Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Ahoj holky, mám dceru 2,5 roku a partner i přes to že jsme se domluvili že nebudeme mít druhé z x důvodů mi dnes řekl, že by dcera měla mít sourozence. Jenže já se už necítím skoro ve 34 letech na další těhotenství, rok probdělých nocí, koliky, zuby, těhotenské zácpy, porod, sourozencké hádky, nemoci. atd atd… jsem ráda že je dcera už odrostlá a já si už začínám zase užívat života. Mám sice občas chvilky kdy o tom uvažuji, ale jakmile si tohle vše představím, spadnu na zem. Finančně jsem na tom tak, že jsme rádi že jsme rádi…To je taky jeden z hlavních důvodů… Hádky kvůli financím proběhly také mockrát…
Ale má otázka je taková… Je tu někdo, kdo nakonec podlehl a pak toho…nechci říct uplně litoval..ale prostě že si řekl „měli jsme zůstat u toho jednoho“?… Je mi jasné že to druhé by rodič miloval…ale jde o to jestli jste si prostě řekli, jedno by bylo lepší…
Díky za vaše zkušenosti ![]()
Ahoj, u nás je to podobné, já se na druhé dítě pořád necítím. Malý má 4,5 roku a já si konečně užívám klidu v práci a představa dalšího těhotenství mě pořád děsí. Asi bychom to zvládli, ale za cenu zničení mých nervů. Jsem tu na dítě prakticky pořád sama.
@Margery píše:
Ahoj, u nás je to podobné, já se na druhé dítě pořád necítím. Malý má 4,5 roku a já si konečně užívám klidu v práci a představa dalšího těhotenství mě pořád děsí. Asi bychom to zvládli, ale za cenu zničení mých nervů. Jsem tu na dítě prakticky pořád sama.
No já právě taky… partner dělá v gastronomii krátký dlouhý a vrací se domu 15 dní v měsíci až kolem půlnoci… bylo to pro mě dost náročné při jednom miminu… natož kdyby byly děti dvě… Hlavně dcera byla příšerně uřvaná… řvala až do cca 23:00-00:00 celé dlouhé dny… ![]()
Byla jsem v uplne stejne situaci, jen jsem jeste starsi. A jsem znovu tehotna. Pocity velmi rozporuplne. Nakonec jsem to udelala kvuli manzelovi, opravdu si pral druhe dite a predstavila jsem si sebe na jeho miste, kdybych strasne touzila po velke rodine a on nechtel… nakonec jsem si rekla, ze milovat to druhe budu tak jako tak, a ze to proste nejak zvladnu. Musim. Hodne me zajima, co ti tu kdo odpovi.
Jsem na tom stejně. Syn 3 roky, já 34let. Dlouho jsme se pokoušeli o sourozence a když jsem se na to vykašlala, domluvila práci, tak se zadařilo v tu nejmíň vhodnou dobu. Jsem ráda, ale také mám někdy pochyby, jak to zvládneme. Věkově to také vnímám, že později bych do toho nešla. Syn je šíleně živej, pak tu bývá nevl. syn s ADHD je to dost na nervy a já si říkám, jestli nejsem cvok a pořídím si ještě jedno éro. Ale vidím na synovi, že mu chybí brácha a velkej brácha tu bohužel není pořád.
Jak to dopadne ti říct nemůžu, holt se to musí zvládnout. A s financemi člověk vůbec nemůže počítat, protože to jako na houpačce. Manžel šel do líp placené práce, loni peněz dost a letos i když dělají přesčasy, tak má o dost míň. ![]()
@Anonymní píše:
Byla jsem v uplne stejne situaci, jen jsem jeste starsi. A jsem znovu tehotna. Pocity velmi rozporuplne. Nakonec jsem to udelala kvuli manzelovi, opravdu si pral druhe dite a predstavila jsem si sebe na jeho miste, kdybych strasne touzila po velke rodine a on nechtel… nakonec jsem si rekla, ze milovat to druhe budu tak jako tak, a ze to proste nejak zvladnu. Musim. Hodne me zajima, co ti tu kdo odpovi.
Jak staré je tvoje první dítě?… Kolik ti je let?
@Marky983 ne nikdy jsem nechtěla jen jedno dítko, dnes už mám čtyři dítka a jsme za ně rádi
ale sourozenec je super věc taky dokáže pomoci, poradit atd. já sama mám 2sourozence a jsem za ně ráda
Ne, nikdy jsem si to neřekla. Sama jsem vyrostla jako jedináček a nechtěla bych, aby takhle vyrůstalo moje dítě. Manžel to naštěstí vnímal podobně, také je jedináček. Takže hned na prvním rande padlo rozhodnutí, že pokud se podaří, budeme mít 3 děti. No, osud to zařídil ještě lépe a nadělil nám 4. Vždycky jsem chtěla velkou rodinu a sourozenci jsou to nejvíc, co mohu svým dětem do života dát.
