Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Zažili jste v mládí šikanu?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
18.10.16 12:40
Šikanovaná ne, ale ve školce jsem byla odstrkovaná kvůli výšce. Děti se se mnou moc nekamarádily, byla jsem oproti všem výrazně vyšší…
na základce jsem byla taky z holek nejvyšší, ale tam to nikdo neřešil…
ale moc mě to netrápilo v té školce 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.10.16 12:42
Zažila, celou zš jsem byla šikanovaná, kvůli tomu, že jsem přešla na jinou školu a byla jsem nová, kvůli větším předním zubům (dnes mají normální velikost, dorostla mi hlava), že se máma rozvedla a neměli jsme tolik peněz na super hadříky, tak jsme nosili sekáčový a od vietnamců, že jsem neměla prsa, že jim přišlo vtipný moje příjmení atd.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
18.10.16 12:45
Taky jsem si prošla šikanou. Několik let. Dobře jsem se učila, máma byla učitelka, žili jsme několik let v cizině. Škola to neřešila, prý v naší škole šikana neexistuje. Moje máma mi řekla, že si za to můžu sama, musím se změnit, protože jim na mě asi něco vadí, kdybych byla normální, tak mě nikdo šikanovat nebude. Nakonec to uzavřela tím, že mám agresory zmlátit - já byla sama, ony byly 4, z toho 2 z vyšší třídy. Vyřešil to táta. Počkal na agresorky, pohrozil fyzickou likvidací a bylo to. Ale potřeboval k tomu „postrčit“ od sociálky, kam dala echo dětská doktorka kvůli neobvyklému množství modřin.
Ale poznamenalo mě to na celý život. Sebevědomí mám na nule.
@warita a myslíš, že by tě šikanovali, i kdyby je učitelka nenavedla?
Malé děti jsou nevinné, ale často jsou obrazem svých rodičů, jsou hodně chytlavé a chtějí vyhovět. Ve tvém případě chtěli vyhovět učitelce.
Kamarádka má chlapečka, co se dlouho počůrával v noci. Doma mu říkali pochcánku, deb.le, ostudo, fujtajblíku… Pak do školky nastoupila sestřenka a rázem byla šikana, protože holka to slyšela doma a děti ve školce se toho chytly. A kamarádka se strašně divila, jak jsou děti zlé. Přitom u nich to vycházelo přímo od ní.
A je to slyšet často i třeba u neobvyklých jmen. Dětem se líbí, doma slyší opak a je to začátek velkých problémů.
XXX
- Citovat
- Upravit
Anonymní
18.10.16 12:47
Jo, na základce. Byla jsem hodně chytrá, v 5. třídě další dva premianti odešli na gympl, já jsem nešla, protože to mamce nedoporučila pediatra, že by bylo moc změn (tehdy jsem byla pohl. zneužívaná a pak zkrachoval vztah našich). No, zpětně musím říct, že to bylo špatné rozhodnutí, byla jsem uzlíček nervů, učení mi šlo pořád snadno a stala jsem se snadným terčem šikany. Nikdo se se mnou nebavil, smáli se mi. Navíc se pak začala projevovat puberta, takže jsem měla milion beďárů a mastné vlasy, i když jsem je myla každý den. Ventilovala jsem to sebepoškozováním a anorexií, se kterou se potýkám dodnes (i přes těhotenství a kojení). Sebevědomí mám pod bodem mrazu…
E.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
18.10.16 12:48
Ja taky zazila, kvuli obleceni, porad stejne, neznackove, rikali mi hadr a kvuli pleti, to zase rikali kup si oxy 
pak ten hlavni d…l asi v 7,8 tride propadl a byl klidecek
- Citovat
- Upravit
Anonymní
18.10.16 13:11
I ja jsem bohužel šikanu zažila a to v šesti letech na táboře. Jednalo se o silne biti a to hlavně do hlavy, kopance, brali mi veci…vse bylo ze strany starsich deti. Nakonec me po 10 dnech odvezla rychlá a následně jsem dostala pourazovy epileptický záchvat, takze několik let jsem jeste strávila s léky a pravidelnými kontrolami v nemocnici…do ted je mi z toho vseho zle…Ted mam malou dceru a děsím se dne, kdy pojede na školu v přírodě 
- Citovat
- Upravit
18.10.16 13:15
@Anonymní píše:
I ja jsem bohužel šikanu zažila a to v šesti letech na táboře. Jednalo se o silne biti a to hlavně do hlavy, kopance, brali mi veci…vse bylo ze strany starsich deti. Nakonec me po 10 dnech odvezla rychlá a následně jsem dostala pourazovy epileptický záchvat, takze několik let jsem jeste strávila s léky a pravidelnými kontrolami v nemocnici…do ted je mi z toho vseho zle…Ted mam malou dceru a děsím se dne, kdy pojede na školu v přírodě
to je strašný
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.10.16 13:16
@Gerberka píše:
Holky, zajímavé je, že všechny se shodneme v tom, co píšeme, že ti posměváčci dopadli - VĚTŠINOU - v dospělosti - tak „nějak“…Povaleči, holky rozvedené, případně děti každé s jiným otcem, bez práce, bydlí např. stále u rodičů, kluci bez partnerek atd…a my, který jsme byli šikanovaný a „ty nejhorší“ a „odpad“ jsme vystudovaly, našly si manžela/partnera, máme děti, práci, vedeme hezký a spořádaný životatd..(tak tom mám teda já). Že se jim to v dospělosti všechno vrátilo
Tak to já byla taková malá svi. ně už tehdá. 
