Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
@Aglája75 píše:
Ano, ale to se da udelat jinak nez, aby se deti baly co maji rict, aby se stydely atd… Za me jsou to proste „vyslechy " deti…povidat prece muze o tom, co delaji na krouzku, povidat si mohou o divadle na kterem byly o knizce atd atd a ne kazde pondeli kazde dite vyslychat "tak kde jste byly o vikendu“…
Je to proste moda, ltera neprinasi nic dobreho… jen to, ze deti uci, ze radoby komercni aktivity jsou neco lepsiho… Neni jen moje zkusenost, vim to i od znamych atd, dela to vetsina ucitelek u tech malych deti… U dceru navic stylem, ze je jeste pred vsema na tri doby sprdne, ze nevi kde presne byly a jak se tam vse jmenovalo… takze kdyz jsme byly na dnu otevrenych dveri Ceske televize, tak jedine co dcera resila, aby si zapamatovala, ze je to na Kavcich horach a je to Praha 4 nebo z ni pani ucitelka bude pred detma „delat deb.i.la“ ( presna citace dcery…). K cemu to proboha u deti druhe tridy je?
U nás ve školy vypráví co dělaly o víkendu, což muzou byt různé činnosti, nejen výlet. Ze svého dětství si pamatuju, ze jsme vyprávěla nebo psaly co kde jsme byly o prázdninách a už i tehdy byly rozdíly, někdo jen tábor, někdo moře, někdo u babičky nebo nikde. Někdo třeba nechodí na žádný kroužek tak by taky neměl co říct. Pokud vaše ucitelka vynucuje dětem představu, ze o víkendu se musí někam jet, tak je to špatně, jinak mi, ale téma vyprávět o víkendu nepřipadá nijak špatné.
@Pitaya1 píše:
Proč si myslíš, že jakákoliv aktivita mimo domov je hned řízená komerční aktivita?a já tedy radši dopředu dítěti různé zážitky, které ho obohatí, než aby byl většinu času jen doma nebo maximálně na zahradě
To pises ty, ze si to myslim, ja mysli ty rizene komercni… hrr na hory, do front na parkoviste, do front na vleky atd…
Ano zazitky dite obohati, ja proto nim nic nemam a me deti je maji… ale ne rocni, ltere neustale nekam vlacim kvuli sve zabave… a za kazdou cenu:). stale zapominate o cem diskuze je:) nebo neumite cist co pisu:)… nikde jsem nepsala, ze je neco spatne na tom jet do aquaparku, na hory nebo do zabavniho parku…naopak… je mi prijde naprosto zcestne delat z toho stredobod ziti a hroutit se, ldyz mam jeden vikend byt s detma na zahrade:)
@Aglája75 píše:
To pises ty, ze si to myslim, ja mysli ty rizene komercni… hrr na hory, do front na parkoviste, do front na vleky atd…
Ano zazitky dite obohati, ja proto nim nic nemam a me deti je maji… ale ne rocni, ltere neustale nekam vlacim kvuli sve zabave… a za kazdou cenu:). stale zapominate o cem diskuze je:) nebo neumite cist co pisu:)… nikde jsem nepsala, ze je neco spatne na tom jet do aquaparku, na hory nebo do zabavniho parku…naopak… je mi prijde naprosto zcestne delat z toho stredobod ziti a hroutit se, ldyz mam jeden vikend byt s detma na zahrade:)
A co mají dělat ti, co zahradu nemají? Mají sedět v bytě? Není lepší, když rodiče vezmou detibnekam ven do přírodní?
A zakladatelka nepsala nic o tom, že je bere jen na komerční zábavu. S tou tu operuješ jen ty.
