Vyplatilo se vám odpustit partnerovi?

Napsat příspěvek
Velikost písma:
16666
7.8.12 16:39
@Milenec píše:
Netvrdím, že to nenaruší důvěru. Říkám, že v takových chvílích je potřeba k tomu přistoupit racionálně nebo ten vztah hned ukončit. Cokoliv jiného je jen trápení zvířat.

slovo racionalne bych v teto souvislosti snad radsi ani nepouzivala.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
1937
7.8.12 17:42
@tanik1912 píše:
slovo racionalne bych v teto souvislosti snad radsi ani nepouzivala.

Taky si myslím. Vztah je především o citech.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
16666
7.8.12 17:44
@Kallistó píše:
Taky si myslím. Vztah je především o citech.

a pokud jeden z partneru zklame duveru toho druheho, tezko se vse resi racionalne. :,(

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
15730
7.8.12 18:17
@Milenec píše:
Netvrdím, že to nenaruší důvěru. Říkám, že v takových chvílích je potřeba k tomu přistoupit racionálně nebo ten vztah hned ukončit. Cokoliv jiného je jen trápení zvířat.

Pokud je ono „přistoupit racionálně“ myšleno na ženu, pak ano, i to lze - pro některou ženu, ale je to o tom přistoupit racionálně ke všemu. Pokud vím, je právě racionální přístup ke vztahu to, co muži často kritizují a často uvádějí jako příčinu jejich „zahledění se“ bokem - někam, kde bude emotivní pipinka načechrávající jim peříčka ega. To není racionální chování, ale nejde se chovat racionálně jen částečně.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
7.8.12 18:18
@Anonymní píše:
Ahoj holky, psala jsem sem před časem. Je to už rok co mě manžel podvedl a já se v tom plácám dodnes. Snažila jsem se udělat tlustou čáru, jenže to prostě nejde. Ani tak nemyslím na to, co bylo, spíš mu nedokážu věřit a tím pádem z něj dělám chronického nevěrníka, což on není, ale já jsem bohužel alergická na všechny ženské co se kolem něj mihnou. Je to pro mě začarovaný kruh, z kterého nevím jak ven. V práci pracuje jak s chlapama, tak i se ženskýma. Vím že i kdyby byl obklopený jen chlapama, tak pokud mě bude chtít podvést, tak to udělá.Trápím se a strašně žárlím na všechny ženské, co s nim přijdou do styku. Přitom se manželovi líbím, celých 10 let co jsme spolu mi říká, že jsem krásná, po dvou dětech vypadám pořád stejně. Jenže bohužel je to všechno ve mě, nedokážu mu důvěřovat. Trápím sebe, jeho. Kdybychom neměli děti odešla bych, ale nechci ničit rodinu. Mám rozbít rodinu kvůli jednomu „oblbnutí“ když se s tím stále nemůžu nějak srovnat? Vím že psycholog by mohl pomoct, ale dle mě jen na krátkou dobu. Mám pocit, že už to ve mě prostě zůstane. Jak z toho ven?

mám to téměř stejné… přítel mě podvedl, viděli se párkrát, iniciativa byla ze strany té děvky.. je to holka která se prostě baví tím, že dokáže dostat zadaného kluka.. že prostě on je ochotný pro ní podvést svou přítelkyni… taky si stěžovala na svůj vztah a šup bylo to… šla jsem k psycholožce protože jsem s přítelem chtěla být dál.. je to hlavně o psychickém stavu nás ženských… mám příšerně malé sebevědomí ( a to jsem kolik let dělala modelku) a od toho se odvíjí problém.. teď už jsem na tom mnohem lépe.. důležité je aby si ženská vážila sama sebe pak teprve si jí může vážit okolí… na přítele jsem sice byla naštvaná a bylo to pro mně příšerné zjištění ale s odstupem času a i s pomocí psycholožky jsem našla samu sebe a uvědomila jsem si, že byla vina i na mé straně.. věřím že chlap který je ve vztahu spokojený za jinou nepůjde… samozřejmně dalo by se to vyřešit i jinak.. ale já ho částečně zahnala do kouta.. teď se snažím mu dát dostatek volnosti aby se vybouřil a rád se ke mně vracel (dokonce i na motorku jsem přistoupila :)… a hlavně už nic nezjišťuji a nezkoumám… je to jednoduché.. jsi šťastná a chceš s ním být nebo nejsi šťastná a nebudeš s ním