pěkně jsem to vracela co nejdřív. Třeba když se mi na táboře jeden starší spratek posmíval, že jsem hnusná (brejle, dlouhá, hubená žádný prsa a velký uši) tak jsem jeho holce naprášila, že se pomlouval její nejlepší kamarádku (což taky opravdu dělal, dělal si z ní pr.del s kamarádem, když mysleli, že je nikdo neslyší) Holka se s ním rozešla a ještě na tom táboře začala chodit s jiným. No a von chudák dodnes asi neví proč.
A když mi něco prováděli spolužáci, tak jsem jim dala blbě opsat písemku, pak jsem ty chyby přeškrtala a napsala tu svou znovu správně nebo jim něco vzala a schovala nebo holkám do bot v šatně dala brouka a ony pak šly zmlátit kluky. 
Asi v páté třídě jsem měla dokonce osobní bodyguardku Hodkovou. Hodková k nám propadla a byla děsně hustá, každej se jí bál no a úča jí posadila rovnou vedle mně. Jenže já jí dávala opisovat, poprvý v životě to Hodková dotáhla na trojku z matiky na vysvědčení, tak mě také náležitě ochraňovala a hned zmydlila každýho, kdo si na mě troufnul Jenže za rok se odstěhovali a bylo po ptákách
Taková nejvíc dlouhodobá pomsta byla klukovi, který mi v osmé třídě řekl, že jsem hnusná, bylo to, že jsem si řekla, že až budu krásná, tak on mě bude chtít a já ho s náležitou grácií odkopnu. A tak jsem si tu představu hýčkala, až se mi to splnilo. O maturitní ples jsme se potkali, běhal za mnou jak pejsek, já se samosebou před ním o to víc nakrucovala a pak jsem mu nedala
Teď když o tom zpětně přemýšlím, tak kdybych se jim postavila rovnou a stačilo by na ně zařvat, tak by dali pokoj. Jenže tenkrát jsem měla strach, tak jsem prostě jen potají záškodničila. Je to sice hnusný, ale tenkrát mi to fakt pomáhalo 
Sebevědomí jsem tenkrát neměla žádný, ale pak v dospělosti se na tom dalo zapracovat a myslím, že si v lecčems věřím. To je taky možná příčinou přetrvávajícího malého sebevědomí i v dospětosi. Prostě to, že se šikaně nebránili vůbec 
A dneska fakt nevím, kde je těm všem agresorům konec. Třeba jsou i úspěšní, kdo ví
Příspěvek upraven 18.10.16 v 13:21
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
18.10.16 13:20
Zažila jsem šikanu několikrát, hlavně na základce. Proč, no vždycky jsem byla takovej outsider, slabší kus už od pohledu, takže rychle poznali, že můžou a že jim to projde. Jsem nesmělej introvert, neumím se bránit, málo kamarádů, rodiče nezájem, k tomu jsem chodila nemožně oblíkaná, brýle a asi milon beďarů.
Dneska už s nikým z nich nejsem v kontaktu, na srazy nechodím, bydlím shodou okolností na druhým konci republiky, takže se dávno nepotkáváme.
A na karmu v tomhle nevěřím. Co mám přehled o těch, co se po mně vozili, tak jsou v životě i dnes mnohem úspěšnější než já. Co mě překvapilo nejvíc, jeden z těch největších zmetků se stal relativně známým sportovcem, dává rozhovory do novin, od pohledu takovej milej přátelskej týpek, co je pro rodinu a dávají ho děckám na okrese za vzor, přitom před lety takovej sígr a postrach celé školy. Paradox jak stehno 
- Citovat
- Upravit
18.10.16 13:33
Ano zažila na základce, vadilo jim, že na stejné škole učila moje babička, pár kluků navštěvovalo oddíl mého otce a když se jim nevedlo u něj svezlo se to na mě, zdála jsem se jim ošklivá…na srazy nechodím, lidi ze základky přehlížím
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.10.16 13:40
.@warita a myslíš, že by tě šikanovali, i kdyby je učitelka nenavedla?
