Poradna pediatra
Mudr. Jiří Havránek
Zneužívané dítě
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
Napsat příspěvek
Velikost písma:
3.3.06 16:09
Tak to je ale hnus! ! !
Tohle mi vážně rozum nebere. Když už je bratr nemocný a tohle udělá, tak rodiče se ho ještě zastávají??? 
A jaký mají důvod?
Jani, já bych se jednoznačně odstěhovala. Jak píšeš, s rodiči jste se navštěvovali často, takže daleko od sebe asi nebudete. Nevěřím tomu, že když se spolu nebudete stýkat, že se vše zapomene. Bude se potkávat byť náhodně a emoce jsou svině.
Dominička bych teď brala často na výlety, ať má plno zážitků o kterých si bude povídat s kamarády. Snad brzy zapomene.
Jani, přeji Ti hodně sil. Jsi ta nejsprávnější máma. Zachovala jsi se tak, jak jan se milující mamka může zachovat. Ty jsi nic špatně neudělala. Boží mlýny melou pomalu, ale jistě.
Drž se holka
Andrea
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymni
3.3.06 16:12
Ahoj Janičko,
nejdřív jsem chtěla napsat, že bych rodičům také vrátka nezavírala,ale po tvém posledním příspěvku,kdy píšeš,že rodiče o všem věděli již delší dobu 
napíšu něco jiného.
U nás se nic podobného nestalo,ale v mé dospělosti,když jsem přišla do ciziny jako au-pair a viděla,jak funguje „normální“ rodina, tak jsem se jednoho dne po telefonátu s mámou zhroutila a následovaly dlouhé měsíce těžkých depresí, provázené anorexií.Musela jsem k psychologovi a následně k psychiatrovi-vyšlo totiž najevo,že jsem prakticky celé dětství byla „zneužívaná“-ne však sexuálně ale psychicky-mě to samozřejmě nepřišlo-náše rodina mi přišla normální,vždyt v jiné jsem nevyrůstala…Nepamatuju se,že by mě někdy rodiče pohladili,atd.táta pil a následovali ostré noční hádky a psychická tyranie…to patří ale jinam.Když mi to došlo,hrozně mě to sebralo,protože na první pohled to nebylo patrné.Do konce pobytu jsem se nechala zapírat-když jsem přijela domů a položila na stůl antidepresiva a řekla,že trpím anorexií,máma na to:hm ale to se vyléčíš ne?Táta pak v hospodě řešil,kde jsem to mohla chytit,vždyt jsme se sestrou měli,co jsme potřebovali.Jeho vlastní máma pak řekla,že nám nedali to hlavní a to je láska…Podle psychologů bylo nutné domov opustit,tak nebylo zbytí a odešla jsem a rovnou do Phy-nebylo kam,1.týden mě u sebe nechala sestra s příttelem,ale pak mě vyhodili na ubytovnu,že nemají soukromí-začátky těžké,ale dnes jsem ráda,že bydlím tak daleko.Musím ale říct,že rodiče stále miluju,jen se smiřuju těžko s tím,když přijedeme na návštěvu a oni jdou večer do hospody,taky je ze mě díky nim abstinent-což mi nevadí.Ted pro změnu se máma zastává mojí sestry ohledně toho,jak moc moji rodinu využívá,ale sama si nenajde ani chvilku aby třeba pohlídala malého.Rodičům se nesvěřuju a jsou to „jen“moji rodiče-svěřovat se chodím k babičce 
Nevím,co to je svěřovat se mámě.Někdy mě to dost trápí a ta minulost nezmizí. Tvého bratra bych poslal za mříže-vím,že až dojde k soudu,bude to pro tebe těžké,ale vydrž to,neulehčuj mu to a rodičům bych toto neodpustila,vždyt pokud to věděli,ohrožovali tím Domíka-mohlo se to kdykoliv opakovat,je to nechutně zvrhlé.O to smutnější je to,že rodiče ubližují Dominikovi,ačkoliv on je ta oběť.Pokud to věděli,asi to nebude jen šok z toho,že jejich syn něco provedl.Je to smutné a možná drsné,ale z vlastní zkušenosti ti radím,bude asi jednodušší se s tím vypořádat,když se odstěhujete.Potřebuješ klid máš 3.mimčo na cestě jedno stejně staré,jako tady běhá kolem mě,tak vím,kolik je okolo stresu a práce.Vím že je těžké srovnat se se zavrhnutím od dědy-má babička-alkoholička nechala milovaného dědu umřít a od té doby jsem jí nenavštívila-10let.Nevím,zda máte babičku z manželovy strany-tchyni,jestli nenahradí tobě i dětem to rodinné teplo.Vím,že je to těžké,ale taky vímm,že ženy mají tolik síly a hlavně ohledně dětí,že se to popírá s vědou,takže věřím,že to zvládnete.Držím vám pěsti.Jsi matka a musíš chránit své děti a to za každou cenu i za cenu ztráty rodičů-kteří od tebe už odešli tím,že věděli o zlu páchaném na tvém dítěti a ještě mu poručili tajit ti to!!!!To je pro dospělého člověka neomluvitelné-aspoň z mého pohledu.Hodně sil,pevné nervy a hlavně zdravé mimčo a spokojenou rodinu Lucka
- Citovat
- Upravit
Radina
3.3.06 16:14
Jani, já už na emimino v podstatě nechodím, ale tohle mi nedalo nereagovat, když už to čtu. Mně se úplně třesou ruce jak jsem se vžila do toho co se vám přihodilo. Docela nedávno jsme s manželem sledovali film na tohle téma „Zeptejte se mých dětí“. Jsem z toho plná emocí co všechno se může stát…a taky nemusí. Nechápu postoj tvých rodičů,napadla mne otázka jak se asi chovali k vám jako k dětem, když jsou ochotní něco takového přehlížet a nechat zneužívat vnuka, byť vlastním synem. Všichni by se měli léčit i být potrestáni. Rozhodně ani neuvažuj nad nějakými zadními vrátky k rodině. Pokud se neomluví, nestojí za nic. A i kdyby přišli s prosíkem, nikdy, NIKDY bych k nim děti nepouštěla samotné a hlídala je jak oko v hlavě, což je možná víc stresující, než s těmi „úchyláky“ udržovat rodinné poměry. Držím vám pěsti aby se všecko vyřešilo a viník byl po zásluze potrestaný. Jak píšou holky, nejsi na vině, chráníš svoji rodinu a ta ti za to všecko bude jednou moc vděčná.
