Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Vzteklé dvouleté dítě
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
21.12.16 10:54
@Syringa Já jsem také ještě před pár lety, řvala na svou nejstarší dcerku, jinými slovy, vybíjela si svůj vztek na sebe a ostatní na ní…prostě byla po ruce, řvala jsem, vztekala se také a když bylo i nejhůř, tak z nervů jsem i vztáhla ruku a dala v amoku přes zadek…dcera plakala, já plakala, protože když mě amok přešel, tak mě to přišlo moc líto a nenáviděla se za to…Ale až jsem změnila sama sebe, tak se začalo měnit i vše v mém okolí. Pochopila jsem, že největší problém kdo měl, jsem bylá já sama…
A manžel mi to pořád říkal: nemůžeš tak po ní řvát, vždyt je to dítě, nemůžeš to řešit takovým to divným způsobem, nemůžeš s ní jednat jako s dospělou, proč děláš doma takové to dusno, kazíš nám všem akorát doma atmosféru, pak se tě tvá dcera bojí a ani se jí nedivím…a já neposlouchala a neposlouchala (jako to malé dítě) a pořád si jela a mlela svou…
Teď když se podívám zpátky na to jaká jsem byla, tak je mi z toho až špatně a jsem neskutečně šťastná, že mi byl dar to pochopit, pochopit sama sebe, že nemohu dál žít takový sebezničující život a ničit i svou vlastní rodinu…
Teď už neřvu, vysvětluji, jsem plná lásky k mé rodině, mám ráda sama sebe, tak automaticky mám ráda i své blízké a vážím si všeho a nejvíce, když za mnou příjde má starší, obejme mě a řekne mi, že mě má moc ráda… 
Děti jsou zrcadlem svých rodičů.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.12.16 11:01
A ještě chci doplnit, že mé chování pramenilo z mého dětství. Z dětství, kde nebylo dostatek lásky, po které jsem celou svou bytostí toužila ze všeho nejvíce. Táta nás i uhodil, dal opaskem, pohlavek, přísnost, skoro neustály vztek táty, neláska nevlastní mámy atd. atd…musela jsem pochopit, že nemohu zůstavat v dětství, že musím odpustit a jít dál a hlavně změnit vzorec chování, který jsem si převzala od mého táty a více dávat lásku, kterou jsem nedostávala od své nevlastní mámy.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.12.16 11:16
A když půjdu ještě dál, tak si uvědomuji, že moji rodiče, dělali vše nejlépe, co mohli, také měli rodiče, kteří je nějak vychovávali, také to neměli jednoduché a z toho pramenící jejich chování…atd…prostě změna musí začít u SEBE.
Nechci když řvu na své dítě, aby na mě také řvalo, nechci uhodit své dítě, aby mě také uhodilo, nechci nemít ráda své dítě, aby mě také nemělo rádo…nedělejme druhým to, co nechceme, aby dělali oni nám.
Jsem moc ráda, že jsem pochopila, že strůjcem svého štěstí jsem já sama, nikdo to za mě neudělá, a tak tvořím a s láskou
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.12.16 21:29
@Syringa píše:
. Chovala by se tak paní i k dospělému? Třeba když přijde manžel naštvaný z práce a bude si stěžovat, tak ho propleskne a strčí pod sprchu, aby jí tím neobtěžoval
? Raději budu vzdor dítěte zpracovávat o nějaký měsíc déle než tohle.
to s tim manželem je dobrý 
Že bych to někdy zkusila??
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
4.5.17 19:08
Ahoj maminky
Prosím velmi o radu mám syna sou mu dva a půl roku… denně se mi pořád vzteka když není něco po něm je to katastrofa mlátí se o zem kdyz dělám že ho nevidím tak někdy to zabere někdy ne. Mlátí se do hlavy kolikrát v obchodě mi dělá scény prostě sem strašně už z nej opravdu na nervy nevím jak už to řešit kdyz jdu v klidu uklidnit ho tak ještě horší prostě už nevím jak na něj… Vim že je to nějaký období jeho ale u nej je to už asi rok a půl opravdu nevím co dál… Prosím máte nějakou radu kdo má s tim někdo zkušenost děkuji za odpověď
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
4.5.17 19:59
@cicink177 A můžete dát příklad když není po jeho? Co mu řeknete, když nechcete, aby něco dělal?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
4.5.17 20:44
@Petulka1234 Je to tak prostě že ze mě dělá i to aby sem mu třeba zvedla věci treba něco hodí na zem a začne řvát a utikat pryc jen aby sem mu to dosesla hlavně to nejvíc zkouší na manžela… je toho opravdu hodně někdy sou dny. Že je hodný že se až divime ale ty dny sou teda strašně málo ????
