Breno poradna - podlahové krytiny
Jiří Novotný
Dostál není špatný, akorát nepomůže lidem, kdo má psa-fenu kastrovanou, každý problém svede jen na to a že si to člověk zavinil sám, at se nediví, co má. Na bázlivost jako takovou se specializuje Desenský.
Náš pes byl starý a začal se ohánět, když se mu cokoli nelíbilo, byl s námi v bytě. Na tohle vet řekl, že osobně by takového psa u dítěte v žádném případě nenechal a utratil by ho. Nakonec jsme ho nechali utratit, protože mu začaly praskat kožní nádory a krvácet. Je to cca měsíc.
No, my máme kocoura a 8měs dítě a vůbec nedokážu odhadnout, jak dlouho jí bude trvat, než pochopí, že tahání a bušení do živého prostě bolí. Takže rada typu „dítě musíš naučit, že nesmí ubližovat psovi“ mi přijde v tomhle věku jako ne moc efektivní řešení nastalé situace, neb to bude chvíli trvat, než to pochopí, a za tu chvíli se může stát průser.
Pes je slepý, navíc má odmalinka ze všeho strach a jinak než zubama se bránit neumí. Odborníka by nejspíš potřeboval, ale hlavně by takový pes potřeboval spíš klidné prostředí, kde může existovat bez nervů tak, aby se cítil jistě a nemohlo ho nic překvapit. Takové prostředí domácnost s batoletem může těžko nabídnout. Takže za mě - trhá to srdce, ale psa bych dala pryč. Samozřejmě ideální by byl hodný nový milující páníček, ale kde ho tak rychle hledat…
Myšlenky zakladatelky proto chápu, pokud skutečně neví, kam psa udat. Protože ať mám psy taky ráda, dítě je pro mě stokrát důležitější.
Jak to napsat
nevím jak dlouho je váš pes slepý a jak slepotu přijal. To musíte posoudit vy. Je možné, že ho tento stav bude natolik stresovat, že by možná bylo utracení lepší. Ale pokud je jinak ok, slepotu „bere“ a jde jen o reakce z leknutí, když na něj někdo bez předchozí promluvy sáhne, tak to bych ho neutratila. Buď více hlídat, promlouvat k němu aby věděl, že jste blízko, co budete dělat, hlídat dítě. A nebo mu zkusit najít nový domov, což ovšem nebude lehké…
To si děláte srandu jen kvůi tomu že vrčí? Řešení je i dát ho nějakému člověkovi který se o něj postará a bude mu věnovat péči.Mě osobně by se taky moc nelíbilo kdyby mě nekdo tahal za chlupy.
Ať to zní ošklivě- ano, dala bych ho utratit.Pes je slepý a tudíž je logicky vystrašený. Je stále ve stresu a trápíte ho.Vy byste byl taky vystrašený, kdyby jste byl slepý. Je dobré se vžít do toho psa. Možná i špatně slyší, může mít i poškození mozku, proto špatně rozumí povelům a hlasité zvuky ho děsí. Pes nechápe, co se s ním děje. Je mu pět let, není normální, aby byl slepý. Netrapte ho.
Vlčák - Československý, nebo Saarlosův? Hm, na tohle plemeno málokdo má - zkušenosti, přístup a schopnost výchovy. To, co ze psa máte, jste si z něj udělali sami, teď nevíte, jak z problému ven, tak psa utratíme a je to… nechápu. Vaše dítě nemá psa co otravovat a tahtat, to by se nelíbio téměř žádnému plemeni, jak ke slepotě v pěti letech přišel? Dělali jste genetiku alespoň na PRA a PLL? To, že se bojí je logické - dostane povel sedni, ale když nevidí, kam si sedá, tak se bojí a evidentně se oprávněně bojí trestu, kde jsi to viděla zvíře fyzicky trestat, ten chudák si zaslouží lidi, kteří plemeni rozumí a i přes jeho handicap s ním budou umět pracovat a zacházet, přeji pejskovi mnoho štestí a lepší páníky, vy dítěti i sobě pořiďte plyšáka.
Tak kvůli tomuhle bych ho teda určitě utratit nedala, protože nejspíš za to on ani nemůže. Taky jsem toho názoru, že asi selhala výchova-výcvik. Jednou v životě-před více jak rokem jsem dala utratit mého milovaného pejska kvůli tomu, že byl vážně nemocný a už by se jenom trápil a mi s ním, při pohledu na něj-lituju toho dodnes, ikdyž vím, že jsem mu tak pomohla do psího nebíčka a už ho nic nebolí ![]()
Rozhodně neutrácet. stejně to žádnej normální veterinář neudělá, protože se to nesmí. dítě nemá být nikdy absolutně se psem samo- to by pak rozhodně ubylo zpráv typu „pes zabil dítě“. za to bych zavírala rodiče a ne vraždila psy! a dítě tahá psa za chlupy a vy ho necháte??? pak se nedivte, buďte ráda, že jen vrčel! vaše chyba! Že je pes slepý, to není taková tragédie, pokud žije v prostředí, kde je zvyklý se pohybovat. pro něj je nejdůležitějším smyslem čich.
