Únorňátka a březňátka 2006 č.10: Jak jsem prožila amniocintézu..
Ahojky těhulky. Je tu opět pátek a to znamená, že je tady další článek do našeho deníčku. Slíbila jsem, že napíši něco o vyšetření, které jsem prodělala minulý čtvrtek. Jedná se o amniocintézu (dále amnio).
Podstoupila jsem jí proto, že triple testy, které se provádějí každé těhulce mezi 15 - 18tt., ukázaly možné riziko poškození miminka Downovým syndromem. Výsledek zněl 1 z 65, což je nízké riziko a i proto jsem podstoupila raději toto invazivní vyšetření.
Když mi můj gynekolog oznámil, že triple testy vyšly pozitivní, tak jsem si to obrečela a ihned volala manželovi, který mě uklidňoval. Nakonec jsem si řekla, že tyto testy vycházejí ve velkém množství pozitivní a miminka jsou v pořádku. V některých ordinacích již od těchto testů, z důvodů falešné pozitivity odstupují. Na gynekologii mi můj lékař vše vysvětlil, nastínil všechna pro a proti a jelikož pro převyšovala nad proti, tak jsem se rozhodla pro amnio. Dostala jsem doporučení do pražského Gennetu. objednali mě na následující čtvrtek a mě čekal týden plný obav, ale i naděje, že miminko v mém bříšku je v pořádku.
Do Gennetu jsme s manželem dorazili o něco dřív než jsme měli, ale i tak se nás velmi ochotně ujali na recepci. Vzali si mou těhu průkazku, doporučení, výsledky triple testů a mou i manželovu průkazku pojištěnce. Potom se mnou milá sestřička sepsala kartu a velice ochotně nás zavedla do čekárny k paní doktorce Krutílkové, kde nás s manželem čekala genetická konzultace.
Paní doktorka Krutílková se mnou nejdříve sepsala, jak probíhalo mé dosavadní těhotenství. Potom s námi sestavila strom života z mé i manželovi strany. vyptávala se na sourozence, jejich děti, na naše rodiče a naše babičky a dědečky. zajímala jí veškerá genetická onemocnění v rodinách. Jelikož moje maminka má genetické onemocnění CMT (onemocnění nervových zakončení v končetinách) pobavili jsme se i o tom. Paní doktorka byla velmi příjemná a vše na co jsme se zeptali nám odpověděla s klidem a podrobně. Také nám vysvětlila co to vlastně Downův syndrom je a jak se na lidech projevuje. Dále nám řekla, že před amniem bude proveden podrobný UTZ, který by měl předběžně vyloučit poškození miminka. Potom už bylo jen na nás, jestli se rozhodneme amnio podstoupit. Podepsala jsem souhlas s provedením amnia a bylo rozhodnuto ![]()
Paní doktorka nás odvedla do čekárny k paní doktorce Smetanové, která měla provést UTZ a následné amnio. Čekali jsme několik minut, když se z ordinace ozvalo mé příjmení a já se začala chvět. Nejsem asi jediná, která měla nebo bude mít z tohoto vyšetření strach. Hlavou vám probíhají různé myšlenky. Je miminko v pořádku, podaří se správně bez komplikací odebrat plodová voda, atd, atd. Byla jich spousta. Naštěstí jsem měla vedle sebe svého manžela a tak jsem byla jistější. Zašli jsme do temné ordinace a paní doktorka nám vysvětlila co bude následovat. Položila jsem se na lehátko k UTZ a teprve teď začalo to pravé vyšetření. Bylo nádherné když na mé bříško přiložila sondu a miminko se v celé své kráse objevilo na velké obrazovce umístěné u stropu, kde jsme ho s manželem mohli sledovat. Paní doktorka nejdříve miminku změřila hlavičku, bříško a stehenní kost. Podle těchto měr miminko odpovídalo velikostí délce těhotenství. Dále nám paní doktorka začala ukazovat jednotlivé části tělíčka miminka, kde nám vždy řekla co vidíme. Popisovala nám části ručiček, nožiček, části obličeje, páteř. Naše miminko se pravou ručičkou drbalo zezadu na hlavičce a druhou mělo ve vítězném gestu zdviženu nad hlavičkou. Nožičky mělo složeno do tureckého sedu a já neodolala a zeptala se paní doktorky jestli tam něco vidí. Odpověď paní doktorky byla, že miminko vypadá na chlapečka. Ten UTZ je opravdu tak podrobný, že i my jsme si mohli všimnout, že „ho tam má“
. Potom si paní doktorka vzala jinou sondu a začala prohlížet mozek, srdíčko, také nám ukázala bránici, žaludek, močový měchýř a ledviny. Konečný závěr z tohoto vyšetření byl, že miminko nevykazuje žádné znaky poškození. V tu chvíli se mi malinko ulevilo a v mých očích se objevily slzy štěstí. I manžel byl naměko
