Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Věnování se dítěti
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
2.12.16 14:18
Věnování se dítěti
Často se tu řeší že někdo se věnuje dítěti víc a někdo méně, příklad dítě ( 3 roky ) neumí moc mluvit tak se řekne ona se dítěti moc nevěnuje.
Co se přesně myslí VĚNOVAT SE DÍTĚTI.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
2.12.16 14:23
No tak asi si s ním hodně povídat, kde co vidíte na procházce, prohlížet knížky, číst pohádky?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.12.16 14:27
Já si myslím, že většina lidi si myslí, že když půl dne se dítěti věnuje- je s ním a dělá si svoje, že je to věnování..
Spíš si myslím, že pravé věnování je, třeba dvě hodiny denně, ale opravdu upřímně naplno- stavebnice, kostky, čtení, malování, společné vaření..
To mě připomělo kamarádku, jak vykřikovala, jak se věnuje dítěti.. No dítě si stavilo ona u něho žehlila..Měla to tak pomalu celý den. To neni vědování ale přítomnost u samostaného hraní 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.12.16 14:28
@Sněženka25 píše:
No tak asi si s ním hodně povídat, kde co vidíte na procházce, prohlížet knížky, číst pohádky?
Ale jinak tento názor většinou nemám (dítě neumí, máma se nevěnuje)…ono někdy se fakt snažíte, ale to dítě prostě na to ještě není zralé…Okolí neber vážně..sama víš dobře, jestli se dítě „věnuješ“ nebo ne 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.12.16 14:31
Především BÝT TU PRO NĚJ. Základem je věnovat mu svou pozornost. Neni ani tak důležité, jestli s ním pečete buchtu, čtete knížky nebo chodíte do přírody - důležité je to, jak se při tom vy i vaše dítě cítíte. Jde hlavně o komunikaci, o váš vzájemný vztah. Dítě by mělo ze svých rodičů cítit, že se na ně kdykoli může za jakýchkoli podmínek spolehnout, že ho milují. Ono z toho přirozeně vyplývá, že pokud chcete mít hezký vztah, je fajn s dítětem dělat co nejvíc aktivit, které má ono i vy rádi. Ale chci tím říct, že je lepší spolu koukat doma na pohádku a být v pohodičce než se trmácet každý den/týden po výletech, ale bez nejmenší pozornosti věnovanému dítěti.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.12.16 14:32
@henry7 Myslím, že věnování je to o tom, aby rodič smysluplně trávil čas s dítětem a dával mu tak možnost a prostor poznávat svět, učit se nové věci, zároveń aby to to dítě bavilo.
Jestli budu dítěti číst, skládat s ním něco, tvořit nebo mi bude pomáhat vařit, věšet prádlo nebo půjde s tatínkem mýt auto nebo na nákup, je vcelku jedno. Záleží dost na povaze a zájmech jak rodiče, tak dítěte. Klidně člověk může i sedět s dítětem u nějakého pro dítě vhodného pořadu v televizi a můžou si u toho spolu povídat.
Co za věnování se dítěti nepovažuji, je odložení samotného dítěte k televizi, nebo tabletu.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.12.16 14:33
Tak určitě se to tak může být, ale vůbec to nejde takhle paušalizovat na všechny, to je blbost.
Taky je to vcelku popsaný co se týče opoždění vývoje řeči.
OPOŽDĚNÝ VÝVOJ ŘEČI
Příčin opožděného vývoje řeči je mnoho. Jako první uvádíme genetické dispozice (i tatínek nebo dědeček se rozmluvili až kolem třetího roku), dále ****nepodnětné sociální prostředí**** (dítě vyžaduje konverzaci, ale není vyslyšeno nebo mu je neporozuměno, a proto se snažit přestává), ****nedostatek mluvního kontaktu**** (rodiče nemají čas na dítě, nechávají ho o samotě a jejich konverzace se oklešťuje pouze na příkazy typu: Seď! Jez klidně! Jdi si k sobě do pokojíčku.), ****citová deprivace**** (je typická především u dětí bez rodičů, vychovávaných v institucionální péči a má za následek snížení přirozené zvídavosti a zájmu o nové informace a nápodobu), ****přepečlivá péče**** (dítěti stačí jen cokoliv naznačit a přání je mu splněno, nerozvíjí se jeho aktivní slovník), ****nevyhovující zpětná vazba**** (negativní reakce na mluvní projev dítěte jako je výsměch, neustálé opravy, aj.) v neposlední řadě jako druhotný příznak poruch zraku, sluchu, intelektu, dále autismus, rozštěpy, dětská mozková obrna. Opožděný vývoj řeči je hlavním příznakem vývojové dysfázie (snížená schopnost až neschopnosti verbálně komunikovat). Nemluvící dítě po třetím roce věku patří tedy do odborné péče.
