Vrátí se?

Napsat příspěvek
Velikost písma:
mamina Janina
6.6.12 12:09
@Evianka píše:
JJ… no ono to se mnou taky asi není úplně lehké.
Asi čekám, že mi tady někdo napíše, že to bude dobré, vrátí se a bude všechno fajn, že mi někdo poradí, jak to udělat, aby se vrátil.
Ale chápu, že nikdo se zdravým rozumem mi to napsat asi ani nemůže…
Holky děkuji

Evinko, opravdu nedělej nic proto, aby se vrátil. Jen tak si tě bude moci vážit a brát tě jako rovnocennou partnerku, ne onuci, kterou odkopne, kdykoliv se mu bude chtít.
Věř mi, zažila jsem si to stejné, trvalo to roky, co jsem dělala tu onuci až jednoho krásného dne jsem řekla dost. Je to už pomalu 10 let, panáček tehdy dolízal hodně dlouho a ještě dnes ve slabých chvilkách před přáteli lituje, že se choval, jak se choval. Bohužel. Mě se od té doby dýchá mnohem lépe, mám rodinu a jsem šťastná a spokojená. A to jsem si nikdy neuměla představit, že bych měla být bez něj…uvidíš, za nějaký čas na to budeš koukat jinak.

  • Citovat
  • Upravit
Anonymní
6.6.12 12:16

Me starsne líbí, že jsi taková silná. Ze to beres vsechno celkem rozumne.
Se mnou kdyz se rozcházel predchozi pritel, tak jsem se totalne slozila a myslela, ze to nepreziju. A to jsme nemeli deti.
Trosku mi to pripomina nas vztah s nynejsim pritelem, on taky toho moc nemel, vsechno jsem pro nej udelala a nyni ma super praci, je oblibeny atd. Chceme mit dite, take mne napadlo, ze zatim co jak jsem budovala jeho zivot, jsem tak trochu zapomnela na ten svuj. A ted se desim jak to bude…
Kazdopádne zpátky k tobe. Ja jsem si taky myslela, ze se vrátí. Ale nevrátil. Hodne mi otevrla oci kamaradka, ktera mi zavolala a rekla, hele on s nekym chodi. Byla to jedna nase spolecna kamaradka… :jazyk: Me to pomohlo, že jsem si nrekla a dost.
No takze to mi pomohlo se dostat dál. U tebe si myslím, že třeba se muze vratit ale ne hned. Nepsala bych mu, nevolala.
Jenze zase kdyz si zvyknes byt sama (nebo samy dve) tak treba ho uz pak nebudes ty sama chtit.
Kolik mu je? je mladý? prozil si neco? chalpi najednou zjisti, ze nic nezili a zacnou blbnout… :roll:

  • Citovat
  • Upravit
1334
6.6.12 12:17

Ahoj, Evianko, prožila jsem velice podobný osud.. Z vlastní zkušenosti radím, nechat ho být, podle mě neví, co chce. Může to být krize po narození dítěte, může to být jiná žena, může to v podstatě být cokoliv. Vím, že se to lehce říká, těžko koná, ale máš krásnou, malou holčičku, pro kterou jsi středem vesmíru především ty, tak se věnuj a soustřeď své myšlenky na ní. Ona to cítí. Můj přítel chtěl odejít za bývalou ženou (později z toho vyplynulo, že ona to udělala naschvál, aby se pomstila mě), pořád také, že se vrátí, pak zase že ne.. Po prvním odpuštění jsme spolu chvíli byli, ale stále se s ní scházel, vyhodila jsem ho a utla veškeré styky. Nemluvili jsme spolu pomalu 2 měsíce, pak se mu začalo stýskat po malé, kvůli mé nemoci s nohou jsem mu ji tenkrát „musela“ dát na hlídání, protože jsem byla o berlích, a pomalu jsme začali spolu komunikovat a teď máme další holčičku. Neříkám, že je to správné, ani nějaký happy end, ale dalo mi to hodně, velkou životní zkušenost, bolest i trápení, náš vztah se mnohem více upevnil, ceníme si jeden druhého a vidím, jak mu na holkách záleží, a my spolu jsme pro ně rodiče. Moc ti držím pěsti, zkus ho chvíli ignorovat, neozývat se, neprosit (oni na tohle velmi dobře slyší a lechtá to jejich ego), až bude chtít sám, ozve se. A věř mi, že k tomu dojde, protože si uvědomí, že má rodinu (pokud nebude pozdě..). Budu na tebe myslet a přeju, ať se brzy vzpamatuje! :kytka:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
3894
6.6.12 12:19

Evianko - taky mám za sebou podobnou bolest (po 17 letém vztahu). A můžu ti říct, že to opravdu časem přebolí a ty budeš schopná začít znovu s někým jiným, kdo od tebe nebude utíkat. Taky jsem dělala scény, brečela a zoufale chtěla všechno vrátit - teď už vím, že ten chlap za to nestál.

