Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Přidávám jednu diskuzi k tolik omýlanému spaní. Už si fakt nevím rady. Syn (23 m) nebyl nikdy velký spáč (zvlášť přes den), ale v posledních měsících se to ustálilo na odpoledním spaní, kdy vydržel cca 1,5 hod. Někdy se poštěstilo, že to zalomil i na 2 hod, v poslední době se to ale spíš zkracovalo na hodinu.
Navíc mi přijde, že kdyby to bylo na něm, spát nejde vůbec. Po obědě začne být velmi aktivní, většinou si hraje sám (což je jindy během dne zázrak), lítá po bytě atd. Kvůli tomu jsem taky oběd i spaní trochu posunula, dřív jedl tak v 11:30 a spát jsem ho dávala kolem jedné, ale to byl k neuspání, teď tedy chodí chrnět až kolem druhé odpoledne.
Ale stejně je ukládání horor - doma bohužel spát nechce, zkoušela jsem to v jeho posteli (z té vyleze a mlátí do dveří, že chce ven z pokojíku), v naší posteli, v níž ležím s ním (skáče po mně, blbne, případně se vzteká, že chce pryč). Takže spí v kočáru, kde ho udrndám a pak ho nechám na zahradě. Ovšem jen ho oblíct a vykopat ven, když ví, že jde spát, je peklo. Je vzteklej, pak musím jezdit třeba 20 minut, než usne. Vím, že to není moc, ale za 7 týdnů se nám má narodit mimčo, tak nejspíš nebudu mít čas ho takto denně drndat…
Pak teda hodinu, max. 1,5 hodiny spí, jenže když se vzbudí, následuje v 90ti procentech scéna. Řev, jenž graduje, když ho vyndám z kočáru a nedej bože, když po něm chci, aby do našeho 2. patra vyšel sám (nechci ho už s břichem tahat) - to jačí na celej barák. Doma pak trvá min. hodinu, než se uklidní. Jídlo ho uchlácholí jen na chvilku, vyžaduje pozornost, chce, abych kolem něj lítala, vymýšlí si, nechce na nočník. ![]()
Zatím se to ještě dá nějak přežít, ale jak to budu dělat s miminem? Stojí teda vůbec ta hodina spaní za to? Zvažuju, že ho prostě přestanu dávat spát přes den. Párkrát už ta situace, byť neplánovaně, nastala, ale jemu to nijak zvlášť nevadilo. Jen pak hůř spal v noci, ale nevím, zda to nebyla náhoda.
Jinak v noci spí tak průměrně. Ukládání v poho, dáme ho kolem 20:00 do postele, rozloučíme se a většinou v pohodě usne. Budí se k ránu jednou na sunar a pak občas vyžaduje, abychom s ním zůstali v pokojíku (máme tam jednu postel navíc). Ale to je teď podle mě hlavně způsobené tím, že přešel nedávno z malé postýlky do velké postele. Vstává kolem 6, max. 7.
Má někdo s něčím podobným zkušenost? Dítě by asi v tomhle věku ještě mělo přes den spát, ne? Navíc ve školce taky bude muset… Ovšem jak to mám zařídit?
@janeee2 píše:my spani zrusili taky nejak pred druhym rokem. Chodi spat po sedme, usne jak miminko
Přidávám jednu diskuzi k tolik omýlanému spaní. Už si fakt nevím rady. Syn (23 m) nebyl nikdy velký spáč (zvlášť přes den), ale v posledních měsících se to ustálilo na odpoledním spaní, kdy vydržel cca 1,5 hod. Někdy se poštěstilo, že to zalomil i na 2 hod, v poslední době se to ale spíš zkracovalo na hodinu.
Navíc mi přijde, že kdyby to bylo na něm, spát nejde vůbec. Po obědě začne být velmi aktivní, většinou si hraje sám (což je jindy během dne zázrak), lítá po bytě atd. Kvůli tomu jsem taky oběd i spaní trochu posunula, dřív jedl tak v 11:30 a spát jsem ho dávala kolem jedné, ale to byl k neuspání, teď tedy chodí chrnět až kolem druhé odpoledne.
