Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Nerozumím si s manželem
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
19.5.12 00:29
Je to smutné a toto asi slyšet nechceš, ale to je normální! Takhle to dopadá ve většině vztahů. Jde jen o to jestli chceš udržet rodinu, v tom případě se s tím smiř, až začneš pracovat bude to trošku lepší. Pokud nestojíš o to udržet rodinu za každou cenu, začni se poohlížet jinde. Blbý je jen to, že i s novým partnerem se po pár letech soužití dostaneš do stejný, nebo podobný situace jako máš teď. Takže je to otázka volby. Zůstat s tím samým a najít si koníčky, nebo něco svýho, žádný vzrůšo ale asi už nezažiješ 
Nebo po pár letech vystřídat partnera, a s tím si vždy užiješ ten pěkný pocit zamilování 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
19.5.12 00:42
Ahoj, nevím, zda je to normální, ale zažívám téměř to samé co ty. Jsme spolu 12 let, 2 malé děti, já momentálně na MD…Já právě rodinu rozbíjet nechci, navíc teď nechci snižovat životní standard dětem, když nepracuji a ony mají tátu rády, tak jim ho nechci brát. Jenže já trpím jak pes 
Zažili jsme spolu spoustu pěkného, ale to už je pryč. Milence je mi přece jen blbý si pořizovat, přiznám se, že by mi spíš bylo trapně před dětmi než před manželem 
- Citovat
- Upravit
Anonymní
19.5.12 00:46
Jako bys to psala o nás… My jsme spolu 8let, manželé 4 roky, máme 2 malé děti, vše bylo vcelku ok, ani žádné hádky, rozpory,nic, poslední 2r to jde od desíti k pěti, někdy už si ani nemáme co říct a sedíme vedle sebe jak 2 cizí lidi. Kde jsou ty časy, kdy jsme dokázali kecat do 3h do rána o čemkoli 
Dneska se neshodnem prakticky na ničem a hlavně ne co se týče výchovy dětí a financí 
Sex je u nás tak 2× do měsíce a to ne z mé iniciativy, kdyby záleželo na mě, tak nemusí být vůbec
Je jasné, že ta zamilovanost časem vyprchá, ale při představě,že takhle budeme žít ještě dalších xxx let Ničit rodinu nechci, ale docela mě tohle už vysává, někdy mám pocit, že mi je ne 26 let, ale nejmíň 100
ANONYMKA 1
- Citovat
- Upravit
19.5.12 00:55
Děvčata to je prostě příroda. Zamilovanost trvá pár let- aby jsme mohly počít, porodit a pak ještě chvilku, aby nás sameček 
trošku zaopatřil v době kdy se musíme plně věnovat dítěti. Pak zamilovanost odezní a jsme rovnýma nohama v realitě 
Taky to prožívám. Zatím to nechávám být, jak jsi psala, jsem na MD a byl by problém zůstat sama s dětma. Tak na 99% ale tuším, že s manželem nebudeme dokud nás smrt nerozdělí. Až bude mladší syn větší asi uteču a půjdu dál… Život je krátký 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
19.5.12 03:01
Hm, tak ja to mam stejne jako vy Spolu jsme osm let, manzele ctyri roky, dve male deti… a laska zadna z me strany…
Je mi to lito, ja bych ho chtela mit rada, milovat, ale proste se mi zda, ze k nemu necitim uz vubec nic. Pritom je hodny, spolehlivy, detem se venuje maximalne jak muze, financne jsme na tom diky nemu super, navic on me porad miluje, o tom jsem presvedcena. Tim vic me to mrzi, ale co mam delat, kdyz z me strany uz tam fakt neni nic…
Ja teda stopro vim, ze ho nikdy neopustim, jak kvuli detem, tak kvuli sobe, i jemu, proste dovedu si predstavit, ze spolu zestarneme a ze uz nikdy nebudu prozivat zadnou lasku…
Neverim, ze by to s kymkoliv na svete mohlo byt lepsi…
Spis doufam, ze to u me zase jednou naskoci a budu ho mit aspon hodne rada…
Tak treba ANONYMKA 2
- Citovat
- Upravit
Anonymní
19.5.12 07:02
Ze vztahu zanilovanost dřív nebo později vyprchá,ale co tak se pokusit si vzpomenout proč jste se zamilovaly,co vás k němu přitahovalo.Všechny svorně píšete,že vaši muži jsou hodní,nebijí vás......Jste na mateřské,samy s dětma a dny jsou téměř stejné,najděte si nějakou aktivitu,aby dny nebyly pořát stejné a uvidíte,že se i váš pohled na manžely změní.Já jsem s manželem 15 let a i když jsme téměř pořát spolu,nikam moc nechodíme,přece jen se přistihnu,jak se na něj s láskou podívám a řeknu si,že jsem šťastná,že ho mám.Taky se dovedeme dohádat,ale vzduch se vyčistí a je zase fajn.
