Zebřičkový deníček 120.díl - Kaitlinina adopce aneb, když se štěstí unaví
- Snažení
- Kaitlin
- 07.08.06
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Asi máte šok, po tak dlouhé době, že tu jsem :) Tady je ten dlooooouho slibovaný deníček :) Sedím v kanceláři a nevím co dřív. Vedle mě sedí kolega, který potřebuje nutně něco vyřešit a je tu dalších 5 lidí, kteří mluví jeden přes druhého. Do toho se ozve můj soukromý mobil. Jsem myšlenkami u faktur, když ho beru a ptám se kdo volá. „Tady krajský úřad, dobrý den
„ Dobrý den…" * „ Potřebovala bych vědět, zda stále platí vaše žádost o adopci?" * *„ Samozřejmě, stále čekáme…„ jak to myslí, vždyť jsem jí volala před měsícem, jak to s čekačkou vypadá, vždyť čekáme ty dva roky…** ** *„ takže byste mohla odejít na mateřskou?“
Začíná se mi tajit dech, tak je to tady, je to tady, je to tady… „ovšem, myslím, že to není problém" a začínám se uculovat… v ten moment zbystří má kolegyně a ačkoliv nad ní stojí další kolega, který po ní něco chce, tak ona upustí pero na stůl, mrkne na mě a zatíná palce v pěst ![]()
A pak se to stane, z telefonu se ozve tolik očekávaná věta: *„máme pro vás konkrétní nabídku dítěte, ale po telefonu o tom nechci mluvit, kdy by jste mohli přijít?" *
Zbytek telefonátu není důležitý, stejně ho od té doby mám kapku rozostřený.. ![]()
Druhý den jsme dorazili na kraj a paní si s námi nejprve 10 minut povídala o naší práci. V duchu jsem jí začínala nenávidět, vždyť já už to chci vědět, vždyť nevím ani co máme… ![]()
„ tak co byste řekli tomu, kdybych s váma začala mluvit o chlapečkovi?"manželovi se rozzářily oči*
* „a kdybych vám řekla, že mu je 2,5 měsíce?"záříme oba, vyhráli jsme loterii, tu nejdůležitější v životě…
Ještě ten den se na něj jedeme podívat.
Cestou v autě prohodím nad fotkou, co jsme dostali na kraji - „co kdyby se jmenoval Šimon, jak se ti líbilo, když jsme se bavili o jménech?„a manžel „to k němu sedí“ a je to.
Po příchodu do kojeňáku nás překvapí sestřička v místnosti s miminky.
„tak co, zkusíte si ho najít, když vám řeknu, že je to ten nejkrásnější chlapeček, co tu je?" naprosto s jistotou ukážem na miminečko s načesaným tmavě hnědým kohoutem … Ano, našli jsme si ho ![]()
Dnes je čtvrtek, domluvíme se, že zítra v pátek půjdu do práce, kde jim řeknu, že odcházím na mateřskou. Přes víkend musíme doma všechno připravit a objet obchody a všechno nakoupit - kočárek, postýlku…a asi milión nezbytných věciček - a všechno to vyprat a vyžehlit. V pondělí je 1.5. a je svátek a tak doženu všechno doma. V úterý jdu předat práci v zaměstnání, vlastně mám pocit, že neodejdu, kolik se toho musí zařídit..
A ve středu 3.5. je TEN DEN.
Jedeme si pro Šimona, Šimůnka, Šimiho… ![]()
Začíná nám nádherný úžasný život, který se točí čistě kolem našeho miminečka
…už je to čtvrt roku, co máme malého doma a já mám pocit, že nic nádhernějšího nás nemohlo potkat. Je nám naprosto úžasně, zároveň s jistotou mohu říct, že takhle unavená jsem v životě nebyla.. ![]()
Příští týden mu už bude půl roku… Šimi je pěkný číslo, nejen, že už máme 2 zuby, ale už se krásně přetáčí, řehtá se nahlas, vypráví hračkám, které bez obtíží chytá, začíná lézt a když se má čeho chytit, tak se klíďo po:,–(í.
Včera jsme byli v ZOO a poprvé mi předvedl správného vzteklouna, který za žádnou cenu nebude v kočárku, protože z něho nevidí…
Strašně moc děkuju Martině=Amálce za obrovskou pomoc zapůjčením spousty oblečků na malého.