A nedovedu si teda predstavit, že bych třeba každý druhý víkend travila jen v bytě případně v jeho nejbližším okolí. To bychom se za chvíli ukousali nudou ![]()
@ugluk píše:
@ulice tak jako já se nedám a nevymeknu, což neznamená, že to na mě nebudou opakovaně zkoušet
Tohle už je extrém. Je tam vidět ta nedůslednost ve výchově. Dítěti co je 13 let a tancuje se kolem něj víc než kolem předškoláků. Svoje pití si neponese a tak ho schválně nechá doma nebo v autě nebo někde zahodí
Pokaždé. Pak to jeho rodiče řeší, dítě předstírá, že to je náhoda
Zase
Pak se dítě rozbrečí, začne se litovat
Za chvíli má hroznou žízeň a vypije pití sourozenci (ve nestřežené chvíli, schválně a všechno, že druhému nic nezbyde). Škodolibě se mu posmívá, za chvíli brečí oba
…Když to skončí, tak se začne řešit jídlo…Záchod… Odpočinek…Dárek…U všeho scény, že to není zrovna podle nich.
Kdyby jim bylo 3 a 5, tak chápu. Takhle jen zirame ![]()
@Aglája75 píše:
A ty ne? Krome tohi taty na gauci? Nas nikdy nikde nelezel… Ty deti mely mnohem hezci detstvi nez neustale rodice za zadkem a rizene aktivity, lde je celou dobu nekdo buzeruje a pak o nich jeste vyklada, ze jsou nevdecne a vysisraci.
Za me proste neco mezi ani jeden extrem, je nejlepsi volba… proste nirmalne zit a k tomu sem tam neco rizeneho, komercniho…ale ne za kazdou cenu…a hrouceni se, ze jsem jeden rok nelyzovala:)
Ne, já bych nechtěla pro svojí dceru dětství, kde se jí prakticky nevěnuji (což popisovala pisatelka, na kterou reaguji). Přečti si ten její příspěvek, to byl fakt extrém. Na co pak to dítě vlastně vůbec mít, když s ním nejdu nikdy sbírat ani ty blbé kaštany nebo něco (nemusí to hned být lyžování v Alpách).
@Aglája75 píše:
Ano, ale to se da udelat jinak nez, aby se deti baly co maji rict, aby se stydely atd… Za me jsou to proste „vyslechy " deti…povidat prece muze o tom, co delaji na krouzku, povidat si mohou o divadle na kterem byly o knizce atd atd a ne kazde pondeli kazde dite vyslychat "tak kde jste byly o vikendu“…
Je to proste moda, ltera neprinasi nic dobreho… jen to, ze deti uci, ze radoby komercni aktivity jsou neco lepsiho… Neni jen moje zkusenost, vim to i od znamych atd, dela to vetsina ucitelek u tech malych deti… U dceru navic stylem, ze je jeste pred vsema na tri doby sprdne, ze nevi kde presne byly a jak se tam vse jmenovalo… takze kdyz jsme byly na dnu otevrenych dveri Ceske televize, tak jedine co dcera resila, aby si zapamatovala, ze je to na Kavcich horach a je to Praha 4 nebo z ni pani ucitelka bude pred detma „delat deb.i.la“ ( presna citace dcery…). K cemu to proboha u deti druhe tridy je?
Když já fakt asi žiju na zcela jiný planetě než ty.
Ani u jednoho z mých děti nikdy nikdo žádnou komerční aktivitu nepreferoval, učitelká šlo jen o to, aby se děti rozpovídaly. A pokud by nějaké řeklo - celý víkend jsme nikde nebyli, v sobotu nám rodiče dovolili vlézt k nim do postele a spát do desíti, až do odpoledne být v pyžamu a pak jsme se spolu koupali na pohádky, tak jako co? Super rodinný den!
Krom toho vyprávění o čemkoliv bude ty „zanedbávanější děti“ diskriminovat.
