Poradna pediatra
Mudr. Jiří Havránek
Zakladatelčino dítko má měsíc a něco do prvních narozenin. Není měsíc a něco staré. ![]()
Jinak v šátku - např. při vaření nebo chození na záchod
, jde roční dítě nosit v pohodě a třeba na zádech i velkou část dne.
Já jsem si říkala, že jsem se asi blbě číhla, ale musela jsem kojit, tak koukám až teď. To se omlouvám. ![]()
ano ano máme necelý rok:-)jsem ráda že jste napsaly pár názorů,fakt jsem se bála že to není v pořádku,ale teď jste mě ujistily,tak budu dělat jakože to k tomu miminčímu životu prostě patří tak jako přebalování:-)a budu zvesela nosit a opusinkovávat:-)díky!fakt se mi ulevilo. ![]()
Ono nosit se da za urcitych podminek: ze nevazi pres deset kilo (ale zalezi na stavu zad
), na typu cinnosti a hlavne na tom, jestli tam to dite vubec vydrzi. Ja mam torpedo, ktery tam vydrzi jen pokud nekam jdu nebo jedu, doma ho zajima neco jinyho, a hazet ho na hrb kazdou chvilku a pak zas dolu…no nic moc
Ale noseni jsme si uzili…mozna i proto je to ted o neco lepsi, i kdyz separacku ma, ale uz ho nemusim porad tahat (ovsem beda, jak odejdu z mistnosti).
Je to fakt dítě od dítěte. Protože starší syn je torpédo pořádný. Fakt, i u psychologa jsme byli ....... a on by nejraději do šátku snad ještě dnes.
Ale to by mi upadla spíš hlava, protože mele a mele a mele . ![]()
tak my jsme taky s dcerkou dlouho bojovaly se separační úzkostí - chodily jsme spolu absolutně všude, byly i doby kdy jsem si nemohla sama dojít na záchod , aniž by malá hystericky neřvala před záchodovýma dveřma
. trvalo to dlouho, možná i tři měsíce - všichni na mě koukali jako na blázna, proč to „toleruju“. kolik inteligentních rad jsem dostala, jak se dítěte „zbavit“ a „vycvičit“ ji na samostatnost .. že jsem špatná matka, že mi ta její závislost dělá dobře a že nikdy nebude samostatní
. ha, dneska mi dcerka ráno řekne, že mě miluje ale že chce do školky, odpoledne chce s dědou na kolo a večer s taťkou na procházku s pejskem
.
Mám problém, moje dítě v mé přítomnosti neustále bečí a chce, abych byla jen a jenom s ním. Má 1 rok a 8 měsíců. Já se mu věnuji, stavíme kostky, skládáme takové ty velké puzzle, hrajeme se s atíčky, prohlížíme knížky, ale asi mám pocit, že čím víc se mu věnuji, tím víc mě chce!!! Když odejdu a je jen s manželem, tak ani nezabečí. U babičky taky naprosto v pohodě. Až do chvíle kdy uvidí mě, pak začne kňourat a chce jen za mnou, vezmu si ho a stále bečí, vlastně ani nevím, co chce. A ani už nevím co s ním
Máte nějaký nápad?
Vydržet je to jen mamánkovské období a je to naprosto normální ![]()
U nás to samé, jen se po mě plazí a knourá, s tátou, dědou a babičkama je úplně v pohodě…ono to snad přejde ![]()
U miminka by mamika mela byt cely den i celou noc, byt tu pro neho, vzdyt je tak malicke a bezbranne a potrebuje citit, ze tu pro neho jsme, urcite jdi k nemu, pohlad, opusinkuj, ale nechovej, nech trochu zaplakat, za 5 minut prijd znovu, ujisti se ze neni pokakane ani pocurane, ze je napapane a ono si za par dni zvykne. ![]()