Poradna gynekologa
MUDr. Jiří Škultéty
Ahoj holky,
téměř po 3 letech jsme se s manželem dočkali a čekali jsme miminko…Na prvním screeningu ve 12tt se však vše změnilo…začla série vyšetření, ze kterých vyšel turnerův syndrom, špatné napojení na placentu, celkový otok miminka, srdeční vada…
šance na donošení téměř nulová, přežití v bříšku s největší pravděpodobností jen max. měsíc…Takže následovalo umělé přerušení…to už jsem byla 14tt…Při příjmu už srdíčko selhávalo. Porod mi vyvolávali 4 dny…Bylo to nekonečné…Pak přišla ale obrovská úleva, že už je konečně hotovo…Dnes je to týden a já jsem na tom psychicky čím dál hůř
Prosím, jak jste se s tím vyrovnaly, co pomohlo? Vím, že to trochu zahojí čas, další těhotenství…ale do té doby?
Asi není lepší rada než čas… Nějak se zaměstnej, neustále něco dělej, buď s někým… Ber to tak že to tak mělo být, jinak by se miminko narodilo nemocné a trápilo by se, a věř že se ti povede další mimi ![]()
Drz se a dej tomu cas. Jak uz se tu pise. A zamestnej se jen co to jde.
Dělání, dělání, všechny smutky zahání,
dělání, dělání je lék.
Dělání, dělání, to nám úsměv zachrání,
dělání, dělání je lék.
Ahojky, jdu te trosku podpořit. Dlouho jsme se snažili o mimco. Pak jsem konečně otěhotněla po IUI, ale v 10tt zamkly potrat, po pitvě prokázán Turneruv syndrom, špatně jsem to nesla, ale na druhou stranu jsem byla rada, ze to příroda vyřešila za nas. Každopádně rok na to i pres nevydařené IVF jsem otěhotněla na svatební ceste a nyní jsem 35tt a věřím, ze uz to vse dobre dopadne. Hlavu vzhůru, bude lip ![]()
Jojo, to si říkám, že to tak prostě mělo být..a i děkuji, že se na to přišlo vlastně takhle brzo…z toho to na mě padne a jsem úplně vyřízená…
Je mi to lito. Moji zname se neco takoveho stalo, po 22tt. prisli o dite byl nejaky problem. A ted uz ma dva syny. Necely rok po otehotnela znovu, nastesti uz vse bylo v poradku.
Ted si najdi nejakou cinnost, at prijdes na jine myslenky a pak bych otehotnela znovu.
Mrzí mě to.
Co takhle začít každý den běhat? Stáhni si nějakou aplikaci např. Samsung health, ať máš přehled a motivaci. Je to osvobozující a navíc i zdravé ![]()
Ahoj ja přišla o miminko v 24tt pro vyvojovou vadu i když po všexh testech sem já a manžel byly v pořadku. Rodila jsem 3 dlouuuhe dny. Příští týden to bude 6 let a ja jse z toho nedostala a od te doby se nam mimčo nedaří. Ted jse budu stimulovat na 2 ivf tak doufam ze uz jsem si to zle vybrala. Řeči jako čas ti nepomůže hned jak budeš fyzicky v pořadku zkuste znova otěhotnět. strach budeš už mít z každé kontroly na gyndě ale kdyz budeš mit mimčo nebudes mit čas nad tim přemyšlet veř mi trpim 6 let a duben vždy propláču. Takže na nic nečekat. držim palce a druhe bude dobre ![]()
Turnerův syndrom je jedna z těch vad, se kterou se dá dobře žít. Paradoxně ale většina končí úmrtím plodu, což by vás evidentně neminulo. Čas je nejlepší lékař. Čas a trávit ho aktivně.
@lulinka999 jednou se ta smůla už musí prolomit, takže držím palečky, ať se u vás tentokrát povede
…
Jen co to půjde, budeme to zkoušet znovu ![]()
@Mallorka až se trochu zmátožím, něco určitě začnu…nejdřív vycházky s pejskem, co si chodím půjčovat k našim, pak práce na zahradě a bude líp ![]()
@eva valoi docela dost jsem si o tom právě přečetla a byla jsem připravená přijmout holčičku a dát jí šanci na život…o to studenější byla sprcha po sdělení, že vlastně ani nemá šanci se narodit…
@jitka355
Musíš se těšit na další miminko, které se povede, když to šlo jednou.
Já o jedno taky přišla, po dvou a pul rocích čekání.
Přebolí to, snaž se zabavit a zkus si naplánovat co nejvíc věcí dopředu.
Já jsem ted opet tehu, povede se ti též, a všechen smutek to vyzmizíkuje.
Přeji Ti hodně štěstí. ![]()
@jitka355 Já jsem přišla o holčičku minulý rok v červenci, kvůli neléčené preeklampsii mi usnula v bříšku a museli mi ve 34 tt vyvolat porod. Myslela jsem, že tuhle bolest přece nemůžu zvládnout, bylo to hodně zlé.. Ale našla jsem podporu tady ve skupině Prázdná náruč a vědomí že na to nejsem sama a podpora mého muže, mi pomohla dostat se z nejhoršího. Po 4 měsících jsem znovu otěhotněla a jsem ve 26 tt. Je to pro mě ocistec a naděje zároveň, ale vědomí že jsme dostali další šanci mi neskutečně pomáhá. Nejlepší lék je opravdu čas, byť to zní jako fráze. Posílám mnoho sil a objetí na dálku ![]()
@Michaella78 ta příroda nám dává ale zabrat
musím říct, že se pro mě hodně změnily všechny hodnoty, na různé události se teď koukám jinak než dřív. Aspoň něco pozitivního na tom všem je ![]()
Na začátku května jsem dostala menstruaci po šestinedělí, takže se mi psychicky zase trochu ulevilo.
Jen chutě se mi ještě nevrátily do normálu, prý to je hormonama a odezní to…Tak čekám… ![]()
Tolik naděje a zůstal jen smutek?
Sdílejte své pocity, vypište se z trápení nebo načerpejte útěchu v deníčkách s podobnou zkušeností.