Přeju všem maminkám pohodové žití se svými miminky, těhulkám pohodové těhotenství a rychlý porod a těm, co ještě štěstí zdrhá, aby už konečně zakoplo…
Vaše Kaitlin
Přečtěte si také
Zalezli jsme do vířivky a syn nás zamkl. V županu jsme šli přes celou ves
- Anonymní
- 21.10.26
- 2391
Měl to být romantický podzimní večer, sklenička vína a příjemný relax v teplé vodě. Místo toho jsme zažili jedno z nejstresovějších dobrodružství našeho života, na které jen tak nezapomeneme.
„Kašle, přijďte si pro ni!“ Vrací mi dceru ze školky, protože jsem doma?
- Anonymní
- 21.10.26
- 557
Pozoruji dceru, jak si spokojeně staví kostky na koberci. Zpívá si u toho písničku, směje se a vypadá jako to nejzdravější dítě na světě. Přesto jsem ještě před dvěma hodinami stála ve školce s...
Podzimní ranní špička jen pro otrlé. Každý den sklidím alespoň dvě výhružky
- Anonymní
- 21.10.26
- 357
Jsem z Prahy, jakmile začne být trochu sychravo a chladno, všichni Pražáci začnou okamžitě jezdit autem do práce. Mě bohužel nic jiného nezbývá. Děti musím rozvést do škol a rychlejší alternativa...
23 let jsem se tvářila, že se nic nestalo. Pak přišla zpráva, která vše změnila
- Anonymní
- 21.10.26
- 1138
Myslela jsem si, že některé věci je nejlepší nechat minulosti. Dnes je mi pětačtyřicet, mám hodného manžela, dospívajícího syna a spokojený život. Jenže před pár týdny se mi ozvala bývalá kamarádka...
Vibrátor do každé rodiny, říká tchyně. Ocenila bych, kdyby zůstala u ponožek
- Anonymní
- 21.10.26
- 503
S manželem udržujeme celkem zdravý sexuální vztah, i když jsme spolu už přes patnáct let. Pravdou ale je, že už se člověk musí snažit. Nedávno manžel slavil narozeniny a moje tchyně mu popřála, aby...
Z Turecka jsme málem neodletěli. Tohle jsme na rodinné dovolené opravdu nečekali
- Martrich
- 20.10.26
- 2700
Protože v zimě často marodíme, chtěla jsem nám prodloužit léto a třeba i trochu posílit imunitu díky podzimnímu pobytu u moře. V říjnu už nebývá počasí leckde stálé, ale všichni říkali, že Turecko...
Už mě nebaví být doma za policajta. Děti mi utíkají k tatínkovi
- Anonymní
- 20.10.26
- 1366
Nechci být pořád ta, co nastavuje pravidla. Pořád něco zakazuju, připomínám, hlídám a kontroluju. A když už toho mám plné zuby, přijde tatínek, usměje se na děti a během pěti minut je za největšího...
Přebral synovi přítelkyni, teď ji našli oběšenou. Ze souseda mám strach
- Anonymní
- 20.10.26
- 2954
Vždycky jsme věděli, že soused není žádný svatý. Chodil do hospody, byl nepříjemný a agresivní. Jenže to, co se u něj doma odehrálo v posledních týdnech, přerostlo v černou můru pro celou naši...
Kolegyně o mně lhala, že chci děti. Šéf ji povýšil místo mě, tak dávám výpověď
- Anonymní
- 20.10.26
- 7202
Roky jsem tvrdě pracovala, zůstávala v kanceláři přesčasy a plnila všechny úkoly na více než sto procent. Šéf mi slíbil povýšení. Byla jsem přesvědčená, že ta pozice je po zásluze moje. Jenže když...
Inkluzi nerušte. Moje dítě díky ní nemusí každý den poslouchat, že je hloupé
- Anonymní
- 20.10.26
- 3058
Když slyším, že by se inkluze měla zrušit a děti s postižením patří do speciálních škol, mám chuť křičet. Můj syn není hloupý, ani líný. Jen se učí jinak než většina spolužáků. V běžné škole...