Desenskýho nedoporučuji, je jen medializován, ale tím to končí- je to blázen
¨raději bych našla člověka, kterej se psům dlouhodobě věnuje, má pro ně cit a hlavně nějaké výsledky. ikdyž i to je velmi těžký, protože u jiného člověka, který to umí bude pes fungovat a vrátí se do původního prostředí a pokud majitel nebude dodržovat pokyny a rady cvičitele a se psem dál pracovat, tak je to k ničemu a většinou vyhozený peníze.
ve vašem případě bych opravdu radila najít pejskovi nový domov u hodného a trpělivého člověka. Takže tím nemyslím útulek.
Dobrý den, zdravím po novém roce, také bych psa v tomto případě neutrácela, ale vyhledala bych odborníka, nebo dala psa pryč. Každopádně bych nepodceňovala vrčení a dala pozor na dceru. Já jsem se chtěla však zeptat taky na názor, mám doam 13 letou fenu, je vidět že už chátrá, špatně vidí, sotva vyjde schody, pod žebry má nádor a slabé srdce. Ale zatim se tváří spokojeně. Bohužel, ale už nevydrží tak dlouho bez venčení co dřív což je logické a tak nám systematicky pročůrává podlahu. řikala jsem si že jí nechám dokud vypadá vcelku spokojeně, ale zas si říkám, jestli to nemám ukončit dřív než se jí přitíží. Je to velký pes, takže má úctyhodný věk. Ten důvod není to čůrání-tak to trochu vyznělo, je to celkový stav a situace rodiny. Nemám tolik čas na péči o ní a myslím, že by si zasloužila odejít spokojená, než abychom ji trápily.
Toť problém, my měli pudlíka a 14.dnů před 16.narozeninama začal učůrávat, ale tak, že šel a za nim cestička. Taky jsme se rozhodovali, jo nebo ještě ne, přejde to nepřejde. Nakonec se to posunulo o další 4.měsíce, byl už slepý, hluchý, ale byl náš. Pak se stalo, že se začal dusit (vypadalo to jako nějaký záchvat) a z toho už se nedostal, začal být apatický, nejedl, nepil, venku nechtěl chodit, když jsme ho vynesli, tak si sedl a lehl. Je strašně těžké si říct, dnes je ten den, kdy s ním půjdu, teď je v takové situaci teta se strejdou mají „syna“ našeho Dandy, taky bude mít v březnu 16.let, jde vidět, jak chátrá, je to jak na houpačce, jsou dny, kdy je úplně apatický a na druhý den pravý opak.
Ja nevim co bych udelala u mamky mam 15 letou fenecku je slepa, hlucha a ma epilepsii( dva roky) asi bych se neumela rozhodnout doufam ze odejde v klidu a sama
zatim je cila ![]()
Uspávali jsme jen kočky, ale v podstatě je to stejné
oba dva byly nemocní a u obou dvou to byla otázka dnů, kdy by odešly sami
ale nechtěli jsme je nechat trápit ( a vlastně ani nás, že jim nemůžeme pomoc)
dokud sami jedly, pily a došly si na záchod, tak jsme je nechali
jakmile ale přišel problém s příjmem potravy tak jsme přistoupili k uspání
tam je asi naše hranice v rozhodování
u obou jejich „chátrání“ bylo dílem chvilky - jeden den v pohodě vyskočil do okna dva metry vysoko, druhý den už mu nesloužily zadní tlapky
aleje to staršně těžký to rozhodnout ![]()
Já mám skoro 17 letou fenku jezevčíka a je ještě celkem čilá až na to, že už s ní chodíme na vyčurání každou hodinu
a nebo je na plínách, protože už nevydrží a počurává se - zajímavý je, že v noci vydrží celou noc klidně i 11 hod.
A taky se někdy uprostřed noci vzbudí(spí se mnou v posteli)a vyloženě opruzuje, kňourá a chce skočit z postele, jenže máme koberce a bojim se že se počurá, tak s ní jdu radši ven, dám jí napít(sama už ve tmě nenajde misku)a uložím jí do svýho pelíšku kde po chvíli vrtění znovu une a spí až do rána. Jinak jí, pije, má zájem o okolí a je vitální - jen se jí někdy nechce na procházku tak jí dám jen vyčurat a jdeme domu