Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Mám obě vlastní děcka samospící od kojeneckého věku. Nenechala jsem je vyřvat celé noci, jak se tady prezentuje. Byla jsem vždy u nich, netahala jsem je z postýlky, uklidnila je, pohladila a šla. Celé to trvalo asi 3 dny. Starší kluk tabulkově předpisový, na gymplu. Celý šťastný, že může spát se mnou v posteli (tohle jste nečetly
), je hodně svůj, ale to je dáno geneticky. Mladší byl vývojově pomalejší, ale všechno dohnal, u zápisu nechtěla učitelka věřit, že je mu jen 5 let. Sdílíme spolu postel, spí celou noc, i když byl kojený. Řešila jsem s pediatrem, že děcka spí třeba 11 hodin v kuse, krásně přibíraly… No, asi jsem měla štěstí. Rozhodně nejsem chladná matka, když na to přijde, jsou oba přítuly.
Myslela jsem si, že už do této diskuze nepřispěji, ale nedá mi to. Psala jsem do několika diskusí či je pročítala a přijde mi, že se nějaká maminka zeptá na názor. Jiná maminka ho řekne a další spousta maminek začnou napadat příspěvky, se kterými se neztotožňují. Trošku mě to mrzí. Jinak tady spousta maminek píše o týrání, bezmezné lásce a tak podobně. Z vlastní zkušenosti vím, jsem učitelka, toho času na MD, že maminky by se kvůli dětem rozdaly, ale pak padnou tři roky, děti strčí do školky, vyzvednou je nejlépe večer a kdyby byly internátní bylo by to ještě lépe. Nemluvím o maminkách pracujících, ale třeba maminkách, co mají mladší dítko. Sama vidím, že tento trend výchovy je špatný. Proč po té spoustě lásky jsou děti čím dál horší? Kde je tedy chyba. Zakladatelka není tyranka, půlroční dítě je pěkný fiškus a umí si vynucovat. Už jsem psala, že zkusit to může, na mimi to následky nezanechá, a když to nepůjde, tak budou hledat jinou variantu. Ale u spousty maminek mi přijde, že nejsou maminky, ale otrokyně.
@Bobule151 jj, diskuzí typu nechci být živý dudlík je tu fakt dost
@Berousik u nas to bylo trosku slozitejsi tim ze mel centralni hypotonii coz je ochablost svalu..takze se chodit naucil az ve 28 a do dnes chodi mizerne.Tim jak se zdrzela motorika tak i mentalita.Ale cca jsem to zacala tusit prave okolo tech 28 mesicich.
@brko píše:
@Berousik k te reci: k jejimu rozvijeni velmi pomaha jemna motorika. ( krome jineho). At mala navleka koralky, sbira cocku ze stolu, dava penizky do pokladnicky…mj. doporucuji i oromotoricka cviceni- poradili ti u logopeda?
Koralky navlikame, prebira hracha cockua rejzi jako popelka
, penizky do pokladnicky me nenapadly, diky za tip ![]()
Oromotoricka cviceni neznam ![]()
Syn má (teď už víme, že kvůli diagnoze) sníženou potřebu spánku. Jako miminko spal přes den 3*45minut, víc ani ťuk, kdybych se na hlavu postavila, nohy si ušoupala, autem objela celou planetu to dítě prostě nespalo. V noci 8× budíček když byl dobrý den… Zkoušeli jsme úplně všechno.. z rukávu bych tu vysypala spoustu babských i jiných rad
Ze zoufalství jsme vyzkoušeli i kontrolovaný pláč- u syna spíš vztek v jeho roce (15budíčků to už se nedalo), vydržela jsem to dva dny stylem, že jak se začal vztekat hned jsem tam šla pohladila odešla, vždy ten proces zabral tak 30 minut a pak usnul, chvíli byl klid- mysleli jsme si, jak to zabralo a ono ejhle za měsíc se nespalo zas. Pak už jsem to nechala být, protože vážně nepomohl ani svatý. Zlomilo se to až ke třetímu roku.
Jsem ráda, že jsem vyřvání už víc nepoužila ač jsem v té době o nějaké aspergerovi neměla tušení, podepsalo by se to na něm, si myslím hodně. Do teď když má špatné dny tak chodí spinkat k nám. Nemyslím si, že „špatná výchova“ začíná v tom, nedonutit dítě spát když se rozhodnu, že spát má. Se synem máme velice jasně vymezené hranice, řekla bych, že i přísnější. U druhátka už jsem to neřešila, prostě je s námi spát začal ke 2roku- asi už jsem si zvykla a noční buzení mě tak neiritovalo ![]()
Chci tím říct, že nic netrvá věčně.
