Poradna gynekologa
MUDr. Jiří Škultéty
Ahoj maminky, mám takový dotaz.Moje sestra přišla o miminko v 38.týdnu těhotenství.Šla na běžnou kontrolu do nemocnice a tam jí oznámili že miminko nežije.Pohyby cítila normálně jak měla.vyvolali jí porod a zjistili že se malý uškrtil na pupečníku.A že se to muselo stát toho dne během cesty do nemocnice nebo při čekání na vyšetření.Hledám touhle cestou někoho kdo by mi mohl poradit jak můžu sestře v tak těžkých chvílích pomoct.Moc děkuji.
je mi to moc lito,nam se toto malem stalo tez
snad jen,nechat ji vypovidat a byt ji oporou
mam kamaratku, ktora si prezila to iste. povedala mi, ze najviac jej pomahalo, ked mohla o tom rozpravat.
ze najhorsie bolo, ked sa jej ludia vyhybali alebo sa tvarili, ze sa nic nestalo.
presne rok po smrti dievcatka sa jej narodil chlapcek. ![]()
zelam vela sil ![]()
ahoj, jsi hodná, že se sestře snažíš pomoct. Myslím, že teď potřebuje jen cítit, že má někoho za sebou. Nám umřel chlapeček v 35tt před dvěma lety. Těžko se mi o tom pořád jen přemýšlí, natož mluví. Tehdy jsem byla schopná komunikovat jen se svým přítelem a s maminou, ale nad vodou mě drželi i moji sourozenci a prostě jen tím, že se mnou „byli“, náš vztah k sobě. Není na to žádná rada a slova útěchy nepomáhají. Větu „to bude dobré“ jsem nenáviděla. Omlouvám se za anonym. Dnes máme půlroční děvčátko. Zvládněte to ![]()
Já si ji vyslechnu, jenže když vidím tu její bolest v očích, to jak trpí..Hrozně mě to mrzí..Mám 10.měsíčního chlapečka a nedokážu si představit že by se mi tohle stalo..
Mají v plánu s přítelem hned jak jí skončí šestinedělí zkusit druhé..Ono je asi nejhorší to že se snažili o miminko 2roky a nakonec se stalo něco takového.
Uff, tak to je těžké, vůbec si to neumím představit,
ale asi je opravdu důležité ji nechat vypovídat - pokud jí to pomáhá ![]()
Přeji všem v rodině hodně sil, tohle je hodně traumatizující
![]()
No teda prominte za nazor, ale takovy clanky by se sem vubec nemeli psat. Ja sama jsem ve 28 tydnu a tokove story me dost desi a komplikuji tehotenstvi.
Jestli je o čerstvé, tak bych ji teď nechala vyplakat a pak se snažila být s ní. Vím, že když se ti v životě něco těžkého stane, tak je nejhorší lítost. To mě vždycky zaručeně rozbrečelo. Neříkám, že máte dělat, jakoby se nic nestalo, jen neházet útrpné pohledy a neříkat právě tu inkriminovaou větu, že to bude dobré. Klidně bych sestru vzala vypovídat k psychologovi, popřípadě ať si tu založí skupinu, kde by si mohla s jinýma maminkama, kterým se salo něco podobného, popovídat…Jinak mě to strašně mrzí ![]()
@Anibas55 píše:
No teda prominte za nazor, ale takovy clanky by se sem vubec nemeli psat. Ja sama jsem ve 28 tydnu a tokove story me dost desi a komplikuji tehotenstvi.
tak ta temata neotevirej a necti je.
Nevim, proc by mel byt internet plny jen veselych veci. Umrti miminka.je soicast zivota.
@Anibas55 píše:
No teda prominte za nazor, ale takovy clanky by se sem vubec nemeli psat. Ja sama jsem ve 28 tydnu a tokove story me dost desi a komplikuji tehotenstvi.
Tak je nečti. Že se o něčem nebude psát neznamená, že to přestane existovat.
