Poradna porodní asistence
Bc. Vladimíra Toplaková
Rodila jsem přes 12 hodin ve velkých bolestech, copak to opravdu nejde jinak?
Ja rodila 25 hodin a hned po porodu jsem si taky myslela, ze uz nikdy vice … Ale je fakt, ze na bolesti zenska rychle zapomene a uz je tu jen ta radost z toho maleho clovicka.
Takze asi nejaky ten sourozenec pribyde (i kdyz ne hned).
Rodila jsem 27 hodin. Kdyz po dvou hodinach tlaceni mimco odmitalo prijit na svet, zkusili to klestema. Ale to ne, drzelo se zuby nehty! Pak doslo ke komplikacim a skoncilo to cisarskym rezem. Takze po te vsi namaze a operaci zotavovani nebylo nic moc. Ale uz planujeme dalsi (synovi je 13 mesicu) i kdyz ne hned ted
.
Fairynuff
Porod je hlavně o důvěře mezi rodící ženou a porodní asistentkou. A také o tom, jestli rodící žena je v psychické pohodě Pak i hodně hodin se dá docela dobře zvládnout.Hana
![]()
Jde to jinak, ale je to otázka peněz a známých
![]()
Důvěra mezi rodičkou a porodní asistentkou nemůže vzniknout za pár hodin, navíc já měla překotný porod.Vlastně ani nevím, jak má porodní asistentka vůbec vypadala. Nehledě na to, že se mi dcera narodila během střídání směn. Ale je pravda, že jsem byla absolutně psychicky v pohodě, dokonce jsem se na porod jako takový docela těšila.
A co se týče peněz?Pomocí peněz a protekce si můžu pořídit lepší auto, ale nezajistí mi hladký průběh porodu. Tak velkou moc peníze nemají. Monika
S Monikou nemohu vůbec souhlasit. Státní zdravotnická péče je katastrofální.Proto mám svého soukromého gynekologa. Těhotenství mě „stálo“ 3500Kč a porod s jeho dokonalou asistencí 8000Kč. Nemohu si stěžovat. Jsem ráda, že jsem zaplatila. Když jsem viděla ty ostatní „státní“ rodičky, bylo mi jich líto. Nikdo si jich nevšimnul, nepomohl, neporadil. Už nikdy nechci do péče státního doktora. To je jen továrna s tím proslulým běžícím pásem. Karin
Hlavne se niceho nebat a brat bolest s tim, ze byt musi a divat se na vse jako pozorovatel a ne jako ucastnik. Ona je to drina i pro miminko, nejen pro maminku.
Eva ![]()
Já rodila 17 hodin a nejhorší byly chvíle těsně před tím, než mi má báječná porodní asistentka povolila tlačit. Moc mi tehdy pomohla porodní stolička a ukrutné funění. Na porodním stole to pak byla hračka, na tři zatlačení byla Andulka na světě. V prvních týdnech si člověk říká - tak to teda už nikdy! Dneska, skoro po půl roce, už vím, že radost z mrňouska bohatě vynahrazuje v podstatě pár chvil na porodním sále. Rozhodně to stojí za to
![]()
Souhlasim! Já měla porod podobný a je to fakt, že se to vydržet dá. Hrozně jsem se toho bála a možná to, že jsem to čekala horší mi pomohlo k tomu, abych to tu „chvilku“ přetrpěla. ![]()
ahoj,já rodila 25 hodin a bylo to úžasný.Sice hned po porodu jsem říkala již nikdy,druhý den jsem říkala že možná jo ale s epidurálem a třetí den bych rodila klidně znova.A ted s odstupem roku říkám,už se moc těším na druhý.Porodní bolest je jediná,ktzerá má nějaký smysl.Přiznám se,že bez bolesti bych rodit nechtěla.Takhle jsem viděla,jak si mé tělo dokáže pomoct,viděla jsem jakou vnitřní sílu mám.Myslím,že mě porod strašně obohatil.Nejenže nám dal nejkrásnější a nejcennější dar,ale dal mi i jistotu že si dokážu v těžkých chvílích poradit.
