Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Ahoj holky, protože mám dilema, mít dvě či jedno… (přikláním se z více důvodů mít jen jedno) tak mě zajímá kdo z vás má jedno dítě a i tak hodlá zůstat. Kolik prckovi je a proč jste se tak rozhodli.Je na něm znát, že mu chybí společnost, nebo už si říká o sourozence, nebo je prostě zvyklý vyrůstat solo a neřeší to…
Díky za vaše zkušenosti.
Spolecnost, socializace na materske, velke zabezpeceni pro jedno dite, tehotenstvi, a proste to tak oba citime. Takze bude jen jedno a jsme za nej strasne stastny, ale staci
Rodila jsem dost pozde a druhe bych uz energeticky nedala…obdivuji vsechny zeny ctyricatnice co do toho jdou, ja jsem proste vystavena…ale ziju mimo cr a naklusat do prace jsem musela uz par mesicu po porodu, coz mi energii ubralo jeste vic.. ![]()
Ahoj, zatim jen jedno, a jestli bude druhe to netusim, protoze jsem proti, abych je mela brzy po sobe a jestli bude druhe, tak tesne predtim nez mi bude 40. A hlavne az budeme ve vetsim bytu:-D A kdyz nebude tak nebude, bude proste jedinacek. Neresim, zivot to sam vyresi:-D
Taky bude asi jen jedno, mela jsem slozity porod, tak se o sebe trochu bojim plus mam pocit, ze na druhe uz bych nemela nervy
Mala je hrozne hodna, sikovna a pokud by nahodou druhe bylo nejaky raubir, tak by me odvezli
Nejmladsi take nejsem, tak nechci riskovat pripadne postizeni atd.
Máme prakticky dva jedinacky, děti jsou 14 let od sebe. Starší byl jako jedináček spokojený, sourozenec mu nikdy nescházel. Mladší je komunikativní ale taky se sourozence nedozaduje, je jí 5. Mít dvě malé děti par let od sebe byla moje noční můra, mám ráda svůj klid, své pohodlí. Můj muž nechtěl ani druhé, klidně by zůstal u jednoho.
My jsme se s partnerem uz na prvnim rande bavili, ze bychom chteli jedno. Syn ma nyni 17 mesicu. Mela jsem komplikovane tehotenstvi, porod v 33 t, mesice stravene v porodnici pred a po porodu. Syn nas pekne zamestnava- ze zacatku kojeni co 2 hodiny cca 30 min, reflux, koliky, rehabilitace-vojtova metoda, hipoterapie (ale je v poradku, jen mirna hypotonie brisniho svalstva). dodnes se v noci budi-ale na to si nechci stezovat uz jsem si zvykla. babicky nehlidaji, ale je pravda, ze my ani moc nechceme. partner chodi z prace kolem 18 hodiny. po financni strance bychom urcite vice deti zvladli. samozrejme se okoli pta kdy bude druhe dite a nekteri i rypaji, ze bude chudak sam. my uz se ale tesime az s nim bude lepsi domluva a rekne nam na co ma chut, co by si pral, co ho boli…jen si musime dat pozor a nerozmazlovat.
Já budu chtít určitě ještě jedno. Má ségra je moje nej kamarádka, nedokážu si představit ji nemít a chci pro svého synka, aby měl také takového přítele. ![]()
Příspěvek upraven 26.11.16 v 10:14
@Lenisha píše:
Zdravíčko
Mám jedno a chtěla bych aby to tak zůstalo. Můj manžel mě ale nutí do druhého. Důvody zůstat u jednoho jsou tyto: nejsem ten typ ženský, která musí mít rodinu. Svého synka miluji nadevše a je to moje prdelka, ale nikdy jsem na děti dvakrát moc nebyla. Až na to svoje. Prostory: máme malý dva plus kk a s druhým bychom se už hodně tísnili, být doma a nechodit do práce me zabijí, když si představim, že vše budu muset absolvovat znovu: těhotenství (které bylo pro mě prostě ubíjející. A to mi ani nebylo zle), prdíky, kyčle, očkování, kojení a hlavně to noční vstávání!!! Tak to fakt ne.
Na druhou stranu je fajn mít sourozence. Dítě alespoň nebude samo.
Az na to bydleni to mam uplne stejne. Akorat misto mane tak pro 6 deti ![]()
@Marky983 já bych se tedy s jedním dítětem nespokojila ani náhodou, ale vím minimálně o třech ženách tady v okolí, které si to nemůžou vynachválit. Děti už jsou starší - kolem 10 let a ani jedna by neměnila. Ale jsou to všechno takové ty „pařící“ sobečtější typy, které jsou spíš rády, že už na nich dítě nevisí a mají volnost, čas na cigárko atd. Ty děti by samozřejmě sourozence braly.