co delaji na krouzku - my na žádné kroužky nechodíme, maminka to považuje za zbytečné/ nemá na to peníze, o divadle - tak dětí do divadla bude chodit desetkrát míň než na výlety, ani si nevybavuji, kdy jsem vzala děti do divadla naposledy já, o knizce - u nás se moc nečte, mámu to nebaví… atd. Zato „co jsme dělali o víkendu“ je otázka dost všeobecná na to, aby každý vymyslel nějakou činnost, co o tom víkendu dělal. A klidně může mluvit o knize nebo divadlu. Nebo procházce do lesa. Pokud se spolužačka „jábylavakvaparkuakdojevíc“ bude dítěti „stavělijsmedomečkyproskřítky“ posmívat, tak je na učitelce, aby jim velmi rychle srovnala priority. A pokud to neumí nebo jsou to děti rodičů, co hodnotí kvalitu zážitku jeho cenou, tak ne, opravdu není chyba na strně rodičů, co jdou s dítětem péct buřty. Třeba by první kategorie rodičů zase strašně prskala, kdyby učitelku místo víkendového zážitku zajímala četba ![]()
@ulice no přesně tak. Ta důslednost tomu pomůže hodně. Ale jak jsem psala, u některých typů nepomůže v tom, že by to teda aspoň nezkusily… Jak to dopadne, je samozřejmě věc jiná.
Jinak teda na výlet jsem chodila i s ročním. Nikoliv kvůli tomu dítěti, ale kvůli nám dospělým (a později staršímu sourozenci). Dítě z toho nic moc nemělo (krom zážitku plazit se po louce a ochutnávat trávu), ale zas mu to nijak neuškodilo. Bylo s rodičema, na čerstvém vzduchu, mělo neustále suchou plínu a dostatek jídla, spalo, kdy chtělo… A já neměla pocit, že pro mě skončil život narozením dítěte a odteď musím vymšlet jenom aktivity, co budou rozvíjet jeho.
Horší už je to pak se staršíma, třeba čtyřleté dítě už nemůže být jenom někam "vláčeno a aktivity se přizpůsobí i jemu, aby jeho to bavilo. I kdybychom třeba jeli pod stan a já tam dala dětem prostor lítat po louce a stavět domečky z větviček a mechu. A puberťák už potřebuje o dost sofistikovanější aktivity. Přesto snad stále dokážu kloubit rodinný program tak, aby veškeré osazenstvo - dva dospělí, školkáč a puberťák - si našli každý něco a užili si to.
@ugluk píše:
Když já fakt asi žiju na zcela jiný planetě než ty.
Ani u jednoho z mých děti nikdy nikdo žádnou komerční aktivitu nepreferoval, učitelká šlo jen o to, aby se děti rozpovídaly. A pokud by nějaké řeklo - celý víkend jsme nikde nebyli, v sobotu nám rodiče dovolili vlézt k nim do postele a spát do desíti, až do odpoledne být v pyžamu a pak jsme se spolu koupali na pohádky, tak jako co? Super rodinný den!
Krom toho vyprávění o čemkoliv bude ty „zanedbávanější děti“ diskriminovat.
co delaji na krouzku - my na žádné kroužky nechodíme, maminka to považuje za zbytečné/ nemá na to peníze, o divadle - tak dětí do divadla bude chodit desetkrát míň než na výlety, ani si nevybavuji, kdy jsem vzala děti do divadla naposledy já, o knizce - u nás se moc nečte, mámu to nebaví… atd. Zato „co jsme dělali o víkendu“ je otázka dost všeobecná na to, aby každý vymyslel nějakou činnost, co o tom víkendu dělal. A klidně může mluvit o knize nebo divadlu. Nebo procházce do lesa. Pokud se spolužačka „jábylavakvaparkuakdojevíc“ bude dítěti „stavělijsmedomečkyproskřítky“ posmívat, tak je na učitelce, aby jim velmi rychle srovnala priority. A pokud to neumí nebo jsou to děti rodičů, co hodnotí kvalitu zážitku jeho cenou, tak ne, opravdu není chyba na strně rodičů, co jdou s dítětem péct buřty. Třeba by první kategorie rodičů zase strašně prskala, kdyby učitelku místo víkendového zážitku zajímala četba
Ja myslím, ze tohle je hlavně o dítěti. Moje děti to třeba ani neumějí podat, jim je to asi fakt jedno, co se dělá - takže ačkoliv s nimi pořad něco dělám, na otázku “co jste dělali o víkendu” odpovídají znuděné “nevíím” a vzpomenou si, ze jim někdo pustil večerníček, takže dodají, ze koukali na televizi. Ačkoliv byly v lese, u babičky, na dni dětí, na výletě a já nevím, kde ještě. Zatímco někteří umí z jedné procházky udělat zážitek roku. Takže není divu, ze jim pak ostatní závidí.
