Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Za jak dlouho vás přejde vztek na dítě?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
3.8.16 12:32
@terinka4444 naprosto ti rozumím o čem mluvíš, ono když to zná člověk z vlastní zkušenosti, tak je na určité jednání extrémně citlivý.
A když někde na hřišti slyším něco ve stylu „nemám tě ráda, zlobíš“ nebo podobné průpovídky, a pak ten „nemluvím s tebou“ výraz matky a vidím to dítě jak kouká, tak mám chuť tý pipině skočit do úsměvu. To dítě to z hlavy nikdy v životě nedostane! Nikdy… 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
3.8.16 12:52
@Mar__tanka1983 píše:
funguje, ale právě proto, že jde o „archetypální strunu“ (super výraz), tak pro mě je takové jednání vůči dítěti týráním…
Moje máma mi tohle dělala co pamatuju a bylo to strašlivý.
Když potřebuju dítě potrestat, chci ho postrestat, nikoliv mučit.
já jsme si ani netroufala napsat, výraz týrání, i tak jsme to „schytala“, ale naprosto s tebou souhlasím. To moje známá dokonce dětem 5 a 10 let udělalal to, že jim řekla, že zlobí, už s nima nebude a odchází, zabalila si kufr, děti prosily a ona že ne, že už toho má dost, že neposlouchají a ona končí, vzala ten kufr a odešla z baráku a nechala je tam. prý to zafungovalo super, ty děti od té doby fungují jak hodinky, stačí říct, že kufr je na půdě. Dneska je jim deset a patnáct, na mladší mi vyprávěla, že nejhorší věc byla, když se báli, že je maminka opustila a už se nevrátí. A to byla pryč venku před domem chvíli.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
3.8.16 12:59
@Mar__tanka1983 Právě on zničil věc jinému dítěti a bylo toho v ten den víc atd… myslím si že to už je jedno a znova budu psát to že na Vaše dítě platí že mu v klidu domluvíte, nemusíte křičet a dávat na zadek neznamená že to tak je se všema dětma na zeměkouli 
já zase nesnáším toto porovnávání a že když Vy to tak děláte tak je to správně a já protože to dělám jinak jsem špatná, kdo tohle určuje?! Znám od každýho něco, děti co jejich rodiče nejdou pro facku daleko a děti co se na ně křičí vyjmečně a na zadek nedostanou ani když udeří třeba mámu či mladšího sourozence natož kámoše na písku a výsledek? Na hřišti jsou pak všichni stejný protože nezáleží jakým způsobem rodič vychovává ale na povaze která se právě v těch 3,4 letech projeví a dítě si začíná uvědomovat samo sebe, že je taky osobnost a prosazuje si své… Vždy jsem si myslela že dítě se chová tak jak to vidí doma, tak kde se potom bere agrese v dětech které dostanou na zadek jednou za rok? 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
3.8.16 13:06
@terinka4444 píše:
já jsme si ani netroufala napsat, výraz týrání, i tak jsme to „schytala“, ale naprosto s tebou souhlasím. To moje známá dokonce dětem 5 a 10 let udělalal to, že jim řekla, že zlobí, už s nima nebude a odchází, zabalila si kufr, děti prosily a ona že ne, že už toho má dost, že neposlouchají a ona končí, vzala ten kufr a odešla z baráku a nechala je tam. prý to zafungovalo super, ty děti od té doby fungují jak hodinky, stačí říct, že kufr je na půdě. Dneska je jim deset a patnáct, na mladší mi vyprávěla, že nejhorší věc byla, když se báli, že je maminka opustila a už se nevrátí. A to byla pryč venku před domem chvíli.
Tak tohle je teda sila!!To bych svym detem NIKDY, ale opravdu NIKDY neudelala! Nehlede na to, ze zasadne nevyhrozuju necim, co nemuzu nebo nechci splnit, tak to je teror nejhorsiho kalibru!
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
3.8.16 13:08
Ono je vždycky těžké někoho odsuzovat za jeho chování, když do toho člověk přesně nevidí. Jak jsem psala, na to, jak vychováváme naše děti má do jisté míry vliv toho, jak nás vychovávali rodiče, naše povaha, okolnosti a povaha dětí… Myslím, že každý občas udělá něco špatně nebo něco, co by ostatní hned odsoudili, ale zase jsme jen lidi. To s těmi kufry, to už je teda hodně silné kafe, nebo vydírání typu: Ty mě tak zlobíš, to asi nemáš maminku rád, nebo já tě nebudu mít ráda. To je moc drsný stejně jako dlouhodobé nemluvení.
