdelky souhlasim s tebou na 100%.Neni nic horsiho nez mit pak v okoli rozcapeneho fracka ktereho mama vychovava objetim a domlouvanim a on je agresivni na celou rodinu, ale kdyt to je preci v poradku ![]()
@moje prdelky píše:
@amazon to není násilí, to je ukázka toho, že když máma něco řekne, tak to platí. Já když tady čtu ty problémy s dětmi divím se, Protože většina maminek si je dělá opravdu samo, protože řekne, to nejde udělat tak to, myslím být přísná a třeba i zlá. Jenže potom už neví jak ze situace ven. Výchova není o tom jen dělat tutu nunu, ale o tom, že se stanoví od kudy kam. O tom to je a musí se to dělat od mrňousků. A třeba něco omlouvat obdobím vzdoru nelze, v pubertě, když na vás plivne, protože zakážete diskotéku, to taky omluvíte pubertou? Ona ta přísnost je zapotřebí, i když ted není, podle toho co čtu, moderní. To že tvá malá zlobí po chycení za ruku ještě víc ukazuje, že ji to prochází. Já chápu, že chcete být hodné maminky, nejlepší maminky na světě, ale sami si na sebe šijete bič a pak jste neštastné. dětem opravdu neuškodí přísnot a ráznost. Já mám 4 děti a to bych se z takových to scén zbláznila. Když řeknu jdeme ven, tak jdeme ven, at se chce a nebo ne. A podobně i můj roční synek ví, co znamená ne. Přestane otvírat věci, kam nesmí. A i když jsem přísná, mazlí se se mnou, říkají mi, že mě milují a dávají pusinky. A i když vyžaduji pravidla, dokáži s nimi blbnout. Ono je zapotřebí opravdu od všeho kousek ne jen úsměvy.
každé dítě je jiné…jsem rázná a někdy i zlá, ale prostě na naši dceru tohle nefunguje..ona potřebuje vysvětlování, na to jsem přišla nedávno, když jsem se jí tak dlouho snažila zlomit
..
Od malinka nechtěla chodit za ruku ( moje mamka odmítala s ní chodit ven, bála se, že jí někam uteče a nechápala to), šla vedle mě a vždy mě poslechla, když jsem řekla zastav…
Teď mi dává ruku a ráda, bez tahání, bez řvaní
..jo a plivat na sebe nenechám
to platí i pro jiné agresivní projevy, které občas odkoukne ve školce