Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Asi vim kdo jsi. Je to na tobe, bud si to nech, dej to rodine nebo treba na charitu. Ja bych z toho po tvem pribehu asi radost nemela.
Já bych si to dědictví kdyžtak vzala ![]()
Hlavně se nijak neobviňuj, byla to jeho svobodná volba ukončit život. Vykonavatel má pravdu, přání zesnulého by se mělo respektovat. Pokud máš blbý pocit, tak část nebo vše můžeš věnovat třeba na charitu, ale přijmout by jsi to měla.
Omlouvám se za vložení do špatného tématu, překlikla jsem se, mohl by to admin přesunout prosím?
Zakl.
Za chvíli jedu do práce, tak se ti zeptám… Pracuji v notářské kanceláři… ![]()
No tak pokud si nechtěla, aby Tě nekdo poznal, možná to chtělo míň detailů. Že za smrt bývalého přítele nemůžeš už Ti psalo hodně lidí. Co se týče dědictví, pokud je nechceš, tak s ním nalož tak, aby byla uctěna jeho památka. Osobní věci nabídni rodině, zbytek prodej a věnuj na charitu.
Tak to přijmi a dej to třeba na dobročinné účely
jako rozhodování hodně těžké, ale rozhodně si nic nevyčítej, bylo to jeho rozhodnutí, nikoliv Tvoje ![]()
Já bych to také vzala. Byla to jeho poslední vůle a je správné ji vykonat. Asi by bylo nejsprávnější to pak zpeněžit a dát na nějaké dobročinné účely. Pokud bys to udělala, tak tedy smekám… nevím, jestli bych se dokázala těch peněz vzdát. A v tom případě bych to rodině dala vědět… že sis ty prachy nenechala.
Ja bych to venovala treba prazske zoo. treba na vystavbu neceho uzitecneho co pojmenuji treba po nem.
Zase zpátky na zem. Za jak dlouho vyděláte holky 10.000.000? Jsem možná cynická, ale pokud bych za této situace získala dědictví v takové výši, pravděpodobně bych něco na charitu dala, ale velice pravděpodobně bych také zajistila své nejbližší. Nemyslím nutně sebe, ale třeba svou ovdovělou maminku nebo invalidního bratra. Těch potřebných mám kolem sebe hodně a to určitě i zakladatelka. Pravděpodobně bych také polovinu dědictví věnovala jeho rodině ať si s tím dělají co chtějí.
@Anonymní píše:
Zase zpátky na zem. Za jak dlouho vyděláte holky 10.000.000? Jsem možná cynická, ale pokud bych za této situace získala dědictví v takové výši, pravděpodobně bych něco na charitu dala, ale velice pravděpodobně bych také zajistila své nejbližší. Nemyslím nutně sebe, ale třeba svou ovdovělou maminku nebo invalidního bratra. Těch potřebných mám kolem sebe hodně a to určitě i zakladatelka. Pravděpodobně bych také polovinu dědictví věnovala jeho rodině ať si s tím dělají co chtějí.
taky bych si část nechala, a část věnovala. Nevím, třeba podle koníčků nebo zájmů přítele.
Zakladatelko, nevím jak je na tom finančně jeho rodina, ale pokud né moc dobře tak bych jim asi část peněz dala…musíš si položit otázku, budeš mít z těch peněz radost?
Určitě bych si část nechala, zabezpečila se, svojí rodinu (nevím jak na tom jste) a pokud by něco zbylo tak použít na dobrou věc, asi bych to nedávala na charitu, ale podpořila nějaký projekt, který můžeš jmenovitě pojmenovat po ex…
Zakladatelko, moc mě to mrzí, upřímnou soustrast ![]()
Hlavně se z ničeho neobviňuj, bylo to JEHO rozhodnutí, ty za to nemůžeš.
S dědictvím neporadím, radost bych z něj taky neměla, ale pokud s rodinou neměl dobré vztahy, asi bych se ho nevzdala - už i kvůli tomu, že to bylo jeho poslední přání
Dědictví přijmi, něco dej na dobročinné účely, něco jeho rodině, něco si nech
Ale za sebe můžu říct, že bych se všeho nevzdávala ![]()
Dobrý den,
po dvouletém vztahu se svým přítelem, jsem si s ním rozešla. Přítel krátce po rozchodu spáchal sebevraždu. Těsně před tím, než se to stalo, změnil svoji závěť a uvedl mě, jako výhradního dědice. V závěti doslova uvedl, že si přeje, abych výhradní dědic byla já, že jsem byla láskou jeho života a nejbližším člověkem. S matkou ani bratrem příliš nevycházel, skoro se nestýkali. Jeho rodina ovšem požaduje, abych se veškerého dědictví vzdala v jejich prospěch, zároveň, mě obviňuje z jeho smrti, v čemž mají pravdu. Vzal si život, protože jsem ho opustila. Mně je samozřejmě taky hloupé, si dědictví nechat, obohatit se na tom, že vám zemře milovaný člověk nikomu radost neudělá. Je to spíše břemeno. Ale vykonavatel závěti, kterého můj bývalý přítel určil tvrdí, že závěť by měla být splněna, dle přání zůstavitele, k uctění jeho přání. Ještě bych dodala, že se jedná o dědictví v hodnotě přibližně 10 milionů, takže nejde o nic malého. Ráda byh se zeptala, jak se mám nyní zachovat?
Děkuji
Raději anonym, děkuji za pochopení.