Musím říct, že vychovávat dítě je jedna z nejtěžších věcí a na nikoho nefungují stejná pravidla 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
3.8.16 13:18
@Kry5t0fek píše:
Znám od každýho něco, děti co jejich rodiče nejdou pro facku daleko a děti co se na ně křičí vyjmečně a na zadek nedostanou ani když udeří třeba mámu či mladšího sourozence natož kámoše na písku a výsledek? Na hřišti jsou pak všichni stejný protože nezáleží jakým způsobem rodič vychovává ale na povaze která se právě v těch 3,4 letech projeví a dítě si začíná uvědomovat samo sebe, že je taky osobnost a prosazuje si své…
ano, já si to myslím také, a právě proto si nemyslím, že přílišným trestáním (bitím?) člověk nějakému dítěti do hlavy něco natluče. Maximálně ho zlomí.
Já neříkám, že jsi špatná, stejně tak neříkám, že já jsem dokonalá (a že taky občas zařvu, i ten plácanec na zadek přiletí), ať si každý dítě vychovává jak chce. To co píšu je zkušenost mě jako dítěte. Já tohle tomu svému nikdy neudělám, nebo se o to budu všemožně snažit. Není nic horšího, než když si dítě myslí, že ho jeho máma nemá ráda, to se to pak sype všechno…a ty děti berou všechno hrozně vážně, dospělý pochopí nadsázku, pochopí náladovost, dítě ne. To bere každé slovo těch bohů, kteří si říkají máma a táta, smrtelně vážně.
Jé, to sem zase sentimentální, faktem však zůstává, že bacha na to, co svým malým dětem říkáte a jak se k nim chováte. Já si to pamatuju…a i věty, které dnes už vím, že byly řečeny v afektu, jsem tehdy jako tříčtyřletá brala naprosto vážně.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
3.8.16 13:26
Možná se najde někdo, kdo nebdue souhlasit, ale já si prostě myslím, že chování dětí hruba do 3 roku o ničem nevypovídá.. Přijde my, že jsou všechny děti stejné.. Některé jsou sice hodné, nevztekají se, ale třeba zase se nafukují, nebo to co poslechne naslovo, tak má občas záchvaty vzteku, jiné zase neposlechne na slovo, ale dá se s ním domluvit..
Já mám už 7 letého, a porozuju, že jsou to různé životní etapy.. že např. do toho 2 roku byl fakt ukazkový, tak nastal 3 rok, to jsem si s ním užila, taky jsem si vyslechla, jak nám přeroste přes hlavu, atd. prostě si prosazoval svoje názory, ale nikdy mi třeba zase neudělal nějaký fakt hysterák s řevem a válením.. pak se to zase kolem 5 roku zlomilo a fakt poslouchal, nevztekal se..
To stejné pozuruju u druhého, že do toho 2 roku, fak seděl, hleděl, neprotestoval, nevztekal se. Teď b říjnu bude mít 3 a je uplně stejný jak starší v jeho věku…
Tím chci říct, že námám ráda tady a nebo i venku komenty, že někde je nějaké 2 leté, 3 leté nevychované..myslím si, že se to pozná o pár let pozděj..
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
3.8.16 13:29
@terinka4444 píše:
já jsme si ani netroufala napsat, výraz týrání, i tak jsme to „schytala“, ale naprosto s tebou souhlasím. To moje známá dokonce dětem 5 a 10 let udělalal to, že jim řekla, že zlobí, už s nima nebude a odchází, zabalila si kufr, děti prosily a ona že ne, že už toho má dost, že neposlouchají a ona končí, vzala ten kufr a odešla z baráku a nechala je tam. prý to zafungovalo super, ty děti od té doby fungují jak hodinky, stačí říct, že kufr je na půdě. Dneska je jim deset a patnáct, na mladší mi vyprávěla, že nejhorší věc byla, když se báli, že je maminka opustila a už se nevrátí. A to byla pryč venku před domem chvíli.
strašný…
Zafungovalo super? Běhají jak hodinky? No to potěš koště, vyděsit dítě až k umření…to si musela maminka gratulovat 
Může být ráda, že má doma silné osobnosti, taky se jí mohli začít počůrávat a kdovíco všechno.