Nemůžu ti říkat jestli se vrátí a jestli by to znou klapalo - třeba jo, třeba ne. Ale za sebe si myslím, že chlap, kterýmu je 32, má 4 roky vztah a pořídí si s partnerkou dítě už by měl vědět co dělá a neutíkat od problému. To, že ho něco dusí je jen výmluva, vypadá to spíš, že má jinou.

Držím palce ať to zvládneš jak nejlíp to jde.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
6.6.12 12:32

Ahoj,tak tady čtu tvůj příběh a vrací se mi ten můj. Tak nějak probíhal náš vztah s manželem. Taky nevěděl, co vlastně chce, myslím, že v tom byly i jiné ženy. Když jsme měli nějaký problém, odcházel a vracel se třeba za týden nebo dva. Taky jsem se hrozně trápila, plakala, prosila, slibovala. Vždycky se vrátil a já byla šťastná. Neřešila jsem proč a zač a byla ráda, že je doma.
Jenomže dodnes máme neustále nějaké boje. Náš vztah není vyrovnaný.Kdybychom se tenkrát rozešli a šli si každý svojí cestou, asi by to bylo lepší. Dětem jsme nepřipravili právě šťastné dětství. Dnes si říkám, že jsem to měla udělat úplně jinak. Bála jsem se, že to sama nezvládnu a byla jsem ochotná proto, aby s námi zůstal udělat úplně všechno a ono to leckdy má těžké následky. Dobře si rozmysli, jak to do budoucna chceš. A ještě jedna rada, nikdy neříkej jeho rodině jaký je. Stejně ti to nepomůže a oni mu to přeříkají a akorát vás postaví ještě více proti sobě. Drž se. Dnes vidím, kolik holek to zvládlo a on není jedinej chlap na světě.

  • Citovat
  • Upravit
1334
6.6.12 12:36
@Anonymní píše:
Ahoj,tak tady čtu tvůj příběh a vrací se mi ten můj. Tak nějak probíhal náš vztah s manželem. Taky nevěděl, co vlastně chce, myslím, že v tom byly i jiné ženy. Když jsme měli nějaký problém, odcházel a vracel se třeba za týden nebo dva. Taky jsem se hrozně trápila, plakala, prosila, slibovala. Vždycky se vrátil a já byla šťastná. Neřešila jsem proč a zač a byla ráda, že je doma.
Jenomže dodnes máme neustále nějaké boje. Náš vztah není vyrovnaný.Kdybychom se tenkrát rozešli a šli si každý svojí cestou, asi by to bylo lepší. Dětem jsme nepřipravili právě šťastné dětství. Dnes si říkám, že jsem to měla udělat úplně jinak. Bála jsem se, že to sama nezvládnu a byla jsem ochotná proto, aby s námi zůstal udělat úplně všechno a ono to leckdy má těžké následky. Dobře si rozmysli, jak to do budoucna chceš. A ještě jedna rada, nikdy neříkej jeho rodině jaký je. Stejně ti to nepomůže a oni mu to přeříkají a akorát vás postaví ještě více proti sobě. Drž se. Dnes vidím, kolik holek to zvládlo a on není jedinej chlap na světě.
:potlesk:
  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
14008
6.6.12 12:38

