A najednou jsme tři
- Porod
- VeronikaD1993
- 18.11.15
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Jak jsem se i já stala miminkou...
Otěhotněla jsem na konci srpna 2014, plánovaně a přesto s velkým překvapením, jelikož jsem si nedokázala představit, že zrovna já bych měla miminko. Pamatuji se, že jsem stála v koupelně, spíše ze zvědavosti jsem si udělala těhu test a zalezla si do sprchy. Když jsem po chvilce očima narazila na test a uviděla rýsující se druhou čárku, ještě namydlená jsem ze sprchy vylezla a jenom koukala na kus papírku, který mi od té vteřiny změnil život. Samozřejmě jsem po chvíli pěnu smyla a volala nejlepší kamarádce, že čekám asi miminko.
Těhotenství utíkalo měsíc za měsícem, ranní nevolnosti, náladovost i řeči, že je to mé první a poslední těhotenství, jsme všichni přežili ve zdraví a najednou jsem už šestý den přenášela.
V sobotu odpoledne jsem začala mít bolesti v podbřišku jako při menstruaci, ale stále jsem si nepřipouštěla, že bych snad začínala rodit.
V neděli kolem půl druhé ráno mě probudili stále se stupňující bolesti, ale pořád to jaksi nebylo ono a já každou hodinu budila přítele, který si ze mě dělal už i legraci, ať si teda rozmyslím, jestli rodím nebo ne.
Vyjeli jsme nakonec po páté hodině ranní s kontrakcemi po 6 minutách, jelikož máme porodnici 30 km od bydliště.
Na příjmu vyšetření, monitor, zkrátka klasika, já otevřená na dva prsty. Jelikož ale byla hlavička stále dosti vysoko a kontrakce nepravidelné, chtěli mě ubytovat na oddělení, než TO opravdu přijde, ale já si radši ještě odskočila k rodičům, kteří bydlí od porodnice tři minuty autem.
V půl 12 před polednem mi praskla při kontrakci voda a stahy už byly po 4 minutách, tak jsme jeli podruhé a tentokrát rovnou na porodní sál.
Otevírala jsem se pomalinku, ačkoliv silné tlaky na konečník jsem měla už ve 2 hodiny, no musela jsem dýchat jako pejsek, chodit do sprchy a být trpělivá, jelikož i hlavička byla až do pěti odpoledne stále vysoko, navíc byla větší.
Dostala jsem oxytocin, a po páté jsme šli konečně tlačit. Nejlépe se mi tlačilo v poloze napůl na skákacím míči a poté v leže s koleny u brady. Byla to makačka, ale zároveň i úleva.
V 18:53 bylo miminko na světě a dnes je z něho téměř půlroční Verunka s porodními mírami 3520 g a 50 cm.
Přečtěte si také
Děti chtěly pořád něco kupovat. Jedno pravidlo nás zbavilo většiny proseb
- Anonymní
- 26.09.26
- 167
„Mami, já to potřebuju.“ Věta, kterou jsem za poslední roky slyšela tolikrát, že už přesně vím, že ve většině případů následuje něco, co dítě ještě před pěti minutami vůbec neznalo. Dlouho jsem si...
Myslela jsem, že je to konečně ten pravý. Pak mě kontaktovala jeho manželka
- Anonymní
- 26.09.26
- 164
Už jsem si skoro začínala říkat, že jsem konečně měla štěstí. Po několika vztazích, které nikam nevedly, jsem potkala muže, se kterým mi bylo dobře. Byl pozorný, zajímal se o mě, pamatoval si...
První měsíc školy je za námi. A já už přesně vím, co jsme letos podcenili
- Anonymní
- 26.09.26
- 115
Nějak pevně doufám, že to, co zažívám doma teď já, prožívají v nějaké menší obměně i ostatní matky. Upřímně prázdniny byly náročné a na školní rok jsem se těšila jako na smilování, jenže kde je ten...
Chtěla jsem rodičům říct o hypotéce a novém autě. Místo radosti přišel výslech
- Anonymní
- 26.09.26
- 165
Nedávno jsme s manželem podepsali hypotéku. Nebyla to žádná malá věc. Dlouho jsme vybírali dům, počítali peníze a přemýšleli, jestli do toho opravdu jít. Nakonec jsme se rozhodli, že ano.
Syn měl před každou návštěvou lékaře hysterický záchvat. Až tohle zabralo
- Anonymní
- 26.09.26
- 144
Vždycky, když jsem svému sedmiletému synovi Nicolasovi oznámila, že půjdeme k lékaři, okamžitě zbledl. Odmalička má z doktorů panický strach. Je to bohužel spojené s jednou nepříjemnou zkušeností,...
Začala jsem nakupovat jídlo podle jídelníčku. Ušetřili jsme víc, než jsem čekala
- Anonymní
- 25.09.26
- 1104
S manželem jsme pořád hádali o tom, kolik utrácíme za jídlo. Je pravda, že náklady byly obrovské, návštěvy supermarketů čím dál častější. Vždycky jsem si říkala, že jen koupím pár věcí k večeři, a...
Pracuji jako chůva, děti miluju. A nikdo nechápe, proč jsem vlastní nechtěla
- Anonymní
- 25.09.26
- 2599
V dnešní době každý řeší toho druhého. Když se něčím „lišíte“, je to špatně. Mně je 45 let, už roky pracuji jako chůva, mám vystudovaný peďák, učila jsem ve škole, vedla kroužky a nakonec si...
Osm let jsem byla jen na rodičáku. Teď mi manžel oznámil krutou zprávu
- Anonymní
- 25.09.26
- 2865
Osm let. Přesně tak dlouho jsem strávila na rodičovské dovolené. Tři děti jsem si pořídila hned po vysoké škole, takže mé pracovní zkušenosti byly prakticky nulové. Ale byla to naše společná...
Dcera odmítá jíst normální jídlo. Ale když ho nazvu jinak, najednou ho miluje
- Anonymní
- 25.09.26
- 3392
Dceři jsou právě 4 roky. Má úžasnou fantazii a prakticky cokoliv řekne, je jak vystřižené z nějaké kouzelné pohádky. Stromy prostě nejsou stromy, ale jsou to nádherní gigantičtí tvorové, co...
Chtěla jsem vrátit peníze za nefunkční kroužek. Odpověď vedení mě rozzuřila
- Anonymní
- 25.09.26
- 3929
Na letáku to vypadalo jako naprosto dokonalá investice do budoucnosti naší dcery. Slibovali intenzivní rozvoj řeči, stimulaci kognitivních funkcí a dokonce i speciální cvičení na posílení středu...
gratuluju, moc jednoduše napsaný 
