Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Ahoj, prosím o zkušenosti. Kdy a hlavně jak se vám povedlo vysvětlit dítěti, že se jezdí na odrážedle po kraji? U nás nemáme chodníky, všude jenom cesty. Sice provoz minimální, ale úplně bez aut to není. Dítě kličkuje na odrážedle jak zajíc, kraj nevnímá, běhám za ním a cpu ho na kraj, s každým autem je řev že mu do ježdění kecám, chce sám. Na nejbližší bezautový plac to máme 15 km a to při dnešních cenách cestování není reálné jezdit často. Už jsem z toho na prášky. Dítě jezdit chce, ale ty auta jsou prostě všude a nikde není bezpečno. Kdy vám děti pochopily, že auta jsou nebezpečná a začaly je respektovat? A pochopily, že se uhýbá na kraj?
@Asterea píše:
Ahoj, prosím o zkušenosti. Kdy a hlavně jak se vám povedlo vysvětlit dítěti, že se jezdí na odrážedle po kraji? U nás nemáme chodníky, všude jenom cesty. Sice provoz minimální, ale úplně bez aut to není. Dítě kličkuje na odrážedle jak zajíc, kraj nevnímá, běhám za ním a cpu ho na kraj, s každým autem je řev že mu do ježdění kecám, chce sám. Na nejbližší bezautový plac to máme 15 km a to při dnešních cenách cestování není reálné jezdit často. Už jsem z toho na prášky. Dítě jezdit chce, ale ty auta jsou prostě všude a nikde není bezpečno. Kdy vám děti pochopily, že auta jsou nebezpečná a začaly je respektovat? A pochopily, že se uhýbá na kraj?
Odrážedlo jsem se jim snažila dávat jenom na bezpečných místech, tj. ne u frekventovaných silnic. U těch méně frekventovaných - když už to někdy bylo potřeba - jsem prostě šla tak rychle, abych dítěti stačila a mohla ho korigovat.
Obecně, je přece úplně jedno, jestli je dítě na odrážedle nebo jenom normálně běhá - ve dvou letech opravdu ještě není schopno vnímat dopravní situaci, natož v zápalu nějaké zábavy ![]()
Dítě jezdit chce…
To je sice hezké, ale pokud ještě nedokáže pochopit že se jezdí u kraje, tak má prostě smůlu ať chce nebo nechce.
Na odrážedlo bych ho brala jen tam kde auta nejezdí, dokud se nenaučí jezdit u kraje ![]()
Moje děcka to tak nějak od těch dvou a půl let chápaly, ale to spíš protože už chodily do školky a tam je cepovali.
Nejezdila bych tam. S takto malým dítětem „na volno“ chodím pouze po chodníku nebo se zvýšenou pozorností v obytné zóně, tam teda chodníky taky nemáme, jsme na vesnici. Pokud musím vyloženě po silnici, která je průjezdná nebo mezi vesnicemi, jde dítě do kočáru, do náruče, za ruku.
@Asterea Dvouletému dítěti to opravdu nevysvětlíš, chce jenom jezdit na odrážedle a víc ho nezajímá. Dceři bude 3,5 a ví že nemůže jezdit po silnici protože by jí přejelo auto a skončila by v nemocnici. Ale když je v zápalu a prostě jede tak je schopna jet i přes pře přechod auto neauto. Vždycky jí zastavím, vysvětlím co by se jí mohlo stát a ona mi řekne že to ví, opakuje mi to vždycky po cestě a pak jede a zase na to zapomene. Musím jí vždycky před každým přechodem zastavit jinak by byla schopná tam vlítnout. Ale naštěstí u nás jsou chodníky a parky kde se dá jezdit
Asi je to o tom buď počkat až k tomu dítě rozumově dojde samo nebo učit od malička. Jsem na silnici s dětmi denně. Kočárkem jsme jezdili vždy po kraji, pěšky vždy po kraji, na prvním odražedle od 13 měsíců se vždy jede podél travičky, pokud je postranní čára, tak děti rády jedou po čáře. Základem je, že i když nic nejede prostě jsme pouze na krajnici. Obě moje děti to mají dobře naučené a nemám s tím problém. Zato neteř to vůbec nechápe ani ve 3 letech. Ale je to o jedinci a o nácviku, pokud doteď běhala z rohu do rohu musíš prostě počkat až si osvojí, že správně je to pouze po kraji.
Aha, takže dítě chce…
No, to je problém. Dvouleté dítě na silnici nepatří, chtít může.
Na rozpálený kamna mu taky nedovolíš sahat..
@Plamí píše:
Aha, takže dítě chce…
No, to je problém. Dvouleté dítě na silnici nepatří, chtít může.
Na rozpálený kamna mu taky nedovolíš sahat..
