Poradna pediatra
Mudr. Jiří Havránek
Včera mi začal 35 tt. nemáme furt kolíbku a vcera jsem terprve koupila látku, abych ušila věci do kolíbku. Začalo mě to tak vsechno stresovat, až se mi udelal opar nad okem. Navíc dneska jdu na poslední kontrolu k doktorovi a myslím, že se mrnosek stále neotočil a je hlavičkou nahoru. Ani se nedivim, když je jeho matka taková hysterka a plaší kvůli tomu, že nemá ještě vsechno dokonale nachystane. Ale dyk já nemám ještě ani tašku do porodnice komplet!!Prostě ze vseho bych řvala. Navíc ten opar způsobil, že mi nateklo oko. Největší strach mám, že to vsechno nestihnu připravit, že prostě nás zaskočí dřív. A taky sem nastvana strasne na sebe, že jsem takovej plašan. Jsou samozřejmě chvíle, kdy je mi fajn a nic si nepřipouštím, ale najednou prostě se mi něco přežene přes hlavu nebo co a moje nalada je najednou u ledu. Je to prostě hrozný!! Přitom se na něj tak těšíme, ale tohle moje plašení je prostě stejně k ničemu. Už mi to trvá asi týden a jestě mě to nepustilo. Prostě mám pocit, že jsme moc věcí nechali na poslední chvíli…Jenže tři nedele pred vanocemi jsme se stěhovali…Jsem nervozní, protože nemám žádnou zkušenost s dětmi, budu dobrá máma? Co když udělám chybu..............
jEZISI KLIIID. Tasku snad zvladnes za jeden den sbalit, do lekarny pro vlozky a prsni tampony posli manzela, na kolibku se vyprdni, stejne v ni mimco nebude chtit lezet, bude se chtit chovat, vyrazte si do kina nebo na prochazku nebo na veceri, spi do zasoby, koukej na spoustu filmu, cvic panevni dno, masirujte hraz, ale hlavne se proboha takhle nestresuj. Dulezity je, ze mimino bude mit kde spat a bude se mit v cem vozit venku. Krmeni budes mit porad u sebe ne?
To, ze je nekdo dokonala matka si asi nemysli nikdo, vzdycky je co delat lip, dulezity je svoje dite milovat, a ono bude milovat tebe i kdyz treba nebudes vedet, jak uvarit prvni kasicku.
S tim oparem na oku - nervy no, hlavne si nesahej na oko a pak treba na tu hraz.
A kdyz nebude mimi otoceny, narodi se stejne, i kdyz to bude treba sekci - no a co.
A na posledni chvili? Mas jeste pet tejdnu, mozna sest jestli budes prenaset, takze opravdu hlavne klid, tenhle stres ti a miminku hrozne skodi.
Drzim palce pa Ajlili
Milá Martino,
tvůj stres naprosto chápu. Taky jsem si říkala, že musím být v klidu kvůli mimču, ale někdy jsem si prostě nemohla pomoct a zachvátila mě panika, že ještě nemám vše nachystáno. Tašku jsem měla připravenou poměrně brzy, rodila jsem o pár dnů dřív a v našem bytě zrovna probíhalo zařizování dětského pokojíčku a nepořádek byl všude, skládal se nábytek, všude prach, uklidit jsem to už nestihla a zbytek věcí pak zařizoval manžel - nachystal postýlku, umyl okna, koupil povlečení do postýlky a vše ostatní co bylo potřeba.
Určitě si nedělej z toho hlavu, ono to pak vše nějak půjde a zařídí se.
Já jsem byla pak docela na nervy v šestinedělí a i nějakou dobu potom, ale tím tě nebudu zatěžovat ![]()
Snaž se užívat si poslední týdny tvého těhotenství a jak se ti prcek narodí, všechno hysterčení tě opustí a budeš jen skvělá máma!
Držím moc palce.