Tak holky, já čekám ted druhé po 12 letech. A to mě bude letos už 39. A partner do budoucna chce ještě jedno. Takže pro mě představa po 40ce čekat další je fakt dost odvaha. Vůbec nevim zda do toho půjdu. Ale pokud jste věk kolem 34 let, tak je lepší pořídit druhé a pak budete mít klid. Čím budete starší, už to není jak když vám je 20 let. A hlavně začíná ubývat síla a začne ledas co bolet. Takže za mě do druhého jít, ale za v času.
Já myslím, že ti tu nikdo neřekne, že lituje, že má dítě, to asi nejde. Ale já mám třeba dvojčata a když se narodila bylo to takové peklo, že jsem si říkala, jak moc bych chtěla mít jen jedno. Dnes jsem ráda za oba, ale přesto si občas říkám, že by některé věci byly jednodušší jen s jedním dítětem. Manžel do mě poslední dobou začal dost rýt, že si přeje ještě třetí, ale přemluvit se nenechám, jak říkáš ty, necítím se na to už, navíc finančně nejsme na tom nic moc a nemáme ani vlastní bydlení, takže moc jeho pohnutky nechápu.
Tak to me taky zajímá, čekám druhe a doma v době porodu 20mesicni. Pořád tak přemýšlím jestli to nebyla chyba..doufám že po porodu to bude ok..ale stále to hlodá
První syn narocny a ja vecne nevyspala ![]()
Radši anonym. Po dlouhé době, ve 40, se nám omylem zadařilo.
Jako mrně miluju, ne, že ne, ale… Kdyby nebyl, měla bych už klid, starší děti sš, vš, mohla bych se věnovat sobě, práci, kterou mám ráda.
Je to náš miláček, jsme zajištění, na md pracuju, nemusím porcovat kuře na pět obědů, ale… mládí v háji, únava se hlásí a na krku batole.
Plánovaně bychom ho neměli.
Renata.
Ja ti odpovim za a ca 5 mesicu
mam kluka 4 roky a najednou me napadlo…mit jeste dalsi dite..je mi 36 a pritelovi uz 58 a tak jsem si rekla ze ted nebo nikdy…no otehotnela jsem hned 1.mesic…bylo no dost blbe do 15tt…to jsem sama sebe proklinala as ten napad 2.ditete:-) a je mi jasny ze pri porodu a pak kdykoli toho budu mit nad hlavu si budu nadavat:-)…ale presto jsem rada ze jsem se rozhoupala…uz jsem starsi a uzila jsem si uz I ted tak pekny zivot ze mam pocit ze preci jen bych mela vychovat jeste jedno dite…dava mi to smysl a dite jsem si uzila a bavi me to…casu na sebe pak budu mit falsify 20 let minimalne ![]()
Ja ti odpovim za a ca 5 mesicu
mam kluka 4 roky a najednou me napadlo…mit jeste dalsi dite..je mi 36 a pritelovi uz 58 a tak jsem si rekla ze ted nebo nikdy…no otehotnela jsem hned 1.mesic…bylo no dost blbe do 15tt…to jsem sama sebe proklinala as ten napad 2.ditete:-) a je mi jasny ze pri porodu a pak kdykoli toho budu mit nad hlavu si budu nadavat:-)…ale presto jsem rada ze jsem se rozhoupala…uz jsem starsi a uzila jsem si uz I ted tak pekny zivot ze mam pocit ze preci jen bych mela vychovat jeste jedno dite…dava mi to smysl a dite jsem si uzila a bavi me to…casu na sebe pak budu mit falsify 20 let minimalne ![]()
@Anonymní píše:
Byla jsem v uplne stejne situaci, jen jsem jeste starsi. A jsem znovu tehotna. Pocity velmi rozporuplne. Nakonec jsem to udelala kvuli manzelovi, opravdu si pral druhe dite a predstavila jsem si sebe na jeho miste, kdybych strasne touzila po velke rodine a on nechtel… nakonec jsem si rekla, ze milovat to druhe budu tak jako tak, a ze to proste nejak zvladnu. Musim. Hodne me zajima, co ti tu kdo odpovi.
prosím anonym
jsme na tom stejně, ale štastně se necítím
třeba anonym K