Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Odmlouvání, drzost, neposlušnost
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
30.11.16 13:36
odmlouvani, drzost, neposlusnost
Dobry den, potrebuji poradit, jaky vychovny postup zvolit. Dceri budou 3roky. V poslednim ctvrt roce se rapidne zhorsilo jeji chovani. Odmlouva, je drza ve stylu, ze na nas prska,plive.Lze (neco mi slibi a pak to popre).Nevim, kde prisla k takovemu vzorci chovani.Ja vzdy vsechno dodrzim.Doma nelzeme. Manzela doslova sikanuje. Domlouvani nepomaha.Mam pocit, ze uz nevim jak na ni.Kdyz ji neco rikam, mam pocit, ze me snad ani neposloucha, pritom mi to pak zopakuje co po ni chci, ale skutek utek.Jak kdyz to dela schvalne.Ani tresty nepomahaji(nemyslim fyzicke, ale kdyz neco nesplni, tak proste neni odmena).Mam pocit, ze z ni roste fracek. Poradte nejakou publikaci treba.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
Anonymní
30.11.16 13:41
Radši budu psát anonymně, nebo některé se tu zas na mě slétnou jak hejno much 
Myslíš že by jí ublížilo kdy jsi jí za to dala na zadek? Taky vysvětluji atd.. ale prostě někdy není jiné východisko, než dát opravdu na ten zadek a nebo po ruce pokud třeba štípne, jsou jí 3 roky, dítě se vychovává do 5let, alespoň se to říká, musí už dobře chápat že plivat a odmlouvat se nemá, to vy ji vychováváte ne ona vás
- Citovat
- Upravit
Anonymní
30.11.16 13:42
Jsem stará škola a na mě by to nebylo. Dostala by na zadek. Zastavam rčení, že proutek se má ohýbat dokud je pružný. Tady budou rády typu trpělivost, vysvetlovat, obdobi vzdoru…plivla by po mě jen jednou. Kde je nejaka autorita k rodičům, natož úcta? Určitě bych se nechala šikanovat tříletým spratkem.
- Citovat
- Upravit
30.11.16 13:47
@Anonymní píše:
Radši budu psát anonymně, nebo některé se tu zas na mě slétnou jak hejno much
Myslíš že by jí ublížilo kdy jsi jí za to dala na zadek? Taky vysvětluji atd.. ale prostě někdy není jiné východisko, než dát opravdu na ten zadek a nebo po ruce pokud třeba štípne, jsou jí 3 roky, dítě se vychovává do 5let, alespoň se to říká, musí už dobře chápat že plivat a odmlouvat se nemá, to vy ji vychováváte ne ona vás
To vis, ze uz dostala na zadek, uz i pres pusu, chvili rve, trucuje, vzteka se…pak za mnou prijde, maminko nezlob se na me, uz budu hodna.No a za chvili uz zase jede v puvodnim zneni, proto uz nevim co s tim, to bych ji musela davat na zadek denne.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
30.11.16 13:48
No upřímně, kdyby po mně dítě plivlo, tak mu jedna přiměřená přes papuli přiletí, protože ačkoliv jsem taky spíš zastáncem domluvy…tak ono vocamcaď pocamcaď…jsou situace, kdy jedno plácnutí vymezí mantinely jednou provždy. Děti potřebují jasné hranice kam až můžou a nemůžou a dnešní „nevýchova“ z nich spíš dělá malé dospělé, ale ty děti na to nejsou stavěné, potřebují v rodičích jasnou autoritu a tím jistotu. Takže já nedoporučím publikaci, ale vařečku 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
30.11.16 13:54
Syn po mě plivl jednou, okamžitě jsem mu liskla. Ne tak, aby se mu otočila hlava, ale tak lehký otisk na tváři měl. Hodně mě to pak mrzelo, že mi tak vylítla ruka, ale na druhou stranu, už to nikdy neudělal.
Raději anonym, nervy občas ujedou každýmu, i když u nás se to už neopakovalo. J.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
30.11.16 13:56
Zkusila bych na zadek, ale připrav se na to, že to nemusí pomoct. Nás kluk začal kousat. Nijak málo, byla jsem okousaná jak rohlík a to až do krve. Zkusila jsem všechno - vysvětlovat, zabránit, dát na zadek, zabavit věc… Po roce kousání jsem na radu babiček přešla na nulovou toleranci - kousneš, plácnu tě. Po měsíci plácání na mě začal plivat a ohánět se po mně - kousne, plácnu a on plivne a ožene se po mně, aby mi to vrátil.
Takže my jsme naprosto zrušili tělesné tresty. Z mého pohledu tělesné tresty mají smysl, ale ne v případě, že jsou naddimenzované, mělo by to být poslední krajní řešení, které se použije např. v život a zdraví ohrožující situaci - u nás třeba doba, kdy vylezl na stůl (židli, gauč, křeslo, skříň, záchod…) a skočil schválně po hlavě dolů. Ani boule ho od toho neodradily.
