40 týdnů s Eliškou
- Těhotenství
- _Kaczenkaa_
- 16.04.13
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Shrnutí 40 týdnů s Eliškou v bříšku
23.5.2012 – Nástup do nové (vysněné) práce, objeveny // (je zajímavé jak jeden papírek člověku převrátí život vzhůru nohama).
1.6.2012 – První kontrola – 6+3tt, bylo vidět ♥ - je rozhodnuto – nějak to zvládneme a Elišku si necháme (zvažovala jsem UPT kvůli zdravotním a finančním problémům – již několik let chronické záněty ledvin a spousta neuhrazených závazků).
Zhruba v polovině června chřipka – vysoké teploty, nemohla jsem zůstat doma, přišla bych o práci, s teplotami a nakřapaná jsem tedy chodila do práce dál.
26.6.2012 – 10+0 - výsledky krve byly v pořádku, vše vypadá dobře. Čeká nás vyloučení vrozených vad.
12.7.2012 – 12+2 - vyloučeny vrozené vady, vše vypadá krásně, drobeček roste, ještě není vidět pohlaví, ale jsme přesvědčení, že budeme mít holčičku (což se nám později potvrdí).
1.trimestr úspěšně za mnou, konečně mi začíná být trošku líp, vytrácí se pocity na zvracení (ty byly super, když jsem musela pracovně jezdit autem po Praze), únava už taky není taková a bolesti prsou, které mě nenechaly ani spát už taky vymizely, tak teď už si to snad začnu užívat.
Taky už jsem to oznámila v práci – dokud to na mě nebude vidět, budu pracovat, pak už to nepůjde.
1.8.2012 – 15+1 kontrola u dr., vše vypadá v pořádku, stále nám nesdělili pohlaví, prý to není vidět… „Už“ mám nahoře 3 kg, ale vypadám jak když jsem se přejedla, žádné bříško není vidět.
22.8.2012 – Poprvé cítím pohyby – 18+1 tt ♥.
6.9.2012 - A je to tady! Zánět ledvin – neskutečný bolesti, pohotovost, v moči krev i bílkovina x x x, nasazeny antibiotika. ![]()
11.9.2012 – Další kontrola 21+0, stále nemám žádné bříško, přibrala jsem celkem 5kg a váhový odhad drobečka je 339g.
13.9.2012 – Velký ultrazvuk u Apolináře, 21+2, máme líné miminko, musela jsem se proběhnout a dát si něco sladkého, aby se začala hýbat a bylo možné vyšetření. Na 90% čekám holčičku ♥, vše je jak má být, velikost úměrná věku, žádný rozštěp ani nic podobného nám prý nehrozí (hahaha – dovysvětlím někdy příště – on ten můj „divnej pocit“ se kterým jsem na UZ šla a který jsem popisovala v minulém deníčku, se nakonec potvrdil jako správnej).
Od 30.9. opět bolesti ledvin (že by zase zánět?), 3.10. opět pohotovost v FNKV, prý to ledviny nejsou, údajně se mi roztahuje pánev a mám cvičit na míči (v moči bílkovina x), fajn, koupila jsem si míč a cvičila.
6.10.2012 – Bolesti jsou čím dál větší (nikdy jsem nezažila větší bolest), cvičení nepomáhá, tvrdne mi bříško a když už se večer nemohu ani postavit na vlastní nohy, partner volá RZ, která mě veze do Bulovky – ano toho 3. to byl začínající zánět, odvezli mě na poslední chvíli se selhávajícími ledvinami. Nabírají mi krev, dostávám kapačky s antibiotiky, analgetiky a magnesium.
Eliška je prý v pořádku, zvládá to dobře, je to silná holčička.
8.10.2012 – Přišly výsledky krve, leukocyty 3347 (zánět jako čuník), bakterie, které mi vyšly jsou rezistentní vůči antibiotikům, které jsem dostala, nasazují mi rovnou dvoje jiné.
Mířím na UZ ledvin – hydronefroza – doporučují mi zavedení punkční nefrostomie (vývod z ledvin).
11.10.2012 – Chystám se na zavedení nefrostomie, jsem psychicky úplně na dně – bude ze mě mrzák s pytlíkem čůránek připnutým na noze. Jsem na sále, lokálně mě umrtvují, nepočkají dostatečnou dobu a zavádí mi stomii, plazím se jim bolestí po stole („vám ještě nezabrala ta injekce? Tak ještě počkáme…“ - super přístup), nemohou se trefit do správného místa, hrozný. Sakra, co mi to dali, špatně se mi dýchá. Hotovo, zavedeno, snažím se vstát, všechno se mi motá, špatně dýchám, odváží mě na vozíku na pokoj. Po prospání už je mi o něco líp, teda aspoň fyzicky.
12.10.2012 – Odcházím domů i přes protest doktorky, stomie vypadá ok, už chci domů.
15.10.2012 – Jdu do práce, paráda, to teda prezentuji firmu s vývodem a hlavně ten pytlík na noze, přes který nemůžu mít nic jiného než kalhoty minimálně o 2 velikosti větší. 25+6 – odpoledne kontrola u dr., maličká je v pořádku, posílá mě do rizikové poradny.
29.10.2012 – 27+6tt – první návštěva v rizik. poradně, Eliška je v pořádku, váhový odhad 971g, ovšem začínám vypadat na předčasný porod, mám anemii a opět bakterie v moči – dostávám železo, magnesium, antibiotika a nějaký čípky – celkem tedy beru 12 prášků denně – chuťovka, dostávám klidový režim, musím tedy skončit v práci, no co se dá dělat.