Malé děti jsou nevinné, ale často jsou obrazem svých rodičů, jsou hodně chytlavé a chtějí vyhovět. Ve tvém případě chtěli vyhovět učitelce.
Kamarádka má chlapečka, co se dlouho počůrával v noci. Doma mu říkali pochcánku, deb.le, ostudo, fujtajblíku… Pak do školky nastoupila sestřenka a rázem byla šikana, protože holka to slyšela doma a děti ve školce se toho chytly. A kamarádka se strašně divila, jak jsou děti zlé. Přitom u nich to vycházelo přímo od ní.
A je to slyšet často i třeba u neobvyklých jmen. Dětem se líbí, doma slyší opak a je to začátek velkých problémů.
XXX
Male deti nejsou nevinne. Jiste, chapu, co myslim tim argumentem, ze deti jsou obraz svych rodicu a souhlasim s tim. Ale deti nikdo nenuti nekoho trapit a deti rozhodne nejsou vic nevinne nez dospeli. Rozdil mezi deckem a dospelakem je ten, ze dospeli se dokazou lepe ovladat a/nebo svou horsi stranku osobnosti umi skryvat.
Kdyby je ucitelka k tomu primo nenavedla… kdo vi, treba by si zasedli na nekoho jineho a ne na mne. Kdyz se ale podivas, tak kazdy kolektiv (skolka, skola, gymnazium) ma sveho outsidera, ktereho deti sikanuji. Proc by to melo bandu pubertaku zajimat, ze ma holka krive zuby, nebo ze ma dlouhe pavoukovite nohy, nebo nejakou jinou odchylku od normalu? Vadi to snad? Nevadi. To ze ji to davaji vyzrat je proste vrozena chut nekomu ublizovat.
A ono se to ma tak, ze staci jeden sadista, ktery ma dominantni postaveni v danem kolektivu a ten pak strhne vetsinu tridy k podobnemu chovani.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
18.10.16 13:47
@Anonymní píše:
Myslim klasickou sikanu nebo odstrkovani ve skolce nebo ve skole? z jakeho duvodu a jak na to dnes vzpominate? piste klidne anonymne.
Ve školce, na škole… převážně kvůli původu, kvůli nezapadnutí do kolektivu (měla jsem docela dost koníčků a od mala mě bavilo číst a zjišťovat, cokoliv, tak jsem ve výsledku byla v některých věcech asi trochu alá Hermiona, jen ne ve věcech, které se týkaly školy většinou), pak na druhém stupni ZŠ kvůli tomu, že jsem se dost dlouho nemohla vyrovnat s několika traumatickými vzpomínkami, potřebovala jsem o tom mluvit (a rodiče bohužel nestačili) a někdy jsem asi i reagovala trošku neadekvátně kvůli tomu… pak na SŠ mě prostě jenom neměli rádi, asi, protože jsem opět byla za tu divnou - nesdílela jsem jejich zájmy, a stála jsem si za svými názory, které se neshodovaly s jejich.
- Citovat
- Upravit
18.10.16 13:52
@Jarka K píše: Šikanovaná ne, ale ve školce jsem byla odstrkovaná kvůli výšce. Děti se se mnou moc nekamarádily, byla jsem oproti všem výrazně vyšší…
na základce jsem byla taky z holek nejvyšší, ale tam to nikdo neřešil…
ale moc mě to netrápilo v té školce
Teda že by děckam vadila už i výška? to je síla
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.10.16 13:57
@Anonymní píše:
Ve školce, na škole… převážně kvůli původu, kvůli nezapadnutí do kolektivu (měla jsem docela dost koníčků a od mala mě bavilo číst a zjišťovat, cokoliv, tak jsem ve výsledku byla v některých věcech asi trochu alá Hermiona, jen ne ve věcech, které se týkaly školy většinou), pak na druhém stupni ZŠ kvůli tomu, že jsem se dost dlouho nemohla vyrovnat s několika traumatickými vzpomínkami, potřebovala jsem o tom mluvit (a rodiče bohužel nestačili) a někdy jsem asi i reagovala trošku neadekvátně kvůli tomu… pak na SŠ mě prostě jenom neměli rádi, asi, protože jsem opět byla za tu divnou - nesdílela jsem jejich zájmy, a stála jsem si za svými názory, které se neshodovaly s jejich.
No zcela popisuje mne
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
