Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Závidím kamarádce
- Fotoalbum (1)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
11.2.22 22:43
@Farář Marcel píše:
A co ti vlastně dává nepostradatelného kamarádství s ní? Ve 30 už nemá smysl jakkoliv řešit kamarádky a kamarády. Soustřeď se na sebe, popřípadě na svou rodinu. Kamarádky se hodí spíš do mateřský školky.
To by člověk nevěřil, jak velká slepice může být chlap.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Excessif1212
11.2.22 22:45
@fera21 píše:
To by člověk nevěřil, jak velká slepice může být chlap.
Takovýhle plivanec bez jakéhokoli náznaku zdůvodnění je právě čistě slepičí.
- Citovat
- Upravit
11.2.22 22:48
@Farář Marcel píše:
Takovýhle plivanec bez jakéhokoli náznaku zdůvodnění je právě čistě slepičí.
Tak si po sobě přečti to, co jsi napsal. Že ve 30 nemá cenu řešit kamarády a kamarádky? Jako fajn, ale nikde není psáno, že se rodina nemůže rozpadnout (a že se často rozpadává, pokud jsou na sebe nalepení, jak zpocený tričko) a co potom?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Excessif1212
11.2.22 22:53
@fera21 píše:
Tak si po sobě přečti to, co jsi napsal. Že ve 30 nemá cenu řešit kamarády a kamarádky? Jako fajn, ale nikde není psáno, že se rodina nemůže rozpadnout (a že se často rozpadává, pokud jsou na sebe nalepení, jak zpocený tričko) a co potom?
No ano, rodiny se rozpadají, kamarádství se rozpadají, firmy se rozpadají, státy se rozpadají - co s tím? Kamarádit se rozhodně není ze zákona povinné. Spousta příběhů, počínaje tímhle v základu diskuse, a nespočetně okolo nás, ukazuje, že kamarádství rozhodně nemusí přinášet jen štěstí a radost. Nedělejme z kamarádství dogma. Rozhodně se od kamarádění neodvíjí v dospělosti žádná věrohodná životní úspěšnost. V mužském světě to vidím dosti zřetelně - ti, co hrozně sází na kamarádství a na kamarádění, jsou nejčastěji loseři. Dospělí a srovnaní chlapi se s nimi potkají, chvíli poklábosí a jdou řešit práci, rodinu a hobby, zatímco tihle loseři teskní po starých dávných časech, kdy kámoš pro kámoše něco znamenal (v pubertě, nebo v té školce 
)
- Citovat
- Upravit
11.2.22 23:05
Zase na druhou stranu se ji muzes smat, protoze ona se chlubi tim, co dokazali druzi. Jeji penize to nejsou, tvrde je nevydelala. Jen se prizivuje. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
11.2.22 23:23
@Anonymní píše:
Ahoj holky,
Koukám že příspěvek je už staršího data, ale zrovna toto téma je mi v poslední době blízké:) zakladatelku tématu velice chápu, sama si něčím podobným procházím, ale nejlepší je to nebrat jako důvod k trápení, ale spíše povzbuzení k tomu na sobě pracovat a jít si za svými sny. Já mám kamarádku, byly jsme si obě moc blízké a měly společné témata a životní situace takže jsme si hodně rozuměly. Byly doby kdy měla méně než já a tak když byla situace kdy to bylo možné vždy jsem ji pomohla ať už to bylo placení za kávu, darování oblečení co mi jen leželo ve skříni nebo prodej mého starého auta za směšnou sumu protože jsem ji přála aby i ona měla něco co si přeje:) bohužel pak se to nějak zvrtlo v jejím vztahu pociťovala nudu a přítele podváděla, nakonec si uvědomila že je finančně díky němu zajištěná tak si udělali miminko, rychle svatba, manžel dostal dům peníze a už to začalo. Každé setkání sem jen poslouchala jak jsou naštvaní protože jejich kuchyň za skoro 500 000 má zpoždění a neměli tu dražší co chtěli, jak jsou naštvaní že za svatbu nedostali nové auto od rodičů a vše se začalo točit kolem peněz.. vše jim platili rodiče manžela a kamarádka v každém setkání zmínila jak je šťastná že nemusí do konce života nic řešit a že si může jen užívat, pak se postupem času vše co ode mě dostala objevovalo za peníze na internetu:) a samozřejmě ještě zmínky že já a můj partner to máme v životě hodně složité když na vlastní dům musíme šetřit sami, nedokázala ani pochopit že nemůžu jezdit na pobyty a dovolené tak často jak by chtěla ona, právě kvůli tomu že se snažíme taky mít vlastní dům. Je toho spoustu když neměla pomohli jsme ji i najít lepší práci a snažila jsem se aby se cítila dobře a teď jen z jsi strany cítím nepochopení že my nemáme tolik co ona. Ale víš co? Ano někdy mě to štve protože mi je líto že taky nemáme vše lehké ale pak si uvedomim že my s přítelem na tom pracujeme společně jako tým a máme z toho pak velkou radost že toho docílíme spolu.