@evick2 jsem mimo tema, ale koukam, ze mas kluky narozene presne na dva roky ve stejny den
to je dobry ![]()
@Bobule151 píše:
Myslela jsem si, že už do této diskuze nepřispěji, ale nedá mi to. Psala jsem do několika diskusí či je pročítala a přijde mi, že se nějaká maminka zeptá na názor. Jiná maminka ho řekne a další spousta maminek začnou napadat příspěvky, se kterými se neztotožňují. Trošku mě to mrzí. Jinak tady spousta maminek píše o týrání, bezmezné lásce a tak podobně. Z vlastní zkušenosti vím, jsem učitelka, toho času na MD, že maminky by se kvůli dětem rozdaly, ale pak padnou tři roky, děti strčí do školky, vyzvednou je nejlépe večer a kdyby byly internátní bylo by to ještě lépe. Nemluvím o maminkách pracujících, ale třeba maminkách, co mají mladší dítko. Sama vidím, že tento trend výchovy je špatný. Proč po té spoustě lásky jsou děti čím dál horší? Kde je tedy chyba. Zakladatelka není tyranka, půlroční dítě je pěkný fiškus a umí si vynucovat. Už jsem psala, že zkusit to může, na mimi to následky nezanechá, a když to nepůjde, tak budou hledat jinou variantu. Ale u spousty maminek mi přijde, že nejsou maminky, ale otrokyně.
Tak já jsem třeba na RD a dcera chodí do školky na 3 dopoledne v týdnu, protože se jí tam líbí…
Jak můžeš s jistotou tvrdit, ať zakladatelka vyřvání zkusí, že jejímu dítěti to neublíží? To jseš si tak jistá? Já mám třeba kamarádku, které u 4letého teď diagnostikovali psychiatrické onemocnění (nechci být konkrétní), taky byl nespavé miminko a kdyby ho tehdy nechávali vyřvat, určitě by to na něm následky zanechalo. Takže já bych nejdřív hledala tu jinou variantu.
Jinak diskuze už nemá smysl ![]()
@Berousik děláme si s manželem legraci, že můžem jen jednou za rok a buď to vyjde nebo ne ![]()
@Bobule151 jak vis, ze vyrvani nema na dite vliv? Vis neco o potrebach kojence? K potrebam nepatri jen jidlo, piti, spanek. Ale i kontakt, kdykoli dite potrebuje.
Vis neco o kortizolu? O tom, jak u malych miminek vznika, kdy je jeste hodne dobre meritelna jeho hladina?
Pulrocni si vynucuje?
![]()
Zadej do googlu " cvicitele deti",jestli se chces trochu dovzdelat.
![]()
@evick2 píše:
@Berousik děláme si s manželem legraci, že můžem jen jednou za rok a buď to vyjde nebo ne
@Bobule151 jsem na md, dcera chodi do skolky 2× tydne na dopoledne a moc se ji tam libi a ja si od ni velmi rada odpocinu. To s laskou nema nic spolecneho, dite kolektiv potrebuje a matka tu chvili klidu taky.
Pulrocni dite si opravdu nic nevynucuje. Jedna pudove.
Můj syn začal taky chodit ve 3letech, hned od prvního dne tam chtěl spát, spát jsem ho tam nechala až déle a jak tam byl rád. Až pak se cosi stalo a byl neštastný, ale i tak když jsem ho stáhla a byl doma, chtěl děti, ač si s nimi nehraje a je spíš pozorovatel.. prostě nic se nedá generalizovat
Maminky, každá máme svůj názor, každá své zkušenosti. Myslím, že každá maminka pozná, co její dítě potřebuje. Pisatelka se jen ptala. Zkuste se oprostit od emocí a dát střízlivý názor. Já své děti zahrnuji láskou, starší s námi spala v posteli do tří let, mladší to nevyhovuje. Spinkat jsme je naučili vyřváváním, až když jsme zkusili vše a nám to bylo ku prospěchu. Samy vidíte, že co dítě, to jiný vhodný přístup. Jasný, že k dětem s problémem se musí přistupovat jinak. Ale mně přišlo, že pisatelka má normální mimi. Vezměte si výchovu našich maminek. A jsme nějak poznamenané? Myslím, že bezproblémovým dětem opravdu nemůžeme ublížit a nějak je poznamenat. Myslím, že po třech dnech nemá dítě zaděláno na psychický problém a myslím, kdyby takto brečelo déle, pak by to problém byl. Pár maminek, co má podobnou zkušenost píše, že jejich dětem to pomohlo. Tak proč by dělaly chybu. Ale to je jako byste to nečetly a pořád si razíte svou. Vždyť je to diskuze a v diskuzi se mají názory tolerovat, ne napadat.