Znáte, používáte Montessori výchovu?

Napsat příspěvek
Velikost písma:
2069
15.12.11 17:58
jenny.fields píše:
Handulinka Díky :kytka:

radose :-) Uzijte si to!! Dneska jsme treba varili barevny spagety a delali z nich obrazky :D

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
4486
15.12.11 18:25

Sbalit si kufřík do polepšovny - hustý.
Já moc na zadek nedostávala, byla jsem vzorné dítě :lol: , ale ségra jo. Zadek jako intimní partie mi nikdy nepřišel, přišla mi tak pipka a pindík, že jsou jiné, ale zadek mají všichni stejný, tak mi to fakt nikdy nepřišlo.
Jinak pro mě byl největší trest, když se s námi maminka za trest nebavila, většinou za neuklízení. A za drzosti v pubertě byly slzy, a to teda byl úplně nejhorší trest. :oops:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
15.12.11 19:59

Tak jsem se konečně prokousala na konec diskuze a musím za sebe říct, že ať jsem si říkala (před těhotenstvím i během něj a i když se Markétka narodila), že já svoje děti bít nebudu, protože já jsem byla řezaná jako žito (něco si pamatuju hodně živě z puberty a mamka mi potvrdila, že i jako malou mi nasekala a taky mě strčila párkrát pod sprchu, na důvody jsem se radši neptala, hrozby polepšovnou u nás taky probíhaly), tak i přes tohle předsevzetí stejně malou prostě plácnu, protože říkat něco 10× a stejně to po 11 udělá znovu, na to prostě moje nervy nejsou stavěný :cert: Nejsem nervák, myslím si, že trpělivosti mám dost, ale občas holt je den blbec a ty naše ratolesti jako by to vycítily, tak just si postaví hlavu. To je fakt potom na to ji někam zavřít, aby byl chvíli klid :zed: Ta výchovná metoda co se tu přetřásá, o té jsem něco málo slyšela, ale každý si to vykládá jinak, alespoň co se ke mně doneslo. Za sebe si myslím, že dítě nemá žádné hranice a my rodiče jsme tu od toho, abychom mu je nastavili, co se může a co už se nesmí. Je každého věc, jaký styl výchovy zvolí, ono když to s některými dětmi nejde, tak to prostě nejde. Markétka má hodně svou hlavu (po kom to fakt netuším, ale v takových případech se vše hází na tatínka :mrgreen: ), spoustu věcí chápe, ale má svoje chvilky a zrovna teď (2,5 roku) má asi nějaký období vzdoru či co, pořád se střapí a stávkuje, neposlouchá, ignoruje nás, hračky neuklízí, všechno je její a o nic se nechce dělit, je to na bednu. Já jen doufám, že už to zase brzo přejde. Protože když člověk 100× řekne, tohle nedělej, stane se ti to a to a ona po 101 jde a udělá to a ublíží si, tak mám fakt sto chutí jí ten zadek zmazat, že si na něj nesedne. Ve finále se trest nekoná, protože jsem ráda, že si nic neudělala, ale ta chuť v tu chvíli… :cert: :cert: :mrgreen: A to člověk může vysvětlovat pořád dokola a dokola, trpělivě, polopatě, příkladama, ona to odkýve, že to nechce, aby se jí to stalo a aby měla bebino, ale dokud si sama nenatluče hubu, tak to asi není ono. Ale vím od kamarádek maminek, že u nich je to podobné, asi nějaké erupce na slunci :nevim:
Tak jen že snad to brzo bude za náma a budeme mít zase hodné a poslušné dětičky :-)

