40 týdnů s Eliškou
- Těhotenství
- _Kaczenkaa_
- 16.04.13
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Shrnutí 40 týdnů s Eliškou v bříšku
23.5.2012 – Nástup do nové (vysněné) práce, objeveny // (je zajímavé jak jeden papírek člověku převrátí život vzhůru nohama).
1.6.2012 – První kontrola – 6+3tt, bylo vidět ♥ - je rozhodnuto – nějak to zvládneme a Elišku si necháme (zvažovala jsem UPT kvůli zdravotním a finančním problémům – již několik let chronické záněty ledvin a spousta neuhrazených závazků).
Zhruba v polovině června chřipka – vysoké teploty, nemohla jsem zůstat doma, přišla bych o práci, s teplotami a nakřapaná jsem tedy chodila do práce dál.
26.6.2012 – 10+0 - výsledky krve byly v pořádku, vše vypadá dobře. Čeká nás vyloučení vrozených vad.
12.7.2012 – 12+2 - vyloučeny vrozené vady, vše vypadá krásně, drobeček roste, ještě není vidět pohlaví, ale jsme přesvědčení, že budeme mít holčičku (což se nám později potvrdí).
1.trimestr úspěšně za mnou, konečně mi začíná být trošku líp, vytrácí se pocity na zvracení (ty byly super, když jsem musela pracovně jezdit autem po Praze), únava už taky není taková a bolesti prsou, které mě nenechaly ani spát už taky vymizely, tak teď už si to snad začnu užívat.
Taky už jsem to oznámila v práci – dokud to na mě nebude vidět, budu pracovat, pak už to nepůjde.
1.8.2012 – 15+1 kontrola u dr., vše vypadá v pořádku, stále nám nesdělili pohlaví, prý to není vidět… „Už“ mám nahoře 3 kg, ale vypadám jak když jsem se přejedla, žádné bříško není vidět.
22.8.2012 – Poprvé cítím pohyby – 18+1 tt ♥.
6.9.2012 - A je to tady! Zánět ledvin – neskutečný bolesti, pohotovost, v moči krev i bílkovina x x x, nasazeny antibiotika. ![]()
11.9.2012 – Další kontrola 21+0, stále nemám žádné bříško, přibrala jsem celkem 5kg a váhový odhad drobečka je 339g.
13.9.2012 – Velký ultrazvuk u Apolináře, 21+2, máme líné miminko, musela jsem se proběhnout a dát si něco sladkého, aby se začala hýbat a bylo možné vyšetření. Na 90% čekám holčičku ♥, vše je jak má být, velikost úměrná věku, žádný rozštěp ani nic podobného nám prý nehrozí (hahaha – dovysvětlím někdy příště – on ten můj „divnej pocit“ se kterým jsem na UZ šla a který jsem popisovala v minulém deníčku, se nakonec potvrdil jako správnej).
Od 30.9. opět bolesti ledvin (že by zase zánět?), 3.10. opět pohotovost v FNKV, prý to ledviny nejsou, údajně se mi roztahuje pánev a mám cvičit na míči (v moči bílkovina x), fajn, koupila jsem si míč a cvičila.
6.10.2012 – Bolesti jsou čím dál větší (nikdy jsem nezažila větší bolest), cvičení nepomáhá, tvrdne mi bříško a když už se večer nemohu ani postavit na vlastní nohy, partner volá RZ, která mě veze do Bulovky – ano toho 3. to byl začínající zánět, odvezli mě na poslední chvíli se selhávajícími ledvinami. Nabírají mi krev, dostávám kapačky s antibiotiky, analgetiky a magnesium.
Eliška je prý v pořádku, zvládá to dobře, je to silná holčička.
8.10.2012 – Přišly výsledky krve, leukocyty 3347 (zánět jako čuník), bakterie, které mi vyšly jsou rezistentní vůči antibiotikům, které jsem dostala, nasazují mi rovnou dvoje jiné.
Mířím na UZ ledvin – hydronefroza – doporučují mi zavedení punkční nefrostomie (vývod z ledvin).
11.10.2012 – Chystám se na zavedení nefrostomie, jsem psychicky úplně na dně – bude ze mě mrzák s pytlíkem čůránek připnutým na noze. Jsem na sále, lokálně mě umrtvují, nepočkají dostatečnou dobu a zavádí mi stomii, plazím se jim bolestí po stole („vám ještě nezabrala ta injekce? Tak ještě počkáme…“ - super přístup), nemohou se trefit do správného místa, hrozný. Sakra, co mi to dali, špatně se mi dýchá. Hotovo, zavedeno, snažím se vstát, všechno se mi motá, špatně dýchám, odváží mě na vozíku na pokoj. Po prospání už je mi o něco líp, teda aspoň fyzicky.
12.10.2012 – Odcházím domů i přes protest doktorky, stomie vypadá ok, už chci domů.
15.10.2012 – Jdu do práce, paráda, to teda prezentuji firmu s vývodem a hlavně ten pytlík na noze, přes který nemůžu mít nic jiného než kalhoty minimálně o 2 velikosti větší. 25+6 – odpoledne kontrola u dr., maličká je v pořádku, posílá mě do rizikové poradny.
29.10.2012 – 27+6tt – první návštěva v rizik. poradně, Eliška je v pořádku, váhový odhad 971g, ovšem začínám vypadat na předčasný porod, mám anemii a opět bakterie v moči – dostávám železo, magnesium, antibiotika a nějaký čípky – celkem tedy beru 12 prášků denně – chuťovka, dostávám klidový režim, musím tedy skončit v práci, no co se dá dělat.