- Citovat
- Upravit
Anonymni
3.3.06 16:23
Jani, já jsem sice z Phy,ale není pro mě problém se sebrat a přijet,pokud by sis chtěla popovídat.Myslím,že ČL snad není tak moc daleko a po dálnici… 
Je mi jasný,že to není lehké, zvlášt po tom, co ti adresoval otec-to už bych neváhala a opravdu odtamtud zmizela.Sice to znamená asi změnit život od základů-změna zaměstnání u manžela,atd,ale podle mě je to nejlepší řešení.Ještě jednou hodně sil LuckaT.
- Citovat
- Upravit
3.3.06 16:30
Já už ted nemám prakticky nikoho kromě manžela dětí a vás nemilovanější osoba mi vloni zemřela byla to moje babička, žena která mě prakticky vychovala asi proto jsem jiná něž oni. Manžel je o 23 let starší, jsem podruhé vdaná první manžel byl mladej kluk se kterým Dominika mám, ale ten nemá ani tušení co je to zodpovědnost. Jsem ted na vše sama manžel pracuje od rána do věčera je částečný inval. důchodce, takže peněz je nedostatek navíc bydlíme v pronájmu, platí 7000 měsíčně za 1+1, na nový byt nemáme sháněli jsme už kvůli 3 mimi ale bohužel jak řeknu že mám 2 malé děti nikdo nás nikam nechce a když tak chtějí 3 -4 nájmy dopředu. Vím že odstěhovat se by bylo řešení ale v současné době to nevidim nijak vesele. moc všem děkuji dneska už snad brečim po 10tý je ze mě uplné slzavé údolí. mooooc děkuju všem mám vás ráda je vidět že hodných lidí je na světě dost a dost. fakt díky
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
3.3.06 16:33
lucinko ted extra pro tebe je vidět že jsi silná holka a že jsi si prožila taky hodně. Jsi hodná za nabídku přijet si popvídat byla bych moc ráda, ale jestli jsi těhu tak bych měla strach aby se ti po cestě něco nestalo. Ale pokud budeš chtít i tak přijet dávám tel. číslo: ( pro všechny) 731734553
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymni
3.3.06 16:39
Jani,
jsme také v pronájmu,ale v Pze-platíme 10tis se vším všudy za 3+kk.Myslím,že by to bylo jinde lepší,přinejmenším je v Pze víc práce,které je také líp placená.Mluvila jsem s manželem-přes telefon,protože je taktéž denně do večera v práci,ale zase dopoledne hlídá a to jsem já pro změnu v práci/ a dokonce by byl ochoten mě do Lípy odvézt,sednout si někam na kafe,abychom my měli klid a pak mě zase vyzvednout,nebo můžu přijet i sama-tedy bohužel jelikož přes týden pracuji,musela bych vzít naše čertisko sebou,ale pokud máš také 21měs.dítko,tak našemu je právě dnes 21měs,takže by si mohli hrát.Nemáš to jednoduché a obdivuji tě za tolik síly a odhodlání.
Lucka
- Citovat
- Upravit
Anonymni
3.3.06 17:00
Jani,
já nejsem těhule-bohužel,ačkoliv se snažíme,tak to nejde.Ale ,mohla bych klidně zítra přijet.Ale přijela bych s malým-asi bohužel viď.Nicméně kdyby to nevadilo,vyjela bych ráno,aby mi pak malej spal cestou zpátky.Jen nevím,jak by ti toto vyhovovalo.
Lucka
- Citovat
- Upravit
3.3.06 17:44
Ahoj,
taky odvolávám co jsem napsala, žádný dopis… už nikdy bych na ně nepromluvila, nejsou normální a podle mě všichni patří do basy. Ještě, že jsi měla babičku, která tě dostala z jejich vlivu.