Ale stejně je ukládání horor - doma bohužel spát nechce, zkoušela jsem to v jeho posteli (z té vyleze a mlátí do dveří, že chce ven z pokojíku), v naší posteli, v níž ležím s ním (skáče po mně, blbne, případně se vzteká, že chce pryč). Takže spí v kočáru, kde ho udrndám a pak ho nechám na zahradě. Ovšem jen ho oblíct a vykopat ven, když ví, že jde spát, je peklo. Je vzteklej, pak musím jezdit třeba 20 minut, než usne. Vím, že to není moc, ale za 7 týdnů se nám má narodit mimčo, tak nejspíš nebudu mít čas ho takto denně drndat…
Pak teda hodinu, max. 1,5 hodiny spí, jenže když se vzbudí, následuje v 90ti procentech scéna. Řev, jenž graduje, když ho vyndám z kočáru a nedej bože, když po něm chci, aby do našeho 2. patra vyšel sám (nechci ho už s břichem tahat) - to jačí na celej barák. Doma pak trvá min. hodinu, než se uklidní. Jídlo ho uchlácholí jen na chvilku, vyžaduje pozornost, chce, abych kolem něj lítala, vymýšlí si, nechce na nočník.
Zatím se to ještě dá nějak přežít, ale jak to budu dělat s miminem? Stojí teda vůbec ta hodina spaní za to? Zvažuju, že ho prostě přestanu dávat spát přes den. Párkrát už ta situace, byť neplánovaně, nastala, ale jemu to nijak zvlášť nevadilo. Jen pak hůř spal v noci, ale nevím, zda to nebyla náhoda.
Jinak v noci spí tak průměrně. Ukládání v poho, dáme ho kolem 20:00 do postele, rozloučíme se a většinou v pohodě usne. Budí se k ránu jednou na sunar a pak občas vyžaduje, abychom s ním zůstali v pokojíku (máme tam jednu postel navíc). Ale to je teď podle mě hlavně způsobené tím, že přešel nedávno z malé postýlky do velké postele. Vstává kolem 6, max. 7.
Má někdo s něčím podobným zkušenost? Dítě by asi v tomhle věku ještě mělo přes den spát, ne? Navíc ve školce taky bude muset… Ovšem jak to mám zařídit?
Denní spánek je prý důležitý do cca dvou let. A ve školce už se dneska spát nemusí.
Tak to zkrátka zkus a uvidíš. Ale v tomto věku syn taky nechtěl chodit spát a když jsem ho nedala, tak mezi 4-5 odpoledne začal nezadržitelně klimbat a usínal takřka vestoje a když mu nebylo umožněno spát, tak byla scéna třeba v 5 odpoledne nebo jsem ho nechala a pak špatně usínal večer případně vstával moc brzo ráno.
K odpolednímu spánku jsme se vrátili a normálně spí tu hodinku, je mu 3 a už se většinou žádná scéna nekoná
@Bibi239
Díky, asi to teda taky zkusím. Právě že mám ale obavy, aby se taky nekonaly nějaké výlevy v podvečer nebo pak v noci. A jak se to tak stalo, že jste se k odpolednímu spánku vrátili? Prostě až dostal rozum, pochopil, že spaní přes den není až tak špatný?
Asi to stojí za úvahu, když je kolem toho spaní takový bugr, už kvůli tomu miminku. Mě by to ale teda štvalo, protože malého spaní byl pro mě oddychový čas, zvlášť, když jsem čekala druhého syna a byla furt unavená, to jsem po obědě často usnula dřív než on. Ale po 2. narozkách si to spaní zrušil sám, prostě neusnul, řádil s postýlce hodinu (vylézt neuměl, byl ještě v dětské), takže při frekvenci 1 usnutí ze 7 dnů jsem to ukončila. Také jako u tebe předcházelo dlouhé usínán. Mladšímu synovi je 22 měsíců, po obědě ještě spí, usínání je taky někdy na dlouhé lokte (ale to i večer), každopádně mám ozkoušeno, že když při nějaké situaci na spaní přes den nedošlo, tak mu to vůbec nevadilo, večer nevypadal servaněji než jindy.
@Samamama
Právě že to mám stejně, jako jsi to měla ty. Ta hodina času je pro mě často jediný relax za celý den. Nejdu teda spát, ale spíš si uvařím kafčo, vyřídím nějaké mejly, sednu si a užívám si klid a ticho… Popravdě si neumím zatím moc představit, že to s ním potáhnu nonstop celý den, bohužel se sám až tak moc nezabaví.