Můj porod byl jedinečný zážitek v mém životě, nejen díky vynikající péči lékařu a porodních asistentek v Motolu, ale také díky mému manželovi, který to celé absolvoval se mnou.
Můžu všem nastávajícím maminkám říci jen to, že pokud se na porod budou těšit a přistupovat k němu jako k naprosto přirozené věci, nemají se čeho bát.
Navíc ta trocha bolesti a vzpomínka na ní zmizí hned, jak budete držet vašeho drobečka v náruči. Ivana ![]()
[ Tuto zprávu upravil: im - 24.11.2002 16:24 ]
a co ked na to niekto nema a ma problemy ako uzivit rodinu, lebo druhy prisiel o pracu? Moj nazor je taky, ze keby mali aj druhi moznost dat, tak by ju s radostou vyuzili.
Já bych spíš řekla „už nikdy takhle“. Rodila jsem v roce 1990 a jsem velmi ráda, že se dnes ve většině porodnic změnil celkově přístup k maminkám.
Protože mi ve DKn.L. v 31tt praskla voda, převáželi mě sanitou do fakultky v HK. To, že se mnou nejela ani sestra, pouze řidič sanity, mě jen trošku znepokojilo. Říkal, že mám kdyžtak řvát přes to sklo, aby mě slyšel. Cestou jsme s tou starou dvanácettrojkou dostali 2× smyk (doslova hodiny):-))).
Po příjezdu do HK jsem byla docela necitlivě vyšetřena a okamžitě odeslána na přípravu k operaci (sekci). Klystýr se sice nestihl, sestra mě oholila tak, že mě silně pořezala
. Pak mi dala cévku a nechala na chodbě, klepající se zimou. Přišel zřízenec, ze kterého táhl alkohol, zvedl mi ten zelený hadr a povytáhl a zasunul mi cévku, jestli ji tam mám!!! Cítila jsem se příšerně, bezmocně, poníženě.
Dovezl mě na sál a tam mi začali zavádět infuzi (2× zlomená jehla mi už nevadila). Když mi pan doktor mazal bříško desinfekcí. Byla jsem strašně vyklepaná, stékaly mi slzy a abych to ticho a strach trochu prolomila, zeptala jsem se, jakým směrem povedou řez. To jsem neměla dělat!!! Doktor mě (těsně před narkózou) seřval, že se nemám starat o to, jakou budu mít jizvu, ale o to, jestli moje děti přežijí. Samozřejmě jsem nemyslela na nic jiného. Rozklepala jsem se ještě víc. Během operace jsem se probrala. Ten pocit byl k zešílení. Někdo vám rve vnitřnosti z těla, všechno cítíte, slyšíte, ale nemůžete ani pohnout víčkem oka, aby věděli…tělo je naprosto paralyzované. Nevím, jak to dlouho trvalo, jen jsem si strašně přála umřít.
Po probuzení mi sestra pípla, že si se mnou užili. (Až později jsem se dozvěděla, že jsem měla zástavu) Děti byly převezeny na dětskou kliniku a já je spatřila až za týden po propuštění!!! Takže manžel a celá rodina je viděli dřív, než já. Rodila jsem večer a v poledne jsem měla vstávat (s cévkou i infuzí). Až po dvojím omdlení sestra pochopila, že mám vstávat až další den.
V den propuštění přišli na to, že mám ještě cerkláž
Nemusím dodávat, že ani manžel ani nikdo jiný za mnou do porodnice nesměl, mohli jsme mluvit pouze přes telefon na chodbě.
Protože se chystám na druhé těhotenství, jsem strašně ráda, že tyhle doby jsou snad za námi. A kdyby ne, dneska bych si tohle jednání rozhodně nenechala líbit!!!
Pajdule