Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Vše si vyrvava a nepomůže nic
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
Anonymní
19.3.22 20:58
@Anonymní píše:
Ahoj všem, ráda bych se zeptala, maminky vy, co máte dětičky temperamentní a tvrdohlavémame opičku 3,5 velmi živá, potřebuje neustále akci a interakci, je velmi kontaktní a vyžaduje hodně pozornosti…má ještě starsiho sourozence 9let, na kterého je hodně fixované, mají se mi. Rádi, ale narazíme na to, že staršímu nedá pokoj, chce mu furt velet, na cokoli starší sáhne, hned bere, to je moje…chci to tak nesmíš a rev až nevím kam…nejhorší je to po vyspani, když není najedeno jelikož nechce a nebo únava, nebo nevykakano…snažíme se všemožně vysvětlit ale málo kdy se to podaří…nějakou radu jak na to? já se snažím laskavou důslednosti, ale mnohdy je mi staršího líto jak ho ten malej zmetour atakuje a diriguje a ne a ne přestat a neustoupí…zvláštní je že když jsme mimo domov, jde to ale doma je to nejhorší…musíme furt něco podnikat aby neprudilo…vyroste z toho? co víc pro to udělat?
Hlavně neustupovat a nedat něco jen proto, že řve.
Nevyroste. Vím o jedné, které této metody využívá/zneužívá už 33 let a když se nedočká je zlé. A tuto metodu zkouší u všech. Vyřvava u příbuzných, známých, v práci apod…
- Citovat
- Upravit
Anonymní
19.3.22 21:03
@Anonymní píše:
Hlavně neustupovat a nedat něco jen proto, že řve.
Nevyroste. Vím o jedné, které této metody využívá/zneužívá už 33 let a když se nedočká je zlé. A tuto metodu zkouší u všech. Vyřvava u příbuzných, známých, v práci apod…
To se snažíme neustupovat a Hood e vysvětlovat ano…ale štve nás že prostě taková je už povahově hodně těžce se s tím pracuje, ale já jako máma se nedám ale nejde to v klidu, to mě mrzí moc, že ji nekdy musím seknout na prdku nebo zavřu, do pokojíku, až bude hodná ať prijde to jediné platí ale takhle to nechci…
- Citovat
- Upravit
Plamí
19.3.22 21:23
Nevyroste. Musíte nastavit hranice. Mmch, děti na vysvětlování moc nedají, dělají, co jim projde.
Jestli chce být protivná, tak sama, někde v pokojíčku.
- Citovat
- Upravit
19.3.22 22:06
Neexistuje, matko. 
To TY musíš děcka srovnat, aby ta malá neubližovala staršímu, jinak jim oběma do života pěkně zatopíš. Myslím si o sobě, že jsem byla laskavá matka, ale netrpěla jsem něco podobného. Ty jsi autorita, Ty jediná (nebo manžel) máš šanci to srovnat. Neříkej mi, že Ti velí tříleté děcko. 
Kdo ji srovná, až jí bude 15?
Na Moravě se říká: Janečka neohýbáš, Janka neohneš.
Ještě bych si dovolila poznatek z okolí. Hodně maminek mi připadá nervních a tak nějak falešně autoritativních. Jako by vychovávaly jenom na oko. Přece když něco myslím vážně (zákaz třeba proto, aby mi děcko nevběhlo do silnice), tak to to děcko stoprocentně pozná.
