Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Zanedbaná výchova?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
Anonymní
10.11.14 20:19
- Citovat
- Upravit
10.11.14 20:19
Mam 2 syny kazdy absolutne jiny co dite to original zadne tabulky na to nejsou. Chce to trpelivost
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.11.14 20:25
Neshazovala bych to na zanedbání výchovy. Chlapeček je asi pomalejší. S dětmi jsem řeč nikdy až zas tak netrénovala a oba mluvili ve dvou letech ve větách a vím že to není má zásluha. Dcera také stále kašle, má to ze školky. Řekla bych, že jí teď pomohl vitamín C. Když měla zvětšenou nosní mandli, špatně se jí spalo a pak byla ve školce hrozně unavená a to chodila spát v 7. Od té doby co jí jí odstranili, je zas v pohodě.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
lucenka
10.11.14 20:30
Jinak mé do září prakticky nikdy víc nemocné dítě, je ve školce týden a pak minimálně týden doma. Naposled ho babička vyzvedla s lehkou rýmou a než jsem za hodinu přijela z práce, tak mu bylo zle, měl horečku a hrozný kašel. Takže tohle opravdu nemusí být chyba matky. A vzhledem k tomu, že mám hlídání, tak s jeho nemocema k doktorce nechodím. Akorát by chytil něco horšího. Šla bych tam, pokud by nemoc trvala dlouho bez viditelného posunu k lepšímu.
- Citovat
- Upravit
10.11.14 20:54
@denisa52 může mít astma, alergii…snad to matka bude řešit proboha
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.11.14 20:57
Kluk je opožděný celkově, to potvrdila i dr. Nepochopila jsem, proč dr. zbledla, pokud je něco špatně, tj. matka s dítětem nechodí na pravidelné kontroly, má podezření na zanedbání…, tak jí jistě nahlásila na OSPOD, nebo kam se to hlásí.
Tipuješ, že malý má nemocné průdušky? Vy jste s ním nezajeli na pohotovost, když máš podezření na zánět průdušek a je tak (dle tvých slov) hrozně nemocný? Stejně tak s tím velkým vyčerpáním jste nikam nešli? Kdyby mi nemocné dítě kolabovalo za pochodu, tak nečekám ani minutu. Doma mohl být relativně zdravý a bez teplot, takže to můžete být nakonec vy, kdo něco zanedbal. 
Jak to je netuším, ani nemůžu, nejsem u vás, nejsem ani u matky, ale vše může být i trochu jinak, než se zdá tobě. Třeba to spaní po obědě, pokud malý s odpoledním spaním chodil spát o půlnoci, tak je asi lepší, aby nespal. S permanentně nemocným dítětem jsem taktéž nechodila pokaždé k dr., bo tam chytilo i to, co ještě nemělo.
Kritizovat je jednoduché, asi víc by to chtělo rozumnou domluvu s ex a i větší snahu a zapojení do péče o kluka z přítelovy strany 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
17.8.16 13:20
Výchova brášky
Ahoj, omlouvám se za anonym, chodí sem známí a je to trochu choulostivé téma. Měla jsem několikrát už chuť zpřetrhat vztahy se svými rodiči, asi z podobných důvodů, které popíšu níže, ale neustále mě drží to, že mám ještě 12-letého brášku, který je vychovávaný ještě více žalostně, než jsem kdy byla já. Já už žiju několik let mimo domov se svým manželem a zanedlouho čekáme svou vlastní rodinu. Zkusím ve zkratce popsat, co nás u výchovy mého bratra znepokojujea nepřijde nám normální. Podotýkám, že za všemi těmito věcmi stojí rozhodování mé matky, která je přesvědčená, že je vše v naprostém pořádku.
Jak už jsem řekla, bráchovi je 12 let, ale spí neustále s rodiči v ložnici, ještě před dvěma roky spal s mámou v manželské posteli a otec musel spát na samotné posteli vedle. Podotýkám, že rodiče mají 5+1, takže o místo vážně nejde. Všichni v rodině se koupou a chodí na toaletu s otevřenými dveřmi a tak samo vychovali bratra, aby se koukal s otevřenými dveřmi a i potřebu vykonával stejným způsobem. Mě do toho nutili roky taky, bohužel enexistovalo žádné soukromí, ani v době periody a osobní hygieny. 
