Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
@Joannka1 píše:
Vánoce byly vždycky svátkem věřících. To jestli jsou Vánoce komerční svátek nebo ne si ale přece děláme jen my sami. Jen na nás záleží, jak to uchopíme
tak v tom nemáš pravdu. Pamatuji, že o Vánocích se začínalo mluvit na začátku prosince. Budou Vánoce, huráááá, koupíme dárek. Dnes? O Vánocích se mluví už koncem září, obchoďáky jsou vyzdobeny, hraje hudba k tomuto poplatná, reklamy v telce atd… a nevím, jak to uchopíme. ![]()
@opozice píše:
tak v tom nemáš pravdu. Pamatuji, že o Vánocích se začínalo mluvit na začátku prosince. Budou Vánoce, huráááá, koupíme dárek. Dnes? O Vánocích se mluví už koncem září, obchoďáky jsou vyzdobeny, hraje hudba k tomuto poplatná, reklamy v telce atd… a nevím, jak to uchopíme.
My o Vánocích začínáme mluvit, když nastoupí advent (doba Vánoční). Do té doby je nám to buřt. Do obchoďáků moc nemusím, reklamy mě neberou. Děti a široká rodina to tak taky bere. Takže je to jen o tom, jak moc se tím necháš zpovykat…
@Svetlana87 píše:
Zajímalo by mě, jestli své děti vedete k víře, pokud sami nějakou vyznáváte.
Také by mě zajímalo, jestli jste pro/proti, aby se ve školách nedržely žádné svátky vztahující se k náboženství jako např. Vánoce, Velikonoce.Příspěvek upraven 28.05.18 v 11:29
Ne nevedu a nedám je ani křtít. Mají tak právo volby a samy si rozhodnou v co budou nebo nebudou věřit.
@Svetlana87 píše:
Zajímalo by mě, jestli své děti vedete k víře, pokud sami nějakou vyznáváte.
Také by mě zajímalo, jestli jste pro/proti, aby se ve školách nedržely žádné svátky vztahující se k náboženství jako např. Vánoce, Velikonoce.Příspěvek upraven 28.05.18 v 11:29
Vedu svoje děti k víře. Jsme křesťané, tak jsem je obeznámila s tím, co je Bibli, a hlavně v Novém zákoně. Vánoce slavíme jako připomínku narození spasitele, Ježíše Krista na tuto zemi. Přesný datum se nedá z Bible odvodit, tak se prostě určil 24.prosinec místo kdysi pohanských svátků. Velikonoce jsou nejdůležitější křesťanské svátky, kdy si křesťané připomínají ukřižování a zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Věřím tomu, že Ježíš Kristus je mnoha proroky předpovězený spasitel světa, jak to bylo slíbeno Bohem-Stvořitelem. Tak jako skrze hřích jedno, /Adama/vešla o tohoto světa smrt, tak díky jednomu, Ježíši Kristu, a jeho zástupné oběti na kříži, může být spasen každý, kdo to přijme skrze víru. Ježíš přišel na tento svět, aby nám představil Boha-Stvořitele takového, jaký je ve skutečnosti. On dělal zázraky, uzdravoval nemocné, křísil mrtvé, odpouštěl hříchy, vyháněl démony z lidí, a hlavně vedl všechny k lásce. Náš Bůh je Láska. A věřit v takového Boha je pro mě velká čest. Ježíš nezůstal na kříži, on byl vzkříšen z mrtvých, a je v Božím království/duchovní dimenze, kam nemůže přijít nic hmotného/, a na konci věků přijde znova na tento svět, jako spravedlivý soudce, a pak bude i vzkříšení všech mrtvých. Toto, a mnoho jiných věcí se můžete dočíst v Novém zákoně.
Komerční balast kolem svátků mě nezajímá.
@Svetlana87 píše:
Zajímalo by mě, jestli své děti vedete k víře, pokud sami nějakou vyznáváte.
Také by mě zajímalo, jestli jste pro/proti, aby se ve školách nedržely žádné svátky vztahující se k náboženství jako např. Vánoce, Velikonoce.Příspěvek upraven 28.05.18 v 11:29
Co na odluce státu od církve si nepochopila?