A klidně zajdi do nějaké poradny, třeba je přeaktivované dítko ADHD… Poradí vám, co dělat, já bych neváhala, něco se určitě dozvíš, nasbíráš informace. Nebo ADHD není a něco přeháníte vy, rodiče…
Pořád lepší, než nedělat nic a doma mít denně cirkus a nevědět si rady.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
20.3.22 05:01
Bez nastavení hranic a jejich důsledného dodržování ještě nikdy žádná výchova nedopadla dobře.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
20.3.22 07:44
Taky se v tom ted nachazime, mala bere vlastne cokoliv s cim si starsi zacne hrat… kdyz to jde, tak si spolu hraji, ale kdyz si vezme 1 auto a mala spusti okamzite, ze ho chce ona, celkem razne zakrocim ja, ze musi pockat… rev/nerev, proste ho ma starsi a za 5 min se vystridaji… musim rict ted ji jsou 2 a docela chape, ale musim fakt zakrocit, aby byl klid, jinak neda pokoj a jeci ze to chce… u tebe ve 3,5 letech nejake vysvetlovani je k prdu, zakroc, jasne rekni ne, ze potom - a trvej, klidne bych byla durazna… pokud jsi to jiz evidentne zanedbala, budes mit o to ted vetsi boj toho dosahnout 
sami ty deti se to nenauci a cekat ze z toho vyroste je hodne naivni 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
20.3.22 17:14
Ona zkouší hranice. Někdy časté a hlavně mírotvorné zakročení nemusí být zrovna efektivní. Např. když si starší sourozenec začne s něčím hrát, rodiče mají sklony vymejšlet pravidla, např. nejdřív jeden, za chvilku druhý, aby se spravedlivě prostřídali, nebo je na staršího vyvíjen nátlak, ať si s mladším hraje. Což teda nechápu, proč by se starší měl pořád vzdávat svých hraček a svých her. Prostě když starší nechce, nebo si vzal hračku dřív - smůla. Holt ať se mladší klidně vzteká - když nedostane, co chce - pochopí, že tudy cesta nevede. A starší sourozenec by měl vědět, že je naprosto v pořádku říct „ne“, reagovat odmítavě, klidně se pohádat - ať si to klidně s tím mladším vyřídí (samozřejmě bez fyzické agrese) sami. A nemusíte furt něco podnikat, vymýšlet podněty, aby neprudilo. Je dávno ve věku, kdy už by si cesty zábavy mohla taky najít sama. Zlepší se to. Až kolem ní přestanete tolik lítat a řešit její zalezitosti. Chce něčí hračku? Ona si to musí vykomunikovat a pochopit, že ne řevem. Jdete jí dost na ruku no. Proč by pak něco měnila.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
20.3.22 20:21
@Tofifea píše:plně s Vámi souhlasím…a je pravdou že se zkouší mnohé…já je někdy i nechávám, jenže je mi pak staršího líto a tak to musím řešit, ona je neústupná, zavedla jsem před časem že ji zavřu, a přijď až budeš chtít být hodná holka, máme tě rádi, ale takhle se chovat nemůžeš…
Ona zkouší hranice. Někdy časté a hlavně mírotvorné zakročení nemusí být zrovna efektivní. Např. když si starší sourozenec začne s něčím hrát, rodiče mají sklony vymejšlet pravidla, např. nejdřív jeden, za chvilku druhý, aby se spravedlivě prostřídali, nebo je na staršího vyvíjen nátlak, ať si s mladším hraje. Což teda nechápu, proč by se starší měl pořád vzdávat svých hraček a svých her. Prostě když starší nechce, nebo si vzal hračku dřív - smůla. Holt ať se mladší klidně vzteká - když nedostane, co chce - pochopí, že tudy cesta nevede. A starší sourozenec by měl vědět, že je naprosto v pořádku říct „ne“, reagovat odmítavě, klidně se pohádat - ať si to klidně s tím mladším vyřídí (samozřejmě bez fyzické agrese) sami. A nemusíte furt něco podnikat, vymýšlet podněty, aby neprudilo. Je dávno ve věku, kdy už by si cesty zábavy mohla taky najít sama. Zlepší se to. Až kolem ní přestanete tolik lítat a řešit její zalezitosti. Chce něčí hračku? Ona si to musí vykomunikovat a pochopit, že ne řevem. Jdete jí dost na ruku no. Proč by pak něco měnila.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Děti a otec bez zájmu o ně
- 07.06.26
- Anonymní
Strach z dětí u 2lete
- 18.05.26
- Anonymní
Synovo zhoršené chování ve školce
- 20.05.26
- Anonymní
Ahoj všem, ráda bych se zeptala, maminky vy, co máte dětičky temperamentní a tvrdohlavé
mame opičku 3,5 velmi živá, potřebuje neustále akci a interakci, je velmi kontaktní a vyžaduje hodně pozornosti…má ještě starsiho sourozence 9let, na kterého je hodně fixované, mají se mi. Rádi, ale narazíme na to, že staršímu nedá pokoj, chce mu furt velet, na cokoli starší sáhne, hned bere, to je moje…chci to tak nesmíš a rev až nevím kam…nejhorší je to po vyspani, když není najedeno jelikož nechce a nebo únava, nebo nevykakano…snažíme se všemožně vysvětlit ale málo kdy se to podaří…nějakou radu jak na to? já se snažím laskavou důslednosti, ale mnohdy je mi staršího líto jak ho ten malej zmetour atakuje a diriguje a ne a ne přestat a neustoupí…zvláštní je že když jsme mimo domov, jde to ale doma je to nejhorší…musíme furt něco podnikat aby neprudilo…vyroste z toho? co víc pro to udělat?