Jednadvacetiletá Eliška se narodila s Downovým syndromem. I přes opožděný mentální vývoj a další zdravotní obtíže spojené s nemocí na tom Eliška do nedávné doby byla dobře. To se ale změnilo letos v červenci, kdy onemocněla zápalem plic a došlo k selhání ledvin a septickému šoku. Lékaři jí museli amputovat obě nohy.
Veselou dívku zastavil zápal plic
Eliška se narodila jako nejmladší dcera ze sedmi dětí a se svými rodiči žije v Ústí. Je závislá na jejich péči, přestože nedávno oslavila už jednadvacáté narozeniny. Mentálně je totiž na úrovni malého dítěte, které neumí číst ani psát.
Důvodem je genetická porucha zvaná Downům syndrom, která mění vzhled i intelekt. S tímto syndromem navíc mnohdy souvisí další přidružené zdravotní obtíže. I přes nelehký osud je Eliška veselá mladá dívka, která si ještě donedávna užívala život v rámci možností naplno. Byla společenská, ráda tancovala, plavala a veslovala.
V červenci letošního roku se vše změnilo. Eliška onemocněla těžkým zápalem plic. V nemocnici jí lékaři diagnostikovali také brániční kýlu. Eliška je ale velká bojovnice a vše se zdálo být na dobré cestě, když se podařilo lékařům její stav stabilizovat a mohla být propuštěna do domácí péče. Jenže po necelém týdnu začala mít opět potíže s dýcháním a rodiče museli znovu zavolat záchranku.
Boj o život vyústil v amputaci nohou
Kvůli brániční kýle byla Eliška přijata na chirurgii, kde se její stav natolik zhoršil, že musela být uvedena do umělého spánku. „Eliščiny stížnosti na zhoršené dýchání bohužel při druhé hospitalizaci nikdo neřešil a skončila velice rychle v kritickém stavu,“ popisuje situaci Eliščin bratr Jakub.
Začaly jí selhávat ledviny a došlo k septickému šoku. Lékaři rodiče připravovali na nejhorší, jenže i tentokrát Eliška bojovala jako lvice a její stav se zlepšil. Kvůli nedostatečnému prokrvení končetin jí však lékaři museli amputovat obě nohy pod koleny.
K operaci došlo navíc v den, kdy slavila své jednadvacáté narozeniny. Oba rodiče byli dceři po celou dobu velkou oporou a možná i díky tomu si Eliška přes všechny zdravotní překážky dokázala udržet dobrou náladu. V současné době se však doléčuje v zařízení, které je vzdálené 100 km od bydliště rodičů. Ti s ní teď nemohou trávit tolik času jako v nemocnici. Oba žijí ze starobního důchodu a starají se ještě o Eliščina bratra, který trpí lehčím mentálním postižením. Není proto v jejich finančních možnostech dojíždět za dcerou denně takovou dálku.
Eliška si přes všechny zdravotní obtíže dokáže udržet dobrou náladu.
Rodina prosí o pomoc
Pro Eliščiny rodiče je tato situace velmi složitá, protože by s dcerou chtěli trávit co nejvíce času. Aby to za dané situace zvládli, tak se v cestě za Eliškou střídají. „Tatínek dojíždí z Ústí do Ostrova vlakem každý den. Maminka o víkendech. Táta se snaží řešit všechny organizační záležitosti, ale v sedmdesáti letech a s opakovanou břišní kýlou to pro něho není snadné,“ vysvětluje Jakub.
Po psychické stránce je na tom nyní Eliška dobře a její zdravotní stav se také pomaličku zlepšuje. „Ledviny začaly pracovat a už nemusí být připojená k dialýze. Zvládne se sama najíst a tatínek ji vyváží před nemocnici do parku. Zatím verbálně nekomunikuje, ale snaží se. Je stále hospitalizována na NIP v Ostrově nad Ohří. Propuštění ale zůstává v nedohlednu,“ upřesňuje Jakub.
Rodina proto založila sbírku na pomoc pro Elišku, aby za ní rodiče mohli pravidelně dojíždět. Vybrané finanční prostředky budou také využity na pozdější rehabilitace, pořízení kvalitních protéz, což je jediná možnost, jak by se mohla Eliška zase postavit na nohy. Byt, ve kterém rodina bydlí, je třeba předělat na bezbariérový, stejně tak bude potřeba auto, kterým budou rodiče Elišku vozit k lékařům a na rehabilitace.
Chcete zakladateli sbírky něco vzkázat? Využijte k tomu diskuzi Eliška s Downem, která přišla náhle o obě nohy »
Chcete přispět? Co teď
Pomoci může každý zasláním libovolné finanční částky na transparentní účet přes dobročinnou sbírku na Doniu. Věříme, že se podaří vybrat dostatečný obnos na to, aby Elišku čekala co nejlepší budoucnost. „Rodiče by chtěli poděkovat všem, kteří přispěli na sbírku, a všem, kteří se Elišce věnují podle svých možností a úsudku. Jsou rádi i za jakoukoli publicitu věnovanou sbírce. Za to, že na ně a Elišku někdo myslí,“ uzavírá Jakub.
Aby vám neutekla žádná výhra: Stáhněte si věrnostní eMimino kartičku do mobilu a zvyšte svoji šanci na vítězství.
eMimino kartička
