Znáte, používáte Montessori výchovu?

Napsat příspěvek
Velikost písma:
Angua
50725
14.12.11 22:28
ivuska.h píše:
Angua píše:
Scarlett2011 píše:
Ja planuju svoje dite vychovavat tzv. ‚neplacavou‘ metodou. Zatim bydlime v Anglii a tady se proste deti neplacaji. Rodice pouzivaji jinych trestu. Napr. Time out. Spociva v tom, ze pokud dite zlobi, posadi se na predem urcene misto, na tolik minut, kolik mu je let. Potom se uprimne musi omluvit za to, co provedl a s rodicem se obejmout, jako ze jsou stale kamaradi. :)
Neumim to moc dobre popsat, ale takovychto metod tu maji vic a mne osobne se ten styl vychovy libi. Otazkou zustava, jak to pak budu zvladat v praxi, kdyz jsem byla vychovavana presne naopak. :nevim:

Znovu - JAK ho tam udržíš? To mám jenom já takového tvrdohlavého pařeza nebo co??? :lol: :lol: :lol:

Já moc neuznávám tahanice s dítětem - protože ty budu vyhrávat ještě pár let, než bude silnější. A co potom?
Nevím, třeba se tak chová právě proto, že už je zvyklý na „drsnější“ metody :nevim:

Není. Drsnější metody jsou důsledkem tohoto chování.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
ivuska.h
8651
14.12.11 22:28
Barca12345 píše:
Angua píše:
Scarlett2011 píše:
Ja planuju svoje dite vychovavat tzv. ‚neplacavou‘ metodou. Zatim bydlime v Anglii a tady se proste deti neplacaji. Rodice pouzivaji jinych trestu. Napr. Time out. Spociva v tom, ze pokud dite zlobi, posadi se na predem urcene misto, na tolik minut, kolik mu je let. Potom se uprimne musi omluvit za to, co provedl a s rodicem se obejmout, jako ze jsou stale kamaradi. :)
Neumim to moc dobre popsat, ale takovychto metod tu maji vic a mne osobne se ten styl vychovy libi. Otazkou zustava, jak to pak budu zvladat v praxi, kdyz jsem byla vychovavana presne naopak. :nevim:

Znovu - JAK ho tam udržíš? To mám jenom já takového tvrdohlavého pařeza nebo co??? :lol: :lol: :lol:

Já moc neuznávám tahanice s dítětem - protože ty budu vyhrávat ještě pár let, než bude silnější. A co potom?
Taky se pridam, jak ji tam mam nasilim udrzet, v horsim pripade i dostat? Jak ho donutim, aby byla omluva „uprimna“???

Upřímnost omluvy… Děcka nejsou v jádru zlá, aspoň tomu teda věřím :oops: U nás jakmile se uklidní, sama přijde a rekapituluje, co se vlastně stalo, proč brečela nebo se vztekala, proč jsem se já zlobila atd. Přijde mi, že sama chce, aby byl klid a abychom se nehádaly. Jasně, že někdy vyloženě provokuje, ale to se prostě nesmím nechat, když jí na to skočím, moje blbost :nevim:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Scarlett2011
14.12.11 22:29
Angua píše:
Tak my samozřejmě zdůvodňujeme, proč se má uklízet. A za tohle na zadek nedostává, spíš za to mrskání s věcma… Je fakt, že teda nevytvářím nesmyslné pravidla (jako jedna hračka, to je mi putna, tak se jich pak uklidí víc najednou), spíš když na to dojde, tak nechci, aby mě úplně ignoroval - na to nevím, jak mám reagovat. Nutí mě to podvědomě zvyšovat hlas, protože mám dojem, že mě neslyší :mrgreen:

Ja jsem nedavno cetla knizku Jak vychovavat chlapce a tam autor psal, ze mali kluci v urcitem veku vazne neslysi, ze se nam muze zdat, ze nas ignoruji, ale oni to proste nevnimaji ci co. :mrgreen: :mrgreen: :mrgreen:

  • Citovat
  • Upravit
Angua
50725
14.12.11 22:31
Scarlett2011 píše:
Angua píše:
Tak my samozřejmě zdůvodňujeme, proč se má uklízet. A za tohle na zadek nedostává, spíš za to mrskání s věcma… Je fakt, že teda nevytvářím nesmyslné pravidla (jako jedna hračka, to je mi putna, tak se jich pak uklidí víc najednou), spíš když na to dojde, tak nechci, aby mě úplně ignoroval - na to nevím, jak mám reagovat. Nutí mě to podvědomě zvyšovat hlas, protože mám dojem, že mě neslyší :mrgreen:
Ja jsem nedavno cetla knizku Jak vychovavat chlapce a tam autor psal, ze mali kluci v urcitem veku vazne neslysi, ze se nam muze zdat, ze nas ignoruji, ale oni to proste nevnimaji ci co. :mrgreen: :mrgreen: :mrgreen:

Tomu bych i věřila, jak znám svého muže :lol: Ale on kolikrát i vzhlédne, změří si mě pohledem a dál se věnuje svojí činnosti. Když se pokusím o fyzický / oční kontakt, abych měla jistotu, že mě slyšel, tak se mi vyškubne / otočí se na druhou stranu a jezdí dál (většinou to je, když jezdí autem) - prostě matko nepruď :lol:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Viktorie Vivien
4494
14.12.11 22:32

Tak já tedy nevím, pročítám příspěvky a myslím, že bych si v této výchově našla své. Já sama jsem byla vychovávána bez fyzických trestů, dostala jsem možná 3× za celý život a o to více si to pamatuji. A vždycky na mě více platilo, když mamka zvedla hlas. Pro mě to byl větší trest, než kdyby mi jednu lupla. :-))

Já sama bych chtěla taky vychovávat bez plácání, facek apod., ale kdoví, co nám život přinese. Každopádně si stojím za tím, že člověk má vychovávat podle svého nejlepšího vědomí a svědomí. A to jistě každá z nás děláme. Asi nikdy nebudu dodržovat jedna jediná pravidla, ale zároveň se nebráním novým poznatkům.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Viking
9887
14.12.11 22:32

ivuska: Mluvíš mi z duše. Někdy se mi stane, že plácnu (tyhle modely chování je asi těžké překonat), ale funguje to spíš jako úleva pro mě :oops: Výchovného v tom nevidím prakticky nic.
Ona i montessori dovede být „drsná“ - tím, že si dítě nese velkou odpovědnost za své činy.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Angua
50725
14.12.11 22:32
Kakika píše:
Hledám odkaz, kde bych stáhla ty supernanny, ale nemůžu to nikde najít :think: Hodíte sem někdo link? Ráda se na to podívám a doufám, že uvidím něco, co bych mohla ještě vyzkoušet na toho zlotřilce :P

Na torrentu jsem našla… http://torrentz.eu/search?… Asi to bude teda anglicky :mrgreen:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Reklama
Kakika
16694
14.12.11 22:33
ivuska.h píše:
Jasně, že někdy vyloženě provokuje, ale to se prostě nesmím nechat, když jí na to skočím, moje blbost :nevim:

Ježiš, to mi úplně připomnělo pondělní přesun k doktorce, kdy jsme pro jeho nespolupráci vycházeli tak tak, aby jsme to stihli včas a on se po cestě začal loudat. Dělal kroky velikosti jeho chodidla a ve mě se vařila všechna krev :cert: Vrčela jsem na něj, vyhrožovala :lol: , slibovala, uplácela a nakonec jsem rezignovala. Jak zpráskaný pes jsem dělala stejně velké/malé kroky zhruba 10 metrů před ním a čekala, že se mi holka v kočáře vzbudí (ve stojícím kočáře nespí a ta rychlost, kterou se kočár tehdá pohyboval…nemohla poznat, že jedeme :lol: ). Nakonec ho to líné tempo přestalo bavit, ale já byla nervově na psychiatra :jazyk:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Barca12345
9649
14.12.11 22:33
ivuska.h píše:
Barca12345 píše:
Angua píše:
Scarlett2011 píše:
Ja planuju svoje dite vychovavat tzv. ‚neplacavou‘ metodou. Zatim bydlime v Anglii a tady se proste deti neplacaji. Rodice pouzivaji jinych trestu. Napr. Time out. Spociva v tom, ze pokud dite zlobi, posadi se na predem urcene misto, na tolik minut, kolik mu je let. Potom se uprimne musi omluvit za to, co provedl a s rodicem se obejmout, jako ze jsou stale kamaradi. :)
Neumim to moc dobre popsat, ale takovychto metod tu maji vic a mne osobne se ten styl vychovy libi. Otazkou zustava, jak to pak budu zvladat v praxi, kdyz jsem byla vychovavana presne naopak. :nevim:

Znovu - JAK ho tam udržíš? To mám jenom já takového tvrdohlavého pařeza nebo co??? :lol: :lol: :lol:

Já moc neuznávám tahanice s dítětem - protože ty budu vyhrávat ještě pár let, než bude silnější. A co potom?
Taky se pridam, jak ji tam mam nasilim udrzet, v horsim pripade i dostat? Jak ho donutim, aby byla omluva „uprimna“???
Upřímnost omluvy… Děcka nejsou v jádru zlá, aspoň tomu teda věřím :oops: U nás jakmile se uklidní, sama přijde a rekapituluje, co se vlastně stalo, proč brečela nebo se vztekala, proč jsem se já zlobila atd. Přijde mi, že sama chce, aby byl klid a abychom se nehádaly. Jasně, že někdy vyloženě provokuje, ale to se prostě nesmím nechat, když jí na to skočím, moje blbost :nevim:

No, zla ona urcite neni, ale vycurana je az beda… a jak si ujasni, ze kdyz neco provede, postavi se na pet minut do kouta a odhrka si „promin tati, moc me to mrzi“ pojede jako na kolovratku a nebude to pro ni nic znamenat, a tim jsem si jista… :mrgreen:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
ivuska.h
8651
14.12.11 22:33
Angua píše:
ivuska.h píše:
Angua píše:
ivuska.h píše:
KriJona píše:
zjednodušeně řečeno je to výchova kdy si dítě dělá co chce ono a matka má za úkol pracovat s jeho pocity..žádné plácání po zadku,rukách atd..
Tak to teda ani náhodou! Jedním z pilířů jsou pevná pravidla, díky kterým se dítě dokáže lépe orientovat ve světě. Jen se holt ta poslušnost nevynucuje fyzickým trestem, celkově se nevynucuje, když už, tak přirozeným důsledkem (např. dokud není sklizená první hračka, nesmí se vytáhnout další, budeš-li se loudat s domácím úkolem, nestihneš jít ven s kamarádem atd.).
Mě vždycky zajímalo, JAK tohoto mám docílit bez křiku, trestu… Toto samozřejmě řeknu, ale co když jde a tu hračku si normálně vytáhne (například). Co mám pak udělat? Opakovat do aleluja si můžu, co chci, ignoruje to. Rvát se s ním o tu hračku mi přijde ponižující, dobrovolně ji neodloží. Takže řvu, nakonec mu ji třeba seberu, když chci být teda důsledná, on chytne amok (a pochybuju, že v tom okamžiku ještě drží, o co se vlastně přeme) - a o nějaké vyrovnané výchově nemůže být ani řeči :lol:
Tak třeba doma to dělám takhle. Hrálo se s legem, je vysypané po celém pokojíčku a najednou vidím, že si Klárka vytáhla panenku. Takže řeknu ne, prvně uklidit lego, pak si můžeš vzít panenku, aby tu byl pořádek a hračky se nám nepostrácely (důležitý krok – říct proč to chci). Následuje poměrně často brblání, když nepomůže zopakování, panenku prostě odeberu (ano, tady využívám fyzické převahy, ale nepoužívám násilí), následuje jekot, nadávání, uražení se, brečení atd., dle nálady :lol: To kometuju tak, že chápu, že se jí nechce, ale že je opravdu důležité mít hračky poklizené atd. No a potom se prostě časem uklidní a jde a začne lego sbírat :nevim: Tak vyjádřím radost („To bude hezky poklizené, nebudeme to muset příště muset lovit z podpostele“), pomůžu jí s úklidem, aby zůstala motivovaná. No a pak předám panenku.
Po sem to platí. U nás to pokračuje - no a potom se prostě po čase uklidní a jde a vytáhne si jinou hračku :nevim: :lol: Chápu, že nejlepší by to bylo zopakovat, ale moje nervy :cert: Pak je těžké nebouchnout…