Jo, ještě taková poznámka k tomu trestání - hrozně mě pobavilo (ať se pisatelka neurazí, není to osobní), dát dítě do kouta nebo ho někam za trest posadit (doba dle věku) a pak že se musí UPŘÍMNĚ OMLUVIT :mrgreen: :mrgreen: To bych fakt chtěla vidět, jak někdo takhle trestá 2,5 leté dítě a ještě od něj dostane upřímnou omluvu 8o 8o Tak jen takhle… :lol:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Scarlett2011
15.12.11 20:28
Haňulka žabulka píše:
Tak jsem se konečně prokousala na konec diskuze a musím za sebe říct, že ať jsem si říkala (před těhotenstvím i během něj a i když se Markétka narodila), že já svoje děti bít nebudu, protože já jsem byla řezaná jako žito (něco si pamatuju hodně živě z puberty a mamka mi potvrdila, že i jako malou mi nasekala a taky mě strčila párkrát pod sprchu, na důvody jsem se radši neptala, hrozby polepšovnou u nás taky probíhaly), tak i přes tohle předsevzetí stejně malou prostě plácnu, protože říkat něco 10× a stejně to po 11 udělá znovu, na to prostě moje nervy nejsou stavěný :cert: Nejsem nervák, myslím si, že trpělivosti mám dost, ale občas holt je den blbec a ty naše ratolesti jako by to vycítily, tak just si postaví hlavu. To je fakt potom na to ji někam zavřít, aby byl chvíli klid :zed: Ta výchovná metoda co se tu přetřásá, o té jsem něco málo slyšela, ale každý si to vykládá jinak, alespoň co se ke mně doneslo. Za sebe si myslím, že dítě nemá žádné hranice a my rodiče jsme tu od toho, abychom mu je nastavili, co se může a co už se nesmí. Je každého věc, jaký styl výchovy zvolí, ono když to s některými dětmi nejde, tak to prostě nejde. Markétka má hodně svou hlavu (po kom to fakt netuším, ale v takových případech se vše hází na tatínka :mrgreen: ), spoustu věcí chápe, ale má svoje chvilky a zrovna teď (2,5 roku) má asi nějaký období vzdoru či co, pořád se střapí a stávkuje, neposlouchá, ignoruje nás, hračky neuklízí, všechno je její a o nic se nechce dělit, je to na bednu. Já jen doufám, že už to zase brzo přejde. Protože když člověk 100× řekne, tohle nedělej, stane se ti to a to a ona po 101 jde a udělá to a ublíží si, tak mám fakt sto chutí jí ten zadek zmazat, že si na něj nesedne. Ve finále se trest nekoná, protože jsem ráda, že si nic neudělala, ale ta chuť v tu chvíli… :cert: :cert: :mrgreen: A to člověk může vysvětlovat pořád dokola a dokola, trpělivě, polopatě, příkladama, ona to odkýve, že to nechce, aby se jí to stalo a aby měla bebino, ale dokud si sama nenatluče hubu, tak to asi není ono. Ale vím od kamarádek maminek, že u nich je to podobné, asi nějaké erupce na slunci :nevim:
Tak jen že snad to brzo bude za náma a budeme mít zase hodné a poslušné dětičky :-)Jo, ještě taková poznámka k tomu trestání - hrozně mě pobavilo (ať se pisatelka neurazí, není to osobní), dát dítě do kouta nebo ho někam za trest posadit (doba dle věku) a pak že se musí UPŘÍMNĚ OMLUVIT :mrgreen: :mrgreen: To bych fakt chtěla vidět, jak někdo takhle trestá 2,5 leté dítě a ještě od něj dostane upřímnou omluvu 8o 8o Tak jen takhle… :lol:

Neurazila jsem se. :) To neni z moji hlavy. Takhle se deti vychovavaji v Anglii.
Verim, ze pro nas, vychovavane uplne jinak, je tohle nepochopitelne, ale ja na vlastni oci videla, ze to muze fungovat. :)

Co se tyce toho opakovani stale dokola a ona si musi vyzkouset sama a zrani se. Tak si myslim, ze to je naprosto prirozene. Ve vychove jsou prave pouze zkusenosti neprenositelne. Tzv. vsichni si musime vyzkouset, co se stane. Copak tobe, kdyz maminka rikala, at neco nedelas, tak jsi ji vzdy poslechla? Ja tedy ne a myslim, ze tak to holt maji i ty deti. :)
Zrovna nedavno jsem resila s moji babickou bezbecnost v kuchyni. No a ta mi rekla, ze to dite si na tu horkou plotnu proste musi sahnout, aby vedelo, ze to je horke. I kdyz mu 100× reknes, ze se spali. Ja vim, trochu extrem, ale takhle to s detmi budeme mit cely zivot. :roll:

  • Citovat
  • Upravit
15.12.11 21:01

No to já právě vím, že není nad vlastní zkušenost, ale člověk by tak rád to dítko ušetřil té bolesti a nepříjemné zkušenosti :( Ale faktem je, že když už v něčem neposlechla a musela si to „zkusit“ a „spálit se“, tak pak už věděla, co ji čeká a neopakovala to. Teda většinou :lol: V těch ostatních málo případech si tu čuňu asi natloukla málo :nevim: :cert:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Scarlett2011
15.12.11 21:33
Haňulka žabulka píše:
No to já právě vím, že není nad vlastní zkušenost, ale člověk by tak rád to dítko ušetřil té bolesti a nepříjemné zkušenosti :( Ale faktem je, že když už v něčem neposlechla a musela si to „zkusit“ a „spálit se“, tak pak už věděla, co ji čeká a neopakovala to. Teda většinou :lol: V těch ostatních málo případech si tu čuňu asi natloukla málo :nevim: :cert:
:) :mrgreen:
Nejhorsi je, ze ted chceme nase deti chranit pred bolistkama a „zlym“ svetem a az budou starsi, tak se je budeme pokouset chranit pred ruznymi citovymi ujmamy. A oni nas ani potom nebudou poslouchat, budou mit svoje hlavy a ostatni jim budou lamat srdce apod. Verim, ze se je uz cely zivot budeme snazit chranit. :)
A oni nevdecnici jedni to pak ani neoceni. :mrgreen:
  • Citovat
  • Upravit
15.12.11 21:39
:lol: :lol:
  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
1
1.3.12 11:59

Máma mojí známé fyzické tresty nepoužívala, když děcka zlobily, vzala si je k sobě a zpívala jim píseň Osiřelo dítě. Všechny tři to vždy spolehlivě rozplakalo.....

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
ncc1701
1.3.12 12:07
KriJona píše:
přesně tohle jsem jí řekla..že vychovávám tak jako 80 procent dalších matek a chci pro své dítě jen to nejlepší.vychovat ho jak nejlépe umím..bylo mi řečeno,že jsem líná něco změnit a vlastně to všechny děláme blbě..
zjednodušeně řečeno je to výchova kdy si dítě dělá co chce ono a matka má za úkol pracovat s jeho pocity..žádné plácání po zadku,rukách atd..
podle ní jsem velice špatným příkladem,když plácnu své dítě po ruce,vedu ho tak k depresím,protože má ze mě pak strach.. :roll:

Kolikrat nas rodice placli a deprese z nich nemame. :-)

  • Citovat
  • Upravit
50725
1.3.12 12:11
zuzkoc píše:
Máma mojí známé fyzické tresty nepoužívala, když děcka zlobily, vzala si je k sobě a zpívala jim píseň Osiřelo dítě. Všechny tři to vždy spolehlivě rozplakalo.....

Ježiš, to je drsné… Leč celkem výstižné :lol: :lol: :lol:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
206
19.12.13 22:18

Ahoj. Chtěla bych trochu obnovit diskuzi. Montessori jsem objevila celkem nedávno, nejsem žádný odborník a zatím se tím ani nijak výrazně neřídím. Ale musím říct, že montessori aktivity mi otevřeli obzory. Navíc hodně z nich jde vymyslet pomocí věcí „co dům dal“, takže doma nepřekáží nějaký drahý, velký krám.

Ale chtěla bych se, ze zájmu, zeptat maminek co mají doma už větší děti, které touto metodou byly vychovávany, na reálné výsledky? Třeba děti, které chodily do montessori školky a teď už chodí na normální základku. Pomohla jim tahle průprava? Mají třeba lepší přístup ke škole a učení? Nemyslím úplně známky, spíš zájem nebo lepší soustředěnost.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Gabika
19.12.13 22:30

@MalinaQ Ahoj, moje deti vrámci možností (a momentálneho veku :-) ) prešli monte škôlkou, a bola som veľmi spokojná!
Momentálne mám už druháka a štvrtáka, obaja sú v monte základke, a priznám sa, som rada, že chodia tam, a nie do normálnej základky… Monte škôlka bola super, ale nie je podmienkou, ak chce niekto ísť do monte ZŠ.. Ale na to si sa asi nepýtala… :oops: No, každopádne, o prechode z monte škôlky na normálnu základku toho veľa nenapíšem, ale ak by ťa zaujímalo niečo o monte škole, tak napíš :-)