12.11.2012 – 29+6tt – s tím předčasný porodem už to prý není tak horké, ale stále mám klidový režim, váhový odhad 1160g, Elišce se nechce růst. Dostávám další atb na noc kvůli dalším bakteriím.
14.11.2012 – 30+2tt – nefrostomie mi vypadává z ledviny, opět mířím do nemocnice, udělán UZ, prý se to trošku zlepšilo a zpět mi jí dávat nebudou, to prý už doklepu a kdyby ne, tak když se Eli narodí teď, tak prý už to tak nevadí.
26.11.2012 – 31+6tt - váhový odhad jen 1319g. Asi bude drobeček, nemá být po kom obr, to je fakt, ale stejně. Já mám nahoře 9,5kg a beruška z toho má prd.
10.12.2012 – 33+6tt – VO 1696g, trošku lepší, držíme se stále na spodní hranici přibírání, ale lepší než nic.
27.12.2012 – 36+2tt – váh. odhad už je 2200g, paráda, třeba to ještě dožene.
3.1.2013 – 37+2tt – začínají mě trápit poslíčci, dr. říkal, že to vypadá, že se každým dnem asi rozrodím.
11.1.2013 – 38+3tt – porod se stále nekoná, ale už na to čekám jak na smilování. Do TP mám ještě 11 dní, ale podle pana doktora už mi Eliška těsně naléhá, prý už čekám jen na kontrakce. Váhový odhad 2,6kg.
18.1.2013 – 39+3tt – ne, stále jsem neporodila, ale už by bylo na čase, poslíčci otravují, ale „to ono“ furt nikde. Pokud neporodím do úterý (TP 22.1.2013), mám přijít. Prosím Elišku, aby už konečně vylezla, už se sotva valím.
22.1.2013 – 40+0tt – A je to tady! Rodíme! Ale o tom až někdy jindy zase… ♥
Děkuji za přečtení
Přečtěte si také
Byl jsem zamilovaný do její kamarádky. Pak přišel první máj a všechno bylo jinak
- Anonymní
- 28.10.26
- 809
Měl jsem v tom naprosto jasno. Byl jsem zamilovaný do Ivety a věřil, že právě ona bude mou první velkou láskou. Na prvního máje jsem jí připravil romantickou schůzku pod rozkvetlou třešní. Jenže...
Sestra chtěla dát sousedům lekci. Kvůli její pomstě skončilo dítě v nemocnici
- Anonymní
- 28.10.26
- 769
Moje sestra už nemohla vystát hlučné sousedy. Vadil jí pláč jejich miminka, nepořádek na chodbě i věčné hádky. Snažila jsem se jí domluvit, jenže jednoho rána jí došla trpělivost. Rozhodla se...
10 let jsem čekala na návrat syna. Pak přijel s manželkou a všechno bylo jinak
- Anonymní
- 28.10.26
- 2124
Deset let jsem čekala, až se syn vrátí ze zahraničí. Když konečně přijel s manželkou, těšila jsem se, že náš dům zase ožije. Jenže Klára si během pár dní získala manžela, psa i kocoura. A já si...
V Turecku jsem se ztratila na obřím bazaru. Manžela jsem našla až po setmění
- Anonymní
- 28.10.26
- 1645
Na romantický výlet do Turecka jsme se s manželem těšili několik měsíců. Děti tentokrát zůstaly u babičky a my si konečně mohli užít pár dní bez starostí. Jenže hned druhý den se naše dovolená...
Koupili jsme vysněný dům. Sousedé nám začali dělat ze života peklo
- Anonymní
- 28.10.26
- 744
Mysleli jsme si, že budeme mít klid, grilovat s přáteli a užívat si soukromí. Jenže sousedé odnaproti se s námi rozhodli za každou cenu soutěžit. Ať jsme udělali cokoli, museli nás trumfnout. Brzy...
Měli jsme vztah ve třech. Když jsem nakonec otěhotněla, zůstala jsem sama
- Anonymní
- 27.10.26
- 2005
Když jsem jim oznámila, že jsem těhotná, partner mě objal, ale Klára se zvedla od stolu a odešla do koupelny. Tehdy jsem ještě netušila, že za pár týdnů budu sedět sama v bytě, dívat se na...
Pomohla jsem kolegyni v nouzi. Ona pak mou práci prezentovala jako vlastní
- Anonymní
- 27.10.26
- 1046
Když vás někdy kolega v práci poprosí o laskavost, obvykle v tom nehledáte zradu. Uděláte to s úsměvem a v duchu si říkáte, že v tom přece plaveme všichni společně. Jenže pak narazíte na člověka,...
„To u přijímaček nebude.“ Syn je v devítce a ostatní předměty už neřeší
- Anonymní
- 27.10.26
- 1096
Devátá třída sotva začala a můj syn už má jasno v tom, čemu se bude věnovat. Češtině a matematice. Když přinesl špatnou známku z dějepisu, vysvětlil mi, že ten teď není důležitý. Chtěla jsem mu...
Přisedl si ke mně ten nejhezčí kluk z celé konzervatoře. Jediná věta mě zničila
- Anonymní
- 27.10.26
- 4183
Od září jsem hrdou studentkou Pražské konzervatoře, konkrétně oddělení Klasického zpěvu. A řeknu vám, je to celkem prestižní záležitost, co si budeme nalhávat. Člověk má takový ten hřejivý pocit,...
Manželka začala dostávat květiny. Nevěděla od koho
- Lavi.P
- 27.10.26
- 1195
První kytice přišla ve středu. Velká, krásná a s malým vzkazem, ve kterém stálo jen pár slov o tom, že některé věci stojí za to chránit. Manželka vypadala překvapeně a tvrdila, že vůbec netuší, kdo...