Vyplatilo se vám odpustit partnerovi?

Fotoalbum (0)
Sledovat e-mailem
Přidat k oblíbeným
Zapnout podpisy
Hledání v tématu
Sledovat eMimino.cz

Stránka: Předchozí 1 2 3 4 5 6 7

Napsat příspěvek

Velikost písma:

Koblížek21

3249

7.8.12 19:53

načítám...

Zakladatelko, odpustila jsem mu, lže tak nějak furt, půjčky už si snad nebere, o nevěře nevím a radši vědět nechci. Jestli se mi to vyplatilo, nevím, ale už jsem nějaká otupělá, když mi to leze moc na nervy a extrémně dlouho si mě nevšímá a stojí to doma celkově za prd, vždycky jsem někde útěchu našla. Proč jsem s ním, nevím, asi pro to, že bych si určitě zas našla podobnej typ, asi je přitahuju, takže bych si nepomohla, takže proč si zvykat na něco jinýho zbytečně. Mlátit nás nemlátí, tak co no. Ježiš to je rezignace:-D

načítám...
Citovat
Zmínit

Anonymní

7.8.12 19:55

načítám...

@Anonymní píše:
Ahoj, já odpustila. Ale abych popsala situaci - přítel se rozhodl jet na 6 měsíců do ciziny aniž by se se mnou poradil(už jsme spolu bydleli). Mě se to nelíbilo a s odstupem času přiznávám, že jsem se chovala jako hysterka.. a tím ho vehnala do náruče jiné (což jsem nevěděla). Prý s ní nic moc neměl, jen mu pomohla překonat ten odjezd a mé chování.. a v opilosti došlo na polibky- víc prý nic. Ale to vše jsem se dozvěděla až o 5 měsíců později, když se měl vrátit a jeho svědomí se chtělo vybrečet přes skype. Celých těch 5 měsíců se choval chladně a bude to znít divně, ale po prvních dvou měsících samoty (zadaná nezadaná) jsem našla sama sebe. Přestala jsem čekat na hezké slova, sama jsem je přestala říkat a když se mi přiznal, tak moje reakce se dala shrnout do věty: Vyřešíme to, až přijedeš. Já ti balit věci nebudu Obvinil mě z chladnosti a po příjezdu jsem to byla já, kdo s úsměvem řekl : Tak se rozejdeme, ale jako dospělí. Máš měsíc na to si najít byt.. Byl v šoku a až tehdy si mě začal vážit. Odpustit tu nevěru mi trvalo asi 6 měsíců, i když jsem si byla vědoma toho, že chyba byla na obou stranách, štvalo mě, že mi to řekl. To se stalo před 14 měsíci. Za tu dobu jsme se změnili oba a já i on děláme vše pro to, abychom nemuseli hledat takové „kamarády“.

Já se přiznám, že kdyby ten byt byl můj a byl by to on, kdo se musí (alespoň na nějakou dobu) odstěhovat, tak to asi řeším jinak. Ale abych já odešla potupně k našim (moc rychle bych si podnájem, který bych utáhla nenašla) tak na to jsem neměla. Navíc bych jim nechtěla říkat co se stalo, to jedině v případě, že bychom šli od sebe definitivně, protože když bychom to dali do kupy, tak už by se na něj vždy dívali jinak a to jsem nechtěla.
Sice bych ho tím krokem i mohla ztratit, pokud by si už našel jiné bydlení a návrat by už nechtěl…někdy mám totiž pocit, že mu to vlastně prošlo strašně jednoduše a hladce a kdybych něco takového udělala já???
Myslím, že ho ani nenapadne, že se tím doteď svým způsobem trápím, on už to určo hodil za hlavu dávno.

Citovat
Upravit

Barborka1985

7.12.13 08:49

načítám...

Je to rok a půl, co jsem se svým přítelem. Nebydlíme spolu. Je to trochu komplikovaější, protože jsem o 10 let starší než on, přesto nám to klapalo i přes občasné hádky. Myslela jsem, že mu můžu na 200% věřit, ale jednou jsme se nějak pohádali a o víkendu se nebavili. Pak za mnou přijel v úterý a já se ho ptala, co dělal o víkendu a on, že se v sobotu opil doma vodkou a celou neděli prozvracel. Pak přijel o dalším víkendu, který byl nádherný. Jenže já pořád tušila, že něco není ok. Vlezla jsem mu na FB, koukla se, co vyhledával naposledy. Byly tam cizí jména holek. Náhodně jsem klikla a projela u jedné profil. Krve by se ve mně nedořezalo. Byl tam na fotkách s úplně cizíma lidma - objímal se s cizí holkou (myslím, že nešlo o nevěru, ale co můžu vědět). Pak jsem se od něj dozvěděla, že tam byl v tu sobotu. Že mi o tom nemohl říct, aby se to mezi námi ještě nezhoršilo a že s nima chodil ven už cca 3 měsíce a když šel ven, tak mně tvrdil, že si jde hrát nějakou počítačovou hru. Totálně mi rozsekal srdce na kaši. Chvíli jsem si myslela, že mu odpustím, protože jsem mu pár pitomostí už odpustila, ale tohle byl pro mě zásah do důvěry, která je pro mě ve vztahu to nejcennější. Já bych tohohle schopná v životě nebyla. Jsem ve vztahu otevřená a řeknu partnerovi vše… kam jdu a tak. Jak chci, aby se on choval ke mně, tak se i chovám. No, je to těžké… ale myslím si, že většina odpuštění v těchhle případech je ze slabosti a strachu o partnera přijít. A já nechci být v tomhle případě slabá. Držte se.

načítám...
Citovat
Zmínit

Anonymní

7.12.13 09:18

načítám...

Ahoj, odpustila, nevyplatilo :-( naopak podruhé ještě větší fuckeřina než podruhé. :-(

Citovat
Upravit

Milly23

7.12.13 13:00

načítám...

Nevyplatilo, vždycky když se vše vrátilo do starých kolejí, přišla další pecka, další lži a vytáčky. Nešlo o nevěru, jen o normální soužití. Určitě bych odpustila milosrdnou lež, jako takovou ke které byl vážný důvod. Ale lhát jen tak ze sportu a jen pro svůj prospěch je jedna z nejhnusnějších vlastností. A jak máte žít s někým komu nevěříte? A od toho se odvíjí další a další a další.