Vztah k dítěti v bříšku

Anonymní
13.4.21 14:41

Vztah k dítěti v brisku

Hezký den,

jsem ve 33tt. a od začátku mi ještě nedochází, že budeme mít miminko, o které jsme se tolik snažili. Mám o něj samozřejmě strach, hladím ho, ale všude čtu, jak ostatní maminky miminko v bříšku bezmezně miluji, čtou mu, zpívají a povídaji. Mám výčitky, že tyhle věci mi nějak nejdou. Baví mě vše zařizovat, na děťátko se těším, ale zároveň mám strach, strach z porodu a strach z toho, že tam neproběhne takový ten silný mateřský cit.

Měla jste to takto některá v těhotenství? Změnilo se to porodem nebo jste si k dítěti vytvářela vztah až prubezne. Cítím se jako špatná matka už teď.

Moc děkuju. :srdce:

  • Citovat
  • Nahlásit
Napsat příspěvek

Reakce:

Velikost písma:
579
13.4.21 14:49

Jak kdybych četla svoje pocity :). Jsem 29tt a souhlasím se vším, cos napsala a chápu Tě. Ale ne každý je taková ta maminka, co se vše najednou motá jen kolem miminka, to neznamená, že budeme špatné mámy a nemáme je rády! Až budou na světě, tak se to otočí, zatím je to prostě asi příliš abstraktní :)
Neboj, budeš skvělá máma, už jen to, že nad tím přemýšlíš :) :kytka:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
22005
13.4.21 14:52

Ne takové tajtrlíkování s břichem jsem fakt nedělala, vpřed mne hnala motivaci a pocit odpovědnosti „vyrobit“ to dítě co nejzdravější,
láska přišla po porodu postupně

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
8358
13.4.21 14:52

Nikdy jsme v těhotenství dítěti nečetla, zpívala nebo na něho nějak extra mluvila. Spíš jsem mu nadávala ať tolik nekope :lol: A miluju je bezpodminečně

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
77
13.4.21 14:52

Myslím si, že vztah k miminku máte. Jen si to neuvědomujete. Až miminko uvidíte, tak láska naběhne úplně sama. Měla jsem to podobně, protože o miminko jsem se moc bála a na lásku nějak nemyslela 😊

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
289
13.4.21 14:53

Ale prosím tě, dítě si v bříšku vystačí samo. Jen mu dopřávej zdravé a kvalitní jídlo. :lol: Dřív ženské do 9. měsíce makaly na poli, starali se o další děti, museli se věnovat hromadě jiným věcem… a po porodu z nich byly skvělé matky, děti dokonce vychované, což už dnes moc nevidíš. :lol: Neboj, po porodu už se vše bude točit JEN kolem miminka. :D

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
322
13.4.21 14:54

Z dětí obecně jsem se nikdy neumela a vlastně asi neumim poprdět. ŠIšLANI, roumazlovani a nuchnani mi neprikde uplne přirozené. To ale neznamená, že delam neco špatně zreba budu umět něco co ostatní mamy neumí.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
21076
13.4.21 14:55

Chápu, zvlášť u prvního je těžké si ho představit, takže nějaká láska je jasná, ale jde to těžko popsat :D a zpívat nebo číst břichu, to sem nikdy nedělala :D bych si připadala jak blázen :mrgreen: a kupodivu mám 2 děti, které miluju, mám k nim hezky vztah, ale taková ta mega láska přišla až po te prožité bolesti při porodu když sem si je pochovala :)

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
215
13.4.21 14:58

Seš úplně normální. Doporučuju méně číst ňuňánkové čtivo. :)

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
562
13.4.21 14:59

Kdybys svoje dítě nemilovala už teď, tak tě taková myšlenka ani nenapadne. Nic bys s chutí nezařizovala, všechno by ti bylo jedno. Čtení a zpívání miminku v břiše mi přijde jak z romantického filmu pro ženy. Neznám nikoho, kdo by toto provozoval. To si šetři až pro narozené dítě, určitě to ocení víc tak kolem 1 roku.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
150
13.4.21 15:05

Mne se libilo, kdyz zacaly pohyby, pak se mi to libit prestalo, kdyz mi cely odpoledne az do pozdniho vecera rozkopaval zebra a organy :D Ale bylo hezky, kdyz bylo videt, jak se vyboulila tu noha, tu ruka… No a to je asi vse, zadny ňuňánkování, sislani, zpivani, cteni se nekonalo, diky bohu ani manzel nemel potrebu se rochnit s brichem a mluvit na nej. Kamaradka si to uzivala ruznymi zpusoby, mazani bricha delala v klidu a brala to jako ritual plny lasky… ja si vecer po sprse rychle natrela bricho a spis me to otravovalo :lol: Je asi tak tisic jinych veci, kvuli kterym bych si mohla delat vycitky, ze jsem spatna mama, ale tyhle brisni vopicarny jsou fakt nicotnost.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
1311
13.4.21 15:07

Ne, nikdy jsem vztah k miminu v břichu neměla, nikdy jsem si břicho nehladila a nikdy jsem miminu neřekla jménem, dokud se nenarodilo. U první dcery jsem čekala do 20 týdne, zda bude zdravá a bude se moct narodit nebo zda půjdu na ukončení. Čekání a bolest byly ukrutné, proto jsem si vybudovala odstup k břichu, abych případnou ztrátu vůbec přežila. Druhá dcera sice byla zdravá, ale strach, že se něco pos..re mi nedovolil k ní budovat vztah před porodem. Obě děti miluji.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
19
13.4.21 15:13

Ahoj :) Ne každý na miminko v břiše mluví, zpívá mu a já nevím co ještě. Každý jsme jiný, děláme, co je nám příjemné a přirozené a rozhodně není dobré se do čehokoliv nutit. Mám úplně stejné pocity, jsem v týdnu 25 a to že za pár měsíců budu mít malou v náručí mi přijde strašně abstraktní a stále si to plně neuvědomuji. Mluvím na ní jen občas, když jí řeknu, ať mě nekope laskavě do toho močáku, že jsem byla před 10 minutami :D Nejpodstatnější je, abys byla v pohodě a tímhle se rozhodně nestresuj :)

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
11002
13.4.21 15:33

Kdybys svoje dite nemilovala, tak nekde chlastas, paris a hulis a porodis ho na verejnych zachodcich cestou ke kadernici ;).

Zpivanim brichu se to fakt nemeri.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
4061
13.4.21 15:33

No byla jsem těhotná. Nachystala pokoj, základní výbavu a tím to pro mě haslo. Dceru miluju. To jak přistupuješ k těhotenskému břichu vůbec nevypovídá o tom, jaká budeš matka.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další podobná témata podle názvu

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

Mohlo by vás zajímat