Abyste předešli opoždění ve vývoji řeči a měli klid na duši, buďte obezřetní a nepodceňujte nemluvnost svého dítěte. Nečekejte až do tří let, mohly by se přehlédnout důležité okolnosti (např. porucha sluchu), které je nutno řešit co nejdříve.
- je nezbytné zjistit, zda dítě slyší, co se mu říká a zda tomu rozumí – takové vyšetření Vám provede logoped, orientační vyšetření sluchu i každý pediatr při preventivní prohlídce.
- podporujte mluvní apetit dítěte: pusťte ho ke slovu, nechte ho požádat o jídlo, pití – pokud se to nedaří, striktně slovo nevyžadujte, jen
- často mluvte a komentujte to, co děláte. Jednou se to podaří.
- používejte stejná slova pro stejnou věc (dítě si je rychleji a snáze zapamatuje)
- každý pokus odměňte a pochvalte (ať dítě získá pocit, že mluvení přináší výhody)
- slovní zásobu rozšiřujte používáním předmětů, obrázků, fotografií a postupujte od pojmenování (to je auto) → vyhledávání (ukaž auto, kde je auto) → dotazování (co je to?)
- vybírejte hry přiměřené věku dítěte a řiďte se tím, jak Vaše dítě zaujmou (zda ho baví a přinášejí mu pocity radosti) – začněte se všeobecně zaměřenými hry, postupně je vylepšujte a zdokonalujte
- respektujte věk dítěte, nechtějte po něm věci, na které ještě nemá (nechodící dítě Vám kotrmelec neudělá a ani prvňák, který - nemaluje, nezačne psát) – postupujte krůček po krůčku
- kreslete, zpívejte, cvičte, tleskejte, dělejte společně domácí práce a smějte se
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.12.16 14:37
Souhlasím s tím, co tu napsal @Passenger
Jinak jestli myslíš nějaké zjednodušené úsudky sousedek atp., tak na to se vybodni.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.12.16 14:48
Podle příspěvku Kubee (který se mi líbil), by tě sousedky zrovna tak mohly pomlouvat, že se mu věnuješ moc a ono se nemusí snažit ti něco moc vysvětlovat - protože mu i tak perfektně rozumíš. Což by sousedky asi moc nebralo, taková pomluva.
Jo, je myslím dobré, se dítěti nějaký čas věnovat naplno a být tu jenom pro něj, ale pak myslím, že je potřeba nechat ho být, klidně ať se chvilku plácá a vypadá unuděně. To je prý jediný způsob, jak ho naučit používat vlastní fantazii a vymyslet si sám nějakou zábavu. Mě se tahle poučka moc líbí, dneska jsem ležela na zemi a pila kafe a dělala, že si dcery vůbec nevšímám, chvilku se bimcala po místnosti, pak vystrnadila kočku z křesla, vyhodila z něj polštáře a začala ho používat jako krásnou prolejzačku. Prostě myslím, že rodiče co nesnáší pohled na nudící se dítě - protože to je jejich špatná vizitka a pořád mu něco cpou a předkládají mu tím moc neprospívají 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.12.16 14:55
@henry7 Věnovat se znamená, že si s dítětem hraješ, stavíš, kreslíš, čteš, dovolíš mu zapojit se do domácích prací i když vznikne ve finále třeba ještě víc nepořádku, chodíš s ním ven, povídáš, uçíš ho novým věcem. Já mám třeba dvouletou dceru furt za zadkem, děláme spolu všechno a i když jí pustim pohádku, tak má ráda když sednu k ní a komentuju děj. Rozhodně bych si, ale netroufla tvrdit, že dítě nemluví, protože se mu nikdo nevěnuje, já ve svém okolí naopak vídám, že těm,,pomalejším,, dětem se rodiče věnují hodně intenzivně, právě proto, že nechtějí něco zanedbat. Znám dvouletou holčičku, která mluví v souvětích, sama se oblékne, když má žízeň, přitáhne si židli, vyleze, do hrnku naleje šťávu a napustí vodu, její rodiče se nijak extra nevěnují, nevymýšlejí zábavu, oba pracují, přesto je holčička šikovnější než leckterý tříleťák
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.12.16 14:57
@julie74
Soulas. My se synovi hrozne venovali od miminka. Prohlizeli knizky cele hodiny, vymysleli zabavu a hry. Vysledkem je, ze se syn ve 4 a pul letech neumi zabavit vubec sam. Ke kazde hre potrebuje nasi asistenci a porad vola,,koukej, koukej,, A co budeme delat, vymysli neco…
Urcite je to dilem i povahou, ale presto…
Na dceru uz nebylo tolik casu a take si umi hrat i sama.
