Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
@Bábrdl myslím, že je to proto, že třeba nemají tolik společných aktivit, můžou být každý „jinde“,mají jiné starosti… se sourozencem jsem o 7 let a ne, nebyli jsme v dětství parťáci - já se starala, já hlídala, já musela být ta rozumnější, co pochopí, odpustí, neseřeže na oplátku a v 15ti jsem bydlela v obýváku, aby sprátě mohlo spát a já se učit. Rozumíme si až teď, kdy se pohybujeme v podobné rovině - třeba práce, kultura, atd. To je pro mě jedináčkovství, bytí v jiné „etapě“.
@Bábrdl ale koukám, že ty máš zkušenost opačnou, ale se stejným výsledkem - potkaly jste se až později… ideál asi neexistuje
![]()
@Kacise píše:
@Bábrdl myslím, že je to proto, že třeba nemají tolik společných aktivit, můžou být každý „jinde“,mají jiné starosti… se sourozencem jsem o 7 let a ne, nebyli jsme v dětství parťáci - já se starala, já hlídala, já musela být ta rozumnější, co pochopí, odpustí, neseřeže na oplátku a v 15ti jsem bydlela v obýváku, aby sprátě mohlo spát a já se učit. Rozumíme si až teď, kdy se pohybujeme v podobné rovině - třeba práce, kultura, atd. To je pro mě jedináčkovství, bytí v jiné „etapě“.
Já jsem měla sestru s minimálním rozdílem a nebyly jsme parťačky. Já se s ní hádala (a ona se mnou), já bojovala o místo na slunci (a ona taky), já musela snášet její snahu mě ovládat, já chtěla být jedináček vždycky.
Ale nebyla jsem
A ty taky ne.
Nebo je podle tebe každý, kdo nemá se sourozencem úžasný parťácký vztah „jedináček“? Duševně si můžeš se sourozencem nesednout, i když je rok od tebe.
Jedináček bys byla, kdybys měla ten pokoj pro sebe. To, že si nerozumíš se sourozencem (nebo sis nerozuměla), z tebe jedináčka nedělá.
@Kacise píše:
@Bábrdl ale koukám, že ty máš zkušenost opačnou, ale se stejným výsledkem - potkaly jste se až později… ideál asi neexistuje![]()
Právě ![]()
A to mě přivedlo k myšlence, že větší rozdíl je lepší, že má matky na to dítě víc času, řeší s ním ty věci.
Když šla do školy sestra - velká sláva.
Když o chviličku později já - jen předstírané nadšení.
A tak to bylo se vším. ![]()
Ale znám sourozence, co jsou k sobě blízko, kteří se milují a jsou nejlepší kámoši a i takové, co zbožňují svého malého sourozence a malý sourozenec obdivuje je.
Asi to bude i o tom, jak si lidsky sednou
@Bábrdl nejspíš to tak mám, že jsem si v dětství naivně představovala, že sourozenec bude parťák. Těžko jsem v tom věku mohla domyslet, že mimino si se mnou fakt nepohraje. Asi mi pak přišlo, že jsem byla vlastně sama. A jedináček pro mě má trochu nádech samoty.
Ráda bych neopakovala postup rodičů (tzn. velký odstup), i když vím, že to takto neplánovali a zároveň nesklouznout k tomu, co potkalo tebe
Ale spíš to asi vyjde ze situace " bezdětná třicítka, co chtěla stihnout všechny děti právě do 30ky" ![]()
@Kacise píše:
@Bábrdl nejspíš to tak mám, že jsem si v dětství naivně představovala, že sourozenec bude parťák. Těžko jsem v tom věku mohla domyslet, že mimino si se mnou fakt nepohraje. Asi mi pak přišlo, že jsem byla vlastně sama. A jedináček pro mě má trochu nádech samoty.Ráda bych neopakovala postup rodičů (tzn. velký odstup), i když vím, že to takto neplánovali a zároveň nesklouznout k tomu, co potkalo tebeAle spíš to asi vyjde ze situace " bezdětná třicítka, co chtěla stihnout všechny děti právě do 30ky"
Podle mě to asi nenaplánuješ.
Nějak to vyjde.
Já zase hrozně záviděla kamarádce, která měla starší ségru, že se s ní baví a pečuje o ni „velká volka“
A Další kamarádce, která měla doma miminko, že to bylo zajímavé, mohla ho vozit, učit, že pro malou ségru pak byla hvězda.
Ale zároveň byly obě pro rodiče něčím výjimečné a nesoupeřily o tentýž typ pozornosti, což my se ségro téměř 100% času. Ty věčné hádky. Brr.
