Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Tak já jsem ke vzhledu obecně celkem dost kritická. Soudnost jsem neztratila ani po narození dcerky. Bohužel (nebo bohudík - zatím těžko soudit) není z těch nejkrásnějších. Naštěstí není ani nijak extrémně škaredá, znám i hromadu ošlivěších holčiček (dle mého vkusu samozřejmě). Jen jsem se vždycky „modlila“ za to, aby moje dítě bylo krásné po mně a chytré po tatínkovi.A už v porodnici mi bylo jasné, že to bude přeně naopak. Ale co, je to moje princezniča, a i když má trochu odstátý uši (no co, ty se dají přišít
), tak má zas nádherný vlasy atd.
pehot-musím teda napsat,že Tvoje holčinka se mi líbí ![]()
já si zas přála,at jsou holky po tatkovi krásné i chytré.Takže mu podobné opravdu jsou-na mě není opravdu ani jedna,tvrdí to i okolí-s tou chytrostí ještě ![]()
thea, ale mně se naše Nikča taky líbí. Jen si prostě uvědomuju, že to není krasavice největší. No, hlavně že jsou prcci zdraví.
A k zakladatelce: myslím, že ta kamarádka své srovnání myslela spíš jako pochvalu pro syna než že dcera je ošklivá. (mmch. ségra obdobné poznámky poslouchala ze všech stran až do svých 20ti let. Já byla krásný symetrický andílek a ona takový nedomrlý cikáně
. Žádné následky to na ní nezanechalo, nakonec je z ní hezká, sebevědomá, vzdělalá ženská)
Je to tak. Rodiče vidí své děti jinýma očima a je to tak dobře. Mám tři, nejkrásnější je vždycky to poslední, páč je to prostě ještě malej ňunínek a takové byly všechny.
‚Krása‘ je tak neuchopitelnej, neidentifikovatelnej a individuálně posuzovanej a vnímanej jev, že nemá cenu (zvlášť tedy u dětí) se tím nějak extrémně zabývat a trápit.
Kamarádka je přinejmenším netaktní (nebudu se pouštět do dalších psychologických rozborů)…samozřejmě se nikomu nelíbí všichni lidé, se kterými se v životě potká, ale přesně tak se on nelíbí všem, kteří potkají jeho.
Holčičku nezkoumej, ještě bys na ní mohla přenést nějaké pochybnosti a nedůvěru, je ještě moc malinká na to, aby se trápila kvůli tomu, jak se asi tak pozdává a líbí svému okolí…toho si sama v bubertě užije dost a dost (jako každá z nás) ![]()
Ahoj.,myslim ,ze Tvoje kamaradka je trochu vedle,trochu hloupoucka-ja teda rikam,ze deti jsou vsechny roztomile,alespon vzhledem
ja mam jen jedno mimi a zda se mi cim dal krasnejsi
,v porodnici mi i doktorky rikaly,ze mam krasne mimi,moje sestra se na malyho nemuze vynadivat a porad,ze je jak panenka a ja se rozplyvam blahem pysna jak pav
,to matku potesi,vim,ze neni dokonaly,ale jak vetsina potvrdi,je prosteMUJ.Nekteri se na nej podivaji a nereknou nic,hm to mi taky hloda,ze se jim asi nelibi,ale co,neni clovek ten,aby zalibil se lidem vsem,chces-li se libit vsem-bud kycem
dobrý den, úplně Vás chápu já mám 10ti měsíční holčičku, pro mě je krásná, ale má šišatou hlavičku, každý mě na to upozorňuje, taky ji pořád zkoumám, už z toho blbnu, ještě že jsou čepičky…Martina
Tak já přidám veselou příhodu z natáčení - néé teda z plavání.
Manžel chodí s malou do bazénku a já na ně koukám za okýnkem. Tentokrát tam stály i tři babičky ( asi od jiných miminek) a komentovaly.
uviděly naší buchtičku a začaly: Jééééžiš támhleta je ale tlustá, no vidíš jí, ty nohy jak mišelinky, ty ta má ale tlustý ruce atd..
![]()
Nejen , že mi to nevadilo, ale byla jsem radostí bez sebe,protože až jim dojde, že vedle nich stojí tlustoprdky maminka budou se cíti jako největší krávy a já si je vychutnám..
Potom nějak zmlky, asi si to uvědomily a začly: No ale ona to vyběhá, nooo to určitě nebude takhle pořád, naše malá taky takhle vypadala a nakonec to hned vyběhala..atd.
pak bylo zase ticho a jedna povídá, když viděla že se na mě Bára směje - To ona se směje na maminku, že jo. ![]()
Tak jsem se na ní usmála a povídám : Ano na maminku..
pak už bylo ticho
úplně..
![]()
Vůůůbec mi to nevadilo a ještě se pěkne ztrapnily.
Joo holt lidi jsou různý.
Ahojky já mám 2 děti, a pro mě jsou nej,mě se líbí,jsou tam také rozdíly kluk 12 a holčička 10 měsíců,každý je jiný a přesto se v nich člověk vidí ![]()
Lizbeth pwekny pribeh ![]()
Ja si taky myslim, ze mam peknou holcicku, nerikam ze je uplne nejkrasnejsi, ale pekna je. Libila se mi, uz kdyz se narodila, ale to nemela odstata ouska, asi za 3 mesice se ji zacaly trochu odstavat, ale to zakryjou vlasy.
Manzel rika, ze je krasna, ale ze to muze byt tim, ze je nase, ale je fakt, ze jsou dny, kdy rekne, ze ma obdobi, kdy tolik krasna neni, takze je i kriticky a ja mu za to „nadavam“ ![]()
Jinak tchyni se strasne moc mala libi a ta jen tak nekoho nepochvali.
Ja si nemyslim, ze josu vsechny deti pekne (krasne), znam i takove co nejsou, ale nikdy bych to jejich mamince nerekla takhle na rovinu.
Taky mám za to, že se nemá mamince říkat, že nemá hezké dítě. Zrovna dneska jsem se na toto téma pohádala s manželem a jsem vyloženě ještě teď nafučená. Náš syn moc nepřibírá na váze a je dost hubenej a dlouhej. Moje sestra má taky synka, který je o pět měsíců starší než náš Daneček. A ségry syn, kterému je nyní 15 měsíců, je menšího vzrůstu a má takové to somálecké bříško. Mě to přijde vyloženě roztomilé, on kolikrát chodí a hladí si ten svůj malý pumlíček. Ve svých 15 měsících váží 9,5kg. No a můj manžel už několikrát mojí ségře řekl, že je její synek tlustej, že má panděro oproti našemu Danečkovi a že má moc hnědý oči,to že je ošklivý atd. Jsem ráda, že se vidí v našem synkovi, ale čeho je moc, toho je příliš. Pak ještě ségry švagr /ne můj manžel/ ji zase o jejím synkovi řekl, že slintá a smrdí a ségra už začala brečet, protože jí to mrzelo. Tak jsem se dneska s manželem pohádala, že tohle se neříká ani v rodině. On že to myslel ve srandě, ale je sranda a sranda. Vytočil mě do nepříčetna, tak jsem mu tady asi hodinu nadávala. Každá maminka či rodič se většinou ve svém dítku vidí a pak takovéto řeči mrzí. Taky znám děti, které moc hezké nejsou, či se mi tolik nelíbí, ale nikdy bych to neřekla rodičům.