Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@Lola458 píše:
Se svym klukem jsme spolu už rok a neco.. Neustále rešíme že žárlí víc než já, Myslí si že žárlení je ve vztahu duležité, Mne to prijde zbytečné, a začíná me to pekne sr*t! Neustále se kvuli tomu hádáme, a já už toho mám plny zuby!! Jaky na to máte názor?, je žárlení “DULEŽITÉ”?
Bych ho poslala k šípku. Buď mu chybí sebevědomí, nebo tě chce manipulovat. Dlouho se s tím žít nedá a nedá se to asi ani napravit - pod pohrůžkou rozchodu se toho naslibuje…
Do vztahu patří určitá důvěra.
Ve vztahu je důležitá hlavně důvěra a ne žárlení. Pokud ti nevěří, tak se nedá nic dělat, ať jde o dům dál.
@Lola458 píše:
Se svym klukem jsme spolu už rok a neco.. Neustále rešíme že žárlí víc než já, Myslí si že žárlení je ve vztahu duležité, Mne to prijde zbytečné, a začíná me to pekne sr*t! Neustále se kvuli tomu hádáme, a já už toho mám plny zuby!! Jaky na to máte názor?, je žárlení “DULEŽITÉ”?
Ne, žárlení ten vztah zabije. Jestli ti dělá žárlivý scény, tak to ukonči, to lepší nebude.
Žárlivost je děs, v podstatě je to nedostatek sebedůvěry a sebehodnoty. Druhého milujeme, důvěřujeme mu a máme samo sebe natolik rádi, že druhého nekontrolujeme. Jestli nás chce nebo ne, je to jeho svobodná vůle. Pokud ne, ať si jde, nezaslouží si nás. Na co tedy žárlivost?
@Lola458 píše:
Se svym klukem jsme spolu už rok a neco.. Neustále rešíme že žárlí víc než já, Myslí si že žárlení je ve vztahu duležité, Mne to prijde zbytečné, a začíná me to pekne sr*t! Neustále se kvuli tomu hádáme, a já už toho mám plny zuby!! Jaky na to máte názor?, je žárlení “DULEŽITÉ”?
Nevím co řešíš, seš ještě 14 lety děcko, který spí s klukem. Raději se věnuj škole.
Je žárlení a žárlení. Dvě různé věci. Buď je způsobené nedostatkem sebedůvěry a nebo že jeden partner cítí jak se mu ten druhý chce kurvit. Teď se na sebe podívej a zjisti jak na tom jste.
Ona ta žárlivost ukazuje naši povahu. Je to svým způsobem strach ze ztráty druhého nebo kontroly nad ním. Je dána naší výchovou a životními zkušenostmi. Je i odrazem vnímání naši reality. Žárlivost zabíjí svobodné rozhodování ve vztahu. Vzniká tam strach a napětí.
Bohužel občas vidím situace, kdy se nedivím, že žárlivost začíná. Flirtování, kafíčka, vypisování atd. Řekněme si na rovinu, že tohle nenechá téměř nikoho chladným.
Žárlila jsem pouze, když jsem měla pocit, že na daného chlapce nemám..nebo když do mě nebyl zas až tak moc udělaný. Čili pocity vlastní nejistoty ve vztahu.
Pak se říká, že žárlí ten, co podvádí, kde může. a protože pro něj je to norma, podezírá partnerku z téhož.
Tak který z těchto 2 případů je tvůj kluk, zakladatelko?
Ani jedno nechceš..
Není důležité. Je pochopitelné, když opravdu dojde k nějaké nevěře, to s člověkem zamává, ale jinak je spíš na obtíž. Se žárlivcem bych nebyla. Mají sklony omezovat i v běžných věcech.
Ja myslim, ze vztahy se nemaji tahat do prace. Mne je treba blby zduraznovat, ze jsme s muzem kolegove a chovam se k nemu velmi neutralne. Ikdyz se mnou treba klient zaflirtuje, tak nemam potrebu rikat, hele tady vedle sedi manzel… on se z toho vykecal dobre. Nechtel mluvit o osobnim zivote s cizi osobou.
Navic, kdyby na pozvani do baru reagoval „jsem zadany“ ona by ho setrela slovy „ja te taky nebalim“ ![]()
Rekl to dobre.. Taky kdyz jsem ve vztahu a holka chce neco vic reknu ne dekuji, a nebo kdyz neco uz mam odmitu to ze jsem zaneprazdneny. Je to vlastne odmitnuti jen ne tak tvrde.
Se svym klukem jsme spolu už rok a neco.. Neustále rešíme že žárlí víc než já, Myslí si že žárlení je ve vztahu duležité, Mne to prijde zbytečné, a začíná me to pekne sr*t! Neustále se kvuli tomu hádáme, a já už toho mám plny zuby!! Jaky na to máte názor?, je žárlení “DULEŽITÉ”?