KLID! Všechno zvládneš, ty i miminko! Já jsem některé věci do postýlky nedošila a už ani nedošiju, protože miminko má už skoro 3 roky a v postýlce dávno nespí. Kočárek jsem kupovala až s malým, dříve nějak nebyl čas ani peníze. A všechno bylo v pohodě, nic nám nescházelo.
Gabriela
Tak tu sedím a poustim si alanic morrisete a slibuju si, že už prostě nebudu dělat krávu…
Protože je to fakt, když nestihnu ušít zavinovačku, zabalím ho do deky a dam si ho k sobě…dneska pujdu ven a udelam si radost, alespon jednu…i pres to opuchlý oko…
Tak tu sedím a poustim si alanis morrisete a slibuju si, že už prostě nebudu dělat krávu…
Protože je to fakt, když nestihnu ušít zavinovačku, zabalím ho do deky a dam si ho k sobě…dneska pujdu ven a udelam si radost, alespon jednu…i pres to opuchlý oko…
Hlavně to chce klid. Já jsem v době odjezdu do porodnice, bydlela s manželem v jedné mistnosti. Obyvák rozbombardovaný, kuchyň - montovala se když jsem byla v porodce, koupelna nebyla. Museli jsme ke tchýni. Vše mělo být podle plánu hotovo už měsíc před porodem a dodělávalo se to když měl malý 5 měsícu.
Jak už bylo řečeno, mimčo potřebuje tebe, co jíst a v čem spát. To je vše.
Užívej si posledních klidných týdnů. Pak už to taková pohoda být nemusí.
Ahojky,
přidávám se k radě - buď v klidu ![]()
Já jsem u nás v 7 měsíci chodila za manželem, který brousil parkety a nosila mu kabel, aby ho tou bruskou nepřeseknul. Když jsem odcházela na mateřskou 6 týdnů před porodem, měla jsem všechny věci pouze v krabicích, nic vypranýho, vyžehlenýho, připravenýho. Tašku jsem dobalila týden před porodem
Jinak zas až takovej lempl nejsem, ale v tom těhotenství mi fakt bylo všechno jedno, nic mě nerozhodilo ![]()
Matyáš se taky nechtěl otočit, vzdoroval až do porodu, nakonec jsem šla na plánovaného císaře (a večer předtím jsem začala rodit
), i tak to byl zážitek, mimísci jsou úžasní, ať se dostanou ven jakoukoliv cestou ![]()
(kamarádce se holčička v břiše otočila týden před porodem).
Jo a taky jsem plánovala si ušít kapsář nad přebalovací stůl a jaksi jsem to nestihla. Teď mám tříletýho draka a přežili jsme to v pohodě i bez kapsáře. I když … že bych si dala opět předsevzetí na druhý dítě? ![]()
Každopádně ti držím palečky, hodně relaxuj, odpočívej, užívej si miminka v bříšku (člověk hrozně rychle zapomene, jaký to bylo to bříško mít), pouštěj mu muziku, povídej si s ním… prostě všechno, abys byla v pohodě. A pro svoje dítě budeš ta nejlepší máma na světě, neboj ![]()
Tereza
Ahoj,
fakt to chce klídek, nikde není napsané, že všechno musí být nachystané a naleštěné. Já jsem porodila o něco dřív, taky nebylo skoro nic pro miminko nachystané. Povlečení do postýlky vypral manžel, když jsem byla v porodnici, postýlku jsme nachystali po příchodu z porodnice, miminko se dá odložit skoro kdekoliv
A nezbytné věci koupil manžel v lékárně, zbytek se dokupoval podle potřeby za pochodu.
