Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Víkendy bez přítelovo dítěte
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
11.5.23 17:53
@ludmilaadamkova píše:
Uvědomuješ si že jako otec stojí naprosto za ----- exkrement? To ti imponuje? Chceš mít jednou děti? tak se pak nediv a nebreč jestli si je uděláš s tíhmle.Máš naprosto jasný důkaz. A nemysli si že to tentokrát bude jiný. Nebude.
Příspěvek upraven 11.05.23 v 15:52
To jo teda 
já to věděla hned 
tu svou absolutní rodičovskou neschopnost a nezájem o vlastní ditko schovává za to, že “nechce byt na holčičku zlej” 
evidentně ani s partnerkou neumí táhnout za jeden provaz, když ji nechává v situaci samotnou a nepomuze. Vlastně holčičce pořídil velkou “hračku” (=zakladatelku), a teď si ještě mne ruce, jak má vystaráno. Přece jí nebude tu hračku teď brát, že. Vždycky si vzpomenu na ten starší film “Hračka”. Zakladatelko koukni.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
11.5.23 17:55
@Veronikakkk píše:
No tak to je přesně tento případ
Děti v naší rodině a u známých tohle nedělají, holt jsem to teda s tímto přítelem nevychytala.
Tak si najdi bezdětného a máš klid…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
11.5.23 18:02
@Semtex píše:
To jo teda
Jojo, ten film znám
Taky si tak často připadám
Ale zas na obhajobu přítele, nemyslím si, že by na dítě kašlal. Dokud byl bez partnerky, tak se staral vždy o víkendech i mimo ně o dítě sám a věnoval se dost. Holt teď ale dítko přesedlalo na mne a on asi jen nechce dítěti brát hračku
I když se to “hračce” nelíbí
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
11.5.23 18:06
@alejandra píše:
Na tebe jsem nedávno myslela, jestli jste to už vyřešili.
To jsi hodná, že sis vzpomněla.
No jak vidíš, dítě se nezměnilo, přítel s tím očividně nic nezmůže a já na rady ostatních začala odjíždět na víkendy pryč, respektive k mé rodině.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
11.5.23 18:50
@Anonymní píše:
@Veronikakkk taky mám něco podobného ve vztahu. Nechtěla jsem s tím mít nic společného. Přítel mě pochopil a nenutí mě. Naopak vztah s dítětem mu opadl a on už je nevídá a víš co? Je nám oboum dobře. Ne každý přijme cizí dítě, já bych to rozhodně neudělala. Soucítím s tebou
Tak to máš být na co hrdá. Jste oba dárečci.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
11.5.23 19:36
@Veronikakkk píše:
Díky za přínosný komentář.
Určitě v tom, co píšeš, máš pravdu.
Partner by měl především tuto situaci řešit. Já jsem s nim už o všem mluvila, co mi není příjemné atd. Bohužel mi přijde, že je v tom trochu slaboch a neumí dítěti vysvětlit některé věci. Dal mi najevo, že s tím moc nezmůže, že už je takto vychovaná nebo “nevychovaná”.
Takže proto se snažím řešit situaci tak, že ho tedy raději nechám s dítětem samotného.
Ano, má pravdu, co ti napsala. A vzhledem k tomu, že máš přítele slabocha, tak to mezi vámi fungovat nebude. Pokud s ním zůstaneš, tak za takový tři, čtyři roky ( záleží kdy ti spadnou růžové brýle a jak moc jsi zamilovaná) prozřeš a pochopíš, že chyba
po celou dobu nebyla v dítěti ( teď v něm chyba z tvého pohledu je), ale v partnerovi.
A začneš zpětné litovat: svého chování k dítěti, promeškaného času s nevhodným partnerem, a pokud budete mít spolu děti, tak i toho.
Utekla bych na tvém místě dokud jsi mladá a nemáš děti.
