Poradna porodní asistence
Bc. Vladimíra Toplaková
Život po porodu
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
24.12.19 20:27
@Anonymní píše:
Dobrý den,…Všechny vas moc zdravim, zrovna dneska na Štědrý den, ale bohužel vůbec ho nevnímám. Mame 5 tydenni miminko a me pripada ze můj život je úplně u konce. Nic me nebavi ale absolutně nic, mám jen negativní myšlenky - jestly malý jak se probudí bude opet plakat, jak ho mam zabavit protoze nevím velice jak, protoze ho nic nebavi dlouho. Trapi ho bříško, zkouším vse mozne rady - masticky, nahrivani, hybani nožičkami. Nic nepomaha. Všichni mi rikaji ze je to po porode ale ja mam strach z každého dne, nevím co mam s malym dělat. Nebavi me to vůbec, snazim se, ale nedokážu si představit budoucnost ze bude vyzadovat vice a vice pozornosti. Ze se mi nechce ze me to nebavi. Ven nechodim. Vubec nic, jen uzkost v zaludku. Kdyz mi pomuze manzel tak si jen rikam ze jak to budu zvladat az bude v praci. Takze zase mam jen uzkosti z toho. Vse vidím cerne. Rikam si ze jsem leniva, ze se mi nic nechce, uplne jsem spatna z toho jak jsem to nezvladla.
Prosim, vim ze nektere napišete ze jsem si nemela porozovat dítě, ale nikdy jsem nevedela ze me toto potka. Nemela jsem nejaky vztah k detem to je pravda.
Prosim jen bych chtěla vědět jestly někdo tohle taky zažil nebo opravdu je to mou povahou a jsem totalne ztracena…
Zakladatelko mela jsem uplne to same a naprosto nic me nebavilo a mela jsem jenom nervy 
Dite naprosty nespavec a rvoun ještě k tomu…poporodni deprese, zajdi k lékaři.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
24.12.19 20:29
Nečetla jsem komentáře, jen k tomu bříšku, u nás to byla alergie na mléko. Stačilo abych vynechala mléko a mléčné výrobky a kojila a do druhého dne jsrm měla spokojene mimino. Doktorka mi to neporadila, dle ní musím vydržet, houbeles. Vše má důvod a je třeba ho hledat
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
24.12.19 20:33
@Zuzi79 Přesně tak nechapu jak nekdo může napsat takovou hovadinu 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
24.12.19 23:35
@Anonymní píše:
Dobrý den,…Všechny vas moc zdravim, zrovna dneska na Štědrý den, ale bohužel vůbec ho nevnímám. Mame 5 tydenni miminko a me pripada ze můj život je úplně u konce. Nic me nebavi ale absolutně nic, mám jen negativní myšlenky - jestly malý jak se probudí bude opet plakat, jak ho mam zabavit protoze nevím velice jak, protoze ho nic nebavi dlouho. Trapi ho bříško, zkouším vse mozne rady - masticky, nahrivani, hybani nožičkami. Nic nepomaha. Všichni mi rikaji ze je to po porode ale ja mam strach z každého dne, nevím co mam s malym dělat. Nebavi me to vůbec, snazim se, ale nedokážu si představit budoucnost ze bude vyzadovat vice a vice pozornosti. Ze se mi nechce ze me to nebavi. Ven nechodim. Vubec nic, jen uzkost v zaludku. Kdyz mi pomuze manzel tak si jen rikam ze jak to budu zvladat az bude v praci. Takze zase mam jen uzkosti z toho. Vse vidím cerne. Rikam si ze jsem leniva, ze se mi nic nechce, uplne jsem spatna z toho jak jsem to nezvladla.
Prosim, vim ze nektere napišete ze jsem si nemela porozovat dítě, ale nikdy jsem nevedela ze me toto potka. Nemela jsem nejaky vztah k detem to je pravda.
Prosim jen bych chtěla vědět jestly někdo tohle taky zažil nebo opravdu je to mou povahou a jsem totalne ztracena…
Myslím, že máš poporodní depresi! Nezoufej! Bude lépe. Brzy začne mít mimčo pravidelnejsi režim, takže budeš vědět, kdy a jak dlouho asi tak bude spát, kdy bude mít hlad, prdiky kolem třetího měsíce z velké části přestanou mimčo trápit atd… A pak se ti bude lépe fungovat. Čím bude větší, tím to bude lepší. Vydrží si hrát i samo… Bude vzhůru, ležet třeba v postýlce a hrát si s hračkami i samo… Nebudeš ho muset pořád něčím zabavovat a sedět u něj… Neboj. Opravdu se to zlepší. Vydrž pár týdnů! Pak bude lépe, začneš se z miminka pořádně radovat. Začne se na tebe smát, reagovat na tebe… A to už bude jiný kafe než teď s novorozenatkem 
Hormony se uklidní a deprese bude tatam 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
25.12.19 06:25
@jizvíková píše:
No, na depresi je nejlepší zaměstnat se. A jestlI se ti to zdá necitelné, tak věř, že jsem máma od tří dětí. Dvojčata a 13 měsíců po prvním porodu další porod.! A přestaň se litovat, máš dítě, jsi matka, máš zodpovědnost
No je obdivuhodné a heroické, co jste zvládla, ale jsou věci, které vůlí nepřetlačíš. Člověk, který si zlomí nohu na to při nejlepší vůli nezapomene a i když se zaměstná, bolet ho to bude. Navíc, když s tím nic neudělá, blbě mu to sroste a celý život bude nést následky toho, že byl „hrdina“. Pokud má paní depresi, sotva se jí podaří na to zapomenout a zaměstnat se, navíc jestli chce být dobrá matka, asi musí se svými pocity něco udělat. Pěkné vánoce
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
25.12.19 06:59
No řekla bych ti že je to poporodní deprese, ale pokud jsi nikdy neměla vztah k detem to je pak věc druhá. Zřejmě to budou hormony v kombinaci i s tvým postojem.