Určitě to zvládneš, hlavně se nestresuj a nechtěj být dokonalá - dělej to, na co máš zrovna náladu. Užij si poslední chvíle svobody ![]()
Martina
Ja se pridavam k ostatnim maminkach s radou............klid, stejne to nebude perfektni, jak jsis to naplanovala.......to jsou ty hormony....... ![]()
I kdyby jsi mela vsechno super, tak si neco najdes, co neni to prave orechove. Opravdu, nejdulezitejsi je se opatrovat, zkusit se trochu uklidnit a co stihnes, stihnes. Ja jsem taky nachylna na opary, pri stresu se hned vyhodi.......tak radim, davej si bacha, uzkostna hygiena rukou atd. , vsak asi budes sama vedet. ![]()
V mem pripade to bylo tak, ze jsme zacali shanet vetsi byt ctyri mesice pred porodem, koupili ho tri mesice pred P, zacali delat novou kuchyn 2 mesice pred P, no a tim to tak skoncilo. Zbytek vzpominek se mi slil do nekoncicich zachvatu hysterii, melodramatu a vzteku. Bylo leto, v byte +35oC, ja s nohama jako konve, kuchyn vypadala jako po granatu, vsude bordel, prach, no hruza, protahovalo se to do dvou mesicu Thea. Taky jsme to meli mit hotove jeste pred porodem. Prvnich 6 tydnu po P jsem si nemohla ani uvarit, vse v krabicich. Des. Doporucuji ti navarit si do zasoby, namrazit a potom mas o jidlo pro sebe postarano, fakt je to dobra rada. Mimi te bude stat veskerou energii a je lepsi se mu plne venovat, nez se potit u plotny a smrdet pri kojeni smazenou cibuli. ![]()
I ja jsem mela Thea obraceneho panevnim koncem a taky jsem sla na planovaneho cisare. Ale mas stale jeste nadeji, ze se ti prcek v brisku obrati.
Co se tyce postylky, nechala jsem to taky na posledni chvili a potom s tou kuchyni a vsim kolem toho jsem ani nemela energii to nejak resit. Bydlim ve Finsku, kde nastavajici maminky dostanou od statu takovou obrovskou krabici vsech moznych vecicek pro zacatek (oblecky, plinky, lahvicky, bryndacky, masticky atd.), no a ta krabice je konstruovana tak, ze v ni muze na madraci, ktera je taky prilozena, v nejhorsim ten pizizgvol pro zacatek spinkat. Co ti mam rikat, muj Theo spal v papirove krabici (sice krasne povlecene, ale i tak krabici) prvni mesic sveho zivota. ![]()
Snad te muj zdlouhavy prispevek moc nenudil, ale hlavne te povzbudil a pomohl ti snizit si latku naroku, ale taky te presvedcit ze nejsi sama se svymi obavami a hlavne, ze perfektni zacatek asi neexistuje. Miminko samo je to nejdokonalejsi, co si muzes prat a zbytek se uz nejak zvladne. ![]()
Preji hodne sil, pohody a klidne nervy.
Marketa
Ahoj,
nečetla sjem co ti psaly holky přede mnou, ale jdu tě uklidnit. Jsem taky ve 35. týdnu a nachystáno nemám vůbec nic. Ani věci pro mimi nemám vyprané. Tašku do porodnice nemám nachystanou vůbec. Dokonce jsme teprve koupili skříň do které budeme stěhovat všechny věci a rušit komody a ta skříň je zatím ještě v obchodě
Postýlka je rozložená. Kočárek ještě nemáme. Jo a ještě jsem nepořádila ani porodnické kalhotky
Tak nevím mám ještě pokračovat? Vím, že bychom už měli začít něco dělat, ale asi to tak moc neřeším protože máme ještě syna a ten mě zaměstnává dost ![]()
A.