Ale je pravda, ze to je na učitele, aby co nejčastěji zdůrazňovala, ze chce slyšet děti povídat, není to soutěž o nejdražší víkend.
A nejlépe sama dodat nějaký takový příklad, ze v sobotu spala do desíti a pak zavařovala okurky a ne, ze viděla všechny aquaparky světa. ![]()
@Anonymní píše:
Ja myslím, ze tohle je hlavně o dítěti. Moje děti to třeba ani neumějí podat, jim je to asi fakt jedno, co se dělá - takže ačkoliv s nimi pořad něco dělám, na otázku “co jste dělali o víkendu” odpovídají znuděné “nevíím” a vzpomenou si, ze jim někdo pustil večerníček, takže dodají, ze koukali na televizi. Ačkoliv byly v lese, u babičky, na dni dětí, na výletě a já nevím, kde ještě. Zatímco někteří umí z jedné procházky udělat zážitek roku. Takže není divu, ze jim pak ostatní závidí.Ale je pravda, ze to je na učitele, aby co nejčastěji zdůrazňovala, ze chce slyšet děti povídat, není to soutěž o nejdražší víkend.
A nejlépe sama dodat nějaký takový příklad, ze v sobotu spala do desíti a pak zavařovala okurky a ne, ze viděla všechny aquaparky světa.
A já myslím, že právě proto to dělají, aby se děti naučily komunikovat, promluvit před ostatníma a tak, o obsah ani tak nesejde. Za nás se tohle až tak nedělalo, takže si pamatuju, jak si češtinářka vymyslela, že bychom měli být každý schopen před třídou souvisle promluvit na libovolné téma, půlka spolužáků se zakoktala a nevysypala ze sebe kloudnou větu ani na téma moje koníčky ![]()
Ale jinak ti rozumím, o pár stránek zpět jsem psala o svém školkovém dítěti, co si z týdne na horách (sáňkování, sněhulák, krmení zvířátek, ba dokonce narozeniny jsme tam slavili vč. dortu!) do školky zapamatovalo hlavně to, že jsme koukali na televizi ![]()
@Alušáček píše:
U nás ve školy vypráví co dělaly o víkendu, což muzou byt různé činnosti, nejen výlet. Ze svého dětství si pamatuju, ze jsme vyprávěla nebo psaly co kde jsme byly o prázdninách a už i tehdy byly rozdíly, někdo jen tábor, někdo moře, někdo u babičky nebo nikde. Někdo třeba nechodí na žádný kroužek tak by taky neměl co říct. Pokud vaše ucitelka vynucuje dětem představu, ze o víkendu se musí někam jet, tak je to špatně, jinak mi, ale téma vyprávět o víkendu nepřipadá nijak špatné.
Přesne. Děti klidně vypráví, že jeli s tátou na testovací jízdu bazaroveho auta, stavěli kůlnu, dělal travnik, dělal se velký nákup, navštívili babičku, byli na oslavě u příbuzných, sly na houby nebo jen byly u sousedů s kamarády na trampolíně.
A navíc je dost děti, které jsou sdílecí a potřebují se podělit o každý prd. Jedno naše dítě dokáže klidně deset minut mlít o tom, že mi pomohlo oloupat brambory k obědu, odpoledne se pekla bábovka a druhý den jsme si zahráli prší a koukali na film, je kterému se udělal v mikrovlnce popcorn. ![]()
Ha, ale funguje to i opačně! Musím se infomovat, co dnes vyprávělo ve školce naše dítě. Protože jsme zrovna strávili víkend pod stanem v kempu u vody a cestou pět se zezadu auta ozvalo spokojené - to bylo ale moc hezký u toho moře!
Proč si myslíš, že jakákoliv aktivita mimo domov je hned řízená komerční aktivita?
a já tedy radši dopředu dítěti různé zážitky, které ho obohatí, než aby byl většinu času jen doma nebo maximálně na zahradě 