Kamna chápe. Ta cesta není frekventovaná, hlídám ho, nejezdí sám. Kdy to děti pochopily, na to se ptám. Tady nejsou chodníky, po té cestě se pohybují úplně všichni, není kama jinama. Jsou tam slepice, psi, kočky, děti. Na té cestě budem, nemáme kde být. Jde mi o to kdy se vám děti přestaly vztekat. Ta cesta není jenom pro auta, je pro všechny a vždycky byla pro všechny.
Tak si to dítě dej na vodítko! Napsala bych, co si o tobě myslím, ale dostala bych ban…….
![]()
@novaa píše:
Asi je to o tom buď počkat až k tomu dítě rozumově dojde samo nebo učit od malička. Jsem na silnici s dětmi denně. Kočárkem jsme jezdili vždy po kraji, pěšky vždy po kraji, na prvním odražedle od 13 měsíců se vždy jede podél travičky, pokud je postranní čára, tak děti rády jedou po čáře. Základem je, že i když nic nejede prostě jsme pouze na krajnici. Obě moje děti to mají dobře naučené a nemám s tím problém. Zato neteř to vůbec nechápe ani ve 3 letech. Ale je to o jedinci a o nácviku, pokud doteď běhala z rohu do rohu musíš prostě počkat až si osvojí, že správně je to pouze po kraji.
Doteď nestála nafta 50 korun a jezdili jsme na bezpečné místo autem. Jinak pěšky za ruku chodíme po kraji, to není problém. Odrážedlo má motorku a mám ho na vodítku aby neujel. To já ho zas nepustím pod auto. Jenom se ptám na zkušenosti kdy vám to děti pochopily.
to je opravdu extrémně nebezpečné. Loni v létě mi vjelo cca sedmileté zamyšlené dítě na koloběžce doslova přímo pod auto, zastavila jsem jen s velkým štěstím, protože se mi jeho postávání u kraje vteřinu předtím podvědomě nějak nezdálo a byla jsem připravená reagovat, i tak jsem se ho v podstatě dotkla nárazníkem. Takže opravdu nečekej, že dítě bude v nejbližších pár letech schopné samostatně vyhodnotit dopravní situaci
vždycky ho může něco zaujmout a do silnice může prostě vjet…
@Asterea píše:
@PlamíKamna chápe. Ta cesta není frekventovaná, hlídám ho, nejezdí sám. Kdy to děti pochopily, na to se ptám. Tady nejsou chodníky, po té cestě se pohybují úplně všichni, není kama jinama. Jsou tam slepice, psi, kočky, děti. Na té cestě budem, nemáme kde být. Jde mi o to kdy se vám děti přestaly vztekat. Ta cesta není jenom pro auta, je pro všechny a vždycky byla pro všechny.
A to tam nemáte nějakou lesní cestu nebo cestu mezi poli? Když bude mít odrážedlo s nafukovacími koly, bude se mu dobře jezdit i tam. Jinak povědomí o silničním provozu a respekt z aut se u našich dětí vyvíjel tak někdy mezi druhým a třetím rokem.
@Asterea píše:
Kamna chápe. Ta cesta není frekventovaná, hlídám ho, nejezdí sám. Kdy to děti pochopily, na to se ptám. Tady nejsou chodníky, po té cestě se pohybují úplně všichni, není kama jinama. Jsou tam slepice, psi, kočky, děti. Na té cestě budem, nemáme kde být. Jde mi o to kdy se vám děti přestaly vztekat. Ta cesta není jenom pro auta, je pro všechny a vždycky byla pro všechny.
To je těžké, každé dítě je jiné - třeba ty moje to rozumově chápaly (přesně už nevím, ale před třetím rokem určitě)… ale přesto se na ně nedalo spolehnout, protože jakmile se do toho „zažraly“, ztratily pojem o okolí.
Ohledně vztekání, v tom smyslu jsme to příliš neřešili - „Chceš se vztekat nebo jezdit? Jestliže vztekat, pak odrážedlo uklízím a ty jdeš pěšky, protože na odrážedle se nevztekáme“. Jsou věci, o kterých jsem s dětmi opravdu nediskutovala a bezpečnost na frekventovaných místech je jednou z nich… to pochopily velmi rychle a spolehlivě.
Mě fyzioterapeutka jednou říkala že by děti na kole nepustila do 6ti let na cestu!!! že nedokáže odhadnout vzdálenost toho auta od sebe… nedokáže odhadnout kde je ten bezpečný kraj…že do 6ti nemá pořádně vyvinuté prostorové vidění…nedokáže zareagovat rychle na pokyn „jeď do prava, do leva…“ A dvouleté… ne třeba komentovat… Ale třeba moje dcera i ve dvou zdrhala na trávu i když jsme šli po chodníku…ona se fakt aut bála…ale i tak bych ji na odrážedlo nepustila po cestě. To prostě stačí sekunda kdy se dítko rozhodne jet do prava protože tam uvidí krásného malého pejska, nebo roztomilou kočičku…