Ja te uklidnim zase z opacne strany:
Ja jsem zas mela pred vice nez 2 lety (boze to to utika !!! ) vsechno nachystane uplne vzorne! Vyprano uz dva mesice predem, vsechno nakoupene, postylku krasne nazdobenou, odsavacku vydezinfikovanou, drogerii nakoupenou. Proste parada
Jenze nase holcicka se narodila moc mala, aby ji vubec neco z toho, co jsme meli doma, rozume bylo. Takze se kupovalo nove. V postylce nespala, nebot byla neustale hladova, takze spala za:,–(ne u myho prsa. Mlika bylo malo, takze odsavacka za 2.000 skoncila u kamaradky, drogerii jsem celou vyhodila, nebot mi doktorka doporucila jinou. Vlastni hygienicke potreby jsem stejne kupovala az podle toho, jak rychle se mi co lecilo atd.
A ackoliv jsem byla perfektne pripravena „materialne“, tak psychicky jsem naprosto vybouchla a bylo mi to vsechno stejne na nic ![]()
Zkratka - priste budu v klidu a zaridim si to klidne az s mimcem. Budu vedet, jak je velike, co snasi a co ne a s kocarkem se to da nakoupit taky. Takze klidek ! Hlavne odpocivej ! Ver mi, ze je to na dlouhou dobu naposled
Jeje, jak ja bych ty posledni tydny pred porodem rada zazila jeste hodnekrat ![]()
Neprihlasena Adela
Ještě bych chtěla reagovat k poslednímu příspěvku v diskuzi. Je fakt, že můžeš mít nachystané všechno do posledního detailu, ale to nemusí znamenat, že bude všechno v pohodě. Taky jsem měla u syna všechno nachystané včetně nebes v postýlce, kosmetiky a všec věciček. Pak jsme přijeli z porodnice a malý byl nespokojené, neklidné a uřvané miminko, které postýlku skoro neznalo. Já jsem měla problémy sama se sebou. Byla jsem z toho úplně hotová a náladu mi rozhodně nezvedla ani krásně nachystaná postýlka ani voňavé věcičky atd. Takže o tom to není ![]()
A.
Ahoj Martino,
taky přidám svou zkušenost.
Buď klidná - já také v 35 tt neměla nic nachystané
Vyprat a vyžehlit zvládneš za 1-2 dny. Moc toho nekupuj, nevíš, jak bude prcek velký. A vždy se dá dojet do Tesca a nakoupit tam body a dupačky (stejně z počátku nebudete nic jiného nosit, a tam mají
y po 6 ks a vyjdou velmi levně).
Taky jsem plašila, že nemám do kolébky ochranný límec. Neumím šít, tak jsem běhala po obchodech, až jsem ho sehnala. Sice jsem ho tam dala, ale hned zase vyndala. Mimčo potřebovalo být hodně na světle a ten límec mu stínil. Takže u nás zcela zbytečné ![]()
Zavinovačku jsem si také pořídila (rychlozavinovačku), ale také vůbec nepoužila. Už v porodnici se Šimonek vztekal, že je svázaný a doma to prostě zcela odmítal. Takže taky věc k ničemu. Přes den jsem mu dávala dečku a na noc spací pytel (ten se mi hodně osvědčuje,protože se v noci jinak odkopává).
V postýlce začal spát asi až po měsíci a i ted je tam jen do cca 01 hodiny v noci a pak je s náma v posteli (pořád kojím po 2 hodinách).
A tvé obavy, zda budeš dobrá maminka a zda budeš vše zvládat - to je zcela normální! Každá se bojíme. Ale věř, že příroda to nějak zařídila a zvládat budeš. Sice někdy s vypětím všech sil a nervů (přeci jen v šestinedělí občas hormony dělají psí kusy), ale zvládneš ![]()
Já osobně měla největší krize od cca 38 tt. V 37 tt mi totiž řekli, že už se to připravuje na porod. Do té doby jsem byla furt aktivní. Tak jsem si připravila tašku a seděla doma, jedla, čučela na TV a čekala. Jenže jsem přes odhady doktorů čekala až do 41 tt, přibrala 6 kg a psychicky byla totálně v pr… Ale na tuhle depku jsem porodem hodně rychle zapomněla ![]()
Tak se drž a těš se na miminko - stojí to za to!