12.11.2012 – 29+6tt – s tím předčasný porodem už to prý není tak horké, ale stále mám klidový režim, váhový odhad 1160g, Elišce se nechce růst. Dostávám další atb na noc kvůli dalším bakteriím.
14.11.2012 – 30+2tt – nefrostomie mi vypadává z ledviny, opět mířím do nemocnice, udělán UZ, prý se to trošku zlepšilo a zpět mi jí dávat nebudou, to prý už doklepu a kdyby ne, tak když se Eli narodí teď, tak prý už to tak nevadí.
26.11.2012 – 31+6tt - váhový odhad jen 1319g. Asi bude drobeček, nemá být po kom obr, to je fakt, ale stejně. Já mám nahoře 9,5kg a beruška z toho má prd.
10.12.2012 – 33+6tt – VO 1696g, trošku lepší, držíme se stále na spodní hranici přibírání, ale lepší než nic.
27.12.2012 – 36+2tt – váh. odhad už je 2200g, paráda, třeba to ještě dožene.
3.1.2013 – 37+2tt – začínají mě trápit poslíčci, dr. říkal, že to vypadá, že se každým dnem asi rozrodím.
11.1.2013 – 38+3tt – porod se stále nekoná, ale už na to čekám jak na smilování. Do TP mám ještě 11 dní, ale podle pana doktora už mi Eliška těsně naléhá, prý už čekám jen na kontrakce. Váhový odhad 2,6kg.
18.1.2013 – 39+3tt – ne, stále jsem neporodila, ale už by bylo na čase, poslíčci otravují, ale „to ono“ furt nikde. Pokud neporodím do úterý (TP 22.1.2013), mám přijít. Prosím Elišku, aby už konečně vylezla, už se sotva valím.
22.1.2013 – 40+0tt – A je to tady! Rodíme! Ale o tom až někdy jindy zase… ♥
Děkuji za přečtení
Přečtěte si také
Tchyně mě celý život nesnášela. Po smrti tchána jsem jí začala být dobrá
- Anonymní
- 15.05.26
- 1402
Milena byla vždycky pedantská a odtažitá. Jako bývalá učitelka ze zvláštní školy měla náročné požadavky na všechny kolem sebe. Nikdy jsem se nedivila, že tchán v mládí pil a často se na několik dní...
O manželově nevěře jsem věděla. Když jsem zjistila, s kým spí, byla jsem v šoku
- Anonymní
- 15.05.26
- 2670
S manželem jsme spolu skoro dvacet let. Máme děti, které chodí na druhý stupeň základní školy, a žijeme tak nějak spíš vedle sebe než spolu. Už delší dobu jsem tušila, že někoho má. To žena prostě...
Tohle se mnou udělala antikoncepce. A nemluvila o tom ani moje gynekoložka
- Anonymní
- 15.05.26
- 1011
Nechci tvrdit, že je hormonální antikoncepce špatná úplně. Sama jsem ji roky brala. Jen si čím dál častěji kladu otázku, jestli jsme si nezvykly brát jako normální něco, co nás ale odpojuje od...
„Hnije vám tam mail!“ řvala šéfová. Že byl v pátek státní svátek, ji nezajímalo
- Anonymní
- 15.05.26
- 985
Sedím v autě před školkou, v hlavě mi ještě doznívá smích dětí z víkendového výletu v horách, ale ruce na volantu se mi třesou. Je pondělí, sedm hodin ráno a můj telefon právě přežil první nálet...
Válka na chodbě: Sousedka mi vyčetla hluk, já jí zase obezitu jejího syna
- Anonymní
- 15.05.26
- 610
Stála tam, rudá v obličeji, s prstem namířeným na mou pětiletou dceru, která se mi schovávala za nohou. Tenhle výstup na chodbě našeho bytového domu jsem opravdu nečekala. Věděla jsem, že sousedka...
„Telefon mi nezvonil,“ lhala jsem šéfovi do ucha. Pak přišel strach z vyhazovu
- Anonymní
- 14.05.26
- 3413
Sedím u kuchyňského stolu, zírají na mě tři monitory a já se nemůžu přestat třást. Moje dlaně jsou zpocené, srdce mi buší až v krku a vzduch v místnosti jako by najednou došel. Ten pocit znám moc...
„U vás je zase binec,“ slyším pořád. Jenže u tchyně se štítím i sednout na gauč
- Anonymní
- 14.05.26
- 5111
Stojím v kuchyni, v ruce držím igelitovou tašku s krabičkami domácích těstovin a řízků a cítím, jak se mi svírá žaludek. Není to hladem. Je to úzkost z toho, co přijde za dvě hodiny, až zastavíme...
„Paní učitelka řekla, že některé mámy nemají rády svoje děti,“ řekl mi syn (6)
- Anonymní
- 14.05.26
- 4474
Když jsem dnes vyzvedávala Matyáše ze školy, tvářil se nějak divně. Neposkakoval kolem mě jako obvykle, jen šel tiše vedle kočárku a kopal do kamínků na cestě.
Celý den jsem se nezastavila. Večer mi manžel řekl větu, která mě úplně dorazila
- Anonymní
- 14.05.26
- 4076
Děti, práce, úkoly, domácnost. Jela jsem na autopilota. Večer jsem byla úplně vyčerpaná. A právě tehdy mi manžel řekl, že jiné ženy to přece zvládají mnohem lépe.
Tchyně mého syna jen peskuje nebo přehlíží. Veškerou pozornost dává vnučce
- Anonymní
- 14.05.26
- 2553
Mít babičku, která svá vnoučata nemiluje stejně a dává to dost okatě najevo, je skutečně k nezaplacení. Moje tchyně je přesně taková. Má pouze dvě vnoučata, Anetu, které je deset, a Matěje, kterému...