Sama jsem věřící od 10ti let. Ale stejně jako k tomu nikdo, nikdy nevedl mě (ostatní jsou těžcí bezvěrci
) nebudu k tomu vést své dítě. Já si k tomu přišla sama, tak si na to může ale i nemusí přijít potomek sám. Nikdy jsem nikomu svou víru ani názory nevnucovala. Mám jí v sobě a tak to má si myslím, být. Zásadní pro mě je akorát to, vychovat dobrého a spravedlivého člověka; tím může být i bez víry. Nepřipadám si jako něco víc, či nadřazená, inteligentnější ale osobně mám averzi na lidi, kteří potřebují nějaké vedení, knihu, víru k tomu, aby se chovali slušně a laskavě k druhým lidem.
Ještě hůř, pokud své chování podmiňují vírou druhého. Lidi jdou většinou z extrému do extrému, proto nechci svému dítěti „domestikovat“ mozek něčím, na co si nepřijde sám.
Ať se chová dobře proto, že chce. Né proto, že to po něm víra vyžaduje.
Tak já mám z mamčiny strany rodinnu hodně věřící, takže ač já je k víře nijak nevedu, babička se o to snaží za nás. Nevím nějak mě to nepohoršuje, když chtějí jdou s ní do toho kostela, když nechtějí říkám ji ať je nenutí. Jinak desatero z velké části beru jako normu pro slušné chování a celkově křesťanství jako část naší kultury, takže si myslím, že by mé děti měly mít nějaké povědomí o důležitých postavách z bible, ale nutit chodit do kostela je nebudu, stejně tak věřit v Boha. I když si myslím, že v každém z nás ten kousek víry je (sama jsem Xkrát doufala, že mám strážného anděla a nebo, že Bůh je a nedopustí to co třeba hrozilo)
Jinak co se svátků (vánoc a velikonoc týče) nemám nic proti jejich slavení ve školách, naopak si myslím, že to udělá hezčí atmosféru v té škole a je jedno jestli jsou tam děti věřící nebo ne prostě má to své kouzlo a pro všechny je to vytržení z té kolikrát dost otravné rutiny.
My jsme pohané. Já vyznávám staroslovanský kult a bohy. Dceři vysvětluju, že víra je osobní pocit každého, a každý může věřit v něco jiného. Že někdo je ateista, někdo křesťan (ale když se mě začala ptát, proč nejsem křesťanka a nevěřím v Ježíše, vysvětlila jsem ji svůj postoj, který křesťanství zcela odvrhuje a proč. To přiznávám. Nicméně dcera byla pohan dříve, než vůbec věděla, co „pohan“ znamená. Jen neuměla pojmenovat svou víru) apod. Takže jsem si jistá, že jsem její víru nijak neovlivnila a je to její volba.
Dcera se tedy vyprofilovala v pohanku také, nicméně věří ve vikingské bohy. Manžel je částečně agnostik, částečně pohan.
Kvůli babičkám a aby dcera nebyla ve škole nijak ostrakizována slavíme Vánoce (Velikonoce vůbec). Ale hlavní zimní svátky prožíváme o Kračunu (Zimní slunovrat). Takže dcera má Vánoce dvakrát
Jednou mystický Kračun u hranice ohně, obětování a poděkování předkům, požehnání. A druhé čistě komerční s dárky, jako většina dětí - prostě takové nazdobené narozeniny, které mají všichni ![]()
Mně připadá křesťanský mýtus hodně zajímavý a svátky, které nám dodnes zůstaly - hlavně Vánoce a Velikonoce, podle mě mají smysl. A tak to podávám i dětem.
Nečetla jsem celou diskusi, jen příspěvek zakladatelky. Jestli jste tedy věřící, tak je určitě dobré o své víře s dětmi mluvit. Jen tedy pozor - událost ze které se zrodilo křesťanství je hodně krutá a pro nekřesťany je její smysl těžko pochopitelný, tím spíš pro děti. Je potřeba o tom mluvit s velkým rozmyslem…pak je možná k víře dovedete.
Nejsme věřící, takže ne. Vánoce a Velikonoce máme spíš jako rodinné svátky, kdy se všichni sejdeme, přes rok je to složitější, jsme rozfrcaní po celé moravě. Ale Ježíšek u nás chodí ![]()