Pokud kousne, tak ho separuju do jiné místnosti, zavřu a nepustím. Počkám 2 minuty a jdu pro něj. Pokud vyjíždí, tak opět zavřu. Když se uklidní, tak mu v klidu vysvětlím, co se dělo a proč to tak bylo. Případně má odebrané výhody - zakážu pohádku, místo koupání má sprchu…
Popiš nějakou konkrétní situaci, se kterou je problém.
AnonymkaX
- Citovat
- Upravit
30.11.16 14:02
Když náš malej po někom plivnul, tak mu taky přilítla. Protože tohle je i pro mě, kliďase, hodně za čarou. Zkusil to možná dvakrát, třikrát? A byl pokoj.
My momentálně bojujeme s drzostma vůči učitelkám ve školce. Doma si dovolí minimálně, ale holt u učitelek zjistil, že „na něj nemůžou“?? 
Takže má takový ty pubertální výlevy, kroucení očí atd.
Učitelky jsou na větvi a dávají to za vinu mě. Já mu to doma vysvětluji, ale když to doma nedělá, a nemůžu tedy reagovat v danou chvíli, jak to mám korigovat?? Těžko mu můžu v pět večer dát pár facek za to, že v deset dopoledne udělal na učitelku tlamu 
Takže moc neporadím, ale taky bojujem…
Příspěvek upraven 30.11.16 v 14:16
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
30.11.16 14:05
Souhlasim s tim co napsali holky nademnou.
Jako z pozice ucitelky muzu rict, jak je dnesni doba priserna, deti nemaji zadne hranice a co si kolikrat dovoli, tak nestacim zirat.
Nektery nemaji respekt se starsimu vubec, nekteri maji respekt aspon z ucitelky a to co pak predvadeji rodicum v satne…
Sama mam 2 deti (6 a 5let) muzu sama sebe pochvalit ze jsou uzasne vychovani - a rika mi to i okoli, ze na dnesni dobu jsou zlaty. Ale byla to drina, dcerka je temperament, ktery jsem musela sakra krotit a cervenej zadek mela nejednou a to nedelala to co Tvoje dcerka - ale byly jasne dany hranice a pres ty se nesmelo - byla jsem dusledna. Kluk dostal jednou pres pusu, kdyz mi rekl vetu ve smyslu at si nevymyslim - rekl to ale hrubeji, tak ji dostal ze takhle se k rodici nechova.
Nevim asi ac jsem mlada, jsem staromodni a deti musi mit u rodicu respekt, musi podekovat, poprosit…
Dbej na duslednosti, vystav dceri jasne hranice, neexistuje aby dite doma velelo…
Ala
- Citovat
- Upravit
Anonymní
30.11.16 14:06
@kacuch Vždycky lepší problémům předcházet než je potom řešit. A to platí jak obecně ve smyslu, že se s výchovou mělo začít mnohem dříve, od začátku vzdoru, tak i konkrétně ve všech krizových situacích, které máte. Například když víš, že se nerada obouvá a dělá kvůli tomu scény, vyhradit si dostatek času před samotným odchodem, ale ještě lépe i mimo situaci, kdy se skutečně odchází, jen aby si navykla, co se po ní chce a dostala prostor ke změně vzorce chování. A samozřejmě za každé správné chování pochválit, ocenit ho, všimnout si, zkrátka dát najevo, co správné je, aby to dítě napříště motivovalo správným směrem. Příliš omezované děti, které slyší jenom „pocem, tohle nedělej, ne, to nesmíš, nelez tam, nech to, nech mě“, trpí vnitřním stresem, který filtrují právě takovým „vzdorem“.
Naše mládě je v polovičním věku, než to tvoje, záchvaty mívá taky moc hezké. Když už se do něj dostane, buďto ho odnesu do vedlejší místnosti a oznámím, že tam má zůstat, dokud se neuklidní (vrátí-li se hysterický, proces zopakuji), anebo když by chtěl ubližovat sobě nebo svému okolí, prostě ji dostane. Přes zadek, přes ruku, přes tvář - přes tu část těla, která (by) škodu způsobila. V drtivé většině případů to spolehlivě zabere. Naštěstí ani jedna z variant není příliš častá, už se nám snad daří tyhle situace podchytit. Dost se zlepšuje, když se mu hodně věnuju, ptám se ho, co chce, co se děje, proč dělá to, co dělá - sice mi nedokáže slovně nic popsat, ale ono těm dětem stačí, když ví, že rodič je u nich, je tam pro ně a pomůže.