Každý má něco a tvé pocity jsou určitě na místě mě pomohlo víc pracovat na sobě a jelikož kamarádka mě i trochu postupem času shazovala tak i lehký odstup
A jste stále kamarádky?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
11.2.22 23:44
@ZustanSeMnou náš kamarádký vztah je momentálně na neutrálním bodě, je to poněkud čerstvé takže cca měsíc to trvá co jsem se tak trochu stáhla a je mi lépe. Někdy si napíšeme ale většinou jen protože řeší co zase musí opravit nebo zařídit na domě. Párkrát jsem se i ozvala a citlivě řekla když mě něco zamrzelo ale ona si pak našla něco dalšího co řešit například že můj přítel je z rodiny ne tak úspěšných jako její přítel apod.. takže sem si řekla že si je asi lepší držet odstup a hold se lidi dokáží i změnit, jen je smutné že takhle rychle dokázala otočit ze dne na den, ještě před nekolika měsíci jsem ji byla za svědka, zařizovala rozlučku, líčila jsem česala, přítel zadarmo nafotil svatbu jako svatební dar a ten její pak ještě byl uraženej za to ze sme nedaly i peníze do obálky a že chtěl fotek o dost víc 
- Citovat
- Upravit
11.2.22 23:46
@Anonymní píše:
@ZustanSeMnou náš kamarádký vztah je momentálně na neutrálním bodě, je to poněkud čerstvé takže cca měsíc to trvá co jsem se tak trochu stáhla a je mi lépe. Někdy si napíšeme ale většinou jen protože řeší co zase musí opravit nebo zařídit na domě. Párkrát jsem se i ozvala a citlivě řekla když mě něco zamrzelo ale ona si pak našla něco dalšího co řešit například že můj přítel je z rodiny ne tak úspěšných jako její přítel apod.. takže sem si řekla že si je asi lepší držet odstup a hold se lidi dokáží i změnit, jen je smutné že takhle rychle dokázala otočit ze dne na den, ještě před nekolika měsíci jsem ji byla za svědka, zařizovala rozlučku, líčila jsem česala, přítel zadarmo nafotil svatbu jako svatební dar a ten její pak ještě byl uraženej za to ze sme nedaly i peníze do obálky a že chtěl fotek o dost víc
Ty jo, no, nevím, jestli bych se s takovými lidmi ještě chtěla kamarádit.