Já neříkám, že je to snadné a že kolikrát nezuřím :lol: Někdy fakt nedělám několik hodin (když mají zrovna prudivou náladu) pomalu nic jiného, než že lítám co 5 minut do pokojíčku, odtrhávám je od sebe, Ondráš každou chvíli přiletí a kňučí, že mu něco vzala, bouchla ho atd. (nebo naopak), pak slyším, že sypou z bedny jiné hračky, tak tam zas valím a nutím k úklidu :cert: :zed: Horší je, že když mi pak rupnou nervy a Klárce plesknu (Ondra se zatím neprojevuje tak „agresivně“ v té provokaci, je ještě takový nevinný mamlásek), tak ona pak za mnou s brekem chodí a říká mi, abych se jí omluvila, že přece není správné, abych ji bila :lol: S argumentem, že ona mi dělala taky ošklivé věci (= provokovala), moc neuspěju, protože já jsem přece ta, co má mít víc rozumu. To je teprv patová situace, co? :lol:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
LucaLuca
4486
14.12.11 22:34

Kakika, s těmi kolejemi:
Tam jsi asi neměla sebrat koleje, ale trvat na tom, že se uklidí puzzle. Naše paní učitelka třeba dítě pohladí po paži (lepší, než pětkrát volat jméno, naváže kontakt) a řekne: Nejprve je třeba uklidit puzzle. (ne, že to chce dospělý, ale že to je třeba)
Dítě nejde.
Pak řekne třeba: Vidím, že už tě zaujaly koleje, ale máme pravidlo, že nejprve uklidíme puzzle. (pojmenuje pocity)
A takhle několikrát a to dítě to fakt udělá. Nebo zatímco to říkáš, můžeš shrnout puzzle do krabičky a dítě krabici „jen“ uloží.
Ale jak říkám, já na to nemám nervy. Neplácací výchovu jsem opustila už dááávno. :nevim:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Scarlett2011
14.12.11 22:34
Angua píše:
Scarlett2011 píše:
Angua píše:
Tak my samozřejmě zdůvodňujeme, proč se má uklízet. A za tohle na zadek nedostává, spíš za to mrskání s věcma… Je fakt, že teda nevytvářím nesmyslné pravidla (jako jedna hračka, to je mi putna, tak se jich pak uklidí víc najednou), spíš když na to dojde, tak nechci, aby mě úplně ignoroval - na to nevím, jak mám reagovat. Nutí mě to podvědomě zvyšovat hlas, protože mám dojem, že mě neslyší :mrgreen:
Ja jsem nedavno cetla knizku Jak vychovavat chlapce a tam autor psal, ze mali kluci v urcitem veku vazne neslysi, ze se nam muze zdat, ze nas ignoruji, ale oni to proste nevnimaji ci co. :mrgreen: :mrgreen: :mrgreen:
Tomu bych i věřila, jak znám svého muže :lol: Ale on kolikrát i vzhlédne, změří si mě pohledem a dál se věnuje svojí činnosti. Když se pokusím o fyzický / oční kontakt, abych měla jistotu, že mě slyšel, tak se mi vyškubne / otočí se na druhou stranu a jezdí dál (většinou to je, když jezdí autem) - prostě matko nepruď :lol:

No vidis, muj muz ani nevzhledne, nikdy!!!! :)
Neustale mi vysvetluje, ze kdyz neco dela, tak ho nejdriv musim oslovit, potom se ujistit, ze me vnima a potom mu teda muzu neco rict.
Takze misto dvou slov, ktera zaberou 5 vterin, absolvuji 5 minutovou proceduru. :roll:

  • Citovat
  • Upravit
Kakika
16694
14.12.11 22:34
Angua píše:
Kakika píše:
Hledám odkaz, kde bych stáhla ty supernanny, ale nemůžu to nikde najít :think: Hodíte sem někdo link? Ráda se na to podívám a doufám, že uvidím něco, co bych mohla ještě vyzkoušet na toho zlotřilce :P
Na torrentu jsem našla… http://torrentz.eu/search?… Asi to bude teda anglicky :mrgreen:

Angličtinu snesu, pokud u toho bude i obraz :mrgreen:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Scarlett2011
14.12.11 22:36
ivuska.h píše:
Angua píše:
ivuska.h píše:
Angua píše:
ivuska.h píše:
KriJona píše:
zjednodušeně řečeno je to výchova kdy si dítě dělá co chce ono a matka má za úkol pracovat s jeho pocity..žádné plácání po zadku,rukách atd..
Tak to teda ani náhodou! Jedním z pilířů jsou pevná pravidla, díky kterým se dítě dokáže lépe orientovat ve světě. Jen se holt ta poslušnost nevynucuje fyzickým trestem, celkově se nevynucuje, když už, tak přirozeným důsledkem (např. dokud není sklizená první hračka, nesmí se vytáhnout další, budeš-li se loudat s domácím úkolem, nestihneš jít ven s kamarádem atd.).
Mě vždycky zajímalo, JAK tohoto mám docílit bez křiku, trestu… Toto samozřejmě řeknu, ale co když jde a tu hračku si normálně vytáhne (například). Co mám pak udělat? Opakovat do aleluja si můžu, co chci, ignoruje to. Rvát se s ním o tu hračku mi přijde ponižující, dobrovolně ji neodloží. Takže řvu, nakonec mu ji třeba seberu, když chci být teda důsledná, on chytne amok (a pochybuju, že v tom okamžiku ještě drží, o co se vlastně přeme) - a o nějaké vyrovnané výchově nemůže být ani řeči :lol:
Tak třeba doma to dělám takhle. Hrálo se s legem, je vysypané po celém pokojíčku a najednou vidím, že si Klárka vytáhla panenku. Takže řeknu ne, prvně uklidit lego, pak si můžeš vzít panenku, aby tu byl pořádek a hračky se nám nepostrácely (důležitý krok – říct proč to chci). Následuje poměrně často brblání, když nepomůže zopakování, panenku prostě odeberu (ano, tady využívám fyzické převahy, ale nepoužívám násilí), následuje jekot, nadávání, uražení se, brečení atd., dle nálady :lol: To kometuju tak, že chápu, že se jí nechce, ale že je opravdu důležité mít hračky poklizené atd. No a potom se prostě časem uklidní a jde a začne lego sbírat :nevim: Tak vyjádřím radost („To bude hezky poklizené, nebudeme to muset příště muset lovit z podpostele“), pomůžu jí s úklidem, aby zůstala motivovaná. No a pak předám panenku.
Po sem to platí. U nás to pokračuje - no a potom se prostě po čase uklidní a jde a vytáhne si jinou hračku :nevim: :lol: Chápu, že nejlepší by to bylo zopakovat, ale moje nervy :cert: Pak je těžké nebouchnout…
Já neříkám, že je to snadné a že kolikrát nezuřím :lol: Někdy fakt nedělám několik hodin (když mají zrovna prudivou náladu) pomalu nic jiného, než že lítám co 5 minut do pokojíčku, odtrhávám je od sebe, Ondráš každou chvíli přiletí a kňučí, že mu něco vzala, bouchla ho atd. (nebo naopak), pak slyším, že sypou z bedny jiné hračky, tak tam zas valím a nutím k úklidu :cert: :zed: Horší je, že když mi pak rupnou nervy a Klárce plesknu (Ondra se zatím neprojevuje tak „agresivně“ v té provokaci, je ještě takový nevinný mamlásek), tak ona pak za mnou s brekem chodí a říká mi, abych se jí omluvila, že přece není správné, abych ji bila :lol: S argumentem, že ona mi dělala taky ošklivé věci (= provokovala), moc neuspěju, protože já jsem přece ta, co má mít víc rozumu. To je teprv patová situace, co? :lol:

Kde se da o teto metode zjistit vic informaci? Nebo jak jsi se k ni dostala?
Docela me to zaujalo. :)

  • Citovat
  • Upravit
Angua
50725
14.12.11 22:38
ivuska.h píše:
Já neříkám, že je to snadné a že kolikrát nezuřím :lol: Někdy fakt nedělám několik hodin (když mají zrovna prudivou náladu) pomalu nic jiného, než že lítám co 5 minut do pokojíčku, odtrhávám je od sebe, Ondráš každou chvíli přiletí a kňučí, že mu něco vzala, bouchla ho atd. (nebo naopak), pak slyším, že sypou z bedny jiné hračky, tak tam zas valím a nutím k úklidu :cert: :zed: Horší je, že když mi pak rupnou nervy a Klárce plesknu (Ondra se zatím neprojevuje tak „agresivně“ v té provokaci, je ještě takový nevinný mamlásek), tak ona pak za mnou s brekem chodí a říká mi, abych se jí omluvila, že přece není správné, abych ji bila :lol: S argumentem, že ona mi dělala taky ošklivé věci (= provokovala), moc neuspěju, protože já jsem přece ta, co má mít víc rozumu. To je teprv patová situace, co? :lol:

No jo, jak ještě neargumentuje, tak vlastně můžu být ráda :lol: :lol: :lol:

Ono je to asi hodně o té výdrži - já ho plácnu, až když už fakt nevím kudy kam, rupnou mi nervy. Prostě jde o to, že nejsem stroj a mám jenom jedny nervy :roll:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit

Vložení odkazu

Vložení odkazu na obrázek

Zde můžete vožit obrázek/ fotku, který je umístěn na internetu a znáte jeho adresu.

Pro vložení vlastních fotek, které máte ve svém počítači, klikněte na tlačítko “Přidat obrázky” pod příspěvkem.

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

 
 

Zkušenosti a hodnocení

Chrastítko Špendlík

  • (4.6) + 67 recenzí

Dudlík Perfect

  • (4.7) + 53 recenzí

BABY NA UCPANÝ NOS 50 ML

  • (4.9) + 41 recenzí

Dudlík Space 0–6m

  • (4.9) + 41 recenzí

BEBACARE FIBRE, GOS/FOS VLÁKNINA

  • (4.7) + 41 recenzí

Poradna dětského psychologa

Ikona - Václav Mertin

PhDr. Václav Mertin

Děti a otec bez zájmu o ně

  • 07.06.26
  • Anonymní

Dobrý den, manžel se před již delší dobou odstěhoval pod záminkou péče o clena rodiny. Se mnou se nedomlouval a synům, tehdy 6 a 12 let nic... Odpověď

Strach z dětí u 2lete

  • 18.05.26
  • Anonymní

Dobrý den, Naše dvouletá dcera má velký strach z ostatních dětí. Poprvé jsem si toho začala všímat okolo 1 roku, ale myslela jsem si že je to... Odpověď

Synovo zhoršené chování ve školce

  • 20.05.26
  • Anonymní

Dobrý den, obracím se na Vás s prosbou o radu ohledně mého syna, kterému je 5 let. Vychovávám ho od narození sama. Doma: Syn je doma klidný,... Odpověď

Syn šeptem opakuje vše, co mu říkám

Dobrý den, synovi je pět let. Vždy byl velmi živý a bezprostřední, vše si dělá sám a po svém. Narozdíl od starší sestry je výrazně společenský,... Odpověď

Můj syn 6 let se za vsechno omlouva

  • 25.03.26
  • Anonymní

Dobrý den, ráda bych se s Vámi poradila ohledně mého 6letého syna, který se poslední asi půlrok pořád za všechno omlouvá, i za to, co je v... Odpověď