Umanutý 3leťák

7
30.7.21 15:05

umanutý 3leťák

Ahoj,
určitě si to zažívá každá z nás, jen mám pocit, že je to věčně nekončící boj.
Malý je strašně šikovný, rychle začal chodit, mluví už krásně snad dřív jak od 2 let, je bystrý, chytrý, všechno chce vědět, všechno ho zajímá, tu pusu pomalu nezavře. Někdy je to únavné, ale na druhou stranu jsem ráda, že je zvídavý.
Nicméně jeho úžasné klady totálně shodí jeho vztekání a dělání naschválů. Hraje si v pokojíčku, něco se mu nedaří - bum prásk všecko shozené a jekot. Pokaždé za ním přijdu a opakuju mu, že když mu něco nejde, může za mnou přijít nebo mě zavolat a pomůžu mu. Vyvzteká se a pak mi řekne, jestli mu teda pomůžu. OK, to by ještě šlo, ale trvá to už skoro rok a nemění se to.
Pak jsou tady ty naschvály. At jde o odchod z domu, z hřiště, z návštěvy, od někoho, k někomu, úklid, spánek, prostě cokoli. Ať to ví dopředu nebo je to nárazové, nebo se na to dokonce i těší, vždycky začne v tu chvíli dělat něco úplně jiného, do toho samozřejmě lumpačit, něco rozlije, vysype, nebo se místo obouvání svlékne z toho co už má… je to denně. A já už nedokážu být pořád trpělivá a donekonečna vysvětlovat, objasňovat, diskutovat. Už prostě bouchnu a odcházíme s kraválem.
Teď bojujeme s usínáním. Je na něm vidět, že je unavený, ale vymýšlí co se dá, aby to přemohl. Nemám ani hodinu klid na to udělat co potřebuju nebo prostě jen vydechnout a už nevím jak dál. Nechci se vztekat a křičet, ale nervy mám jen jedny. I když vím, že on je z toho asi dost zmatený. Nevím, jak ho mám naučit na nějaký normální režim. Jak ho přimět, aby teď udělal co je potřeba (oblékl se, sklidil věci…) a pak bude něco prima, třeba to, že vyrazíme na kole na zmrzku nebo dojdem za kamarádem, kde si budou hrát (protože když k tomu dojdem, tak je spokojený a šťastný). Jeho to ale teď
nezajímá nebo jak to říct.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Napsat příspěvek

Reakce:

Velikost písma:
14845
30.7.21 15:20

Kdyz se mu neco nepovede, funguje rict „jses nastvanej, ze ti to spadlo, co“ - proste vyjadrit pochopeni.
On to potrebuje delat sam, ne abys mu pomahala neco stavet.

Kdyz se nekam chystate, vyhrad si cas a v tu chvili proste stuj u nej a jisti. Klidne bych ho oblekla, kdyz pospicham.

A na usinani si lehni s nim.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
2151
30.7.21 15:25

Popisuješ úplně normální tříletý dítě :nevim: prostě zatnout zuby a vydržet, mladá má dodneška nejvíc práce v době, kdy už máme být na odchodu kamkoliv a 100× ji můžu říkat, že dalších 15 dětí v kroužku co jedou na výlet opravdu nezastaví vlak a nebudou čekat, až si laskavě dočeše panenku, na kterou si vzpomněla ve chvíli, kdy sem jí řekla, ať se obleče :lol: někdy to jde hned jindy je to o nervy a když už na to nemam nervy já, tak ji prostě obleču já, spánek přes den ve třech letech taky nechtěla, ale aspoň jsem ji nechávala hoďku v klidu u pohádky aby si odpočinula

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
7
30.7.21 15:32
@Lucie_Sx píše:
Kdyz se mu neco nepovede, funguje rict „jses nastvanej, ze ti to spadlo, co“ - proste vyjadrit pochopeni.
On to potrebuje delat sam, ne abys mu pomahala neco stavet.

Kdyz se nekam chystate, vyhrad si cas a v tu chvili proste stuj u nej a jisti. Klidne bych ho oblekla, kdyz pospicham.

A na usinani si lehni s nim.

Já tohle všechno zkouším. Opravdu. Jo to stavění chápu, jen nevím, jak mu pomoct nebo předejít těm vzteklým záchvatům. On u toho křičí, že mu to nejde… a když se uklidní, tak i sám většinou řekne Maminko, můžeš mi pomoct? Dělá to i když se mu nedaří si něco obléknout… Když na mě houkne Já sám, tak ho nechám, jen se mu snažím říct, že nevadí, když to hned nejde.