  • Citovat
  • Upravit
16666
7.8.12 18:55
@Anonymní píše:
mám to téměř stejné… přítel mě podvedl, viděli se párkrát, iniciativa byla ze strany té děvky.. je to holka která se prostě baví tím, že dokáže dostat zadaného kluka.. že prostě on je ochotný pro ní podvést svou přítelkyni… taky si stěžovala na svůj vztah a šup bylo to… šla jsem k psycholožce protože jsem s přítelem chtěla být dál.. je to hlavně o psychickém stavu nás ženských… mám příšerně malé sebevědomí ( a to jsem kolik let dělala modelku) a od toho se odvíjí problém.. teď už jsem na tom mnohem lépe.. důležité je aby si ženská vážila sama sebe pak teprve si jí může vážit okolí… na přítele jsem sice byla naštvaná a bylo to pro mně příšerné zjištění ale s odstupem času a i s pomocí psycholožky jsem našla samu sebe a uvědomila jsem si, že byla vina i na mé straně.. věřím že chlap který je ve vztahu spokojený za jinou nepůjde… samozřejmně dalo by se to vyřešit i jinak.. ale já ho částečně zahnala do kouta.. teď se snažím mu dát dostatek volnosti aby se vybouřil a rád se ke mně vracel (dokonce i na motorku jsem přistoupila :)… a hlavně už nic nezjišťuji a nezkoumám… je to jednoduché.. jsi šťastná a chceš s ním být nebo nejsi šťastná a nebudeš s ním

ja cim vic davam volnosti, tim je to horsi. :,( :cert:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
7.8.12 19:01

Já jsem před cca 2 lety zjistila, že měl přítel úlet. Od něho jsem se nic moc nedozvěděla, prý měl úplné okno, jak byl nalitej, ale že snad by si pamatoval kdyby něco bylo. Jenže já znala i tu dotyčnou, na které její manžel poznal, že se na té oslavě (kde jsme všichni byli a oni dva se na určitou dobu ztratili)něco přihodilo. Takže mu to vyklopila a ten manžel mi to zavolal. A můžu vám říct, že jsem byla ráda, že to udělal, představa, že bych doteď jako jediná z nich nic netušila :pocitac:
Podle její verze proběhla jen ohrabávačka a líbačka, ale znáte to. Dokud je nepřistihnete prímo, může to být, ale taky nemusí být pravda.
I přesto všechno mi přítel tvrdil, že si fakt nic nepamatuje, nicméně omluvy atd. proběhly, nakonec jsem mu odpustila s tím, že ale jestli v budoucnu ještě něco podobného nastane, tak konec. Narovinu jsem mu řekla, že pokud se dokáže opít tak, že neví co dělá, tak ať nepije, že tomu stejně nevěřím, že by měl takové okno. Na té akci jsem byla a rozhodně mi mimo nepřišel, takže je mi jasné, že pozice ztáty paměti se mu hodila k tomu, aby nemusel líčit detaily toho všeho.
Takže jsem odpustila, ale když jde někam na akci sám, tak se přiznám, že mám obavu. Už i proto, že jsem mu jednou odpustila a on si může myslet, jak mu to prošlo a proč neuletět znovu, jen si dá většího majzla.
S tou dotyčnou to totiž nedávalo smysl -byla o 8 let starší než on (bylo mu 35 v té době), byla vdaná a že jim nepřekáželo ani to, že na té oslavě byli jejich polovičky, no nechápala jsem to…A je mi jasné, že kdyby se ten večer spustil s někým jiným, kdo tam třeba byl bez partnera, asi bych doteď nic netušila.
Důvěra je v tahu, i kdyby už nikdy nic neudělal, ruku do ohně za něj už nikdy nedám.

  • Citovat
  • Upravit
Anonymní
7.8.12 19:02
@Anonymní píše:
Já jsem před cca 2 lety zjistila, že měl přítel úlet. Od něho jsem se nic moc nedozvěděla, prý měl úplné okno, jak byl nalitej, ale že snad by si pamatoval kdyby něco bylo. Jenže já znala i tu dotyčnou, na které její manžel poznal, že se na té oslavě (kde jsme všichni byli a oni dva se na určitou dobu ztratili)něco přihodilo. Takže mu to vyklopila a ten manžel mi to zavolal. A můžu vám říct, že jsem byla ráda, že to udělal, představa, že bych doteď jako jediná z nich nic netušila :pocitac:
Podle její verze proběhla jen ohrabávačka a líbačka, ale znáte to. Dokud je nepřistihnete prímo, může to být, ale taky nemusí být pravda.
I přesto všechno mi přítel tvrdil, že si fakt nic nepamatuje, nicméně omluvy atd. proběhly, nakonec jsem mu odpustila s tím, že ale jestli v budoucnu ještě něco podobného nastane, tak konec. Narovinu jsem mu řekla, že pokud se dokáže opít tak, že neví co dělá, tak ať nepije, že tomu stejně nevěřím, že by měl takové okno. Na té akci jsem byla a rozhodně mi mimo nepřišel, takže je mi jasné, že pozice ztáty paměti se mu hodila k tomu, aby nemusel líčit detaily toho všeho.
Takže jsem odpustila, ale když jde někam na akci sám, tak se přiznám, že mám obavu. Už i proto, že jsem mu jednou odpustila a on si může myslet, jak mu to prošlo a proč neuletět znovu, jen si dá většího majzla.
S tou dotyčnou to totiž nedávalo smysl -byla o 8 let starší než on (bylo mu 35 v té době), byla vdaná a že jim nepřekáželo ani to, že na té oslavě byli jejich polovičky, no nechápala jsem to…A je mi jasné, že kdyby se ten večer spustil s někým jiným, kdo tam třeba byl bez partnera, asi bych doteď nic netušila.
Důvěra je v tahu, i kdyby už nikdy nic neudělal, ruku do ohně za něj už nikdy nedám.

