Poradna pediatra
Mudr. Jiří Havránek
Syn byl beze mě úplně v pohodě nikdy na separační úzkost netrpěl. Dcerce je 6m a pořádně si mě hlídá a když k ní přijde někdo jiný než já, manžel nebo syn tak spustí pěkný koncert než se rozkouká.
Synovi je už 10 měsíců a je od narození úplně stejný… kdyby ho mohl kojit někdo jiný, nepotreboval by mě vůbec
a jde klidně i k úplně cizímu člověku a nevadí mu to. Až teď poslední dobou se po mě začíná shánět když je třeba unavený nebo hladový… Myslím ale že i taková miminka mohou pak zažít klasickou separační úzkost a být z nich mamanci…
@Ou píše:
Klasický attachement se formuje mezi 8. a 12. měsícem.
Paráda, to jsem chtěla vědět. Špatně jsem to asi googlu formulovala tak jsem se nedopátrala. Děkuji ![]()
A děkuji i za ostatní odpovědi, zkušenosti. ![]()
Jednak je každé miminko jiné.
A jednak miminka, která mají naplněnou potřebu kontaktu s mámou - kojení na požádání, mazlení, nenechat brečet, chovat když potřebuje (vše v závislosti na věku, jak miminko roste, tak se pomalinku učí si počkat, že není vše hned apod.), tak taková miminka se cítí naprosto v bezpečí, vědí, že máma je v tom nenechá, že je k dispozici, a pak jsou paradoxně daleko samostatnější, než ta, která si mámou nejsou jistá (např. máma nepřijde když brečí, nechová apod.).
Jak již bylo psáno výše,je to ještě brzy,neboj to přijde
a možná ti to někdy i poleze na nervy ![]()
O tohle bych se nebála. Jistě to přijde a je to tak vývojově správně. Udává se období kolem 9. měsíce.
Já jsem taky furt ňufkala ty první týdny a měsíce, pokud nespala (to chtěla v postýlce), byly jsme spolu skoro pořád. Od jejích třech týdnů jsem občas musela do školy na zkoušky a přednášky - bylo jí to taky docela jedno že jsem pryč
Teď jsou jí dva a normálně chodím do práce, v létě jsem byla na čtyři dny pryč, občas doma nejsem přes noc. Je jí to úplně jedno
ale když přijdu, tak to letí ke mně, pusinkuje a tak, takže ukradená jí nejsem, ale ví, že se vždycky vrátím, tak se asi nebojí ![]()
@Anonymní píše:
Dobré ráno ženy. Říkám si, kdy začíná mít miminko vazbu na maminku? Mám tříměsíčního chlapečka a od narození ho mám víceméně neustále u sebe. Měsíc jsme teda zkoušeli učit spát v postýlce ale to se neujalo takže je se mnou u televize, ve sprše, v posteli, v šátku venku - když je vzhůru, tak mě má stále na dohled. Směje se na mě, mumláme, chovám, mazlíme se, vypadá zkrátka spokojeně. Taťku vidí ve všední dny maximálně na tři hodinky večer ale to obvykle prospí. Ale když jede každých 14 dní s tátou za jeho rodiči na dvě hodinky, tak je naprosto v pohodě. Nevadí mu, ani když je s tátou a já jsem v jiné místnosti. Nechápejte to tak, že by mi to vadilo. Ale spíše si pokládám otázku, zda mám tedy předpokládat, že syn na mě nebude mít bůh ví jakou vazbu nikdy? Všude čtu, jaké hysterické záchvaty mají miminka když se vzdálí od maminky a já bych tu snad ani nemusela být.
mám pocit, že já pro malýho první rok a půl skoro neexistovala -) to byl jen tatínek, tatínek a odložit se nechal všude a komukoli
od dvou let za mnou chodí i na záchod a za poslední rok zůstal u babičky přes noc jednou.....ony se ty preference dost mění, neboj, až budeš v „kurzu“ budeš řešit, jestli ti dá minutu o samotě ![]()
@Anonymní píše:
Dobré ráno ženy. Říkám si, kdy začíná mít miminko vazbu na maminku? Mám tříměsíčního chlapečka a od narození ho mám víceméně neustále u sebe. Měsíc jsme teda zkoušeli učit spát v postýlce ale to se neujalo takže je se mnou u televize, ve sprše, v posteli, v šátku venku - když je vzhůru, tak mě má stále na dohled. Směje se na mě, mumláme, chovám, mazlíme se, vypadá zkrátka spokojeně. Taťku vidí ve všední dny maximálně na tři hodinky večer ale to obvykle prospí. Ale když jede každých 14 dní s tátou za jeho rodiči na dvě hodinky, tak je naprosto v pohodě. Nevadí mu, ani když je s tátou a já jsem v jiné místnosti. Nechápejte to tak, že by mi to vadilo. Ale spíše si pokládám otázku, zda mám tedy předpokládat, že syn na mě nebude mít bůh ví jakou vazbu nikdy? Všude čtu, jaké hysterické záchvaty mají miminka když se vzdálí od maminky a já bych tu snad ani nemusela být.
Moje malá ma 15 měsíců a byla to samé, az zhruba po roce se to zmenilo. Když jsem doma a je s tátou v jiné místnosti je to ok, ale jakmile jdu treba jen vedle baraku do krámu neco nakoupit tak tu plakala dokud jsem neprisla
takže si to ted uzivej a neber to tak, ze by te nepotreboval ![]()
Môj má šesť mesiacov a nejaký hysterický, keď opustím miestnosť tiež nie je. Separačná úzkosť sa objavuje v 2. polroku života ale nemusí sa vždy. Buď rada, že je malý v dobrej pohode. ![]()
Dobré ráno ženy. Říkám si, kdy začíná mít miminko vazbu na maminku? Mám tříměsíčního chlapečka a od narození ho mám víceméně neustále u sebe. Měsíc jsme teda zkoušeli učit spát v postýlce ale to se neujalo takže je se mnou u televize, ve sprše, v posteli, v šátku venku - když je vzhůru, tak mě má stále na dohled. Směje se na mě, mumláme, chovám, mazlíme se, vypadá zkrátka spokojeně. Taťku vidí ve všední dny maximálně na tři hodinky večer ale to obvykle prospí. Ale když jede každých 14 dní s tátou za jeho rodiči na dvě hodinky, tak je naprosto v pohodě. Nevadí mu, ani když je s tátou a já jsem v jiné místnosti. Nechápejte to tak, že by mi to vadilo. Ale spíše si pokládám otázku, zda mám tedy předpokládat, že syn na mě nebude mít bůh ví jakou vazbu nikdy? Všude čtu, jaké hysterické záchvaty mají miminka když se vzdálí od maminky a já bych tu snad ani nemusela být.