. Ale čekalo nás to, kvůli čemu jsme na vyšetření přišli. Odběr plodové vody. Paní doktorka zavolala sestřičku. Ta mi postříkala bříško dezinf. roztokem, který aplikovala též na sondu UTZ. Potom paní doktorce podala jehlu umístěnu v plastikovém pouzdru. Zhluboka jsem se nadechla a moc si přála, aby se našemu chlapečkovi nic nestalo. Neměla jsem strach sama o sebe, ale o něj. O ten malinký život v mém bříšku. V duchu jsem s ním mluvila a říkala, že vše bude v pořádku. Jelikož mám placentu na přední straně dělohy, hledala paní doktorka vhodné místo k vpichu, aby ji nepoškodila a aby měla dostatek místa okolo miminka. Sondou si správné místo našla a řekla mi, že zavede jehlu. Vpich jsem necítila, jen mě jehla, která pronikala k děloze tlačila. Přestala jsem dýchat do bříška, abych se nepohnula a nepoškodily jsme miminko. Na obrazovce nade mnou jsem mohla sledovat jak jehla proniká do dělohy. Nebyl to příjemný pohled, ale mohla jsem sledovat co dělá náš chlapeček. Vpich byl proveden za jeho hlavičku. Viděla jsem jak mává ručičkami. Asi dával najevo, maminko neboj se, vše je v pořádku
. Plodová voda začala odtékat ihned co sestřička na jehlu na:,–(ila ampulku. Paní doktorka říkala, že voda je čirá a je vše v pořádku. Odebraly mi celkem 3 ampulky, což netrvalo déle než 2 minutky. Bylo příjemné vidět, jak jehla mizí z mého bříška. Z ranky mi ani netekla krev. Paní doktorka našla na UTZ srdíčko miminka a zkontrolovala jeho tlukot. Pustila nám ho nahlas a my s manželem poslouchali ten nádherný zvuk. S miminkem vše bylo v pořádku. Paní doktorka se ptala zda se cítím dobře a nemotá se mi hlava. Zůstala jsem chvilku ležet a mohla se obléknout. Při vstávání ke mě přiskočil manžel, zda jsem v pořádku. Cítila jsem jen lehký tlak v bříšku, což podle paní doktorky bylo v pořádku. Domluvily jsme se s paní doktorkou na další kontrole a bylo mi vysvětleny znovu výsledky vyšetření, které jsem dostala i písemně. Chlapeček je o 1 den větší než podle PM, takže mi byl posunut i termín porodu o 1 den. Dostala jsem poučení o tom co dělat a nedělat v následujících dnech. 2 dny jsem měla intenzivně odpočívat a následující týden se ještě šetřit. Bylo mi také řečeno, abych si příští den zavolala o výsledky na Down syndrom.
Vyšli jsme s manželem z ordinace do čekárny, kde jsme čekali ještě 20 minut a jelikož nenastaly žádné komplikace mohli jsme odjet domů. Dávala jsem si pozor při chůzi na každý krok a stále se hlídala zda je vše v pořádku. I manžel mě stále hlídal a kontrolovat. Myslím, že i toto vyšetření nás ještě víc sblížilo. Manžel mohl být blíže chlapečkovi a i mě ve chvílích, které byly důležité. Když jsme přijeli domů, okamžitě jsem si lehla a asi vyčerpáním a napětím usnula. Ráno jsem se cítila lépe. Celé dopoledne jsem proležela v posteli. Vlastně skoro celé jsem prospala. Potom se již blížila hodina, kdy jsem měla volat na výsledky testu. Nervózní a plna očekávání jsem vytočila číslo Gennetu a čekala … Po nahlášení jména, příjmení a roku narození mi paní doktorka oznámila, že miminko je zdravé, že postižení Downovým syndromem u něj nebylo prokázáno. To už jsem měla slzy v očích. Dále se paní doktorka ptala, zda chci vědět i pohlaví, řekla jsem, že ano a ona se přeci jen znovu ujistila. Po dvojitém ubrečeném ano mi oznámila, že čekáme chlapečka. Byla sem v té chvíli nejšťastnější žena pod sluncem. Okamžitě jsem volala manželovi, který netrpělivě očekával mou zprávu a byl veeeelmi šťastný, že je chlapeček v pořádku. Ani nevím kolik korun jsem protelefonovala a proSMSkovala, než jsem všem oznámila, že miminko v mém bříšku je zdravé a těm co to chtěli vědět, jsem i oznámila, že „ho tam má“ a můžou kupovat modré věci
. Proležela jsem raději ještě zbytek pátku, celou sobotu a neděli a ani v pondělí jsem nešla do práce. Miminko musí mít přeci zdravoučký a pohodový pelíšek
.