  • Citovat
  • Upravit
206
19.12.13 22:39

Moc díky za odpověď! No určitě by mě toho zajímalo dost :-) Třeba jak se k této metodě postavil tvůj přítel/manžel? Přece jenom to není úplně konvenční. Jak moc se tomu věnujete i doma? A jestli jste váhali dlouho, když jste se rozhodovali mezi monte a normální základkou?

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
_Kaczenkaa_
19.12.13 23:18

Můžu se vetřít s dotazem? Nedoporučily byste mi některá nějakou knihu, nebo něco, kde se toho dozvím víc? Moc díky… :kytka:

  • Citovat
  • Upravit
Gabika
20.12.13 08:13
@MalinaQ píše:
Moc díky za odpověď! No určitě by mě toho zajímalo dost :-) Třeba jak se k této metodě postavil tvůj přítel/manžel? Přece jenom to není úplně konvenční. Jak moc se tomu věnujete i doma? A jestli jste váhali dlouho, když jste se rozhodovali mezi monte a normální základkou?

Ahoj,

my sme s monte začali, keď som hľadala škôlku pre syna. Obidvom, manželovi i mne, záležalo na tom, aby to nebolo len „hlídání“. Manžel bol ako malý dosť bitý, a u mňa tiež telesné tresty frčali, tak sme obaja chceli, aby to naše deti mali inak. Takže sme sa dosť zaujímali o inú, než „klasicky československú“ výchovu. Čítali sme pár knižiek, ale hlavne, u nás v meste bola waldorfská škola, kam chodili naši známi, takže vlastne ešte pred tým, než sme našli škôlku, sme sa boli v nej pozrieť. Zistili sme, že Waldorf nie je pre nás (o monte sme v tej dobe ešte nevedeli), tak sme hľadali ďalej. Prišla doba výberu škôlky, a ja som fakt navštívila niekoľko škôliek (štátne i súkromné - nie že by sme na to mali, ale chcela so vidieť, v čom je ten rozdiel) v meste, aby som videla prístup učiteliek a tak. A tak som náhodou narazila na monte škôlku. Tam sa mi to veľmi páčilo, hlavne jedna učiteľka, tak sme tam nakoniec podali prihlášku, a dostali sme sa dokonca i k nej.

No, a keď sa nám páčila monte škôlka, tak sme zisťovali, či je i monte škola (bola, i u nás v meste), tak sme plynulo prešli po škôlke tam.

Medzi monte a normálnou základkou sme trochu váhali, ale presvedčilo nás, že majú totožný rámcový vzdělávací program - musia prebrať rovnaké množstvo učiva, ako normálne základky. A tiež je dobré si zisťovať, ako si deti z monte školy stoja pri prechode na normálny druhý stupeň, prípadne gympel. Referencie sme mali dobré, takže sme sa rozhodli pre monte. A spätne som veľmi rada, keď počúvam susedky, čo riešia v tej ich normálnej spádovej základke, tak som fakt rada, že tam moje deti nechodia… :oops:

Jo, a doma sa tomu venujeme minimálne. Vždy som si hovorila, že v škôlke majú deti spústu monte aktivít, tak ich doma normálne nechávam hrať sa, s čím chcú… Alebo ako si to myslela? Koberčeky nemáme, monte aktivity nerobíme… Akurát sa snažím o rešpektujúcu výchovu.. (áno, snažím, to je to správne slovo ;)

  • Citovat
  • Upravit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

Zkušenosti a hodnocení

Chrastítko Špendlík

  • (4.6) + 67 recenzí

Dudlík Perfect

  • (4.7) + 53 recenzí

BABY NA UCPANÝ NOS 50 ML

  • (4.9) + 41 recenzí

Dudlík Space 0–6m

  • (4.9) + 41 recenzí

Poradna dětského psychologa

Ikona - Václav Mertin

PhDr. Václav Mertin