A to chystání ven a spaní mi opravdu příjde jako bojkot. Nevím, jestli z toho už má rozum, ale je dost šikovný na to, aby to probíhalo hladce. On prostě nechce a hotovo. I když na konci čeká něco co má rád.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
14845
30.7.21 15:43
@Sylvie.O píše:
Já tohle všechno zkouším. Opravdu. Jo to stavění chápu, jen nevím, jak mu pomoct nebo předejít těm vzteklým záchvatům. On u toho křičí, že mu to nejde… a když se uklidní, tak i sám většinou řekne Maminko, můžeš mi pomoct? Dělá to i když se mu nedaří si něco obléknout… Když na mě houkne Já sám, tak ho nechám, jen se mu snažím říct, že nevadí, když to hned nejde.A to chystání ven a spaní mi opravdu příjde jako bojkot. Nevím, jestli z toho už má rozum, ale je dost šikovný na to, aby to probíhalo hladce. On prostě nechce a hotovo. I když na konci čeká něco co má rád.

No ale ty to nepotrebujes vyresit, ne. Aby se u staveni nevztekal, to je zbytecne narocny pozadavek.
Proc bys mu s tim mela pomahat? At stavi sam a at se vzeka.

A tim ze reknes, ze nevadi ze hned nejde oblikani, zbytecne popiras ty jeho pocity. Jemu to vadi, ze to nejde.
Tak rekni „je, ten rukav se blbe zasekl, co“.

Na naschvaly se spanim a vypravovanim neverim.
Trilete dite je nekde na urovni simpanze. Muselo by byt schopne myslenek „ja se neobliknu, mama bude nastvana, protoze uz se tesi k tete na kafe a ji to takhle pekne zkomplikuju“ - to ne, to je moc slozity.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
7
30.7.21 15:46

@Nickjmeno Jasně, že nejsme jediný případ :) proto to i tak píšu a budu ráda za názory, typy a taky klidně stejné příběhy :D
Kdyby aspoň v klidu vydržel, ale on potřebuje čůrat, pít, hračku, to, ono a pořád něco vymýšlí, když už nic nevymyslí a už ho tam nechám napospas, tak mě aspoň volá, aby se zeptal jestli je třeba ráno :) a oči má jak žiletky a vidíš, že se prostě snaží neusnout. když to vzdám, tak mi usne třeba během 2 minut v autě, když někam odpoledne jedem a nebo je v 6 už tak hotový a protivný, že to je k nevydržení :D
Teď se směju (zrovna po hodině a půl sám usnul), ale v tu chvíli mi do smíchu fakt není :)

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
7
30.7.21 15:51

@Lucie_Sx Nevím jak jinak to pojmenovat. Nechce dělat to, co by se právě teď mělo. Netvrdím, že to je naschvál, protože tím naštve mě, ale protože se to po něm chce a on prostě nechce…

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
14845
30.7.21 16:46
@Sylvie.O píše:
@Lucie_Sx Nevím jak jinak to pojmenovat. Nechce dělat to, co by se právě teď mělo. Netvrdím, že to je naschvál, protože tím naštve mě, ale protože se to po něm chce a on prostě nechce…

No a co treba…?

Spani jsem myslela vecer a ty myslis odpoledne. Normalne bych ho nechala, at usne, az bude unaveny.

Zkus to vsechno min hrotit.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
345
30.7.21 21:18

To je sranda, je to neco jako ten nas :) Vi, kam se pujde, tesi se tam, kdyz se tam pak dostanem, je tam stastnej, ale ta chvile, kdy se rekne, ze teda se jdeme obliknout a vyrazime tam… musi v tu chvili nutne zacit delat miliardu veci. Obcas precvakne az do vzteklyho zachvatu a uplne obrati, ze teda nikam nechce, to bych vyletela z kuze.
Vecer se ma jit koupat, taky si vzpomene na x dulezitych cinnosti, co pred tim musi obstarat.
Ma jit vecer spat, zaleze do postele a najednou zase cvak a musi jit zarizovat. Atd.
Ono jednorazove je to i hrozne roztomilý, protoze u toho ma ruzny prupovidky… jenze ono to je porad a porad den co den a skoro uz se vsim.
A neni univerzalne fungujici postup. Nekdy to jde po dobrym, nekdy pomůže zavelet „po zlym“, nekdy ani jedno a musime vymyslet nejakou uplne kravskou okecavacku, ktera na nej z niceho nic zafunguje… Nekdy me to nechava v klidu a nekdy silim, cimz to samozrejme zhorsim. Kdyz vychladnu, tak si uvedomuju, ze problem neni v jeho chovani, ktery odpovida jeho veku a zdaleka neni nejhorsi, ale ze problem mam v tu chvili se sebou, protoze JA uz jsem unavena a JA uz chci mit klid. Ale jak se nad to povznést… :nevim: A ted pred porodem, jak uz jsem z principu protivna sama sobe, tak to snasim jeste hur.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
19926
30.7.21 21:36

@Janadel a náš kluk neumí rozdíl chci /nechci…to je teprv peklicko, když dělám psi kusy a on nemyslel chci ale nechci. A teď při psaní mi došlo, že za to může deb. ilní čeština nechceš napít /chceš napít :zed: :roll:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
345
30.7.21 22:05
@Bubla Bůčková píše:
@Janadel a náš kluk neumí rozdíl chci /nechci…to je teprv peklicko, když dělám psi kusy a on nemyslel chci ale nechci. A teď při psaní mi došlo, že za to může deb. ilní čeština nechceš napít /chceš napít :zed: :roll:

Jojo, prej se nemaj detem pokladat otázky se zaporem… tak to taky nedodrzujeme :D

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
19926
30.7.21 22:12
@Janadel píše:
Jojo, prej se nemaj detem pokladat otázky se zaporem… tak to taky nedodrzujeme :D

Od zítra to napravíme :think: my ještě nemáme používat více pojmenování taky další specialita češtiny prase, vepř, čuně. Helikoptéra, vrtulník. Šnek hlemýžď. Vrchol všeho jist, baštit, papat, ham :zed:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
2056
31.7.21 20:46

@Sylvie.O Napíšu, co mě napadá, že tam vidím - ale třeba to tam vůbec není, musíš si to přebrat :-) Jednak zbytečně na sebe bereš jeho pocity, jeho vztek. Že se malé dítě vzteká je normální, vyvíjí se mu mozek, emoce prožívá velice silně, nemá ještě tu regulaci, projde si tím, postupně se to naučí. V 10 letech už kvůli stavebnici řvát nebude, neboj :-) Je dobré si uvědomovat, že jsou to jeho emoce a ne tvoje. Že mu můžeš pomoct (pojmenovat jeho pocity, nepopírat je) a ukázat mu, jak věci řešit v klidu nebo je napravit, ale prostě si tím potřebuje projít a bude to ještě chvíli trvat.
Naschvály při odchodu nejsou podle mě naschvály. Třeba je pro něj jen těžké přepnout se z jedné činnosti do druhé. Má něco rozestavěno a pak se má jít oblékat. Sice se vlastně těší, ale teď je teď. A nějaké potom, až tam bude, i když se tam těší, ho TEĎ nezajímá.
Dál můžou tyhle naschvály souviset s tím, že na něj vyvíjíš často tlak a něco přikazuješ nebo zakazuješ, nějakou dobu ho odbýváš, protože potřebuješ třeba něco dodělat apod. A on nemá prostor něco si vybrat, o něčem rozhodnout. Takže když se po něm pak něco chce, tak on nechce. Přijde mi to jako docela normální reakce. Čím míň člověk přikazuje a zakazuje, tím víc dítě spolupracuje. Tady jsem o tom kdysi psala https://petrush-cz.blogspot.com/…luprace.html

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
1295
31.7.21 21:02

U nas je to to same. Taky mam nervy. Navic je syn temperamentni…a ja taky :lol:

Hodne pomaha fakt hodne predvidat a planovat. Furt jak u blbejch chodim a opakuji…brzo jdeme. Dodelej si jeste tohle a jdem. Snazim se dohodnout - dodelej si teda tohle, ale s timhle uz nezacinej. Nebo: „Co jeste potrebujes dodelat?“ Davam na vyber, motivuji. Ale taky vi, ze nema volbu. V minulosti proste v urcitem bode narazil a byl obleknut a vyveden za revu ven.

Nechavam ho rozhodovat co nejvic veci, o to ochotnejsi je obcas poslechnout me.

U zlobeni zabranuji. Vylijes piti, tady je hadr a piti seberu. Ted mame problem s chovanim vuci sestre. Takze, kdyz zlobi, sestra jde od nej. Tohle me tolik stve, ze uz mame i system. Pokud je na ni cely den hodny, dostane sladke :)

Ja teda doted nevim, jak na ty hystericke vystupy reagovat. Samozrejme utesim a nabidnu pomoc. Ale pokud mi ctyrlete dite uz pulhodiny rve, myslim, ze je na miste mu rict, at uz prestane, nebo si jit po svych. Prece nebudu u ditete 5× denne pul hodiny klecet.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
7
31.7.21 21:26

@pet p Vím, že ty pocity jsou přirozené, nechci je utlumovat nebo korigovat, když už v tom vzteku třeba je, ale nemůže to přece být kvůli všemu. Xkrát za den. I když se mu zrovna nemůžu věnovat, vždycky se snažím mu to objasnit v klidu. Spíš mi jde o to, jak jim předcházet. A to jde těžko, když se vztekne fakt kvůli čemukoliv. Dneska jsme šli do koupelny, já automaticky rozsvítila a on okamžitě otočka, brek, šup na zem a on to chtěl udělat sám. Neměla jsem šanci to vědět, předvídat… A takové drobnosti a když má svůj den, tak je to pořád.
U těch odchodů on už nic nedělá. Dávám si pozor, aby měl už dohráno, nebo dokoukanou pohádku a snažím se to načasovat tak, že když už to končí, tak se oblékáme, to ještě jde, ale pak přijdou titulky, má to vypnout (to chce taky vždycky sám) a už začne vymýšlet nebo rovnou konat…
Děkuju za článek, jdu mrknout :)

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další podobná témata podle názvu

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

Mohlo by vás zajímat