- Citovat
- Upravit
19.5.12 07:14
Ten divny pocit,kdyz na me muj ex sahnul,jsem mela po 8 letech manzelstvi.Mi jsme uz spolu poradne nekomunikovali,ja jsem byla prestehovana u dcery v pokojicku…Kolikrat jsme se hadali a davali znova dokupy,Nakonec jsme se dohodly na rozvode.Kazdy mame jine partnery,ja jsem znova vdana,mam prcka a je mi o hodne lip…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
19.5.12 07:33
Ahoj, udržet rodinu neznamená držet ji za každou cenu ve vztahu, jaký popisuješ. život máš jen jeden, jsi mladá a děti mají také celý život před sebou. lidé se vyvíjejí a pokud se minou, je nemožné zůstat ve vztahu tak, aby byl domov plný smíchu. trápila by ses celý život a děti by si té legrace taky tolik neužili. jediný strašák, který mne teď napadá, je střídavá péče, které nefandím. v zahraničí už se to řeší ideálně tak, že děti zůstávají doma, a rodiče se u nich po týdnu střídají, jinak bydlí jinde. u nás je to zatím ta hrůza, že děti pendlují od táty k mámy s batohem. jinak pokud jsi finančně závislá na manželovi a ani rozvodové vyrovnání to nespraví, máš ponaučení do budoucna, že být se společnými dětmi na mateřské, neznamená být finančně v podřízené roli. každopádně pokud se nerozejdete teď, jednou to přijde, takže bych se netrápila.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
19.5.12 08:02
Holky ale ja myslim ze je rozdil v tom kdyz zamilovanost vyprcha, ale s manzelem by si rozumet mela a nemel by ji byt fyzicky neprijemny to se pak clovek citi hodne v pasti. A pokud spolu nespi tak to driv nebo pozdeji do kytek pujde pokud se treba nedomluvi na otevrenem vztahu kvuli detem 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
19.5.12 09:14
@Janichka píše:
Holky ale ja myslim ze je rozdil v tom kdyz zamilovanost vyprcha, ale s manzelem by si rozumet mela a nemel by ji byt fyzicky neprijemny
Souhlasím. Jsme spolu s manželem 15 let a nejsem tak nainvní, aby mě překvapilo, že to není vzrůšo jako na začátku.
ALE: jsem s ním ráda, líbí se mi jako na začátku vztahu (i když nevypadáme stejně, a i když po těch letech je naše sexuální frekvence mizerná), rozumíme si, i když ne ve všem se shodneme, ale umíme se domluvit, málo se vídám, málo spolu mluvíme, momentálně toto období je poměrně náročné, ale prostě přesto cítím, že patříme k sobě.
Takže zakladatelčina situace podle mě není normální a je potřeba s tím něco udělat. V zásadě vidím 2 možnosti:
- dát řeč s mužem, že se necítím spokojená, chtít na vztahu zapracovat, zkusit (třeba sama) poradnu
- rozhlídnout se jinde a rozbít rodinu.
Zkusíla bych nejdřív variantu 1), než bych šla do 2). 
Příspěvek upraven 19.05.12 v 09:15
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
19.5.12 09:15
Já bych se chtěla zeptat, jak se stalo, že nemáte stejný názor na výchovu?
To nejste schopni dojít k nějakému kompromisu? Proč? A v jiných věcěch jste byli schopni dělat kompromisy, dohodnout se?
Jinak si myslím, že ten nedostatek lásky, souznění atd. je daný těmi vašimi hádkami. Kdyby ses cítila dobře, budou tyto věci taky jiné. Teď jde o to, jestli už pohár přetekl a ten stav odporu k manželovi je spíše trvalý, nebo s tím lze něco dělat. Ale to už je otázka toho, jak si to v hlavě narovnáš ty, musíš chtít.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
19.5.12 09:20
Z mého pohledu to vypadá, že si ani jeden nevážíte dobrého bydla. Třeba by stačilo jen více se bavit o problémech a na vztahu pracovat. Ono je strašně jednoduché říct manžel už mě nebaví, tak si najdu jiného a nekoukat na nic okolo. Ten další zase za pár let omrzí… a tak to budeš po pěti letech střídat až nakonec skončíš úplně sama.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
19.5.12 14:26
Vidím to jako @Wiolla ..
A pro po..nikdy bych nerozbila rodinu proto, že JÁ jsem neštastná..Pokud jsou děti v pohodě, manžel v pohodě ,ale jen mě něco neštymuje ,tak nejsem tak sobecká, abych dalším lidem dělala změny v jejich životě..
Ted se tedy bavíme o normálních vztazích bez násilí, psychoteroru či alkoholismu a podobně..Jen o vnitřní nespokojenosti..
A troufám si říci, že je to také z velké části otázka mateřské dovolené..
Lidé už zapomněli, že rodina je o tom, že JÁ MUSÍM a né o tom JÁ CHCI.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
19.5.12 15:00
Ahoj holky, my jsme s manželem 9 let, 5 let manželé a já jsem teď druhým rokem na mateřské a další tři roky mám před sebou. Musím souhalsit z Liz, že je to taky hodně o MD. Vůbec se nedostanu mezi lidi, o koníčkách ani nemluvím. S manželem jsme teď spíš jak kamarádi a v hlouby duše si taky říkám ,že kdyby nebylo dětí, tak už jsem dávno fuč. Věřím, že až nastoupím do práce a trochu se změní ten šílený mateřský stereotyp, tak se to zlepší.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
Čím dál tím víc si uvědomuji, že si s manželem nerozumím. Jsme spolu 11 let, manželé 5 let, máme 2 malé děti. Vše se hodně zhoršilo po narození dětí. Často se hádáme, nemáme stejný názor na výchovu. Přestal mě fyzicky přitahovat, dokonce mi je i někdy nepříjemné, když se mě dotýká, sexu se raději vyhýbám. Má cenu v takovém vztahu pokračovat? V domácnosti pomůže, s dětmi občas taky, nepije, peníze přinese - prostě není to žádný tyran, násilník, alkoholik. Ale i přesto zde chybí takové to souznění, podpora, láska (alespoň já to tak cítím).