Poradna očního lékaře
MUDr. Vladimír Korda Ph.D.
Holky, jak dlouho u Vás trvaly úzkosti a panicke ataky, než se to upravila do „normálu“?
Ahoj, to záleží na mnoha faktorech, třeba zda se léčíš a jak se k nemoci stavíš, jak žiješ atd. Já dlouho nevěděla oč jde, takže než jsem začala brát AD, trvalo to celkem dlouho. Po nasazené léků jsem se zlepšovala celkem pozvolna, úplně dobře mi bylo asi do půl roku, ale po letech se to vrátilo ve formě úzkostné poruchy, takže beru AD znovu. Držím palce.
@Pifinka Dlouhodobě beru Asentru. Na konci května jsem nemohla vůbec spát a úzkosti a paniky se brutálně rozjely. Bylo to asi dlouhodobým stresem z práce a velké vytížení. Postupně jsem navysila Asentru (50-75 a teď jsem 14 dní na 100) a navíc mi přidali Tritico na noc. Psychiatr mi doporucil vymenit Tritico za Mirtazapin,ale se spankem je to lepsi a cetla jsem dost negativnich recenzi na Mirtazapin-tak nevim. Na terapie chodím-mám koncept založený na sebeprijeti,přijetí všech těch stavů a návrat k sobě samé. Snažím se,ale při atakach to absolutně nezvladam příjmat☺
Ja jsem si na PP prisla sama jelikoz doktori na me koukali jak na E.T. a brala AD asi půl roku. Dali mi jen 0,25 Neurol. Jenze me jak neco je musim se v tom nimrat, nekdy mi to přihorsilo..nesmela jsem číst ani vedlejsi ucinky leku, hned jsem je mela…ale casem jsem se ji úplně zbavila. Vim, ze patrim mezi tech par stastnych a jsem za to vdecna. Ale da se toho zbavit, opravdu. Jen musite asi najit vlastni zpusob, co jsem zkoumala, kazdymu pomaha neco jineho. ![]()
@Locika888 Kdyz jsem ataky ještě měla hodně jsem trpela na buseni srdce nebo mi prislo jak, kdyz vynechava a taky na dech a nemoci polykat (byli i jine, ale toto nejvic) Mam slabe srdce, tak asi proto jsem ho tolik hlídala. Co mi když uz ataka prisla doopravdy pomohlo bylo lehnout si k partnerovi, ne kvuli podpore, ale protoze kdyz jem mu přitiskla hlavu na hruď slysela jsem jeho tep a dech a pomalu prestavala vnimat svůj, protoze se to překrylo… Vetsinou jsem pak alespoň usla a zaspala to. Nastesti i kdyz tomu samozřejmě nerozumnel vedel, ze mi bude lepe, tak se necukal
Dneska to budou 2 mozna i 3 roky bez zachvatu. Nekdy ma tendenci prijit, když něco prezenu, ale uz to umim zahnat. Drzim palce
![]()
@AntoanetLaura Moc Ti děkuji. Já to mám při atakach podobně. Když ležím u přítele snáším to o hodně lépe. Ale když mám být sama je to masakr. Vím,ze mam být trpělivá,ale docela mě to ubiji. Přijde mi,ze to trvá příliš dlouho a chybim si taková,jaká jsem byla dřív.
Kazdopadne Ti moc gratuluji. Je uzasne vedet,ze to jde ☺
@Locika888 Na co v takovych chvilich nejvic myslis? Kdyz je ti doopravdy zle?
@Locika888
bohužel já s tím bojují už 4.roky
!Ale já AD nikdy nejedla a ani nechci.
@z1908 Ja na tom jsem v celku jako driv uz po letech. Vim, ze nekomu pomuze, ze ma pro co zit, treba prave deti. Ja uz jsem byla psychicky tak unavená z toho vseho, ze jsem se sobecky rozhodla, ze teda radeji umru, nez se stale bat. Nastvala jsem se a vykrikla ,,Fajn, jestli me to ma zabit, tak ale hned, cekat na to nebudu" a najednou sel zachvat pryc… A když jsem zas později cítila, ze na me jde, tak jsem se snazila nahodit podobny psychicky stav. A uz nikdy me nepohltil. Me proste pomohlo to, ze jsem to vzdala.
A ziju lepe, jak kdyz jsem se upinala k vecem, co jsem jeste nestihla. Nekdy se citim divne chvili, ale vzdy to prejde.
@AntoanetLaura To se mění. Tahle série atak se ubírala od práce, po bydlení, to, že nejsem dost dobrá, že jsem to všechno nezvládla, že nejsem v tomhle období dobrou přítelkyní, co bude s mým životem, jak to bude s přítelem, teď máme jet na dovolenou, čehož se neskutečně bojím. Mám nastoupit do nové práce a toho se taky bojím. Největší strach mám asi z tetanického záchvatu a z toho, že tohle už nikdy neskončí. Dřív, když jsem měla tyhle stavy snažila jsem se makat, měla jsem uklizeno jako nikdy, pořád jsem někde lítala. Pomalu to odeznívalo a jak říkáš, pomohlo mi tehda to, že jsem to vzdala. Když přicházel záchvat řekla jsem mu, tak pojď, ať to máme za sebou a dobrý. Měla jsem tři roky klid, občas se nějaký pidi záchvatek vkrádal, ale tím, že jsem byla v pohodě dokázala jsem se nad to povznést. Ale nedokážu pochopit, že mě to teď takhle smetlo a že to trvá tak dlouho. A že takových těch klidných chvil, kdy si říkáš, že už to bude dobrý bych mohla napočítat na prstech jedné ruky. A už jsem z toho fakt nešťastná a unavená a pomalu to začínám vzdávat.
@z1908 A jak dlouho bojuješ? Víš, co to způsobilo? A bereš AD?
@Locika888
učím se s tím žít.Mne to vyvolalo první porod,když doktoři vše posrali… A my z malou málem umřeli.Tak mne ta panika polozila moc až na půl roku do postele.Uz sem myslela,ze se z toho nikdy nevyhrabu. Oporou mi byl manžel.V
Bez něj bych tu dávno nebyla
!!A ty to máš z čeho?