Ty to dítě ráda nemáš, já tě nesoudím. Je třeba si to přiznat.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
11.5.23 20:38
Ja jsem v podstate ve stejne roli jako zakladatelka, jen mam takove uzurpatory na krku 2. Jeden uz je vetsi a samostatnejsi, s nim to uz celkem jde a spis me nastvava zlobenim nez uzurpovanim, ale uz je pro me v podstate fajnovej a muzu s nim budovat skutecny kamaradsky vztah, ale mladsi, to je jak kopie holcicky od zakladatelky, kamkoliv jdu, jde za mnou, furt koukej, koukej, furt brebenti, leze po mne, jakmile si sednu, uz ji mam na sobe a chce “mazlit” a chovat, hlavu na hlavu, furt na me prska, chce spat s nama, resp. se mnou, tzn. nalepeni na me, sahani usoplenejma rukama do vlasu a obliceje pres noc, kopani do me, nekdy je to az tak strasny, ze se jdu premistit do jeji postele, jakmile to zjisti, mam ji tam hned taky, kdyz si ji manzel v noci bere pod svou deku k sobe, po usnuti se stejne premisti “na me”, na wc a v koupelne se zamykam, ale jakmile me nemuze najit, samozrejme hleda a dobyva se, furt chce pozornost, veskere pecovatelske ukony vyzaduje jen ode me, jakmile tam jde manzel, ohromne sceny a krik, proc jsem neprisla ja a ze od nej nechce atd…..zakladatelce naprosto rozumim a to ja mam oproti ni manzela, ktery se opravdu stara a starat se i chce, rec s nim je a nema problem s tim, kdyz chci “zmizet”, ale nebeha furt po byte, kde jsou deti, aby je nasmeroval jinam a jakmile tam nejsem, furt se mensi pta, kde jsem. Je to fakt tezke, kdyz vas neustale omezuje “cizi” dite. A to se i na deti tesim, kdyz maji prijet, ale v podstate v pulce zacinam mit na mensi averzi, protoze neni kam utect, leda opravdu zmizet. Takze kolikrat jdu proste pryc, protoze to nema jine reseni, diteti se samozrejme furt vysvetluje po dobrym, ze treba ted ne nebo tak neco, ale reknete si diteti, ze ji pomazlit ted proste nechcete….nekdy je to i po horsim, ale stejne se chova po chvilce furt stejne…a na konec sklouzavam k tomu, ze jsem na ni kolikrat hnusna a sarkasticka, coz je samozrejme spatne, proto nezbyva, nez utect, je to lepsi pro obe strany. Manzel je v tomhle na 100% na me strane a snazi se, ale ono to neni tak lehke, jak si tady nektere mysli, ze jako tatinek prijde, ze si pujdou hrat misto “tety” a dite zajasa a dobrovolne odchazi…treba u nas dite rekne razantne, ze ne, ze chce byt tady “u me” a ze bude hodne a bla bla bla. Kdyz ji po marnem vysvetlovani capne a odnasi do pokoje, kde si budou hrat, obrovsky rev a urazeni na tatinka, se kterym si stejne nehraje a utece za mnou, protoze tatinek udelal neco oskliveho….takovych situaci bych mohla popsat hodne, nekdy je to lepsi, nekdy je to horsi, vetsinou na vylete je to lepsi, ale i tak, jakmile jedeme autem, furt maji potrebu mluvit jen se mnou, furt vyzaduje interakci jen se mnou, pritom manzel je fakt skvelej, zabavnej a nechapu, ze ja jsem ta “hvezda”, kdyz vlastne na me nic neni, podle me by manzel mel byt uctivany, kdyz ma tu tendenci si s nimi povidat a blbnout. V podstate ja cekam jen na to, ze mensi “doroste” a snad uz za par let bude taky v pohode jako starsi.
Zakladatelce tim chci projevit pochopeni a zdejsi opozici dat na vedomi, ze to fakt neni lehke s cizimi detmi….i s vlastnimi by me tohle fakt nebavilo, ale furt je to jine nez od cizich toto omezovani osobniho prostoru…ALE presto si nemyslim, ze je rozumne zmizet na cely vikend, pokud s pritelem chce byt. Zkus to rozdelit a treba jeden den vylet s nimi, partnera “dokopat” k tomu, aby si on uzurpoval pozornost dcery, a druhy den si udelat pro sebe a prijet se s ni maximalne rozloucit. Za me je to fer ke vsem stranam, jak k partnerovi, ktery ma od vztahu ocekavani, ze budete fungovat jako rodina, tak k tobe, ale zaroven sis nasla partnera s ditetem, coz musis taky respektovat a nebyt sobecka, holt to je “stinna” stranka vaseho vztahu, a zaroven k te holcicce, ktera te ma asi fakt rada a pokud bys s ni prestala byt, bude to vnimat jako dalsi rozpad vztahu “rodicu”, mozna hur, protoze te prestane vidat uplne….takze jestli ti tenhle vztah za to stoji, obet proste musis udelat a najit v tom cestu, ktera bude vyhovovat vsem, ne jen tobe.
- Citovat
- Upravit
Cizinka 999
11.5.23 20:43
@Veronikakkk píše:
No je pravda, že většinou program vymýšlím já, protože být zavření doma s dítětem, které je na mě neustále přilepené, je někdy k nevydržení.
Tak raději vymýšlím, že třeba pojedeme na zvířátka nebo na výlet, aby se dítě zabavilo, ale to se taky moc neosvědčilo
Jelikož to dítě není schopné být samo ani prolejzačce, neustále me drží za ruku a nehne se na krok, kamkoliv jdeme.
