Poradna porodní asistence
Bc. Vladimíra Toplaková
Maminky, máte nějaká zkušenost s vizualizacemi při porodu? Může to skutečně pomoct?
Nám na kurzu PA doporučovala představovat si velký pytel s kontrakcemi, ze kterého se vždycky ubere, nebo jak bude vypadat miminko, nebo miminko v loďce, jak ho každým výdechem při kontrakci posouváme po vodě k přístavu…Je něco, co vám pomohlo? Nebo si člověk ani nevzpomene?
No já rodila a to je takový stav, že jsi ráda že žiješ
teda aspoň já to tak měla.
Na takové představy jsem neměla ani pomyšlení..ale tak třeba jsem divná
![]()
Mě se totiž nějak nechce věřit, že by ta bolest byla snesitelnější tím, že si představuju krásnou krajinu a miminko, ale možná, že to člověka aspoň zaměstná, třeba do určité doby?
Tak na to bych tak chtěla mít u porodu čas a náladu, krajinka a lodicka, to tak! ![]()
Ja si rikala, ze jednou musi skoncit
na nejaky lodicky a tak me neuzije ![]()
@Zuzaa píše:
Tak na to bych tak chtěla mít u porodu čas a náladu, krajinka a lodicka, to tak!
no tak nějak
![]()
Ne, potrebovala jsem se soustredit na sebe a vypnout mozek. Cim mene clovek premysli nad tim, vo bude, kdy to bude, nedejboze hlida, aby mu bez souhlasu nedudelali nejaky zakrok, tim je bolest citelnejsi a zivejsi.
Mozek umi s porodnimi bolestmi velice dobre pracovat, pokud se zena citi v bezpeci a vsichni ji daji pokoj.
Ja sem v duchu sproste nadavala. Na tohle bych nedokazala myslet.
@Bibi239 píše:
Ne, potrebovala jsem se soustredit na sebe a vypnout mozek. Cim mene clovek premysli nad tim, vo bude, kdy to bude, nedejboze hlida, aby mu bez souhlasu nedudelali nejaky zakrok, tim je bolest citelnejsi a zivejsi.Mozek umi s porodnimi bolestmi velice dobre pracovat, pokud se zena citi v bezpeci a vsichni ji daji pokoj.
Souhlasím. Myslím, že nejdůležitější je nebát se komplikací.
Já rodila měsíc před termínem, ani jednou mě nenapadlo, že by měl být problém. Prostě jsem si to tak nějak prožila bez stresu, bez strachu. Bolesti se daly zvládnout. Nevím, jestli nebyly tak velké nebo mám vyšší práh bolestivosti.
Ale byla to „pohoda“.
K otázce - nejsem typ, který by si dokázal něco takového představovat a zvlášť ne několik hodin či při tlačení. Za mě ne.
Ja jsem si chtela ptedstăvovat kontrakce jako vlnu v mori, pres kteřou se prenesu, svezu se na ni.. nakonec jsem byla rada, ze jsem pri kontrakcich vubec nazivu
krizovy bolesti nejsou evidentne od more
ale
@Pavluška24 Já si vybavila slova jedné známé lékařky: že ty bolesti jsou časově omezené a jednou skončí a že víc než 48 hodin mě doktoři trápit nenechaj.
Takže když přišli kontrakce v podobě křížových bolestí, říkala jsem si, že těch maximálně 48 hodin prostě dám (plus epidurál to jistí) a pak budu mít klid a mimino.
Takže vidím, že teoreticky je to moc pěkný, ale prakticky asi skoro nepoužitelný ![]()
@Pavluška24 Jo, než začne ten masakr na konci, poslendích 5-10 minut už to podle mě anio nejde, ale dokud je člověk při smyslech, pomáhalo mi si představovat, jak se miminko dostává v tom těsném tunelu blíž a blíž ke světlu..a říkat si - kontrakce je dobrá, chci je mít, nejsou hrozný, jsou úžřasný a potřebuju je, bez nich neporodím, ne takovéto „ježiš už zase, já nechciii“ to je fakt k ničemu, můlže to podle mě porod i zpomalit, někdo si kontrakce psychikou i zastaví ![]()
@Pavluška24 při porodu dcery jsem vnímala kontrakce jako vlny v moři. Ohromně mi to pomáhalo a vůbec jsem se nemusela nijak soustředit. Dělo se to tak nějak samo ![]()
@Fiducia takže taková přirozená vizualizace, to zní moc krásně, ale pravděpodobně, když by toho člověk chtěl dosáhnout vůlí „násilím“, tak to pravděpodobně fungovat nebude že?
@Kalla1412 já jsem zatím co se týče porodu veskrze pozitivní, zatím si představuju, že se u kontrakcí spíš rozzářím, že je to konečně tady, že už ten, max. příští den budu mít miminko na světě! Ale nevím, jak v tom stavu setrvat „do konce“ ![]()