@růžový achát píše:
Mam mezi dětmi rozdíl 11 let. S manželem jsme to tak chtěli a povedlo se. Krásný kluk a teď batolecí holčička neméně krásná. Obě děti si moc užíváme. Synovi jsme dali veškerou péči a dáváme a se setřičkou mají krásný plnohodnotný vztah a i si krásně vyhrají– výhoda starších brášků je že jsou pořad hračičky. Nechtěla jsem děti za sebou, mam ráda svuj klid a obdivuju maminky co to tak mají. Nelituji.Mezi tím jsem si take vybudovala kariéru a hlavně jsem pracovala na zdokonalení pracovních schopností, takže ted sebevědomě užívam druhe RD a vím, že kdykoliv budu chtít mohu začít hned pracovat.
Za mne značka ideál. ![]()
@Bábrdl píše:
Za mne značka ideál.
No pro me teda ne. Prvni dite v 27 a druhe bych mela mit v 38? Sance na otehotneni v tomto veku celkem nizka, vrozenych vad vysoka.
@Bábrdl píše:
Tak já naopak.
Sestra s minimálním rozdílem, věčně boje, věčné konkurentky, vyčerpání, hádky, zoufalství na všech stranách. Nikdy jsem neměla rodiče „pro sebe“, furt srovnávání, což jsme obě nesnášely (naši dodnes říkají, že nikdy nesrovnávali).Cestu jsem k sobě našli až po třicítce.
Proto jsem se zařekla, že malý věkový rozdíl nikdy, že si dítě zaslouží, aby na něj byl čas a pozornost.
Zajímavá, jak zkušenosti mohou být úplně opačné.
Dodám, že jsem hlídala sourozence asi 2× v životě, rodiče byli rozumní.
Největší problém bylo věčné přizpůsobování se mladšímu (náročnost a téma výletů, dovolených), všude jsem si musela najít kamarády mého věku, abych tam neumřela nudou. To nemluvím o období, kdy jsem jezdila kamkoli jenom s tátou, protože doma bylo mimimo pripláclé na mámě. Teď s odstupem let vidím jen ty nevýhody.
Doma mám holky 4 a 2,5 a je to super. Celkem si už vyhrají (taky se perou), neřekla bych, že o mě soutěží, klidně si pockají nebo se naplácnou obě najednou. Když jdeme pro starší do školky, vítají se jak kdyby se týden neviděly… Na výběrech a dovolené si vyhrají spolu a je snadné zvolit vhodné aktivity, které můžou dělat obě.
Nevěnují se samozřejmě obèma na 100% jako jedináčkovi, ale ony to tak nějak okoukávají už najednou. Velkou výhodu vidím i v tom, že prostě pokaždé nemůžou vyhrát obě, takže se naučily žít i s prohrou, odpustit si…
Pokud jde o mne, dát si děti o 10 let od sebe naprosto nevyhovující. 2× piplat m imčo, 2× uvázaná doma, žít si znova svůj život o hodně posunuto… Ano, na začátku je to náročnější, ale dva roky se to vydrží a je vyhráno ![]()
@růžový achát
Já jezdila závodně na sjezdovkách. Víkendy na horách v mrazu od rána do pozdního odpoledne… nic moc pro kojící matku osmdesátých let ![]()
Zimní dovolenou jinak než ve Francouzských Alpách si představit neumím. Léto na kola. Ať dělám co chci, dítě mě teda omezuje hodně. Už jen zabalit, přežít cestu… přiznám se, zařekla jsem se, že nejdál pojedu 3 hodiny, dokud nebude mladší aspoň 5 let. Nemám na dotazy " už tam budem" po pěti minutách nervy. Ani jedna v autě nespí, maximum je pár minut…
@růžový achát píše:
Blbost!
Jasne, s rostoucim vekem se plodnost zeny zvysuje ![]()
@PaníBovaryová píše:
No pro me teda ne. Prvni dite v 27 a druhe bych mela mit v 38? Sance na otehotneni v tomto veku celkem nizka, vrozenych vad vysoka.
Však značka ideál je, když se to takhle povede ![]()
@PaníBovaryová píše:
Jasne, s rostoucim vekem se plodnost zeny zvysuje
Statistika nuda je. ![]()
Na emiminu jsou běžné „snažilky“ skoro o generaci mladší než já.
A já, ve sto letech, na první šťouch.
@PaníBovaryová píše:
Jasne, s rostoucim vekem se plodnost zeny zvysuje
To ale neznamená, že se nutně do 40 musí snížit
Je to prostě jenom průměr… Obě dcery na první pokus 35 a 37 ![]()
@Bábrdl píše:
Statistika nuda je.
Na emiminu jsou běžné „snažilky“ skoro o generaci mladší než já.
A já, ve sto letech, na první šťouch.
na emiminu se deji uplne zazraky
Podle rozsáhlé norské studie mají nejstarší děti v rodině v průměru vyšší IQ než jejich mladší sourozenci. Důvod? Najdete na Instagramu.