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.7.18 23:31
Jdu si pro radu. Mam 18m chlapecka, prvni dite. Mame nulovou komunikaci. Nemluví a neukazuje ani co potrebuje. Takze scénáře jsou takove, ze si pekne hraje, chodí a zniceho nic ten otresnej vzteklej vriskot. A ja nevim co chce. Tak mu nabidnu hrnek s pitim, ten si nekdy vezme a nekdy pohled na hrnek situaci jeste zhorsi, ze se s vriskotem kácí k zemi. Jenze pak vidim ze vriska, ze mu jej zase oddelavam. Tak mu nabidnu a nepije se. Nebo u jídla to same, z niceho nic zacne kricet. Chapu, ze ocividne ma nejakou potrebu, ale stejne jako on je frustrovan, ze je problem; tak ja jsem frustrovana nekolikanasobne vic, ze opět ten drasajici zvuk, ze se ho ptam co chce, ze mu ukazuju ruzne možnosti co by chtel a on na nic neukaze a vriska. Nejake rady jak to resit? Kdybych vedela ze je frustrovany; ze jsem mu zakazala to a to, tak bych vedela pricinu, ale on zacne uplne z niceho nic.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.7.18 23:39
A co nechat flasku s pitim porad na stole, at vi kde je a mozna si ji casem vezme samo, kdyz bude mit zizen.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.7.18 23:44
Jo…jo…znám moc dobře 
Dělat se s tím nedá nic moc. Já jsem nabízela různé řešení dané situace (o které jsem vlastně vůbec neměla ponětí). Někdy se dítě doslova vyřvalo, aniž jsem přišla na to, co by ho uklidnilo. Jindy se mi na to povedlo kápnout a nebo moje snažení řvouna zaujalo a na problém zapomněl (to asi většinou). Zuřivý pískot, co jedna z mých ratolestí dokázala jeden čas vydávat, mi doslova ochromoval nervovou soustavu a ještě teď se mi ježí chlupy na zádech, když na to vzpomenu. Co mi pomáhalo bylo to, že jsem si pořád opakovala, že neřve bezdůvodně. Období, kdy se batole nasíralo tisíckrát do hodiny trvalo několik měsíců a pak prostě přešlo. Vydrž
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.7.18 23:45
@miasek píše:
A co nechat flasku s pitim porad na stole, at vi kde je a mozna si ji casem vezme samo, kdyz bude mit zizen.
Ta flaska byl jeden z příkladů. Většinou k ni ma pristup a bere si ji sam. Nebo s ni prijde blíž a pomuzu mu napit se. Jde o to, ze jak zacne zniceho nic kricet, tak vlastne nevim proc a nabizim mu co se da. Jde mi o to „bezduvodne“ kriceni a vztekani, ktere neni reakcí na nic o cem ja vim
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.7.18 23:47
Pokud je mu 18 mesicu, tak uz to velmi pravdepodobne brzy alespon castecne prejde… Za mesic, dva uz by opravdu mel umet minimalne ukazovat, co chce… Jinak asi jen prezit, take jsme tohle obdobi doma meli… Dost se to u nas zlepsilo az ted, kdyz uz umi poradne mluvit a skoncilo obdobi vzdoru, tj. ve 2 a pul letech… Ale to jsi asi slyset nechtela 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.7.18 23:47
@j.borufka taktez jsme meli takove obdobi. Trvalo cca rok.Bylo to strasne.Syna jsem navic mela jak siamske dvojce.On jak byl skaredej, tak se zafixoval na me. Nebouchal teda hlavou o zem, ale zachvaty vzteku mel dobry. Zkousela jsem vse.Kdyz ho to chytlo, tak jsem mu dala i kolikrat na zadek a bylo to jeste horsi. Ignorace nepomahala.Ja se ho snazila co nejvic unavit a zabavit, co to slo, jezdila jsem po hernach, kamaradkach a rodine, nebo hriste a pod. Varila jsem po vecerech, kdyz spal a den jsem se snazila vyplnit.Mam teda jen jedno dite, takze jsme se mohli denne vratit v 7 vecer, to byla vyhoda…No a preslo ho to ve skolce
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.7.18 23:49
A pokud se vzteka dal a dal, tak dat uklidnit do jine mistnosti a at prijde, az bude v klidu .. pripadne zkus pevne objeti, to u nas na hysteraky dost zabiralo - proste pevne obejmout tak, aby se nemohl vymanit a za chvilicku se uklidnil…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.7.18 23:49
Podle mě ještě nebude úplně zdravý a něco ho bolí, tak bych ho zkusila obejmout nebo si spolu lehněte a podívejte se třeba na pohádku. Ráno mu třeba jen chybíš a proto pláče. Jako chápu že je to o nervy, taky jsem si to zažila, ale přešlo to .
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Strach z dětí u 2lete
- 18.05.26
- Anonymní
Synovo zhoršené chování ve školce
- 20.05.26
- Anonymní
Můj syn 6 let se za vsechno omlouva
- 25.03.26
- Anonymní