zažila jsem něco podobného vztah bezproblémový a nakupilo se toho na přítele hodně (problémy v práci, hodně zhubl za krátkou dobu a pak ho dcera párkrát vzbudila) asi mu ruplo v hlavě či co a řekl že je konec pro mě hodně velkej šok obrečela sem to i se doprošovala a bylo to prd platné. Začla sem se snažit fungovat sama zvykat si že nejsme spolu , hodně mi dávalo zabrat když přišel za malou ale pak sem si zvykla a bavili sme se a šlo to už dobře. Byl pryč 3 měsíce a pak se vrátil řekla jsem že to teda ještě zkusíme . Je to ted mezi náma dobrý i když pořád ve mě ta nejistota je občas si říkám kdy zas odejde ted měl další krizi ale zvládli jsme to ale sem si jistá že pokud zas přijde že je konec už mu neodpustím a že sem si taky jistá že by se vrátil tak už ho zpět nevezmu. Jo a jiná ženská v tom nebyla prostě to nezvlád.
Takže rada ode mě zní nedoprošuj se nebreč před ním a zkus s ním mluvit normálně prostě jako ke kamarádovi. Vím že je to těžký ale pokud to dokážeš jemu bud dojde že o Vás přichází nebo pak si to ty tak srovnáš v hlavě že už ho zpět nevezmeš a si ještě mladá někde je chlap který bude rád za to že má rodinu a neuteče :hug: :hug: :hug: :hug:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
ArankaC.
6.6.12 13:35

Ahoj, myslím, že ten chlap neví, co chce. Nech ho být. Jestli se vrátí, to je ve hvězdách, ale já bych se spíš ptala, jestli bys ho měla po tom všem vzít zpátky, a to se na mě nezlob, to bych na tvém místě nedělala… Ale ty mi připadáš, že jak za tebou přileze, tak ho přijmeš s otevřenou náručí a na ostatní hned zapomeneš a to asi není úplně dobře. Jak dlouho bude trvat, než zase obrátí? Vždyť je to o nervy. Neřeš to s tchýní. Ani ona ani ty ho nedokážete přivézt zpátky. Je to dospělý svobodný člověk a mohl by se na naštvat na vás obě a to dost.

  • Citovat
  • Upravit
272
6.6.12 13:42

Ano, nechám to být a vždy až budu mít rozepsanou tu sms, že mi chybí tak se kouknu na tuhle diskusi a bude :-)
Asi to nikdy nepochopím…ale o to vlastně ani nejde…

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
ave
837
6.6.12 17:13

Nepochopíš, my ženský to máme jinak. Taky dodnes nechápu, jak můj exmanžel po 11ti letech vztahu mohl odejít, když jsme měli dvouleté dítě. Samozřejmě plánované, chtěné a v prvním roce to byl nejskvělejší táta. Pak se na obzoru zjevila 17.tiletá slečna a bylo po všem. Já na rozdíl od tebe, neprosila a rovnou ho vyhodila. Ovšem byla jsem v situaci, kdy jsem věděla, že se můžu okamžitě vrátit do práce a uživím sebe a dítě. Zaměř se na sebe a na malou. Dávej mu ji hodně na hlídání, ty běž cvičit, na kafé, vypadni mezi lidi.
Ukaž, že ho k životu nepotřebuješ. A taky si polož otázku, jestli bys opravdu chtěla zase žít s člověkem, který se zachoval takhle.
A ještě jsem nezažila, že by se chlap takhle zbláznil a nebyla v tom jiná ženská.
Drž se, ale nedělej ze sebe onuci. A ano - bude to bolet dlouho a kurevsky (pardon, jinak sprostá nejsem), ale mně osobně to taky hodně změnilo a určitě k lepšímu.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
ArankaC.
6.6.12 17:16

@Evianka Co by změnilo to, že bys věděla proč odešel, kdyby už se stejně nevrátil? Nemá cenu nad tím pořád uvažovat…

  • Citovat
  • Upravit
Anonymní
6.6.12 21:17

Ahoj Evianko!