To je otázka povahy. Pokud už teď to v tobě hlodá, že bys mohla litovat, že máš jedináčka (a už to nepůjde zvrátit), tak si druhé pořiď. To nejlepší, co můžeš pro svoje dítě udělat, je pořídit mu sourozence.
Pro me zabit 6let na matersky je nocni mura. 2,5 roku mi to bude bohate stacit a chci zpet do prace, mezi lidi,, predstava tehotenstvi ktere pro me bylo fakt nudnym obdobim, radeji adoptuju za par let dite odrostlejsi. Zatim mame 2kk, s druhym ditetem bysme vysnenou 3+1 asi nemeli, nemeli bychom novy auto, dovoleny… strhat pritele v praci kvuli financim take nehodlam, trochu rozhazujem, od nasi narocnosti nechci ustupovat, vyhovuje nam to a resit zda sunku za 19,– nebo 39,– nechci opravdu mit na dennim poradku. Mala je muj partak a tatinkova princezna. Nevymenila bych ji za nic, ale fakt to bohate staci
My se nikdy nedomlouvali kolik dětí si představujeme. Byla to pro nás oba velká neznámá a kdysi jsem měla vyvěštěno že budu mít dvě, tak jsem si dělali srandu, jestli to vyjde. Máme dvojčata, ale i kdyby to bylo jedno dítě, tak jdeme hned po šestinedělí do dalšího
přiznám se, že bych se s jedním doma nudila. A teď jak je vidím jak si spolu krásně hrají, nechají mi hodně času pro sebe, je to supr.Ano,nezapírám, že je to někdy fuška, ale odměna je jak si spolu vystačí. Já bych měla svědomí, že si jedno hraje jen se mnou, je jen se mnou na venku atd. takhle mají pořád jeden druhého, od mala znají co to je se dělit, že musí čekat, nic není hned, poznali vztek když mu něco ten druhý vezme…Ovšem pokud má někdo houf kamarádek, velikou rodinu a pořád je někde mezi jinýma dětma, tak potom ten jedináček žádnou ujmu nemá.
Je nám(34let)a chceme třetí i když máme 2+1,nějak se vejdem a potom se uvidí, tohle neřešíme. Kdysi lidé žili v jedné místnosti i 8lidí a šlo to
tak hlavně jsme zvyklí sportovat, děti vedeme také k tomu trávit čas venku, takže když ještě k tomu přidám chození do práce, potom do školy, tak se doma sejdeme a jde se do postelí. Takže proto neřešíme větší bydlení a třeba se časem namane o jeden pokoj větší.
@Marky983 Jedináčka jsem nechtěla, protože jím sama jsem. Ne že bych trpěla, dětství jsem měla krásné, ale svemu prvorozenemu bych to neudelala.
Příspěvek upraven 29.11.16 v 10:49
@Aamanda píše:
@Marky983 já bych se tedy s jedním dítětem nespokojila ani náhodou, ale vím minimálně o třech ženách tady v okolí, které si to nemůžou vynachválit. Děti už jsou starší - kolem 10 let a ani jedna by neměnila. Ale jsou to všechno takové ty „pařící“ sobečtější typy, které jsou spíš rády, že už na nich dítě nevisí a mají volnost, čas na cigárko atd. Ty děti by samozřejmě sourozence braly.To je otázka povahy. Pokud už teď to v tobě hlodá, že bys mohla litovat, že máš jedináčka (a už to nepůjde zvrátit), tak si druhé pořiď. To nejlepší, co můžeš pro svoje dítě udělat, je pořídit mu sourozence.
Super názor ![]()
Já jsem ještě chtěla dodat, že nikdy mě děti nezajímaly, ráda jsem pracovala(proto bych se s jedním dítětem nudila, že bych neměla ten pořádný kolotoč
),chtěla jsem chodit do práce, ale těhotenství jsem strávila doma, brečela jsem, bylo mi zle, nic jsem nemohla, tloustla, zvracela… a dodnes se nemůžu smířit, že nemůžu chodit cvičit a dělat věci na které jsem byla zvyklá. Ale už jsem pochopila, že je to životní období co si musím užít, protože je jen jednou za život
.Na to co jsem dělala před dětma budu mít času ještě dost až děti odrostou, nic mi neuteče.