40 týdnů s Eliškou
- Těhotenství
- _Kaczenkaa_
- 16.04.13
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Shrnutí 40 týdnů s Eliškou v bříšku
23.5.2012 – Nástup do nové (vysněné) práce, objeveny // (je zajímavé jak jeden papírek člověku převrátí život vzhůru nohama).
1.6.2012 – První kontrola – 6+3tt, bylo vidět ♥ - je rozhodnuto – nějak to zvládneme a Elišku si necháme (zvažovala jsem UPT kvůli zdravotním a finančním problémům – již několik let chronické záněty ledvin a spousta neuhrazených závazků).
Zhruba v polovině června chřipka – vysoké teploty, nemohla jsem zůstat doma, přišla bych o práci, s teplotami a nakřapaná jsem tedy chodila do práce dál.
26.6.2012 – 10+0 - výsledky krve byly v pořádku, vše vypadá dobře. Čeká nás vyloučení vrozených vad.
12.7.2012 – 12+2 - vyloučeny vrozené vady, vše vypadá krásně, drobeček roste, ještě není vidět pohlaví, ale jsme přesvědčení, že budeme mít holčičku (což se nám později potvrdí).
1.trimestr úspěšně za mnou, konečně mi začíná být trošku líp, vytrácí se pocity na zvracení (ty byly super, když jsem musela pracovně jezdit autem po Praze), únava už taky není taková a bolesti prsou, které mě nenechaly ani spát už taky vymizely, tak teď už si to snad začnu užívat.
Taky už jsem to oznámila v práci – dokud to na mě nebude vidět, budu pracovat, pak už to nepůjde.
1.8.2012 – 15+1 kontrola u dr., vše vypadá v pořádku, stále nám nesdělili pohlaví, prý to není vidět… „Už“ mám nahoře 3 kg, ale vypadám jak když jsem se přejedla, žádné bříško není vidět.
22.8.2012 – Poprvé cítím pohyby – 18+1 tt ♥.
6.9.2012 - A je to tady! Zánět ledvin – neskutečný bolesti, pohotovost, v moči krev i bílkovina x x x, nasazeny antibiotika. ![]()
11.9.2012 – Další kontrola 21+0, stále nemám žádné bříško, přibrala jsem celkem 5kg a váhový odhad drobečka je 339g.
13.9.2012 – Velký ultrazvuk u Apolináře, 21+2, máme líné miminko, musela jsem se proběhnout a dát si něco sladkého, aby se začala hýbat a bylo možné vyšetření. Na 90% čekám holčičku ♥, vše je jak má být, velikost úměrná věku, žádný rozštěp ani nic podobného nám prý nehrozí (hahaha – dovysvětlím někdy příště – on ten můj „divnej pocit“ se kterým jsem na UZ šla a který jsem popisovala v minulém deníčku, se nakonec potvrdil jako správnej).
Od 30.9. opět bolesti ledvin (že by zase zánět?), 3.10. opět pohotovost v FNKV, prý to ledviny nejsou, údajně se mi roztahuje pánev a mám cvičit na míči (v moči bílkovina x), fajn, koupila jsem si míč a cvičila.
6.10.2012 – Bolesti jsou čím dál větší (nikdy jsem nezažila větší bolest), cvičení nepomáhá, tvrdne mi bříško a když už se večer nemohu ani postavit na vlastní nohy, partner volá RZ, která mě veze do Bulovky – ano toho 3. to byl začínající zánět, odvezli mě na poslední chvíli se selhávajícími ledvinami. Nabírají mi krev, dostávám kapačky s antibiotiky, analgetiky a magnesium.
Eliška je prý v pořádku, zvládá to dobře, je to silná holčička.
8.10.2012 – Přišly výsledky krve, leukocyty 3347 (zánět jako čuník), bakterie, které mi vyšly jsou rezistentní vůči antibiotikům, které jsem dostala, nasazují mi rovnou dvoje jiné.
Mířím na UZ ledvin – hydronefroza – doporučují mi zavedení punkční nefrostomie (vývod z ledvin).
11.10.2012 – Chystám se na zavedení nefrostomie, jsem psychicky úplně na dně – bude ze mě mrzák s pytlíkem čůránek připnutým na noze. Jsem na sále, lokálně mě umrtvují, nepočkají dostatečnou dobu a zavádí mi stomii, plazím se jim bolestí po stole („vám ještě nezabrala ta injekce? Tak ještě počkáme…“ - super přístup), nemohou se trefit do správného místa, hrozný. Sakra, co mi to dali, špatně se mi dýchá. Hotovo, zavedeno, snažím se vstát, všechno se mi motá, špatně dýchám, odváží mě na vozíku na pokoj. Po prospání už je mi o něco líp, teda aspoň fyzicky.
12.10.2012 – Odcházím domů i přes protest doktorky, stomie vypadá ok, už chci domů.
15.10.2012 – Jdu do práce, paráda, to teda prezentuji firmu s vývodem a hlavně ten pytlík na noze, přes který nemůžu mít nic jiného než kalhoty minimálně o 2 velikosti větší. 25+6 – odpoledne kontrola u dr., maličká je v pořádku, posílá mě do rizikové poradny.
29.10.2012 – 27+6tt – první návštěva v rizik. poradně, Eliška je v pořádku, váhový odhad 971g, ovšem začínám vypadat na předčasný porod, mám anemii a opět bakterie v moči – dostávám železo, magnesium, antibiotika a nějaký čípky – celkem tedy beru 12 prášků denně – chuťovka, dostávám klidový režim, musím tedy skončit v práci, no co se dá dělat.