Jsem anonymní č. 2

  • Citovat
  • Upravit
16666
7.8.12 19:05
@Anonymní píše:
Já jsem před cca 2 lety zjistila, že měl přítel úlet. Od něho jsem se nic moc nedozvěděla, prý měl úplné okno, jak byl nalitej, ale že snad by si pamatoval kdyby něco bylo. Jenže já znala i tu dotyčnou, na které její manžel poznal, že se na té oslavě (kde jsme všichni byli a oni dva se na určitou dobu ztratili)něco přihodilo. Takže mu to vyklopila a ten manžel mi to zavolal. A můžu vám říct, že jsem byla ráda, že to udělal, představa, že bych doteď jako jediná z nich nic netušila :pocitac:
Podle její verze proběhla jen ohrabávačka a líbačka, ale znáte to. Dokud je nepřistihnete prímo, může to být, ale taky nemusí být pravda.
I přesto všechno mi přítel tvrdil, že si fakt nic nepamatuje, nicméně omluvy atd. proběhly, nakonec jsem mu odpustila s tím, že ale jestli v budoucnu ještě něco podobného nastane, tak konec. Narovinu jsem mu řekla, že pokud se dokáže opít tak, že neví co dělá, tak ať nepije, že tomu stejně nevěřím, že by měl takové okno. Na té akci jsem byla a rozhodně mi mimo nepřišel, takže je mi jasné, že pozice ztáty paměti se mu hodila k tomu, aby nemusel líčit detaily toho všeho.
Takže jsem odpustila, ale když jde někam na akci sám, tak se přiznám, že mám obavu. Už i proto, že jsem mu jednou odpustila a on si může myslet, jak mu to prošlo a proč neuletět znovu, jen si dá většího majzla.
S tou dotyčnou to totiž nedávalo smysl -byla o 8 let starší než on (bylo mu 35 v té době), byla vdaná a že jim nepřekáželo ani to, že na té oslavě byli jejich polovičky, no nechápala jsem to…A je mi jasné, že kdyby se ten večer spustil s někým jiným, kdo tam třeba byl bez partnera, asi bych doteď nic netušila.
Důvěra je v tahu, i kdyby už nikdy nic neudělal, ruku do ohně za něj už nikdy nedám.

no to je druha otazka… radeji vedet nebo byt za toho troubu??? Ja osone zastavam nazor, ze radsi budu vedet! :zed: :poblion: :poblion: :poblion:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
7.8.12 19:09

@tanik1912 To jsem říkala odjakživa, zvlášť když se něco takového přihodí mezi známými. Ale zase kdyby to bylo s někým cizím, anebo to udělali trochu víc šikovně, tak bych se to dozvěděla stejně.
Ale zase netoužím po přiznání od chlapa pokud bych nic netušila, jen proto, aby si ulevil svědomí. Ale když už to praskne, tak mě zajímají i detaily. Sice se v tom pak můžu topit ještě víc, ale jemu to pak taky není příjemné. Jenže to nesmí chlap ztratit paměť :mrgreen:
Mimichodem, je to určitě i dobrá taktika v tom, že pak si ti dva nemohli protiřečit, když jeden si nepamatuje, taky dobrý :potlesk:

  • Citovat
  • Upravit
Anonymní
7.8.12 19:10

Ale zase kdyby to bylo s někým cizím, anebo to udělali trochu víc šikovně, tak bych se to dozvěděla stejně. - chtěla jsem napsat, že bych se to stejně NEDOZVĚDĚLA, kdyby byli šikovnější. Zakl. 2