Je zo trochu zvláštní chování dítěte v tomhle věku. Má nevl. dcera byly stejně stara, když jsme s manželem začali spolů bydlet, taky ze začátku chtěla dělat se mnou hodně věcí, ale nejvíce byla přilepena na manželovi, lpěla na něm víc než na sve matce s kterou měla taky dobry vztah. Když jsem ale chtěla mít svůj klid, tak jsem ji vysvětlila, že teď jsem pryč s nějakou kamarádkou, nebo jdu za sportem atd. A nikdy nebyl problém, ale manžel nikdy nechtěl abych byla její animatorka, jen se přál ať máme hezký vztah.
- Citovat
- Upravit
Cizinka 999
11.5.23 20:49
@Veronikakkk píše:
Otec je po celou dobu s námi, ale jaksi ji nechce ode mě odstrkovat, občas sice řekne, ať na mě tolik pořád nevisí, ale je to marný, ona ho moc neposlechne
Sám podle mě neví, jak by jí to měl vysvětlit, aby to nevzala špatně, ale poslechla.
Má ji hned navrhnout něco jiného co by mohli dělat spolu, a když začne trénovat, tak ať si trucuje, pozor aby s vámi nezačala manipulovat, to co ti řekla, když jsem chtěla jít do sprchy tím zavání.
- Citovat
- Upravit
Cizinka 999
11.5.23 20:50
@Veronikakkk píše:Má ji hned navrhnout něco jiného co by mohli dělat spolu,a když začne trénovat,tak ať si trucuje,pozor aby s vámi nezačala manipulovat,to co ti řekla,když jsem chtěla jít do sprchy tím zavání.
Otec je po celou dobu s námi, ale jaksi ji nechce ode mě odstrkovat, občas sice řekne, ať na mě tolik pořád nevisí, ale je to marný, ona ho moc neposlechne
Sám podle mě neví, jak by jí to měl vysvětlit, aby to nevzala špatně, ale poslechla.
@Pitaya1 píše:
Tak proč jsi ji vyhnala na matraci?
Už je to trapne, to porad omýlat dokola.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
11.5.23 20:52
@Jitulinka.1 píše:
Tak že tvoje dětičky tvůj partner musí vychovávat ale jeho děti ty nechceš přijmout? Jestli to tak je tak jsi super sv.ne
no viditelne si tu kazdy interpretuje po svem Ja od zacatku chtela mit s jeho detmi vztah a chtela se toho spolecneho casu ucastnit. Jeho deti o to moc nestaly a on taky nemel potrebu pracovat na tom, aby mezi nami vznikl vztah. Postupne jsem to zacala respektovat a v soucasnosti to beru jako situaci, ve ktere je nakonec vsem fajn.
Jsme spolu od doby, kdy nase deti uz byly v puberte, pubertaci uz to chtej po svym.
A pritel me deti nevychovava (rozhodne „nemusi“ a ani sam nema potrebu). Zijeme spolu, je pro ne urcitou jistotou (mj. protoze bio otec na ne s…), ale vychovavam ja.
- Citovat
- Upravit
Cizinka 999
11.5.23 20:59
@Anonymní píše:
Ja jsem v podstate ve stejne roli jako zakladatelka, jen mam takove uzurpatory na krku 2. Jeden uz je vetsi a samostatnejsi, s nim to uz celkem jde a spis me nastvava zlobenim nez uzurpovanim, ale uz je pro me v podstate fajnovej a muzu s nim budovat skutecny kamaradsky vztah, ale mladsi, to je jak kopie holcicky od zakladatelky, kamkoliv jdu, jde za mnou, furt koukej, koukej, furt brebenti, leze po mne, jakmile si sednu, uz ji mam na sobe a chce “mazlit” a chovat, hlavu na hlavu, furt na me prska, chce spat s nama, resp. se mnou, tzn. nalepeni na me, sahani usoplenejma rukama do vlasu a obliceje pres noc, kopani do me, nekdy je to az tak strasny, ze se jdu premistit do jeji postele, jakmile to zjisti, mam ji tam hned taky, kdyz si ji manzel v noci bere pod svou deku k sobe, po usnuti se stejne premisti “na me”, na wc a v koupelne se zamykam, ale jakmile me nemuze najit, samozrejme hleda a dobyva se, furt chce pozornost, veskere pecovatelske ukony vyzaduje jen ode me, jakmile tam jde manzel, ohromne sceny a krik, proc jsem neprisla ja a ze od nej nechce atd…..zakladatelce naprosto rozumim a to ja mam oproti ni manzela, ktery se opravdu stara a starat se i chce, rec s nim je a nema problem s tim, kdyz chci “zmizet”, ale nebeha furt po byte, kde jsou deti, aby je nasmeroval jinam a