Každopádně, až bude druhé dítko, tak asi stejně na relax čas nebude, takže je to nejspíš jedno ![]()
@janeee2 tak to zkus bez spaní… Malý mi usnul i u pohádky, když byl po obědě opravdu unavený…
@janeee2 Naprosto tě chápu, ale zas pokud si to zrušení naplánuješ, tak to budete mít v klidu. Já se asi 2 týdny vztekala, štěkala na malýho, ať kouká spát atd., než jsem pochopila, že je konec. A máš taky recht, že s miminem bys stejně žádné volno neměla, oni si to ty miniatury snad mezi sebou telepaticky předávají, aby náhodou nespaly v jeden čas
(jo, někdo to štěstí má, ale to je spíš výjimečné). A neboj, budou horší věci, např. starší dítě potřebuje okamžitě kakat ve chvíli, kdy začneš kojit mimčo apod… ![]()
Zrušila bych, zvlášť když ho musíš ještě uspávat v kočáře. Mně holka přestala spát těsně před druhými narozeninami, takže holt bylo po odpočinku. Den po jejích druhých nar. se narodil kluk. Ona pak spala třeba 1× týdně, ale stejně to bylo na houby, protože kluk v tu dobu nespal.
Kluk teď v 25m ještě po obědě 1,5h dá, ale kdybych ho nedala a neuspala, tak nepůjde. ![]()
Já asi neporadim, taky to momentálně zvažujeme. Malý má 28 měsíců a jsou dny, kdy neusne a pak dny, kdy spí a není k probuzení i 3 hodiny. a uz se i stalo, že jsem ho přes hodinu uspavala marně a pak usnul v šest, nečekaně a bez večeře. Usínání je u nás horor, z dětské postýlky leze obstojně už nějaký ten pátek… Jediná jistota je uspat v kočárku, ale nosit ho pak do 4.patra, když jsem těhotná, to prostě nejde. Ráda si přečtu, jak to funguje jinde ![]()
U nás to zrušení zabralo, když máme nějaký meganáročný program, tak pak jdem spát, ale večer počítám s tím že jde min o 2h déle spát.
Jak dlouho se odpolednímu spánku brání? Dcera je stejně stará, taky měla asi týden protest, dlouho usínala, vymýšlela si čůrání, žízeň… Když nespala, byla kolem 4-5 hodiny opravdu nesnesitelná, večer nechtěla usnout. Ale cca po týdnu se vrátila do zajetých kolejí, když jsem nepolevila a spí někdy i 2,5 hodiny. Já bych zkusila vytrvat, je to ještě malý prcek.
@cverunka
Právě že se brání už docela dlouho, minimálně dva tři měsíce. On bohužel na to spaní nikdy moc nebyl, kolem mě všechny maminy podobně starých dětí řešily, že jim dítě už nespí tři hodiny, ale jen dvě, a já byla šťastná, že chrní dýl jak hodinu. Jednu dobu měl dokonce období, kdy spal třeba jen půl hodinky, potom řev a scény, tak pak následovala další série drndání, po který milostivě usnul na další půlhodinu. Celý proces zabral tolik času, že jsem z toho málem zešedivěla…
Náš malý spal do 25m. po obědě 2hodiny, večer kolem 19hod a spal nonstop do rána. Je to tři týdny co odmítá spát po o řve, leze z postýlky a večer to samé, já ho po obědě nenutím, myslela jsem, že bude chodit večer dřív, ale kdepak nechce ani večer. Manžel podle mého udělal chybu, sedí s ním u postýlky tak dlouho dokud neusne. Když je v práci tak tedy sedím u postýlky já, ráno se vzbudí po páté, vyleze z postýlky a sedne si v obýváku do křesla a sedí a a sedí, je jako myška, ještě si k tomu nosí polštář a deku.Byla jsem zvyklá na bezproblémové spaní a teď koukám. Myslíte, že bychom mu měli koupit válendu? Nočník je jedna velká katastrofa, o WC nemluvím, vykaká se do plínky, kterou si sundá a hodí do nočníku a ještě si k tomu zatleská. Posadit na nočník znamená hysterický záchvat, když v dobrém rozmaru za se na něj postaví a hned prchá pryč. Já nevím v tomhle věku mě to zaráží, bojím se s tím svěřit doktorce, aby si nemyslela, že to dělám špatně. Poradí mi někdo? Když běhá bez plínky tak to drží hrozně dlouho nebo se pak v utajení někde vyčurá.