Takze vseho moc skodi.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.12.16 15:04
@Luca82 píše:
@julie74
Soulas. My se synovi hrozne venovali od miminka. Prohlizeli knizky cele hodiny, vymysleli zabavu a hry. Vysledkem je, ze se syn ve 4 a pul letech neumi zabavit vubec sam. Ke kazde hre potrebuje nasi asistenci a porad vola,,koukej, koukej,, A co budeme delat, vymysli neco…
Urcite je to dilem i povahou, ale presto…
Na dceru uz nebylo tolik casu a take si umi hrat i sama.
Takze vseho moc skodi.
jo jo i moc dobrého škodí. já jednak jsem líná a druhak si pořád říkám, že musím s dcerou zacházet, jako by byla třetí v řadě a ne skoro jedináček. Je sranda pozorovat, jak u babičky neumí jíst sama, nevydrží minutu sama, dneska jsme u našich ale všichni odjeli a byla to zase moje samostatná holčička je jak na čudlík, potvůrka
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.12.16 15:05
@Luca82 píše:
@julie74
Soulas. My se synovi hrozne venovali od miminka. Prohlizeli knizky cele hodiny, vymysleli zabavu a hry. Vysledkem je, ze se syn ve 4 a pul letech neumi zabavit vubec sam. Ke kazde hre potrebuje nasi asistenci a porad vola,,koukej, koukej,, A co budeme delat, vymysli neco…
Urcite je to dilem i povahou, ale presto…
Na dceru uz nebylo tolik casu a take si umi hrat i sama.
Takze vseho moc skodi.
Tak u nás je to přesně naopak. Synovi jsme se věnovali opravdu nadstandartně od narození - naučil se pod naším vedením „jak si hrát“, takže se později často stávalo, že když jsme si třeba hodinu hráli, tak mě doslova odháněl: „Maminko, chci si hrát sám.“ Dnes je mu tři a půl a vydrží si hrál sám hodně dlouho, protože ví jak. Vymýšlí si příběhy, jezdí vláčkem a vypráví si u toho příběh, kam jede, proč tam jede, co tam bude dělat apod.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.12.16 15:12
Jo, to dobře znám. Synovi jsme se věnovali opravdu hodně od malinka, knížky, obrázky. Všechno poznal, ale neuměl to říct. Pořád se mu hodně věnujeme.. každý večer čteme pohádky, hrajeme pořád nějaké hry (točíme asi 15 společenských her..).. A co? Stejně měl opožděný vývoj řeči, a nyní má vývojovou dysfázii a mluví špatně. Jsou to věci, které nemá člověk bohužel celé ve své moci.
Kdybych měla počítat, kolikrát jsem slyšela větu „a čtete mu? mluvíte s ním?“, tak jsem asi v blázinci. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.12.16 15:12
Jinak souhlasím s Passenger. Jinak „věnování“ se dítěti od narození chápu také jako cílené, ale přirozené rozvíjení jeho schopností - rozvoj jemné i hrubé motoriky, grafomotoriky, zrakového vnímání a paměti, vnímání prostoru a času, rozvoj řeči (pozor - nejdůležitější je rozvíjet řeč do jednoho roku života dítěte!), rozvoj sluchového vnímání, rozvoj matematických schopností a logického uvažování, rozvoj sociálních dovedností a sociální inteligence, sebeobsluha atd.
K jednotlivým oblastem lze uplatnit spousta her a činností, které dítě baví a to se nenásilnou formou učí a rozvíjí se.
Věnování se dítěti znamená být v daný okamžik s ním nejen fyzicky, ale věnovat mu opravdu svou pozornost, naslouchat mu, vnímat ho, projevit mu city, dát najevo, že činnost, kterou s ním dělám mě baví a jsem s ním ráda.
Pokud s dítětem budu stříhat papírky, ale budu u toho mlčet, odpovídat na půl huby a přemýšlet o zítřejším nákupu, tak to není věnování.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Děti a otec bez zájmu o ně
- 07.06.26
- Anonymní
Strach z dětí u 2lete
- 18.05.26
- Anonymní
Synovo zhoršené chování ve školce
- 20.05.26
- Anonymní