  • Citovat
  • Upravit
16666
7.8.12 19:13
@Anonymní píše:
@tanik1912 To jsem říkala odjakživa, zvlášť když se něco takového přihodí mezi známými. Ale zase kdyby to bylo s někým cizím, anebo to udělali trochu víc šikovně, tak bych se to dozvěděla stejně.
Ale zase netoužím po přiznání od chlapa pokud bych nic netušila, jen proto, aby si ulevil svědomí. Ale když už to praskne, tak mě zajímají i detaily. Sice se v tom pak můžu topit ještě víc, ale jemu to pak taky není příjemné. Jenže to nesmí chlap ztratit paměť :mrgreen:
Mimichodem, je to určitě i dobrá taktika v tom, že pak si ti dva nemohli protiřečit, když jeden si nepamatuje, taky dobrý :potlesk:

ja zastavam nazor, ze vedet. Kdybych to u meho chlapa nezjistila sama, tak nic nevim (nebyla to sice nevera fyzicka, ale tzv. emocni) a z toho je mi pekkne :poblion: :poblion: :poblion: ze by dal delal jakoby nic a ja byla za totalni kravu! takhle se v tom sice placam uz skoro rok, ale aspon vim. Neduveruju, sleduju, podeziram… :cert: Ale at se v tom taky pekne taky vymacha!

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
7.8.12 19:25

@tanik1912 Přesně, i když si někdy připadne jak u výslechu tak mu na to řeknu, že kdyby věděl co dělá, tak by jsme toto nikdy neřešili - já to mám v sobě už skoro ty 2 roky.
Navíc zastávám názor, že opilost nic neomlouvá, kdyby se mu ta baba nelíbila i za střízliva, tak by se to nestalo, chlast jim akorát dodal odvahu to zkusit.
Nicméně jsem se rozhodla dobrovolně mu druhou šanci dát, takže se nedá nic moc dělat. A přitom volnosti má dost, děti ještě nemáme, takže i já můžu dle libosti všude, ale nemyslím si, že bych toho takto zneužila

  • Citovat
  • Upravit
Anonymní
7.8.12 19:42

Ahoj, já odpustila. Ale abych popsala situaci - přítel se rozhodl jet na 6 měsíců do ciziny aniž by se se mnou poradil(už jsme spolu bydleli). Mě se to nelíbilo a s odstupem času přiznávám, že jsem se chovala jako hysterka.. a tím ho vehnala do náruče jiné (což jsem nevěděla). Prý s ní nic moc neměl, jen mu pomohla překonat ten odjezd a mé chování.. a v opilosti došlo na polibky- víc prý nic. Ale to vše jsem se dozvěděla až o 5 měsíců později, když se měl vrátit a jeho svědomí se chtělo vybrečet přes skype. Celých těch 5 měsíců se choval chladně a bude to znít divně, ale po prvních dvou měsících samoty (zadaná nezadaná) jsem našla sama sebe. Přestala jsem čekat na hezké slova, sama jsem je přestala říkat a když se mi přiznal, tak moje reakce se dala shrnout do věty: Vyřešíme to, až přijedeš. Já ti balit věci nebudu :-D Obvinil mě z chladnosti a po příjezdu jsem to byla já, kdo s úsměvem řekl : Tak se rozejdeme, ale jako dospělí. Máš měsíc na to si najít byt.. Byl v šoku a až tehdy si mě začal vážit. Odpustit tu nevěru mi trvalo asi 6 měsíců, i když jsem si byla vědoma toho, že chyba byla na obou stranách, štvalo mě, že mi to řekl. To se stalo před 14 měsíci. Za tu dobu jsme se změnili oba a já i on děláme vše pro to, abychom nemuseli hledat takové „kamarády“.

  • Citovat
  • Upravit
káťa
7.8.12 19:50

Anonymní č.2, ve tvém případě, pokud mátě jinak hezký a pohodový vztah, bych z toho zase tak úplně v hajzlu nebyla. Moje kolegyně z práce (VŠ, šťastně vdaná, 2 děti) se nedávno na školení pod vlivem alkoholu také vyspala s přednášejícím lektorem a svěřila se mi, že si skoro nic nepamatuje, v podstatě až to, jak už byli nazí po akci v posteli. Její manžel se to naštěstí nedozvěděl, vlastně to kromě nich dvou a mě neví mikdo a ona mi říkala, že se hrozně stydí, ale že má fakt okno a ten lektor se jí ani ve skutečnosti nelíbí. Já jsem tedy taky pod vlivem alkoholu hodně přátelská :oops: - je pravda, že z tohoto důvodu se neopíjím, piji jen do nálady, ale uletět může opravdu každý…

  • Citovat
  • Upravit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

Zkušenosti a hodnocení

1.2 Spray Max mop box

  • (4.8) + 25 recenzí

Victoria

  • (4.4) + 20 recenzí

Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky

Ikona - Lucie Machová

Mgr. Lucie Machová