Dále bratr ve svém věku ještě nebyl nikdy v životě venku sám. Nikdy! Hrát ven si chodí jen a pouze za doprovodu jednoho z rodičů, většinou otce, protože matka na to nemá čas. To znamená, že brácha má jednoho kamaráda, se kterým si chodí hrát na hřiště, kde na lavičce sedí táta a hlídá a kontroluje, jak si jeho syn hraje a hlídá, aby se nevzdálil někam, kde na něho neuvidí. Do školy ho samozřejmně vodí taky. Od doby, kdy si z něho začali děti ve škole utahovat, ho vodí pouze za roh budovy školy a pak už ten kousek ke vchodu dojde sám. Škola je od domu asi ani ne 500 metrů skrz sídliště. Máma se rozhodla, že brácha vypadá hodně podobně jako ona, když si nechá dorůst dlouhé vlasy, takže teď chodí brácha s vlasy až do půlky zad, má nadváhu, protože nemá dostatek pohybu a zdravého jídla. Dokonce se brácha léčí ze špatného zažívání… léky, ne zdravou stravou…
Máma za něho píše úkoly do školy, nesmí jezdit na školní výlety, které jsou na přes noc, někdy i na jednodenní pokud se zdají být moc aktivní a tudíž nebezpečné. Od malička, pokud třeba jenom trochu zakašlal, nebo jsme si hráli a on se zapotil a mámě se zdálo, že je trochu teplejší, už do něho cpala paralen, různé sirupy proti kašli atd. Zašlo to tak daleko, že ve čtyřech letech musel začít brácha brát léky na obnovení imunity, kterou prakticky ani nemohl předtím mít, protože ho matka nenechala, aby si vůbec jeho tělo nějakou imunitu vybudovalo. Nikdy nespal mimo domov, ani u prarodičů.
Já měla výchovu asi trochu jinou v tom, že já jsem zase pro změnu byla za všechno bitá, když jsem se chtěla věnovat nějakým zájmům, tak jsem byla psychicky vydíraná, abych se cítila provinile, že nejsem doma se svou rodinou, ale jinak jsem byla podobně izolovaná, začalo se to zhoršovat asi ve třinácti, kdy jsem si to začala uvědomovat a tím víc se snažili doma držet tyto pravidla.
Je toho ještě víc, ale když v tomhle člověk žije tak dlouho, kolikrát už jsem i na vážkách, co je nenormální a co už je ok…
Moje otázka zní… Dá se s touhle situací vůbec něco dělat? Já jsem byla jako dítě bezbraná a nemohla jsem s tím nic dělat, ale dnes uvažuju, zda tohle není na nějakou léčbu… jak bratra, jelikož je díky téhle výchově mentálně dost pozadu a vidí to i lidé, co ho vidí například poprvé v životě, ale hlavně léčbu matky, protože si nedokážu vysvětlit, proč jedná, tak jak jedná…
Prosím poraďte..
- Citovat
- Upravit
17.8.16 13:37
Tak to je psycho, co tu popisuješ. Normální to tedy není, ale nevím jak ti pomoct. Snad jen odvléct rodiče k psychologovi nebo psychiatrovi.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
17.8.16 13:41
A není možné, že ho zneužívají? to bylo první co mne napadlo. Jinak asi jedibě řešit přes sociálku, dětská dr.taky určitě poradí. Ale normální to není, teoreticky je možné, aby bratr žil s vámi?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
bberundaa
17.8.16 13:42
To je jak nějaká sekta. Normální to není. předpokládám, že s rodičema není řeč. No psychiatr by byl na místě, ale k němu se asi dobrovolně nedostaví. Jak se k tomu staví širší příbuzenstvo? Kamarádi, spolužáci, učitelé ve škole? To nechodí ani na žádné kroužky? To je děsivé. Ještě mě napadlo se někde poradit s odborníkem, krajní řešení sociálka.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
17.8.16 13:49
@Petrolka Ráda bych, ale pokud nepůjdou sami, tak je nedonutím… já jsem se téhle výchově vzepřela, takže jsem teď mimo rodinný kruh a tudíž se přede mnou spousta věcí i tají, ale pořád se občas mezi řečí dozvím nějaké věci od bráchy, nebo je vidím, když jsme na návštěvě. Nejvíc mě znepokojuje to, že brácha trpí zdravotně a pak po psychické stránce, jelikož nemá ve svém věku vůbec ale vůbec žádné soukromí… Možná jsem naivní, ale na nahlášení to taky asi není, nebo je? Nevím… nebijou ho, shazujou mu sebevědomí, to ano, ale fyzicky ho nikdo netýrá… možná, že kdyby s ním nějaký psycholog mlluvil, tak bude jasné, že to není v pořádku, ale toho se matka strašně bojí, tudíž by nikdy nic takového nedovolila. Už jí to jednou navrhla učitelka ve škole, to jsem se taky dozvěděla mimo řečí, ale ta učitelku nazvala neprofesionální krávou a tím to škončilo…