Také, když jsem si četla Tvé trápení s přítelem, vrátilo se mi to mé. To, co tu holky psaly, tak to radím i já. Ale mě se to radí, nyní. Musíš ukázat, že na něm „nevisíš“, že ho v podstatě nepotřebuješ!!!! Je to děsně moc těžké, můj nyní již manžel, mě „opustil“ víc krát, někdy na chvilku a asi 2× to bylo jako že definitivní. Hrozně moc jsem se trápila, prosila, dolejzala :oops: , to vše ho v podstatě ještě víc ode mě odrazovalo. Neměl jinou, viděl na mě pár chyb a nevěděl hlavně co chce! ALE NEMĚLI JSME DĚTI. Nyní je již máme, je můj manžel :oops: . Říká, že je se mnou moc šťastnej a já s nim taky. Ale já už na něm „nevisim“, jsem nezávislá, i když ho moc miluji, ale prostě tohle se změnilo :oops: , tehdy jsem pro něj musela být hrozně jistá, věděl, že ho přijmu vždy zpět s otevřenou náručí a budu šťastná jak blecha. Taky si na tom dost nahnával svoje ego, dělalo mu moc dobře, jak jsem mu psala jak mi chybí a furt se ho dokola ptala, kdy už se konečně vrátí!!?? To byly tehdy děsný telefonáty :oops: :oops: , je mi úplně zle, když si na to vzpomenu. :,( Asi 9měsíců jsme měli úplnou pauzu, ale vídali jsme se tak 1× týdně cca. 3hodiny na nějakém neutrálním místě jako kamarádi). Mě to ničilo, ale řešila jsem i „jinou cestu“, takže to bylo dobře i pro mě. Náš vztah to hrozně posílilo, to vidim nyní, ale bylo to tehdy peklo i chvilky neskutečného štěstí. Ale ty máš už dítě s ním, to by sakra měl už vědět, co chce!! :zed: Ty noci mimo domov, nevim. Myslim si, že buď má fakt jinou a neví, zda se vrátit nebo zůstat s ní a nebo ho Váš vztah fakt „dusí“ a bude se chtít vrátit, ale ty budeš muset v sobě něco změnit, nebýt na něm tak závislá psychicky, ale pak možná nebudeš ani chtít s ním být? Nevím, jaký je povahově, jestli za to vše fakt stojí. Já tehdy věděla, že ten můj jo, měl všechny vlastnosti, který jsou pro mě hodně důležitý. Chyby má taky, jasně, jako každý. Fakt se drž, já bych to teda s děckem asi nepřežila, tohle mi dělat nyní :pocitac: Hodně síly :hug: Omlouvám se, asi je to moc dlouhé :oops:

  • Citovat
  • Upravit
4666
6.6.12 21:41

Tak já ti taky povím jak to mám. Jako většina žen tu jsem byla v podobné situaci , s tím rozdílem, že já mám miminko teprve na cestě. No a po 5 ti letech se můj finančně zajištěný, a díky mé podpoře mimo jiné i vysoce postavený partner vzal roha jak zjistil že jsem těhotná. trvalo to 1 měsíc a trošku. Tahal se po nocích se slepkama po barech, pařil, užíval si…pak chtěl abych se vrátila. to se stalo, ale musím konstatovat že další asi 3 týdny se choval hrozně. Pak jsem se rozhodla , že ho prostě pošlu do pr*dele. Řekla jsem mu ať táhne když nás nechce, že ho mám plné zuby. Nevím co se stalo pak …ale přišel, omluvil se , a slíbil že se bude snažit. A??? no a zatím je fakt skvělej a snaží se.Zpětně jsem si jistá že krom naší krize měl už určitě rozehrané nějaké cukrbliky na jiné frontě.
Z toho plyne několik věcí :

  1. Cherchez la femme -za vším hledej ženu
  2. slova jsou zbytečná, jednej.....tedy ho radši radikálně kopni do zadnice než aby si ho ukecávala

3)jsou opravdu situace, kdy ten chlap je spíš na obtíž a je kopec těch , kteří
by byli rádi za milou rodinu…
držím ti palce :hug:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
272
6.6.12 22:51