Jako já jsem daleka toho všechno honit přes traumata a božínku, nesmíme dětem nic říct, aby z toho nebyli na psychologa…ale tohle je zahrávání si s ohněm…
mimochodem, při čtení téhle diskuse (a vytanutí vzpomínek) mám chuť vzít prcka do náručí a říct mu, že ho miluju nejvíc na světě a to, že občas zlobí a je drzej na tom nic nezmění 
ALe budu si muset počkat do pátku, teď je u babičky (u tchýňky)…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
3.8.16 13:42
K názvu diskuze - mě vztek na syna nedrží vůbec je to hned pryč a pokračujem s čistým listem. Ale je ještě hodně malý, kdo ví, jak to bude až bude starší, třeba v pubertě 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
3.8.16 13:42
Moje dcera se mnou jednou nemluvila celý den! . Bylo jí tak dva a půl, příšerně jsem jí namíchla tím, že jsem jí ráno dala nějaké hnusné tričko či co, už nevím, a ona na mě fakt byla takhle naštvaná… přitom já to dětem nedělám, manžel už vůbec ne. Já jsem sopka, takže vypěním, praštím do zdi, a po pár minutách o ničem nevím, manžel je - co se týče dětí - vzor trpělivosti.
Ale ta naše malá megera má asi v genech notnou dávku vzteklounství a vytrvalosti. Vydržela to tehdy celý den (no, prostě několik hodin), hrála si sama v pokojíčku, prozpěvovala si, žádné frustrované dítě… jen tak jednou za půl hodinky cca přišla do obýváku nebo do kuchyně, kde jsem zrovna byla, tam si stoupla, dala ruce v bok a výhružně se na mě dívala. Když naznala, že jsem dostala lekci, šla si zase hrát.
Je to na jednu stranu „vtipná“ historka, ale na druhou stranu trochu děsivá 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
3.8.16 13:45
@Roobin myslím, že za „urážlivost“ nebo „trucovitost“, kdy si člověk „hýčká“ vztek a drží ho v sobě, může ego a ješitnost. Takže překonat své ego a půjde to 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
3.8.16 14:00
Jsou věci, přes které vlak nejede.
Bití, děti nebiju, ale ok, občasný výprask asi nikoho nezabije, ale myslím tím skutečně tvrdé fyzické tresty, kdy je dítě zbité do modřin.
Tady se snad všichni normální shodnou.
Do stejné kategorie patří psychiccké týrání a tím teda půldenní nemluvení je. To už vůbec nemluvím o zavírání někam, vyhrožování, kecy typu: maminka tě nemá ráda, když zlobíš a podobný blbosti. 
Jsou věci, za který lidi ty druhý prostě odsoudí, protože jsou věci, který se nedělají.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
3.8.16 14:15
Neumím si představit říct děcku odcházím, balím se a jdu pryč - nebo s ním nemluvit. Ani velkému, natožpak tak malému. To mu raději jednu plácnu na zadek - a myslím si, že je to stokrát milionkrát lepší trest, i kdyby měl otištěnou dlan do večera. Tu dlan bude mít otištěnou na zadku a pár hodin, ale tu výhrůžku zlobíš, odejdu - tu by měl v hlavě a mozku otištěnou do smrti. Fakt raději výprask než tuhle větu.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
3.8.16 18:21
@Kry5t0fek jasně, ale je rozdíl nebavit se s puberťákem a nebavit se s tříletým dítětem…
@terinka4444 já mám zase nežravce 
klidně by žil jen z prány 
takže u nás se nutí do jídla. A to jí jen asi 3 druhy masozeleninových obědů (rizoto, lososa a boloňské bez masa), mléčnou kaši a suché chlebové kůrky jsou teda alespoň celozrnné a domácí čerstvé ovoce nebo zelenina naprosto nehrozí, přitom já to jím neustále. On se na to koukne, udělá zhrozený výraz, případně se ještě i otřepe a posbírá si drobečky z chleba
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Děti a otec bez zájmu o ně
- 07.06.26
- Anonymní
Strach z dětí u 2lete
- 18.05.26
- Anonymní
Synovo zhoršené chování ve školce
- 20.05.26
- Anonymní