Spíš ne
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
11.2.22 23:48
Já mám něco podobnýho se ségrou. Ona začala brzy, první dítě v 22, rok bydleli s manželem u jeho rodičů, pak tedy koupili družstevní byt, ale za vysoký splátky. Naši jim ručili barákem. Já jsem se snažila na neteř hodně nakupovat oblečení, hračky, byla jsem svobodná, žila v Praze, takže jsem chodila po slevách, a když se mi něco líbilo na neteř, koupila jsem jí to. Pak se za tři roky narodil synovec, tak taky. Postupně se z toho vyhrabali, jednou ročně na hory, jednou ročně na vodu, do ciziny. Značkové oblečení, boty, nehtíčky, kosmetika… Já jsem začala naopak pozdě, takže mám teprve devítiletou dceru a pětiletýho kluka. Ségra už má děti dospělé. A moc dobře finančně na tom nejsme. No, ze začátku občas něco na děti koupila, pak to postupně ustávalo, nakonec asi před třemi lety mi vrátila větší část hraček a věcí, co jsem nakoupila kdysi jejím dětem k vánocům, narozeninám a svátkům a tím to asi pro ní skončilo. Teď, když přijede po půl roce, někdy po roce k našim, se kterýma bydlím v jedný vesnici, tak si na děti nevzpomene ani s pitomou čokoládou, nebo bonbónama, nebo prostě nějakou maličkostí, ptákovinou. Tak to trochu dost zamrzí… Vlastně si nevzpomněla ani na dceřiny 9. narozeniny, takže ani nenapsala, nepopřála…
- Citovat
- Upravit
11.2.22 23:54
@Anonymní píše:
Já mám něco podobnýho se ségrou. Ona začala brzy, první dítě v 22, rok bydleli s manželem u jeho rodičů, pak tedy koupili družstevní byt, ale za vysoký splátky. Naši jim ručili barákem. Já jsem se snažila na neteř hodně nakupovat oblečení, hračky, byla jsem svobodná, žila v Praze, takže jsem chodila po slevách, a když se mi něco líbilo na neteř, koupila jsem jí to. Pak se za tři roky narodil synovec, tak taky. Postupně se z toho vyhrabali, jednou ročně na hory, jednou ročně na vodu, do ciziny. Značkové oblečení, boty, nehtíčky, kosmetika… Já jsem začala naopak pozdě, takže mám teprve devítiletou dceru a pětiletýho kluka. Ségra už má děti dospělé. A moc dobře finančně na tom nejsme. No, ze začátku občas něco na děti koupila, pak to postupně ustávalo, nakonec asi před třemi lety mi vrátila větší část hraček a věcí, co jsem nakoupila kdysi jejím dětem k vánocům, narozeninám a svátkům a tím to asi pro ní skončilo. Teď, když přijede po půl roce, někdy po roce k našim, se kterýma bydlím v jedný vesnici, tak si na děti nevzpomene ani s pitomou čokoládou, nebo bonbónama, nebo prostě nějakou maličkostí, ptákovinou. Tak to trochu dost zamrzí… Vlastně si nevzpomněla ani na dceřiny 9. narozeniny, takže ani nenapsala, nepopřála…
Je to tim, ze ty jsi věci kupovala jako bezdetna, kdežto ona už děti má, tak kupuje dětem svým.
Vín, jak to myslím, ne?
Nezazlivala bych ji to, po narození jim něco koupila, a holtbto považuje za vyřešené.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
11.2.22 23:57
Mě by to tedy taky zamrzelo, už jenom to vracení věcí, vždyť sestra je sestra pořad jsou tvoje děti pro ni taky rodina. Já mám tedy mladšího bratra a přeci jen je to chlap ale stejně jako my na jeho děti tak i on na ty naše si vždy vzpomene klidně jenom tím pytlikem bonbonu a trochou pozornosti a hlavně děti mají radost že mají takového strejdu
- Citovat
- Upravit
12.2.22 08:07
@Farář Marcel ty moc přátel nemáš, viď? 
Víš, že existují přátelství na celý život? To, že kamarádství patří do školky, může říct jen někdo zhrzený, pro koho cizí přátelské svazky jsou kyselé hrozny.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
12.2.22 08:17
@Farář Marcel píše:
A co ti vlastně dává nepostradatelného kamarádství s ní? Ve 30 už nemá smysl jakkoliv řešit kamarádky a kamarády. Soustřeď se na sebe, popřípadě na svou rodinu. Kamarádky se hodí spíš do mateřský školky.
Tak s tím teda nesouhlasím, právě naopak.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Excessif1212
12.2.22 08:47
@Kfětoslava píše:
@Farář Marcel ty moc přátel nemáš, viď?
No nemám moc přátel, já především nevím, co z toho - mít moc přátel nebo nějaké přátele. Kdysi jsem nějaké měl, ale zpětně to vidím jako úplnou ztrátu času. Naprosto mě saturují rodina, práce, volnočasové aktivity. Není žádná povinnost mít přátele a život to příjemně zjednodušuje.
- Citovat
- Upravit
Alriga
12.2.22 08:50
@Farář Marcel píše:
No nemám moc přátel, já především nevím, co z toho - mít moc přátel nebo nějaké přátele. Kdysi jsem nějaké měl, ale zpětně to vidím jako úplnou ztrátu času. Naprosto mě saturují rodina, práce, volnočasové aktivity. Není žádná povinnost mít přátele a život to příjemně zjednodušuje.
Upřímně se nedivím, že žádné pratele nemáš.
Jinak, domnivam se, ze jsi reinkarnace me57h.
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