12.11.2012 – 29+6tt – s tím předčasný porodem už to prý není tak horké, ale stále mám klidový režim, váhový odhad 1160g, Elišce se nechce růst. Dostávám další atb na noc kvůli dalším bakteriím.
14.11.2012 – 30+2tt – nefrostomie mi vypadává z ledviny, opět mířím do nemocnice, udělán UZ, prý se to trošku zlepšilo a zpět mi jí dávat nebudou, to prý už doklepu a kdyby ne, tak když se Eli narodí teď, tak prý už to tak nevadí.
26.11.2012 – 31+6tt - váhový odhad jen 1319g. Asi bude drobeček, nemá být po kom obr, to je fakt, ale stejně. Já mám nahoře 9,5kg a beruška z toho má prd.
10.12.2012 – 33+6tt – VO 1696g, trošku lepší, držíme se stále na spodní hranici přibírání, ale lepší než nic.
27.12.2012 – 36+2tt – váh. odhad už je 2200g, paráda, třeba to ještě dožene.
3.1.2013 – 37+2tt – začínají mě trápit poslíčci, dr. říkal, že to vypadá, že se každým dnem asi rozrodím.
11.1.2013 – 38+3tt – porod se stále nekoná, ale už na to čekám jak na smilování. Do TP mám ještě 11 dní, ale podle pana doktora už mi Eliška těsně naléhá, prý už čekám jen na kontrakce. Váhový odhad 2,6kg.
18.1.2013 – 39+3tt – ne, stále jsem neporodila, ale už by bylo na čase, poslíčci otravují, ale „to ono“ furt nikde. Pokud neporodím do úterý (TP 22.1.2013), mám přijít. Prosím Elišku, aby už konečně vylezla, už se sotva valím.
22.1.2013 – 40+0tt – A je to tady! Rodíme! Ale o tom až někdy jindy zase… ♥
Děkuji za přečtení
Přečtěte si také
„A ty jsi pořád sama?“ Otázka, která mě dokáže vytočit k nepříčetnosti
- Anonymní
- 15.07.26
- 766
Potřebuji se z toho alespoň vypsat. Asi nebudu jediná, kdo něco podobného prožívá. Na jednu stranu vím, že to lidé většinou nemyslí zle. Jenže je to opravdu nepříjemné. Kamarádka mi kdysi...
Stačila vteřina a dcera letěla z trampolíny. Už na ni své děti nepustím
- Anonymní
- 15.07.26
- 473
Jedna obyčejná zastávka během rodinného cyklovýletu. Jenže pár minut na dětské trampolíně stačilo k tomu, aby se idylický den proměnil téměř v horor. Znovu jsem si uvědomila, proč mám z některých...
Myslela jsem si, že randím s lékařem. Pravdu jsem zjistila až po třech měsících
- Anonymní
- 15.07.26
- 786
Ve svých sedmačtyřiceti jsem si řekla, že už nechci každý večer koukat jen na seriály a hádat se s ovladačem. Děti byly dospělé, kamarádky měly své životy a já po rozvodu začínala mít pocit, že...
Kvůli dovolené jsme se málem rozešli. Chtěl rybařit v Norsku, já ležet v Řecku
- Anonymní
- 15.07.26
- 361
Když mě Filip požádal o ruku, byla jsem přesvědčená, že už nás nic nerozdělí. Vždyť jsme spolu zvládli rekonstrukci bytu, výběr sedačky i návštěvy jeho maminky. Jenže pak přišlo plánování svatební...
Do Arménie s miminkem a tříleťákem: Low-cost, sbalení do batohu a noční let
- Amsetka
- 15.07.26
- 223
Arménie, lowcost a dvě děti. Jsme blázni?
Nechal mě samotnou s dětmi a bez peněz. Netušil, že mi tím změní život k lepšímu
- Anonymní
- 14.07.26
- 18410
Nikdy jsem si nemyslela, že budu ve třiceti sama se dvěma malými dětmi, prázdným účtem a strachem z každé další složenky. Přesně tak ale vypadal můj život poté, co od nás odešel manžel.
Chtěla jsem být konečně hubená. Místo obdivu jsem skončila na psychiatrii
- Anonymní
- 14.07.26
- 2458
Když se dnes dívám na své fotografie z dětství, nechápu, proč jsem se tehdy považovala za tlustou. Nebyla jsem. Jen jsem měla širší boky, silnější stehna a byla jsem jiná než většina holek ve...
Bývalka mě po letech uhání, přemýšlím, že to řeknu jejímu muži
- Anonymní
- 14.07.26
- 2647
Život občas píše neuvěřitelné scénáře. Když se se mnou Magda před deseti lety rozešla, hodně to bolelo. Trvalo mi dlouho, než jsem se z toho dostal a posunul se dál. Dnes jsem spokojený, sice...
Místo dárečků z Temu jsem ve školce rozdala ovoce. Jsem prý líná matka
- Anonymní
- 14.07.26
- 2394
Být v dnešní době mámou ve školce občas připomíná účast v nějaké podivné sociální soutěži, kterou nikdo oficiálně nevyhlásil, ale všichni se jí povinně účastní. Nejnovějším hitem, ze kterého mi už...
Tchyně mi krmí roční dceru bůčkem. Prý z ní dělám chudinku
- Anonymní
- 14.07.26
- 1584
Moje dcera oslavila před čtrnácti dny první rok. Je to drobné, křehké miminko, teprve se učíme na pevnou stravu, jedeme bio zeleninu, libové maso, všechno poctivě mixuji nebo krájím na malé kousky....