Zakladatelko… musí to být moc těžké. Asi bych se vyjádřila v tom smyslu, že kdykoli bude sestra potřebovat, může se na tebe obrátit, přijet se vybrečet…
Protože ono nic jiného asi moc nepomůže ![]()
@Anibas55 píše:
No teda prominte za nazor, ale takovy clanky by se sem vubec nemeli psat. Ja sama jsem ve 28 tydnu a tokove story me dost desi a komplikuji tehotenstvi.
Zakladatelko, asi bych se s ní snažila mluvit
nebo jí aspoň tu možnost nabídla, každý to má jinak a někomu to zas může být nepříjemné a bude se snažit rychle zapomenout..
@Anibas55 ja jsem take tehotna a jsem na to taky citliva, ale nejlepsi rada je necist, i kdyz to svadi…to je proste zivot, nelze se tvarit, ze se nic nedeje. Bohuzel ![]()
zakladatelka se ocitla v tezke situaci a potrebuje radu a pomoc, je v poradku ze jsem napise.
@Misa12 to co se stalo tvoji sestre me moc mrzi, tohle by se nemelo stavat, ja si prozila dost osklive umrti v rodine dvou mych nejblizsich a nejvic mi pomahalo o tom porad mluvit, porad, a ze me okoli vyslechlo a chovalo se celkem normalne. Musi to byt ale hrozne tezke i pro tyto lidi, pac nevi jak se maji chovat, drzte se obe dve ![]()
@Anibas55 píše:
No teda prominte za nazor, ale takovy clanky by se sem vubec nemeli psat. Ja sama jsem ve 28 tydnu a tokove story me dost desi a komplikuji tehotenstvi.
tak to nečti, není nic jednoduššího ![]()
Míšo,
je to těžké.. pomoc je opravdu jen vyslechnout, když bude o tom chtít mluvit. moje kamarádka prošla stejnou tragedií a rozhodně říkala, že se s tím musí vyrovnat sama, ale nad vodou ji drželo právě to, že měla kolem sebe blízké, kteří ji neradili, nepoužívali větu ,, to bude dobré, budete mít další,, jen ji prostě vyslechli, objali a ona věděla, že není sama…
Smrt miminka v rodine jsme take bohuzel meli. Myslim, ze je dobre poslouchat, ale moc neradit, spis se snazit porozumet a chapat. Nevim jakou ma sestra povahu, treba by ji pomohl psycholog, nebo bys ji mohla zkusit nekam vytahnout ven. Tohle je tezke radit, kdyz ji clovek nezna. Drzim palce, at se jim alespon zase brzo zadari znova, az do konce.
@Anibas55 veci ktere se tykaji miminek holt nejsou jen vesele. Prijde mi tvuj nazor sobecky (ze by se to sem nemelo psat). Vzdyt kdo jiny uz potrebuje radu a podporu vic. Pokud te to stresuje, coz samozrejme chapu, tak priste neklikej na diskuzi s takovymhle nazvem.
holky ti tu už napsali asi jak reagovat. Já bych jen doplnila, řekni sestře, že existují stránky pro andílkové maminky - jsou moc krásné, plné smutných příběhů,ale hlavně - je to místo, kam se můžou jít maminky vyplakat, vypovídat se ze svého bolu a můžou tam dát i svůj příběh, nebo tam trvale umístit vzpomínku na své dítě… Když jsem potratila, tak jsem tam často chodila, ano bylo to emocionálně hodně silné, ale to vyplakání se nad sebou a jinými příběhy, to zjištění, že v tom nejsem sama, že se to bohužel stává častěji, než bych si uměla představit…emocionálně jsem se v tom hrabala a hrabala a můžu říct, že mi tyto stránky opravdu hodně pomohly. jsou na anjeliky.sk
Tolik naděje a zůstal jen smutek?
Sdílejte své pocity, vypište se z trápení nebo načerpejte útěchu v deníčkách s podobnou zkušeností.