No… já si nějak stále nemyslím, že by v tom byla jiná holka… ale samozřejmě si 100% v takovéhle situaci jistá být přeci nemůžu. Říkala jsem si, že je opravdu jen přehlcen, najednou to na něj bylo moc, do toho nervozní já - moje první miminko, chtěla jsem být dokonalá matka, partnerka… a ano, jak tu píšete tak trochu i závislá na něm. Uvědomuji si, že chlap potřebuje svobodu, aby se vždy rád vrátil domů…jen tohle už na mě bylo až moc. Myslím, že chlap od rodiny by měl být především doma a pak až všude jinde…jestli jsem to teď vystihla správně.
Jsem totiž tak trochu romantik a vidím tu rodinku jak je tatínek skvělý táta, raduje se z dítěte a své partnerce věnuje v každé situaci ten nejkrásnější úsměv a polibek.
Ale jasně, žijeme v realitě a tak jsem se snažila problémy řešit a ne utíkat, ale vždy to dopadlo jen tak, že se tedy nebudeme hádat a tím jsme to uzavřeli, nechtěl řešit problémy… jak už tu zaznělo, raději uteče než by něco řešil - to je prostě nepřekonatelná překážka. Ale nechci mu křivdit, ze začátku to šlo, ale pak se věci a neshody opakovaly a to už nechce stále dokola řešit nikdo…
Pak ale přišel, že se vrátí, že mě miluje, měl slabou chvilku evidentně a druhý den zase jinak a pokud měsíc tvrdil teď nemám, nechci to říct definitivně, ale nechci teď s tebou žít, tak najednou říká, že to definitivní je. Druhý den po tom, co mi řekl, miluju tě, neuteču, chci s tebou být v dobrém i zlém… Chtěla jsem to tentokrát vzít za správný konec a začít pomalu, postupně, abychom si toho vztahu oba mohli začít zase vážit, protože si myslím, že pokud bychom si pouze vlítli do náručí, bylo by to za týden, měsíc dva…úplně stejné.
No a teď si vyčítám, že jsem mu do ní nevlítla, protože bych tohle psát dnes nemusela… A naopak děsně schizofrenně, že jsem ráda, že jsem to neudělala, protože bych tohle psala za týden, dva… nevím..
Nevím… fakt si jen říkám, ještě se někdy bude chtít vrátit? Chci to já? Ano, moc! A pak přijde světlá chvilka a říkám si, ne, vždyť to takhle nejde, nechci… A vlastně, je mi smutno po něm nebo už vlastně jen po tom, že tu není někdo („kdokoliv“)?
Holky jsem marná…
A ještě odpověď na otázku, jestli má ty vlastnosti, které vyžaduji - ano, má jich většinu, ale ideál neexistuje. A nebo nemá, když tohle udělal.. já nevím… Jak píšu, jsem marná…
A děkuju moc všem, hrozně mi pomáhá, že se v tom se mnou „hrabete“ :-)

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
43
7.6.12 07:10

Já bych radila už to, co psaly holky výše. Může v tom být jiná žena (když jsme zamilované, býváme neuvěřitelně slepé) ale taky může procházet určitým životním obdobím a ty jsi si toho třeba ani nevšimla.
Píšeš, že jste byli spokojení, ale třeba to byl jen tvůj úhel pohledu. Já třeba po čase zjistila, že svou péči partnera opravdu dusím. Snažila jsem se dělat tu domácí atmosféru, jídlo mu po návratu z práce cpala až pod nos, do práce mu nosila oběd, sex měl kdykoli si řekl a když se kvůli něčemu urazil, tak jsem kolem něj poskakovala, snažila se změnit řeč, rozptýlit ho… Došlo mi to až časem, že mu to asi muselo pěkně lézt na nervy.

Někdy chlap vedle sebe potřebuje trošku sobeckou potvoru. Z vlastní zkušenosti vím, že si jí dokáže mnohdy vážit víc než té hodné.
Já osobně si myslím, že vrátit se bude chtít určitě, časem, otázkou ale bude, jestli ty ho pak ještě dokážeš vzít zpátky.Bude tam silná nedůvěra a strach, že to udělá znovu.

Teď být tebou, tak nedělám nic. Soustřeď se na sebe, je to fráze, ale jde to. S mimčem do parku, trošku se opálit, zkrášlovat se, udělat si hezky vlasy, s ním komunikovat hezky, ale na téma návrat bych rozhodně nezabrušovala. A kdyby začal on, tak mu řeknu „to teď neřeš“ a změnila bych téma. Prostě ho znejistět.

Víš, i kdyby někoho měl, tak cítí tlak z její strany, ze tvé strany, ale u tebe pořád ví, že ta zadní vrátka otevřená má. V momentě, kdy ucítí, že tě ztrácí, už bude muset něco udělat. A možná právě tohle on potřebuje, do té jistoty trošku nejistotu. Každý chlap je trošku ješitnej a dokáže si vážit jen toho, o co musí usilovat. Bohužel, i po x letech vztahu.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další témata z kategorie

Užitečné odkazy

Mohlo by vás zajímat

Zkušenosti a hodnocení

1.2 Spray Max mop box

  • (4.8) + 25 recenzí

Victoria

  • (4.4) + 20 recenzí

Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky

Ikona - Lucie Machová

Mgr. Lucie Machová