A když je opravdu hodně nejhůř, strčím ho do postýlky, ze které nevyleze a za minutu je tuhej 
Prosím o anonym, nechci naše výchovné metody spojovat veřejně se svým jménem, dík
- Citovat
- Upravit
30.11.16 14:08
Ono asi zalezi jaka byla vase reakce, kdyz to udelala poprve. Pokud ji to proslo jen tak, tak to bude delat dal. A je fakt, ze na nektere deti funguje dat na zadek, na jine domluva. Zalezi co mate vyzkouseno. Syn byl v necelych trech letech neschopny pochopit jakekoliv domlouvani, taky plival, takze obcas dostal nebo se mu zabavily hracky. Ted ma tri a pul a vetsinou se domluvime, pokud neni unaveny, to byva scena. Ale staci se ho zeptat proc udelal to, co udelal a jestli si mysli, ze je to spravne. Vetsinou si sam odpovi, ze ne. Vase reakce by mely byt stejne, tzn. Ve stejnych situacich reagovat stejne. Musite se s manzelem domluvit a neustupovat. A publikaci nevim, hodne se sleduje nevychova na netu. Ja teda moc ne, postupuju metodou pokus omyl
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
30.11.16 14:09
@Judithkaj píše:
Ve vašem případě by měla dostat několikrát denně. Vychovávám deti tak, abych se za ně nemusela stydět. A daří se. Dva jsou dospělí a slušní lidé. Zbytek tlupy je ještě ve výchově, ale tohle mi nedělala ani dcera, ktera má aspergera.
Pokud je dítě často bité, tak to bere jako normu a chování to vůbec zlepšit nemusí, ale naopak to je horší, protože to bere stylem „tak co, máma mi natluče a bude klid“. A hlavně je to i vidět na dětech na hřišti, pokud máma dítě často tluče, tak to podobně řeší konflikty s dětmi.
Mám zatím 2 děti, které jsou poměrně malé, na každého platí něco jiného, ale u obou mám ověřené, že když bylo období, kdy se víc zavedly tělesné tresty, tak šlo chování rapidně dolů. Rozhodně to víc uškodilo než pomohlo.
Musí být nastavené hranice, ale jsou děti, které to akorát víc zabejčí.
PS: Staršího syna mi všichni chválí, jak je pěkně vychovaný, že zdraví, děkuje, prosí, dává ruku před pusu… Ve školce mi ho taky chválí.
AnonymkaX
- Citovat
- Upravit
30.11.16 14:16
@Anonymní píše:
Syn po mě plivl jednou, okamžitě jsem mu liskla. Ne tak, aby se mu otočila hlava, ale tak lehký otisk na tváři měl. Hodně mě to pak mrzelo, že mi tak vylítla ruka, ale na druhou stranu, už to nikdy neudělal.Raději anonym, nervy občas ujedou každýmu, i když u nás se to už neopakovalo. J.
to jsem udělala taky, chvilku koukal a pak zařval a plivl ještě jednou.. a dělá to pořád..
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
30.11.16 14:25
Mám pocit, že některé děti jsou prostě nevychovatelné, ať už pocházejí z jakýchkoliv poměrů.
Pokaždé, když tady čtu podobné dotazy, tak to naprosto chápu. Na některé děti prostě nezabere nic, a nebo jen na chvíli.
Takže nezbývá než to přežít a doufat, že to do dospělosti vymizí, a nebo se připravovat, že budu nosit buchty nejprve do pasťáku, pak do krimiálu.
Tento příspěvěk byl myšlen s nadhledem a ironií, ale zrnko reality v něm je.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
30.11.16 14:49
@Judithkaj píše:
Jsem učitelka a stojím si za tím, ze kdyby mě terorizoval a plival po mě tříletý smrad dostane po puse a nazdar.
Mně kousal podobně malý smrad. Mlátila jsem ho třeba 10× denně víc než měsíc a výsledek byl ten, že mě ten smrad nejen kousal, ale taky plival a mlátil.
Přestala jsem mlátit a pomalými krůčky se dostáváme k tomu, že nekouše, neplive, nemlátí. Rozhodně mu to neprochází, ale děláme to tak, abychom mu ukázali, že to jde i jinak.
PS: Taky jsem učitelka a ti největší zlobivci, co jsem měla ve třídě, byly děti, které rodiče mlátí a řvou po nich. Proč? Protože jsou přehlcené násilím a nejsou už schopné fungovat normálně a berou násilí jako normu.
Takže ano, proti tělesným trestům nic nemám, ale v určité fázi, kdy jich je až příliš, už ztrácí výchovný efekt.
AnonymkaX
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Děti a otec bez zájmu o ně
- 07.06.26
- Anonymní
Strach z dětí u 2lete
- 18.05.26
- Anonymní
Synovo zhoršené chování ve školce
- 20.05.26
- Anonymní