Těhulky, které toto vyšetření čeká nebo by v budoucnu mohlo čekat, zjištění, že miminko je zdravé, za tu chvilkovou bolest stojí. Díky tomu, jak skvělé jsou těhulky v našem deníčku a jak perfektně mě podržely a jak perfektního manžela mám, jsem toto vyšetření zvládla jen s lehkým strachem a s pevnou vírou, že miminko je zdravé. Holčiny těhulky mám vás moc ráda a jsem ráda, že tento deníček existuje ![]()
Jitulinda a Mišánek 19+1tt
a ještě náš seznámek a doktorská postupka ![]()
Únorňátka a Březňátka 2006
55 těhulek- 14 chlapečků a 10 holčiček
7.1.06-Hoandra/1979/Kadaň/KLUK
8.1.06-Alda01/1977/Praha
15.1.06-Radana2/1978/Jičín/PŘEKVAPENÍ
23.1.06-Hanulika/1978/Frýd-Místek/HOLKA
24.1.06-Katouch/1979/Jedovnice/HOLKA
30.1.06-Gejby/1980/Praha/HOLKA --------------------------------------------
3.2.06-Lina/1975/KLUK
5.2.06-Marketkaa/1984/Praha/KLUK
6.2.06-Lenulka/1980/Hať/KLUK
6.2.06-Zuz/1978/Praha/HOLKA
9.2.06-Střapule/1979/Zlín/KLUK
10.2.06-Bohun/1973/Milovice/HOLKA
13.2.06-Monina/1976/Ostrava/HOLKA
16.2.06-Bramborka/1975/Kladno/HOLKA
16.2.06-Jarka-1979/Domažlice/HOLKA
16.2.06-Lasconka/1978/Praha/KLUK
16.2.06-Evah/1978/Praha/HOLKA
18.2.06-Werinka/1982/Opava
22.2.06-Berun/1981/Praha/KLUK
24.2.06-Viki25/1979/Klatovy
25.2.06-Grizley/1978/MB/PŘEKVAPENÍ
25.2.06-Jitka/1977
28.2.06-Baboo/1975/Praha/PŘEKVAPENÍ
28.2.06-Fialka7/1976/Kolín/KLUK
28.2.06-Illka/1979/Ostrava/KLUK
28.2.06-Janul/1977/Havlíčkův Brod ---------------------------------------------
1.3.06-Daniela/1978/Praha
3.3.06-LiLu/1976/Praha
3.3.06-Rysavka/1975/Praha/PŘEKVAPENÍ
4.3.06-Kopeček/1977/Trutnov
4.3.06-Mikina/1980/Praha
4.3.06-Sandym/1980/Praha/PŘEKVAPENÍ
4.3.06-Zuzzi/1976/Plzeň
5.3.06-Kukatko/1979/Opava
5.3.06-Mamulka/1980/Brno/KLUK
5.3.06-Polarka/1978
6.3.06-Kocca/1978/Kroměříž
7.3.06-Ola/1979/Veselí nad Moravou
9.3.06-Jitulinda/1975/Praha/KLUK
10.3.06-Baru/1980/Praha
10.3.06-Marsa/1979/Plzeň/HOLKA
11.3.06-Popilio/1985/Brno
11.3.06-Shrine/1974/Praha
13.3.06-JO/1970/Brno
13.3.06-Moninda/KLUK
16.3.06-Kvetule25/1980/Praha
17.3.06-Marka/1977
18.3.06-Gabika/1976/Praha/KLUK
20.3.06-Natálka/České Budějovice
20.3.06-Snoulenka/1976/Frenštát pod R.
21.3.06-Ennie/1979/Brno
21.3.06-Ivule/1977/Rokycany/KLUK
26.3.06-Danny/1975/Praha
27.3.06-Katty/1979/Praha
28.3.06-Souris2/1980/Praha
Doktorská postupka:
17.10.Lilu-UTZ
17.10.Zuzzi-UTZ
17.10.Daniela-UTZ
17.10.Danny-Genetický UTZ
18.10.Souris2-UTZ+Triple testy
19.10.Shrine-KO
19.10.Illka-ozvy plodu
19.10.Hoandra-UTZ
20.10.Grizley-UTZ
20.10.Květule25 - KO+UTZ
24.10.Berun-KO+OP 8:30
25.10.Ennie-genetický UTZ
25.10.Popilio-3D UTZ
25.10.Illka-3D UTZ
25.10.Gabika-genetický UTZ
26.10.Shrine-genetický UTZ
26.10.Bramborka-UTZ
26.10.Marsa-genetický UTZ
26.10.Marka-UTZ 9:00
26.10.Danny-KO
31.10.Werinka-UTZ
31.10.Katty-UTZ
31.10.Lasconka-UTZ+KO
31.10.Jitulinda-genetický UTZ Gennet
31.10.Marketkaa-UTZ
1.11.Lilu-KO
3.11.Viki25-KO+UTZ
4.11.Baru-3D UTZ
4.11.Ivule-UTZ
4.11.Kvetule25-genetický UTZ
6.11.Berun-3D UTZ Gennet
7.11.Berun-krev-protilátky RH neg.