Nevím jak bych ti mohla pomoct, nejradši bych taky přijela, ale bydlím daleko.
Tak aspoň posílám objetí a moc sil a pevné nervy i zdraví.
A pokud to jen trochu půjde zkus se dostat od nich co nejdál.
Komka
PS: a policie ví, že to rodiče věděli? To je přece taky trestný čin, ne? Nechala bych stíhat i je.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymni
3.3.06 17:47
Ahoj Jani,
předem se omlovám, že píšu jako anonym, ale dost holek mě tu zná a nerada bych, aby se tu veřejně četlo, co se mi stalo. Takhle jsem anonymní a myslím, že to tak bude lepší.
To, co si prožil Tvůj maličký 6-ti letý Dominik je strašně moc smutný! Sama mám stejně staré dítě a kdyby se mu to měla stát, tak toho dotyčného zabiju!
Sama jsem si tím prošla, ale bylo mi trochu víc let. Bylo mi 14. Bála a hlavně styděla jsem se o tom mluvit, vidět mužské přirození bylo pro mě trauma! Dodnes občas při milování s manželem zavírám oči, protože si na to člověk - ať chce či nechce - vzpomene.
Ale proč to píšu. Když mi bylo 18-náct let, měla jsem soudní jednání. Když jsem po 4 letech viděla toho chlapa, chtělo se mi zvracet. K soudu tehdy přijela i moje matka. Přesto, že jsem byla vyšetřena na psychiatrii, na gynekologii, vyslýchána několikrát policií, dělalo mi velký problém o tom otevřeně mluvit před soudem. Po tvářích mi tekly slzy takové hanby, jako bych za to, co se stalo, mohla já.
Ve finále moje matka sedla k tomu chlapovi do auta a od soudu jeli spolu!!! Znali se…
Ano, zavřeli ho. Občas mi chodily výhružné dopisy, ale co jsem se odstěhovala, mám klid. Moje matka se mi za to potom omluvila, mluvíme spolu, ale nedokážu jí to odpustit.
Přeju nejen Tobě, ale hlavně a především Dominikovi, aby prožil to nejlepší dětství a NIKDY si nevzpoměl na to, jak vedle Tvého bratra trpěl.
- Citovat
- Upravit
3.3.06 17:48
Ahojky.
Nečetla jsem další příspěvky, ale určitě jsi udělala dobře. Jestli se rodiče k tomu staví takhle, tak jsou hloupý a ty se tím netrap.Máš štěstí, že máš syna který se ti nebojí svěřit s takovou věcí. Mysli jen na to jak pomoci synovi se stím vyrovnat a na miminko. Držíme palečky, ať to synka nepoznamená.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
3.3.06 17:54
Lucinko jestli by ti to nevadilo přijela by jsi v neděli bylo by to možné bohužel zítra musím obstarat ještě nějaké věci adresa je jižní 1836 česká lípa sídliště holý vrch pa Jana
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
3.3.06 18:01
Jani,
tak jestli jsem predtim videla rude a nedokazala psat trochu umirneneji,ted uz to nedokazu tuplem!
Vubec bych neresila,jak to mas davat s rodinou dohromady.Nijak.A uz nikdy.Pro me by zemreli.Podala bych na ne trestni oznameni,bez litosti,tohle jsou cizi lidi,ne tva rodina!Rodina drzi pri sobe,miluje se navzajem.Resila bych i to odstehovani a s nima bych komunikovala uz jen pres pravnika.
Jak se tohle muze vubec stat?!!!A vyhrozovani o rozbiti huby??rozbila bych hubu jemu!!brrrrr 
Je mi z toho vazne zle,je mi te moc lito,co vsechno ty a syn musite vytrpet
Vic toho ze sebe ted uz nevymacknu,jsem rozhavena do bela! Uz muzu vyjadrit jen svou velkou podporu,urcite se jeste ozvi,mas nas tady…
Any
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymni
3.3.06 18:03
anonyme chápu jak se cítíš a proč nechceš byt zveřejněná já když jsem zjistila kolik lidí bylo vyslechnuto a kolik udání na mě jaká jsem špatná matka bylo na sociálce během vyšetřování. Koukala jsem po lidecha měla pocit jako by si na mě ukazovali prstem. Neustále si vyčítám proč jsem to nezjistila dřív, je milíto všech kdo si prožili něco podobného a a proto s tebou a se všema soucítím . Mám pocity jako bych to prožila sama je to něco hrozného. Pozoruji syna jak si hraje a jen představa jak to asi probíhalo mi zvedá žaludek a pokáždého vemu do náruče a stulim hlavu k němu do náruče, on mi vždy říká mamí co jé já sihrajů 
Je to takovej rozumbrada ale moc hodnej a šikovnej kluk. Děkuju za pozdravy a pomoc jste moc hodní mám vás všechny ráda
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Pláč ze spaní
- 05.02.25
- Natalusaa
Plavání po nemoci (tříleté dítě)
- 03.02.25
- Scamp
Léky na kašel
- 02.02.25
- Simčes