jakmile tam nejsem, furt se mensi pta, kde jsem. Je to fakt tezke, kdyz vas neustale omezuje “cizi” dite. A to se i na deti tesim, kdyz maji prijet, ale v podstate v pulce zacinam mit na mensi averzi, protoze neni kam utect, leda opravdu zmizet. Takze kolikrat jdu proste pryc, protoze to nema jine reseni, diteti se samozrejme furt vysvetluje po dobrym, ze treba ted ne nebo tak neco, ale reknete si diteti, ze ji pomazlit ted proste nechcete….nekdy je to i po horsim, ale stejne se chova po chvilce furt stejne…a na konec sklouzavam k tomu, ze jsem na ni kolikrat hnusna a sarkasticka, coz je samozrejme spatne, proto nezbyva, nez utect, je to lepsi pro obe strany. Manzel je v tomhle na 100% na me strane a snazi se, ale ono to neni tak lehke, jak si tady nektere mysli, ze jako tatinek prijde, ze si pujdou hrat misto “tety” a dite zajasa a dobrovolne odchazi…treba u nas dite rekne razantne, ze ne, ze chce byt tady “u me” a ze bude hodne a bla bla bla. Kdyz ji po marnem vysvetlovani capne a odnasi do pokoje, kde si budou hrat, obrovsky rev a urazeni na tatinka, se kterym si stejne nehraje a utece za mnou, protoze tatinek udelal neco oskliveho….takovych situaci bych mohla popsat hodne, nekdy je to lepsi, nekdy je to horsi, vetsinou na vylete je to lepsi, ale i tak, jakmile jedeme autem, furt maji potrebu mluvit jen se mnou, furt vyzaduje interakci jen se mnou, pritom manzel je fakt skvelej, zabavnej a nechapu, ze ja jsem ta “hvezda”, kdyz vlastne na me nic neni, podle me by manzel mel byt uctivany, kdyz ma tu tendenci si s nimi povidat a blbnout. V podstate ja cekam jen na to, ze mensi “doroste” a snad uz za par let bude taky v pohode jako starsi.Zakladatelce tim chci projevit pochopeni a zdejsi opozici dat na vedomi, ze to fakt neni lehke s cizimi detmi….i s vlastnimi by me tohle fakt nebavilo, ale furt je to jine nez od cizich toto omezovani osobniho prostoru…ALE presto si nemyslim, ze je rozumne zmizet na cely vikend, pokud s pritelem chce byt. Zkus to rozdelit a treba jeden den vylet s nimi, partnera “dokopat” k tomu, aby si on uzurpoval pozornost dcery, a druhy den si udelat pro sebe a prijet se s ni maximalne rozloucit. Za me je to fer ke vsem stranam, jak k partnerovi, ktery ma od vztahu ocekavani, ze budete fungovat jako rodina, tak k tobe, ale zaroven sis nasla partnera s ditetem, coz musis taky respektovat a nebyt sobecka, holt to je “stinna” stranka vaseho vztahu, a zaroven k te holcicce, ktera te ma asi fakt rada a pokud bys s ni prestala byt, bude to vnimat jako dalsi rozpad vztahu “rodicu”, mozna hur, protoze te prestane vidat uplne….takze jestli ti tenhle vztah za to stoji, obet proste musis udelat a najit v tom cestu, ktera bude vyhovovat vsem, ne jen tobe.
Jaký mají vztah ke své matce, neboli matka k nim. Mi to prijde, že v tobě hledají podvedomne to co třeba nemají doma,. To musí být hodně náročné. Naše bcls nalezena na manželovi, sle když jsme už měli dceru a manžel třeba týden ještě pracoval(byly j nás 3-4 týdny v letel)tak byla s e mnou a jiné sestrou až do večera. Jakmile přišel domů tatínek, tak byla u něho. Ale bylo to moc fajn, zbožnosti své mladší sourozence
- Citovat
- Upravit
Cizinka 999
11.5.23 21:01
@Anonymní píše:
no viditelne si tu kazdy interpretuje po svem
Jsme spolu od doby, kdy nase deti uz byly v puberte, pubertaci uz to chtej po svym.
A pritel me deti nevychovava (rozhodne „nemusi“ a ani sam nema potrebu). Zijeme spolu, je pro ne urcitou jistotou (mj. protoze bio otec na ne s…), ale vychovavam ja.
Hele s tou bych se vůbec nebavila a nahlásila Adminovi, tohle je hodně za čarou jak se k tobě vyjadruje
- Citovat
- Upravit
11.5.23 21:02
přítelovO dítěte 
co je to za myslitelku Plus chlap ze sekáče s dítětem…tady klasika
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