Mám stejně staré dítko, také jsem unavená, nicméně snažím se fungovat. Denně chodím s kočárkem ven, malá je ráda venku, nadycha se čerstvého vzduchu, lépe pak spí. Bolesti bříška měla tě začátku také, pomohla ji BioGaia plus i já beru probiotika. Víš dítě z tebe viciti že nejsi v pohodě a pak také není. Počkala bych do konce šestinedělí, pokud se to u tebe nezlepší, pořád se s odborníkem… Psychologem, psychiatrem.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
25.12.19 13:06
Určitě se svěř lékaři, tohle není sranda. A jak jsi na tom s kamarádkama, to mě doma s mininem drží nad vodou. Jdeme s kočárkem, vypovídám se, zjistím, že jsou na tom ostatní hůř a hned je mi líp 😂 (to ber trochu jako vtip). Chyba je, že nechodíš ven, čerstvý vzduch a pravidelné procházky přírodou, nebo někde mezi lidma by ti určitě taky udělaly dobře. Já s malým miminkem trávila venku tak 5-6 hodin denně. Je zima, takže bych to viděla i na to, že ti pravděpodobně chybí vitamin D. Já na to trpím dost, stačí užívat kapky a hned pozoruji lepší náladu. Ber to jako laické rady, ale z okolí vím, že se s takovými stavy občas potýkáme každá, teď jen otázka jak moc je to u tebe špatné, ale to může posoudit jen lékař a tím se vracím k první větě.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
25.12.19 15:02
Myslím že je to psychika a určitě bych se soustředila na to dát se do pořádku. Psycholog, bylinky které bys mohla, případně i AD, nějaká činnost co ti pomůže, uklízečka do domácnosti, něco.. Já to zažila ve chvíli jsme to vůbec nečekala, jako trojnásobná matka s pocitem že mám plno zkušeností a vím přece co mě cca čeká ale holt se stane. Byl to boj. Takže se neodsuzuj a spis to fakt aktivně začni řešit.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
25.12.19 15:10
Krome jineho… zkus nositko nebo satek a nenech se odradit pocatecnimi nezdary. Na uspani v nich je nejlepe jit ven (rychla chize) nebo „samanske“ tance. Noseny mi spi i pres tri hodinky v kuse pres den (a to i kdyz ma prdiky a v noci se budi po 2 hodinach a mene) a mohu s tim krome uklidu koukat na televizi, polosedet a spat nebo pracovat na pocitaci, cist si. Od te doby zase ziju 
- Citovat
- Upravit
25.12.19 15:22
A choď ven, na procházky… změnit prostředí taky ohromně pomáhá. Vždyt být měsíc doma, téměř stále zavřený mezi čtyřmi zdmi, to neudělá dobře člověku ani bez porodu.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
25.12.19 15:48
citila som sa uplne rovnako prve tyzdne neboj je to docasne. Ja som si asi 100× denne hovorila naco som si robila to decko? a chcela som utiect niekam prec. 
Strasne mi to liezlo na nervy Dieta vkuse revalo, nespalo, koliky, reflux, kojenie mi neslo…sodoma gomora velebnosti. Ja som plakala, decko plakalo, spolu sme plakali. Fuj, neznasam sestonedelia, ale teda ani do 3 mesiacov to nie je nic moc. Navrhujem dat dieta do satky/ nosica a vytiahnut ked bude mat 3 mesiace, potrebuje donosit, citit matku😁 Nic lepsie sa s nim neda robit prve mesiace. Na koliky nezaberaju kremiky, masirovanie a ine blbosti. Musis ist na to mechanicky rektarnou rurkou, my sme tak fungovali prve mesiace, a este espumisan pre detu. A hlavne si uvedom, ze to je DOCASNE. Odpocitavaj dni do 3 mesiacov. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
25.12.19 17:27
Dobrý den, zakladatelko,
opravdu tuto situaci nepodceňujte a vyhledejte pomoc někoho, kdo si bude vědět rady. Žádná z nás neprožívala to samé, co vy. I kdybychom vychovaly 10 dětí za sebou v průběhu 5 let, nemůžeme se s nikým srovnávat.
Tohle spíš vypadá jako na začátek nějaké poporodní deprese, se kterou vám nejlépe pomůže odborník. Nenechte to zajít daleko. Nebojte se zaměstnat manžela, abyste se vyspala a odpočinula. Neváhejte si zavolat pomoc také z rodiny, někdy může pomoci i hodina denně, třeba když někdo povozí v kočárku. 
Za sebe bych doporučila stránky www.usmevmamy.cz, byla jsem na jejich sezení a opravdu jsem byla překvapená, čím si některé maminky prošly. 
Přeji krásné dny, ať je co nejdřív lépe.
Iva
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
26.12.19 08:22
@Gita17 píše:
Amen
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Porod v 38tt a indikovaný císařský řez
- 15.03.25
- Anonymní
Očistky po porodu
- 25.02.25
- Anonymní
Indukce nebo sekce?
- 30.01.25
- MAVISO