- Citovat
- Upravit
17.8.16 13:56
Tohle je psychické týrání a po dobrém to asi řešit nepůjde Buď „zavřít“oči a počkat, až se bratr vzepře sám (jestli vůbec) a nebo to začít řešit přes sociálku, ale být ořipravená na to, že asi rozjede pěkně nechutnou mašinérie a nenechat pak bráchu v tom, tedy su ho vzít k sobě.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
17.8.16 14:00
Zneužívání tam asi nebude, netuším, ale spíše ne… Já jsem jako malá musela být u toho, když moje máma podváděla mého tátu, ale myslím tím, že jsem u toho vážně byla, jen jsem seděla u televize a nesměla se otočit. Dlouho jsem z toho měla blok, co se týče otázky sexu… Chodili k nám „strejdové“ dost pravidelně a pokaždé někdo jiný. Když přišla puberta a já se chtěla začít holit, protože se mi holky ve škole smály, nesměl mi na to nikdo doma přijít, protože když se jednou stalo, že mi máma přišla na to, že mám oholené podpaží, zbila mě, nazvala kur.vou a podobné urážky lítali, jakože pro koho to dělám, komu chci roztáhnout nohy a tak. Do 18 jsem byla panna, pak jsem potkala svého nynějšího manžela a trvalo dlouho, než jsem se zbavila těchle komplexů, co se týče intimity. Proto to teď řeším… nechci aby si brácha musel procházet tím samým, nechci, aby mu to ovlivnilo takhle negativně život.
Co se týče ostatní rodiny. Z otcovi strany se zpřetrhali vztahy, tudíž se s nimi neviděli asi 8 let a bydleli daleko, tudíž nic nemohli vidět a já jsem o tom donedávna taky s nikým nemluvila. Druhá strana rodiny, z mantčiny strany, bydlí taky daleko, máma tam moc často nejezdí, ale já ano. Když jsem se jim se vším po letech přiznala a zdaleka nevědí všechno, změnili názor a stojí na mé straně, nicméně nechcou do toho zasahovat, protože se bojí, že by tak přišli o možnost vidět aspoň jednou za rok vnouče. 
- Citovat
- Upravit
Anonymní
17.8.16 14:02
@latunka01 Samozřejmně, že bychom si ho k sobě vzali, řeším spíše to, zda by mu to ještě víc neublížilo po psychické stránce. Jak říkáš, je to mašinérie, řeší se fakt úplně všechno… Snažím se udržovat kontakt právě pro chvíli, kdyby mě bratr jednou potřeboval, budu tu pro něho, jsem na to připravená… jen mě napadá i jak s tím něco dělat jinak no…
- Citovat
- Upravit
17.8.16 14:02
To je síla teda…co třeba jít do školy a promluvit s učitelkou (která si toho evidentně všimla) školy přece mají i vlastního výchovného poradce, zkusila bych tuhle cestu. Pak už to nechat na škole jak bude postupovat, myslím si že v tomto případě tam pošlou sociálního pracovníka a budou vyhodnocovat…rodiče se nemusí ani dozvědět že je to na tvůj popud pokud to tak ve škole vše řekneš a vysvětlíš jako tady.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Děti a otec bez zájmu o ně
- 07.06.26
- Anonymní
Strach z dětí u 2lete
- 18.05.26
- Anonymní
Synovo zhoršené chování ve školce
- 20.05.26
- Anonymní
Nevim, ale mě syn taky do 4 let nemluvil jen vydaval zvuky
Mám dceru a ta je neustale nemocná pořáád něco a řešime věci i se synem i dcerou. Nove partnerky byvalych vidí věci trošku jinak. Já nemyslim, že by byl nějak zanedbanej. Určitě máš obavu, ale tohle jsou dle mě běžne věci. Pokud to matka řeší (logopedie) nevidim na tom nic divneho. Nová manželka byvaleho manžela se do mě takto taky často obouvala kvuli nejstaršímu dle ni jsem byla totalně neschopna hledala chyby, kde nebyly, lhala u našich společnych znamych, ale časem zjistila, že to nemá cenu oni mě znali 
. Každopadně to někdy zavani zaujatostí 
Nic ve zlem 
M.