Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Ahoj maminky,
Potřebuji poradit.
Mám chlapečka, 10 měsíců. Až do Vánoc uměl usnout sám, zrovna se nám lámaly dři denní spánky na dva. V noci se jednou budil na mlíčko, ale jakmile jsem ho uložila do postýlky, ihned usnul a spal až do rána.
Přes Vánoce nás dostihly rotaviry, které nás potrápily asi na 2 týdny, byly jsme i v nemocnici. Po nemoci najednou neuměl usnout sám, museli jsme ho vždy unosit. Asi za týden se to upravilo a opět usínal sám. Pak jsme ale dostali rotaviry opakovaně a všechno se opět zopakovalo. To už ale odmítal usínat i v náručí, jediné místo, kde zabral, byl kočárek.
Po uzdravení se už 3 týdny snažíme vrátit do starého spánkového režimu, ale marně. Budí se 2 krát za noc, s hrozným řevem, a ne a ne zabrat někdy i hodinu. Nechce se nosit, nechce mlíčko, a jediné místo, kde zabere, když už nevím co, je kočárek. Večer také nemůže usnout v postýlce, jakmile se vzdálím, spustí hrozný řev a staví se v postýlce. Stalo se vám to taky? Je nějaký recept, jak ho to odnaučit? Přejde to časem samo?
Možná je ještě důležité zmínit, že když jsme venku na procházce, spí přes den 2krát. V 10- 11:30 a 15:00-15:45 hod. Když jsme doma a nejdeme na procházku, usne sám v postýlce až kolem 11:30 až 12 hod a spí asi 1,5 - 2 hodiny. Odpoledne pak už sám neusne, když nedrncám a jde spát už sedmé. Když jdeme odpoledne na procházku, ještě si odpoledne schrupne a večer pak usíná kolem půl deváté. Myslíte, že se nám už lámou dva spánky na jeden? Má smysl ještě držet ty dva nebo spíš ne?
Předem všem diky za rady a omlouvám se za dlouhý sloh ![]()
Asi neporadím, ale syn měl v tomhle věku krizi, kdy také spal asi 14 dní jen jednou za den..pak se vše samo upravilo a zase spinká 2× denně plus v noci 12-13 hod s jedním probuzením na mléko..já údajně nespala přes den už od 6 tého měsíce:-)
Starší syn měl spoustu změn i bez nemoci a nemocnice, včetně toho že přestal sám usínat v postýlce. Prošli jsme si kočárkem, usínáním i nás v posteli, ze všeho se vždy po nějaké době vrátil zpět do postýlky k samostatnému usínání. Nikdy jsem ho nijak násilím nenutila, nejsem zastáncem metody nechat vybrečet, jednak mi to přijde surové k dítěti, ale taky mám špatnou zkušenost. Když začaly tyhle změny se spaním, napřed jsem si myslela, že je to jen zkouška me trpělivosti a tak jsem ho po pár pokusech o uklidnění nechala chvíli vztekat - no začal mi modrat jak nemohl popadnout dech. Bylo to strašných pár vteřin, od te doby když začne zase s nějakou změnou, pravidelně zkouším ukládat do postýlky, ale když nechce přejdu na to co v tu chvíli funguje. V klidu jsme oba a zatím se mi vždy po pár týdnech zase srovnal. Tvůj má navíc za sebou hospitalizaci, pokud to moc neobtěžuje tebe nechala bych ho ještě být, ale to je pouze moje zkušenost ![]()
Jo a ke změnám počtu spánků, vždy jsme měli pár dni boj než se srovnal s novou situaci. Po několika divokých dnech, kdy střídal starý počet s novým a podle toho usínal večer, se to upravilo samo na menší počet a k tomu si naladil i dobu večerního uložení.