7.11.Ennie-KO
7.11.Lilu-3D UTZ Gennet
12.11.Lasconka-3D UTZ
14.11.Danny-KO
14.11.Jitulinda-UTZ+KO
15.11.Gejby-3D UTZ
28.11.Marketkaa-3D UTZ Podolí
12.12.Daniela-3D Gennet
Přečtěte si také
„A ty jsi pořád sama?“ Otázka, která mě dokáže vytočit k nepříčetnosti
- Anonymní
- 15.07.26
- 1309
Potřebuji se z toho alespoň vypsat. Asi nebudu jediná, kdo něco podobného prožívá. Na jednu stranu vím, že to lidé většinou nemyslí zle. Jenže je to opravdu nepříjemné. Kamarádka mi kdysi...
Stačila vteřina a dcera letěla z trampolíny. Už na ni své děti nepustím
- Anonymní
- 15.07.26
- 769
Jedna obyčejná zastávka během rodinného cyklovýletu. Jenže pár minut na dětské trampolíně stačilo k tomu, aby se idylický den proměnil téměř v horor. Znovu jsem si uvědomila, proč mám z některých...
Myslela jsem si, že randím s lékařem. Pravdu jsem zjistila až po třech měsících
- Anonymní
- 15.07.26
- 1343
Ve svých sedmačtyřiceti jsem si řekla, že už nechci každý večer koukat jen na seriály a hádat se s ovladačem. Děti byly dospělé, kamarádky měly své životy a já po rozvodu začínala mít pocit, že...
Kvůli dovolené jsme se málem rozešli. Chtěl rybařit v Norsku, já ležet v Řecku
- Anonymní
- 15.07.26
- 563
Když mě Filip požádal o ruku, byla jsem přesvědčená, že už nás nic nerozdělí. Vždyť jsme spolu zvládli rekonstrukci bytu, výběr sedačky i návštěvy jeho maminky. Jenže pak přišlo plánování svatební...
Do Arménie s miminkem a tříleťákem: Low-cost, sbalení do batohu a noční let
- Amsetka
- 15.07.26
- 340
Arménie, lowcost a dvě děti. Jsme blázni?
Nechal mě samotnou s dětmi a bez peněz. Netušil, že mi tím změní život k lepšímu
- Anonymní
- 14.07.26
- 19389
Nikdy jsem si nemyslela, že budu ve třiceti sama se dvěma malými dětmi, prázdným účtem a strachem z každé další složenky. Přesně tak ale vypadal můj život poté, co od nás odešel manžel.
Chtěla jsem být konečně hubená. Místo obdivu jsem skončila na psychiatrii
- Anonymní
- 14.07.26
- 2543
Když se dnes dívám na své fotografie z dětství, nechápu, proč jsem se tehdy považovala za tlustou. Nebyla jsem. Jen jsem měla širší boky, silnější stehna a byla jsem jiná než většina holek ve...
Bývalka mě po letech uhání, přemýšlím, že to řeknu jejímu muži
- Anonymní
- 14.07.26
- 2783
Život občas píše neuvěřitelné scénáře. Když se se mnou Magda před deseti lety rozešla, hodně to bolelo. Trvalo mi dlouho, než jsem se z toho dostal a posunul se dál. Dnes jsem spokojený, sice...
Místo dárečků z Temu jsem ve školce rozdala ovoce. Jsem prý líná matka
- Anonymní
- 14.07.26
- 2505
Být v dnešní době mámou ve školce občas připomíná účast v nějaké podivné sociální soutěži, kterou nikdo oficiálně nevyhlásil, ale všichni se jí povinně účastní. Nejnovějším hitem, ze kterého mi už...
Tchyně mi krmí roční dceru bůčkem. Prý z ní dělám chudinku
- Anonymní
- 14.07.26
- 1681
Moje dcera oslavila před čtrnácti dny první rok. Je to drobné, křehké miminko, teprve se učíme na pevnou stravu, jedeme bio zeleninu, libové maso, všechno poctivě mixuji nebo krájím na malé kousky....