Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Ahoj všem, mám doma syna v listopadu měl 2 roky, neustale plače, řve vzteká se, vzdoruje, nefunguje ani ignorace, a navic, ráno vstava z brekem a odpoledne nekdy taky, nevím esi to zkouší nebo ho neco bolí. Minulej týden sme prodelai všichni střevni virozu od te doby je protivnej a stale se na me věší..a plače,,nevím zda ho neco bolí, on normálně ji.Ale prostě to vztekaní je děs, hlavou mlatí o zem když mu neco nedovolím asi zkouší. Máte ješte nejake figli než ignorace? a navíc ráno to řvaní, nekdy i v noci řve..já už sem na nervi, straši syn byl jinej. děkuji za rady, mám strach aby třeba nebyl nemocnej.
Asi mu ještě není úplně dobře a tak potřebuje tvou blízkost, dopřej mu to, když je po nemoci.
@j.borufka píše:
Ahoj všem, mám doma syna v listopadu měl 2 roky, neustale plače, řve vzteká se, vzdoruje, nefunguje ani ignorace, a navic, ráno vstava z brekem a odpoledne nekdy taky, nevím esi to zkouší nebo ho neco bolí. Minulej týden sme prodelai všichni střevni virozu od te doby je protivnej a stale se na me věší..a plače,,nevím zda ho neco bolí, on normálně ji.Ale prostě to vztekaní je děs, hlavou mlatí o zem když mu neco nedovolím asi zkouší. Máte ješte nejake figli než ignorace? a navíc ráno to řvaní, nekdy i v noci řve..já už sem na nervi, straši syn byl jinej. děkuji za rady, mám strach aby třeba nebyl nemocnej.
obejmout? na moje děti to fungovalo - místo rozčilování a křiku a nebo zákazů jsem si s nima prostě sedla a chovala a chovala a objímala a soucítila " to je hrozný vid, ten šuplík, to je strašný že tam nesmíš, já vím"… obvykle ten pláš a vztek trval méně dlouhou dobu než když se stupňovala scéna a já bych byla „tvrdá“ a neústupná a taková ta „zásadová“ matka.. já mu neustoupila, ale zároveň jsem dala najevo, že vím, jaká to musí být frustrace, když něco nesmí
Mám skoro dvouletého a taky je dost vzteklý, je to obdobím vývoje ![]()
Náš dvouleťák je taky strašnej nervák. Věčně ječí, něčím tříská, válí se po zemi, vzteká se. Taky doufám, že ho to co nejdřív přejde. ![]()
Mam taky skoro dvouletaka (1.1.) a jsem na tom podobne. Ale snazim se, rikat si, je to cast vyvoje a jednou to prejde. Doufam ![]()
Jjá nevím mě přijde že to obdobi už ma od te doby co se naučil chodit..já si říkam že to neni už normálni, nebo jsem špatna matka.
Já mám fígl - uznání jeho pocitů. Akceptování toho, že je naštvaný, vzteklý, frustrovaný, i když třeba moc nerozumíš důvodu. Ale to právo na naštvání má úplně stejné, jako kdokoli jiný. Já říkám synovi „Ty jsi naštvaný, že jsem ti zakázala to a to, co? Hm, chápu.“ Nepovolím mu tu danou věc, stojím si za svým, ale nechávám mu jeho právo na zlost. Mě naštve, když na chodníku šlápnu do psího houna, jeho naštve, když mu seberu mobil, na kterém čučí na videa. Oba se potřebujeme se svým naštváním nějak vypořádat a kdyby mi někdo řekl „A přestaň ječet, máš dávat pozor, kam šlapeš! Mám ti dát na zadek, abys měla proč brečet?“ - tak se s ním nebudu kamarádit ![]()
Od doby, co synovy emoce nechávám volně probublávat a nesnažím se je v něm dusit, se jeho záchvaty vzteku minimalizovaly a jako bonus začal dobře spát. Chce to teda zpočátku dobré nervy a odhodlání, protože v prvních dnech nastává jakýsi jojo efekt, kdy dítko řičí kvůli každé pitomině, ale po pár týdnech se to srovnalo a místo období vzdoru jsme najeli na „období poznávání emocí“ ![]()
@j.borufka píše:
On když je vzetklej tak se vzteká i v objetí..
to je ale v pořádku on ten vztek je v pořádku.. on má příčinu a ta nezmizela jen proto že jste se objali.. tak to nefunguje.. chce to mluvit chlácholivě a chápat jak se cítí, že má vážně vztek a špatnou náladu…třeba
@Etcetera78 to je dobré, máš pravdu asi…jenže jak nekřičet a neřvát
@j.borufka píše:
@Etcetera78 to je dobré, máš pravdu asi…jenže jak nekřičet a neřvát
to už si musíš sama v sobě srovnat..
@j.borufka píše:
@Etcetera78 to je dobré, máš pravdu asi…jenže jak nekřičet a neřvát
to se dá postupně natrénovat - jasně, že to nejde hned. Ale co jde hned, že jo. Můžeš se jako první krok zaměřit na to, abys neřvala ve smyslu „Ty pacholku hroznej, co to zase děláš“, ale spíš ve smyslu „Uáááá, nesnáším pokydanou pohovku“ - v druhém případě je jasný důvod tvého řvaní a zároveň tím nikomu neubližuješ ![]()
@Etcetera78 dobrý zkusím na to jit teda jinak:)on když je vzeteklej, tak si venku lehne na tu špinavou zem a řve, a nekdy si sundava i čepici ze vzteku..